Komunální volby nejsou malá sněmovna. Vítěz může skončit v opozici
První místo ještě nedává klíče od radnice. Komunální volby 2026 ukázaly svět, v němž o vedení města rozhoduje až většina zastupitelů, téměř devět z deseti kandidátů nemá stranickou příslušnost a ženy poprvé obsadily přes 30 % křesel. Jablonec, Semily i další města zároveň ukazují, proč se místní politika nedá číst jako malá sněmovna.
- Vítěz komunálních voleb nemá automatický nárok na starostu nebo primátora.
- Ženy letos poprvé obsadily přes 30 % komunálních mandátů.
- Téměř devět z deseti kandidátů nemá politickou příslušnost a v 1 842 obcích byla před volbami pouze jedna kandidátka.
ANO vyhrálo komunální volby v Jablonci nad Nisou. Získalo 26,92 % hlasů a devět z třiceti mandátů. Přesto se podle povolebního memoranda na další spolupráci dohodly Starostové pro Liberecký kraj, ODS, Společně pro Jablonec a Piráti. Dohromady mají sedmnáct zastupitelů, tedy většinu.
Vítěz tak může opět skončit v opozici.
Není v tom žádný rozpor ani zvláštní výjimka pro Jablonec. Je to podstata českých komunálních voleb. Občané nevolí starostu ani primátora. Volí zastupitele. A právě ti potom rozhodnou, kdo město povede.
První místo ve výsledkové tabulce je proto důležité. Není však konečným výsledkem boje o radnici.
Vítěz voleb nemá právní nárok na starostu
Ve sněmovních volbách sledujeme procenta stran, počet poslanců a potom jednání o vládě. V komunální politice existuje podobnost, ale také jeden zásadní rozdíl v tom, jak výsledek běžně vnímáme.
Říkáme, že někdo „vyhrál město“. Ve skutečnosti vyhrál volby do zastupitelstva.
Zákon o obcích stanoví jasně: starostu a místostarosty volí zastupitelstvo ze svých členů. Ve statutárních městech totéž platí pro primátora. Také ostatní členové rady vzejdou ze zastupitelstva.
V Jablonci proto devět mandátů vítězného ANO nestačí. K většině v třicetičlenném zastupitelstvu je zapotřebí šestnáct hlasů. Čtyři jiné subjekty jich mají sedmnáct a 13. října podepsaly memorandum o spolupráci. Současný primátor Miloš Vele z ODS má podle dohody pokračovat.
Formálně však ani tím není vše hotové. Primátora zvolí až nové zastupitelstvo.
Právě tento rozdíl je důležitý i pro čtení zpráv po volbách. „Vítěz zůstane v opozici“ neznamená, že byl výsledek voleb zrušen nebo ignorován. Znamená to, že ostatní zvolení zastupitelé vytvořili většinu bez něj.
Liberecký kraj nabízí téměř učebnici komunální matematiky
Jablonec není jediným příkladem, na kterém je zvláštní logika komunální politiky vidět.
V Semilech vyhrály MOJE SEMILY s 28,28 % hlasů. Druhé ANO získalo 27,56 % a třetí Volba pro Semily 24,41 %. Přesto všechny tři kandidátky obdržely shodně šest mandátů.
Rozdíl mezi prvním a třetím místem tedy činí téměř čtyři procentní body, ale z hlediska hlasování v zastupitelstvu začínají všechny tři skupiny se stejnou silou.
V České Lípě zase vyhrála Živá Lípa, ale stejně jako druhé ANO získala deset z 25 křesel. K většině je potřeba třináct.
Liberec nabízí další variantu. Starostové pro Liberecký kraj tam volby skutečně vyhráli a získali čtrnáct z 39 mandátů. Po volbách se dohodli na spolupráci s Lepším Libercem a uskupením Liberec otevřený lidem a Piráti. Taková sestava disponuje velmi pohodlnou většinou 31 hlasů.
Čtyři města, čtyři odlišné situace.
Právě proto nedává velký smysl posuzovat komunální volby pouze podle prvního sloupce výsledkové tabulky.
