Liberecký kraj se i letos uchází o hlasy veřejnosti v celostátní anketě Kraj mého srdce, která porovnává oblíbenost krajů v devíti „výletních“ kategoriích. Hlasovat můžete online do 28. února 2026 a výsledky se vyhlásí na jaře v návaznosti na veletrh cestovního ruchu v pražských Letňanech. Pro kraj je to hlavně marketingová vizitka; pro obyvatele jednoduchý způsob, jak symbolicky „poslat region do výlohy“.
VZP má převést 7,9 miliardy menším pojišťovnám. Regulérní stabilizace, drahý „taneček“, nebo signál systémového průšvihu?
Vláda 16. prosince 2025 souhlasila s poslaneckým návrhem zákona, který má jednorázově převést z rezerv VZP 7,879 miliardy Kč směrem k šesti zaměstnaneckým pojišťovnám. Opatření má zabránit tomu, aby se některé menší pojišťovny v roce 2026 dostaly do problémů s včasným placením péče. Pro běžné klienty VZP to nemá znamenat změnu dostupnosti péče – ale je to výrazný signál, že systém je pod finančním tlakem a hasí finanční průšvih. Jsou pod finančním tlakem také manažeři pojišťoven a dozorčí orgány?
Nové zákony od 1. ledna 2026: co se mění a jak se v tom neztratit
Od 1. ledna 2026 začala platit další vlna zákonných změn – od voleb a politické reklamy přes zbraně až po sociální systém, trestní právo či zdravotnictví. Pro běžného člověka je klíčové vědět dvě věci: co se mění v praxi a kde si rychle ověřit, zda se změna týká právě vás. Přinášíme vám vysvětlení, realistický pohled na vymahatelnost a přehled zákonů s účinností k 1. 1. 2026.
Novoroční rozhovor s T. G. Masarykem
V kavárně Slavia se nad šálkem silné kávy na chvíli zastavil čas. Redaktor Libereckých listů a historik Masarykova ústavu a Archivu AV ČR si přišli popovídat s T. G. Masarykem o dnešním Česku – o unavené společnosti, o zhrublém jazyce politiky, o deficitech a dluzích, které se tváří jako „drobnost“, i o bezpečnosti, která znovu není samozřejmá. Padnou otázky na polarizaci, propagandu a obchod se strachem; na to, co ještě drží společný stát pohromadě, když se pravda mění ve zbraň a slušnost v terč.
Budoucnost 2026+: co bude určovat podobu světa a co to znamená pro Česko
Předpovídat budoucnost není věštění z koule – seriózní instituce pracují s daty, scénáři a pravděpodobnostmi, aby odhalily tlaky, které „tlačí svět“ určitým směrem. V roce 2026 a dalších letech se bude česká realita lámat hlavně na ekonomice a dluhu, energetice, demografii, technologii včetně AI, bezpečnosti a soudržnosti společnosti.
„Babišova vláda prý snižuje ceny energií“: co přesně zlevňuje, komu to prospěje – a kdo to ve skutečnosti zaplatí
Výrok „Babišova vláda snižuje ceny energií“ v těchto dnech stojí hlavně na jednom konkrétním kroku: stát má od roku 2026 převzít platbu za podporované zdroje energie (POZE), kterou jinak vidíte ve vyúčtování elektřiny. Pro domácnosti to může znamenat znatelné zlevnění elektřiny – ale zároveň jde o přesun nákladů do státního rozpočtu.
Neomezené tarify v Česku: proč platíme víc než za hranicemi a co (ne)změní Revolut
V Česku se „neomezený tarif“ často prodává jako prémiová služba – a ceníkové ceny tomu odpovídají. Zároveň se znovu rozjíždí debata, zda tlak nových hráčů typu Revolut může s cenami pohnout. Co je dnes reálně na trhu, jak si stojíme v okolních zemích a co můžete udělat už teď, abyste neplatili zbytečně moc?
Domácí násilí: čísla, varovné signály a kam pro rychlou pomoc. Jak poznat domácí násilí dřív, než bude pozdě
Domácí násilí se často schovává za věty typu „my se jen hádáme“ nebo „to se stalo poprvé“. Data policie ale ukazují, že ani v Libereckém kraji nejde o výjimku – a od 1. července 2025 se navíc změnila pravidla i definice domácího násilí. Co přesně dnes umí stát, kde jsou limity a kam se v kraji obrátit, když jde do tuhého? Domácí násilí není jedna „facka v afektu“. Typicky jde o opakovaný vzorec moci a kontroly, který se stupňuje, probíhá v soukromí a oběti (i dětem) bere postupně sílu i možnosti odejít. Metodika Ministerstva vnitra to popisuje jasně: týká se žen, mužů, dětí i seniorů a není „výsadou“ jediné sociální skupiny.
