Stát zveřejnil návrh skoro stovky takzvaných akceleračních oblastí pro větrné a fotovoltaické elektrárny. V Libereckém kraji jde o sedm lokalit, mimo jiné v Ralsku a na Semilsku. Nejde ještě o finální razítko, ale o velmi důležitý krok: kdo zaspí teď, bude později jen těžko dohánět, co stát předem označil za „vhodné“ území.
SZPI v Libereckém kraji v roce 2026: funguje dohled státu, nebo jen hasí průšvihy?
Státní zemědělská a potravinářská inspekce letos v Libereckém kraji zatím nepůsobí jako úřad, který by „masově lovil senzace“, ale jako aparát, který umí rychle a tvrdě zasáhnout tam, kde je problém skutečně vážný. Ve veřejně dohledatelných výstupech k 13. dubnu 2026 se v kraji nejvýrazněji ukazují dva případy uzavřených provozoven v Liberci; v celostátním měřítku je ale rok 2026 zatím výrazně ostřejší hlavně u rizik pro zdraví dětí, mikrobiologických nálezů a falšování potravin.
Nejzadluženější město v Libereckém kraji? Podle objemu dluhu Liberec, podle zátěže mohou bolet víc menší města
Když se řekne „nejzadluženější město nebo obec v Libereckém kraji“, svádí to k jedné jednoduché odpovědi. Jenže komunální dluh se sleduje nejméně třemi různými optikami: kolik obec dluží celkem, kolik to vychází na obyvatele a jak velký je dluh vůči jejím příjmům. Podle absolutního objemu dluhu vychází v kraji jasně Liberec, ale v přepočtech a v poměru k rozpočtu umějí být mnohem citlivější menší města a obce.
Superdebata ke stavebnímu zákonu v Liberci: co je fakt a co slogan
Dne 24. března 2026 se v Liberci uskuteční krajské setkání Svazu měst a obcí ČR, jehož hlavním bodem bude „SUPERDEBATA KE STAVEBNÍMU ZÁKONU“. Na Technické univerzitě v Liberci mají vystoupit ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová, její náměstek Pavel Kryštof a vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního práva Hana Landová. Debata přichází ve chvíli, kdy se stavební právo v Česku znovu přepisuje a kdy už nejde jen o paragrafy, ale i o důvěru lidí, obcí a stavebníků ve stát.
Pěstování konopí pro vlastní potřebu v Česku: co v roce 2026 opravdu smíte a kde už začíná problém
Jaro je čas, kdy lidé sázejí rajčata, papriky – a někteří po zralé úvaze i konopí pro vlastní potřebu. V Česku od 1. ledna 2026 platí výrazně jasnější pravidla než dřív, ale rozhodně nejde o volnou legalizaci: zákon nově povoluje omezené samopěstování a držení pro dospělé 21+, zároveň však dál tvrdě postihuje prodej, vyšší množství, řízení pod vlivem i některé další formy nakládání.
Zákon o digitální ekonomice: mají se Češi bát cenzury?
V Česku se rozjela debata související se „zákonem o digitální ekonomice“. Ve vzduchu je otázka, zda nejde o další krok k omezování svobody projevu na internetu. Důležité ale je začít přesně: 10. března 2026 Poslanecká sněmovna neschválila zákon jako takový, nýbrž neprošel návrh na jeho zamítnutí v prvním čtení, takže norma pokračuje dál legislativním procesem.
Walderode znovu před soudem: kdo má dostat „všechno, co lidé na Rohozci vidí“?
Okresní soud v Semilech 29. ledna 2026 neprojednal spor o vydání původního mobiliáře ze státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově a jednání odročil na 13. února 2026. Důvod byl čistě procesní: k soudu nedorazila žalovaná strana (zástupce Národního památkového ústavu, NPÚ), podle soudce šlo o administrativní pochybení spojené s předvoláním do datové schránky.