Komunální politika je mnohem méně stranická, než vypadá v televizi
Druhý velký rozdíl proti celostátní politice se skrývá přímo na kandidátkách.
Podle přepočtu otevřených dat Českého statistického úřadu nemělo v letošních komunálních volbách politickou příslušnost přibližně 88,7 % kandidátů.
To číslo je potřeba správně číst.
„Bez politické příslušnosti“ neznamená totéž co „nezávislý kandidát“. Člověk může být bezpartijní a přitom kandidovat například na listině ANO, ODS, Starostů nebo místního hnutí. Údaj proto neříká, že devět z deseti kandidátů kandidovalo proti politickým stranám.
Ukazuje něco jiného: česká komunální politika stojí mnohem více na lidech, místních sdruženích a nestranících než nejvyšší patra politiky.
V nejmenších obcích je tento rozdíl ještě výraznější. U obcí do 200 obyvatel nemělo podle stejného datového přepočtu stranickou příslušnost přibližně 99 % kandidátů.
Velké město a malá obec tedy sice používají tentýž volební systém, ale politická realita může být úplně jiná.
V 1 842 obcích byla před volbami jen jedna nabídka
Ještě ostřeji to ukazují kandidátní listiny.
Český statistický úřad před volbami evidoval 1 842 obcí, ve kterých kandidovala pouze jedna volební strana či kandidátka. Ve třech obcích se volby vůbec nemohly uskutečnit, protože nebyla podána kandidátní listina nebo nebylo dost kandidátů.
To je velmi odlišný svět od Liberce, Jablonce nebo Prahy.
Ve velkém městě se vede spor o to, který politický blok získá většinu. V některých malých obcích je základní problém opačný: zda se vůbec najde dost lidí ochotných převzít odpovědnost za zastupitelstvo.
Jedna kandidátka navíc neznamená, že hlasování nemá význam. Voliči mohou rozhodovat o konkrétních lidech a jejich pořadí. Politická soutěž je ale nepochybně jiná než tam, kde proti sobě stojí osm či deset uskupení.
Stejné označení „komunální volby“ tak zakrývá několik velmi odlišných podob místní demokracie.
Ženy poprvé překročily 30 %
Výsledky roku 2026 přinesly také změnu, která je pomalejší, ale dlouhodobě dobře měřitelná.
Český statistický úřad uvádí, že ženy tvoří v nově zvolených zastupitelstvech přibližně 30 % členů. Podrobný přepočet obecních zastupitelstev bez samostatných městských částí dává 17 810 žen z 59 099 zvolených, tedy 30,14 %.
V roce 2022 činil jejich podíl 28,98 %.
Hranice třiceti procent tak byla poprvé překročena.
Sama o sobě však neříká celý příběh.
Ženy tvořily 34,44 % kandidátů do zastupitelstev obcí, ale pouze 30,14 % zvolených. Mandát získalo přibližně 29,9 % kandidujících žen, zatímco mezi kandidujícími muži byla úspěšnost zhruba 36,4 %.
Z těchto čísel nelze jednoduše vyvodit příčinu rozdílu. Samotná agregovaná statistika neříká, zda za ním stojí pořadí na kandidátkách, rozdíly mezi velkými a malými obcemi, typ kandidujících subjektů, preference voličů nebo kombinace více faktorů.
Ukazuje ale, že nerovnováha nevzniká pouze tím, že ženy méně často kandidují.
Šest ženských zastupitelstev. A 365 čistě mužských
Celostátní součet nabízí ještě názornější srovnání.
Po letošních volbách existuje šest obcí, ve kterých byly zvoleny pouze ženy.
Na druhé straně je 365 obcí se zastupitelstvem složeným výhradně z mužů.
Na jedno čistě ženské zastupitelstvo tak připadá přibližně 61 čistě mužských.
Ani toto číslo samo o sobě nedokazuje diskriminaci v konkrétních obcích. K takovému závěru bychom museli znát kandidátky, počet kandidujících žen, pořadí i volební výsledky jednotlivých lidí.