Důl Turów: polský uhelný obr, který vysává vodu z českého příhraničí
Pár kilometrů od Liberce se za hranicí v Bogatyńském výběžku otevírá obří kráter. Polský povrchový důl Turów zásobuje elektřinou část Polska, ale zároveň odvádí podzemní vodu a mění život v českém příhraničí. Co přesně se v Turówě děje, co přinesla česko-polská dohoda a jaké dopady to má pro obyvatele Libereckého kraje dnes?
Bilance korupce 2025: Česko mezi stagnací a „kámo, mám pro tebe dobrej kšeft“
Česká republika v roce 2025 nežije „dobou obálek v igelitce“ jako v devadesátkách. Korupce se ale přesunula do sofistikovanější podoby – do velkých veřejných zakázek, dotačních schémat a dlouhodobých vazeb mezi byznysem a politikou. Mezinárodní indexy mluví o stagnaci, bezpečnostní služby o ekonomice „prolezlé klientelismem“ a slavný Crony Capitalism Index řadí Česko hned za Rusko. Co to znamená v praxi a kdo s tím reálně něco dělá?
Jak nás čte svět: Babiš, střet zájmů a český experiment s demokracií
Andrej Babiš je po říjnových volbách znovu u moci. Prezident Petr Pavel ho dnes jmenoval premiérem, a to až poté, co Babiš slíbil „vyřešit“ svůj dlouholetý střet zájmů kolem Agrofertu. Do vlády si bere krajně pravicovou SPD a protestní Motoristy. Jak tohle vypadá zvenku – a co o Česku píší zahraniční média, která se jinak o naši politiku moc nestarají?
Rada kraje řešila Ještěd, nemocnici i sport. Co z toho budou mít obyvatelé?
Na svém zasedání 2. prosince 2025 projednala Rada Libereckého kraje hned několik rozhodnutí, která zásadně ovlivní budoucnost kraje – nákup a budoucí správu ikonického Ještědu, pokračování modernizace Krajské nemocnice Liberec a velké investice do sportu a pohybu dětí i dospělých. Jaké jsou konkrétní částky, termíny a závazky a co to v praxi znamená pro obyvatele kraje?
Neptun v Jablonci: město míří k odkupu firmy, ne domu. Co přesně schválili zastupitelé a co to znamená?
Jablonec se po letech problémů opět pohnul v kauze Neptun. Zastupitelé 20. listopadu 2025 schválili záměr odkoupit ne samotnou budovu, ale celý obchodní podíl ve firmě Neuman byty Jablonec s.r.o., která ubytovnu vlastní. Zároveň si nastavili strop 35 milionů korun a podmínku, že ve firmě nezůstane nic jiného než Neptun a žádné „cizí“ dluhy. Je to alibismus nebo regulérní pokus, jak ukončit roky tolerovaný „byznys s chudobou“, který ničí okolí dvou základních škol a pěti školek v hustě obydlené části města? Zároveň je to krok, který v sobě nese velké politické, finanční i morální dilema.
Korupce, šedá ekonomika a podvody v Libereckém kraji: proč máme pocit, že „někdo se nám směje“
Hejtman s nepravomocným rozsudkem a novým obviněním, liberecká radnice pod vyšetřováním pro „ucelený systém korupce“, kauza Bohatýr za stovky milionů a opakující se investiční podvody v Jablonci. Všechno dohromady skládá nepříjemný pocit, že „ti nahoře si to vždycky nějak zařídí“ – zatímco běžný člověk platí daně a bojí se zvednout neznámé číslo. Podívejme se střízlivě, co je prokázaný fakt, co je zatím jen podezření a co to říká o důvěře lidí v Libereckém kraji.
Zdravotnictví v Libereckém kraji: supernemocnice versus realita praktických lékařů
Krajská nemocnice Liberec staví centrum urgentní medicíny za více než 3,1 miliardy korun, termín dokončení se posunul až na rok 2028 a k tomu probíhá fúze s nemocnicí v České Lípě a příprava krajského zdravotnického holdingu. Současně ale v Libereckém kraji nemá praktického lékaře přes 24 600 dospělých a 4 850 dětí – a lékařské organizace mluví o „časované bombě“ v primární péči, kterou se snaží řešit kampaní „11 milionů důvodů“. Na pozadí toho všeho se za 155–166 milionů otevřela nová náplavka u krajského úřadu, jejíž zdražení oproti původním plánům kritici používají jako symbol sporů o priority.