Kriminalita v roce 2025: kde v kraji přibylo případů
V Libereckém kraji policie v roce 2025 evidovala 7 924 trestných činů, meziročně o 6,7 % víc. Největší nárůst vyšel na Jablonecku, naopak jediný pokles vykázalo Semilsko. Co přesně za těmito čísly je – a co z toho plyne pro prevenci, hlídky i každodenní pocit bezpečí?
Soukromé zprávy veřejných osob: kdy jde ještě o důvěrnost, a kdy už o odpovědnost vůči veřejnosti?
Veřejný prostor se v posledních letech opakovaně plní „uniklými“ zprávami, nahrávkami a interní komunikací politiků, úředníků i dalších veřejně exponovaných osob. Někdy jde o cílenou mocenskou taktiku, jindy o hack, omyl, policejní dokumenty nebo únik z okolí aktérů. Zásadní otázka ale zní: kdy je taková komunikace pořád soukromá (a její zveřejnění je nepřijatelné), a kdy už sama představuje výkon moci, obcházení pravidel nebo nátlak – tedy něco, co se týká veřejnosti?
Zrušení koncesionářských poplatků v ČR: úleva pro domácnosti, nebo riziko pro demokracii?
V lednu 2026 je téma koncesionářských (rozhlasových a televizních) poplatků v ČR znovu politicky „na stole“ – a to už ne jen ve formě debat o výši, ale i o jejich úplném zrušení. Poplatky přitom po letech stagnace od 1. května 2025 vzrostly a zároveň se rozšířilo, co se považuje za „přijímač“. V praxi nejde jen o 150 Kč a 55 Kč měsíčně, ale o to, kdo bude dlouhodobě držet finanční „vypínač“ veřejnoprávních médií – a jak to může změnit rovnováhu moci v demokracii.
Zákaz tělesných trestů dětí od 1. ledna 2026: mýty, realita a praktické dopady pro rodiny
Od 1. ledna 2026 občanský zákoník výslovně říká, že péče o dítě má probíhat bez tělesného trestání, bez působení duševního strádání a bez jiných ponižujících opatření. Ve veřejné debatě se to často zjednodušuje na „za plácnutí přijde policie“ – realita je složitější: nejde o nový „trestný čin výchovy“, ale o jasnou normu, která ovlivní rozhodování škol, OSPOD a soudů a má posunout společenské hranice.
Zbraňová amnestie 2026: jak v Libereckém kraji beztrestně odevzdat nebo zlegalizovat zbraň
Od 1. ledna do 30. června 2026 běží v Česku zbraňová amnestie, tedy „zánik trestnosti nedovoleného ozbrojování“ v přesně vymezeném smyslu: kdo dobrovolně předá nelegálně drženou zbraň (nebo její hlavní část), střelivo, případně i munici či výbušninu, může to udělat bez trestního postihu – a v řadě případů má navíc šanci zbraň následně získat legálně, pokud splní zákonné podmínky.
VZP má převést 7,9 miliardy menším pojišťovnám. Regulérní stabilizace, drahý „taneček“, nebo signál systémového průšvihu?
Vláda 16. prosince 2025 souhlasila s poslaneckým návrhem zákona, který má jednorázově převést z rezerv VZP 7,879 miliardy Kč směrem k šesti zaměstnaneckým pojišťovnám. Opatření má zabránit tomu, aby se některé menší pojišťovny v roce 2026 dostaly do problémů s včasným placením péče. Pro běžné klienty VZP to nemá znamenat změnu dostupnosti péče – ale je to výrazný signál, že systém je pod finančním tlakem a hasí finanční průšvih. Jsou pod finančním tlakem také manažeři pojišťoven a dozorčí orgány?
Nové zákony od 1. ledna 2026: co se mění a jak se v tom neztratit
Od 1. ledna 2026 začala platit další vlna zákonných změn – od voleb a politické reklamy přes zbraně až po sociální systém, trestní právo či zdravotnictví. Pro běžného člověka je klíčové vědět dvě věci: co se mění v praxi a kde si rychle ověřit, zda se změna týká právě vás. Přinášíme vám vysvětlení, realistický pohled na vymahatelnost a přehled zákonů s účinností k 1. 1. 2026.