Velmi dobře ale ukazuje, že třicetiprocentní celostátní průměr může zakrývat obrovské rozdíly mezi jednotlivými obcemi.
Co může více žen v zastupitelstvech skutečně změnit?
Tady je dobré oddělit dvě věci.
První je prosté zastoupení. Více žen znamená, že mezi lidmi, kteří rozhodují o obci, je pestřejší zastoupení zkušeností a životních situací.
Druhá otázka je obtížnější: změní se kvůli tomu také samotná politika obcí?
Na to není poctivé odpovědět jednoduchým ano.
Výzkum českých obcí, který sledoval komunální volby v dlouhé časové řadě, ukázal zajímavý mechanismus: jedním z významných faktorů budoucí kandidatury a úspěchu žen je jejich předchozí zastoupení v místní politice. Jinými slovy, obce, ve kterých už ženy zastoupení mají, vytvářejí příznivější prostředí pro jejich další politickou účast.
To je možné chápat jako určitý efekt otevřených dveří. Když je zastupitelka, radní nebo starostka v místní politice běžným jevem, je pravděpodobnější, že se o mandát budou ucházet i další ženy.
Z toho ale ještě nevyplývá, že zastupitelstvo s vyšším podílem žen automaticky přijme jiné rozpočty, postaví více školek nebo změní sociální politiku. Číselné zastoupení a skutečný vliv na konkrétní rozhodnutí jsou dvě rozdílné věci.
Další zajímavá otázka proto přijde až po ustavení radnic: kolik žen nebude jen zastupitelkami, ale stane se starostkami, primátorkami, místostarostkami nebo členkami rad?
Teprve tam se začíná měřit podíl na výkonné moci.
Zastupitelstva mají více žen. Současně ale stárnou
Zatímco zastoupení žen pomalu roste, generační proměna podobným směrem neprobíhá.
Průměrný věk nově zvoleného komunálního zastupitele v Česku je 48,21 roku.
Nejstaršímu zvolenému je 92 let. Na opačném konci věkového spektra získalo mandát 26 osmnáctiletých.
Česká komunální politika tak dokáže současně nabídnout devadesátileté zkušenosti i člověka, který ještě před několika měsíci nemohl volit.
Takový příklad najdeme přímo v Libereckém kraji. V Jablonci získal mandát osmnáctiletý student David Schmidt za Starosty pro Liberecký kraj.
Přitom právě Liberecký kraj dlouhodobě ukazuje opačný celkový trend: průměrný věk komunálních zastupitelů se pohybuje kolem 49 let a proti minulým volebním obdobím roste.
Jednotliví velmi mladí kandidáti jsou tedy viditelní. Zastupitelstva jako celek se tím ale zatím neomlazují.
K urnám přišlo více lidí než před čtyřmi lety. Pořád ale méně než polovina
Celostátní volební účast dosáhla 48,00 %. V roce 2022 to bylo 46,07 %.
Účast tedy vzrostla téměř o dva procentní body.
Současně ale platí jednoduchý údaj, který se v procentních tabulkách snadno ztratí: více než polovina oprávněných voličů se komunálních voleb nezúčastnila.
Rozdíly mezi obcemi byly extrémní. V Martinicích u Onšova přišlo 97,67 % voličů, v Zaječí jen 20,88 %.
To už není jen statistická zajímavost. Připomíná to, jak rozdílný vztah mohou mít lidé k místní správě podle velikosti obce, místních sporů, kandidátů nebo intenzity volební soutěže.
V Libereckém kraji činila celková účast 46,00 %. Samotný Jablonec zůstal ještě níže na 38,55 %.
O vedení města, rozpočtu v řádu miliard, školách, dopravě, bydlení nebo veřejném prostoru tedy rozhodovalo hlasování, kterého se účastnily necelé dvě pětiny jabloneckých voličů.
Volič může změnit i pořadí kandidátů
Komunální volby mají ještě jednu vlastnost, kterou konečné tabulky někdy skryjí.
Pořadí lidí na kandidátce nemusí být pořadím, ve kterém skutečně získají mandát.
Datový přepočet otevřených výsledků ČSÚ ukázal, že ve 27 největších městech získalo letos díky preferenčním hlasům mandát 87 lidí, kteří by se pouze podle původního pořadí na kandidátce do zastupitelstva nedostali.
V Jablonci takto získalo mandát pět zastupitelů z třiceti.
V Liberci jeden.
Nejde tedy jen o symbolické „kroužkování“. U konkrétní kandidátky mohou voliči skutečně změnit, kdo za ni usedne v zastupitelstvu.
Komunální hlasování je v tomto ohledu osobnější než běžný pohled na procenta politických značek.
Jak tedy číst výsledky ve vlastním městě?
Pokud chcete po komunálních volbách vědět, co se ve vašem městě skutečně změnilo, první místo v tabulce je jen začátek.
Nejprve se podívejte na mandáty. Strana může zvítězit o několik procentních bodů, ale mít stejně křesel jako soupeř.
Potom spočítejte, které kombinace mají většinu. Právě tím vzniká skutečná vyjednávací síla.
Následně sledujte konkrétní lidi. Kolik zastupitelů pokračuje? Kdo se dostal nahoru díky preferenčním hlasům? Kdo naopak mandát ztratil?
A nakonec počkejte na to nejdůležitější: koaliční smlouvu, ustavující zastupitelstvo a rozdělení odpovědnosti.
Právě tam se volební výsledek mění v reálnou správu města.
Skutečný výsledek voleb vzniká až po sečtení hlasů
Komunální volby 2026 nepřinesly jeden jednoduchý celostátní příběh.
Účast vzrostla. Ženy poprvé překročily třicetiprocentní podíl mezi zastupiteli. Naprostá většina kandidátů nemá stranickou příslušnost. V části malých obcí soutěží jen jediná kandidátka, zatímco ve velkých městech může o jedno křeslo usilovat řada lidí. A v Jablonci může vítěz voleb znovu skončit v opozici.
To všechno jsou části stejného obrazu.
Česká komunální politika není zmenšená Poslanecká sněmovna. Je mnohem více založená na konkrétních lidech, místních vztazích, schopnosti skládat většiny a někde také na prosté ochotě vůbec převzít veřejnou funkci.
Proto může být zavádějící ptát se den po volbách pouze: „Kdo vyhrál?“
Pro obyvatele města je často důležitější jiná otázka:
Kdo dokáže dát dohromady většinu, kdo skutečně usedne ve vedení a za která rozhodnutí ponese v příštích čtyřech letech odpovědnost?
Obrázek v úvodu článku je pouze ilustrační.
Zdroje a kontext
Český statistický úřad – celkové výsledky komunálních voleb 2026, volební účast, věk a pohlaví zvolených zastupitelů
ČSÚ – Voliči zvolili nové zastupitele a pět senátorů
ČSÚ – kandidátní listiny a počet obcí s jedinou kandidátkou
ČSÚ – Kandidátní listiny pro komunální volby 2026
Oficiální volební výsledky – Jablonec nad Nisou
volby.gov.cz – Jablonec nad Nisou, výsledky 2026
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích – volba starosty, místostarostů a složení rady
Zákon o obcích
Český rozhlas / ČTK – aktuální povolební dohody v Jablonci a dalších městech Libereckého kraje, stav k 13. říjnu 2026
iROZHLAS – Jablonec nad Nisou povede dosavadní koalice
České volby – datové přepočty nad otevřenými daty ČSÚ k zastoupení žen, politické příslušnosti kandidátů a preferenčním hlasům
Ženy mezi kandidáty a zvolenými zastupiteli
Struktura kandidátů v komunálních volbách 2026
Vliv preferenčních hlasů ve velkých městech
Pavel Maškarinec, Cities, 2023 – výzkum kandidatury a zastoupení žen v českých obcích v dlouhé časové řadě
Desirability of office and previous female representation as main factors of female candidacy and representation in Czech municipalities