Stávka za ČT a rozhlas: proč se přidávají studenti, divadla i Liberec

Úterní stávka 3. listopadu výrazně omezí vysílání České televize a Českého rozhlasu. Podporují ji studenti, divadelníci i profesní organizace; v Liberci se chystá shromáždění před radnicí. Spor o rušení poplatků otevírá zásadní otázku: zda vláda doloží, že nový systém zajistí dost peněz, nezávislost a stabilní službu veřejnosti.

• Pracovníci obou médií chystají celodenní stávku; studentská, divadelní a profesní podpora má rozdílné formy.
• Předložené příspěvky jsou přibližně o 1,4 miliardy korun nižší než plánované poplatkové příjmy roku 2026.
• Vláda připouští další varianty financování; rozhodující bude jejich konkrétní podoba, přiměřenost a ochrana nezávislosti.

Analýza a komentář · Stav k 2. listopadu 2026

V úterý večer nahradí obvyklé Události krátké zprávy. V rozhlase bude více hudby a archivních pořadů, méně živých rozhovorů a regionálního vysílání. Čtyřiadvacetihodinová stávka pracovníků České televize a Českého rozhlasu tak vstoupí do každodenních návyků lidí, kteří se o parlamentní přestřelky jinak příliš nezajímají. Základní zpravodajství a připravenost informovat při mimořádných událostech mají zůstat zachovány.

Právě každodenní služba veřejnosti je podstatou celého sporu. Jak zajistit, aby redakce dokázaly dlouhodobě pracovat, plánovat a klást nepříjemné otázky také těm, kteří rozhodují o pravidlech jejich financování? A jak poznat, že slibovaná úspora skutečně znamená účinnější hospodaření, místo aby se proměnila v méně reportáží, slabší regionální přítomnost nebo omezení původní tvorby?

Požadavek na přesvědčivé odpovědi je oprávněný. Podporovat jej mohou i lidé, kteří mají k jednotlivým pořadům, moderátorům nebo hospodaření obou institucí výhrady.

Vláda trvá na zrušení poplatků, podobu náhrady ještě hledá

Nejdříve je potřeba oddělit platné právo od politického záměru. Koncesionářské poplatky zrušeny nejsou. Vládní návrh prošel 24. října prvním čtením ve Sněmovně; výbor pro média a kulturu následně projednávání přerušil. Parlamentní evidence uvádí možnost dalšího projednávání od 24. prosince.

Premiér Andrej Babiš v pondělí 2. listopadu řekl, že druhé čtení očekává přibližně kolem 15. ledna 2027. Koalice ANO, SPD a Motoristů podle něj na odstranění povinných plateb pro domácnosti a firmy trvá, konkrétní způsob financování chce dořešit právě při dalším projednávání. Jde o premiérův předpoklad, nikoli o pevně stanovený termín hlasování.

Současně se mění veřejně popisované možnosti náhrady. Babiš o víkendu připustil peníze mimo státní rozpočet a dobrovolné platby doplněné garantovanou částkou. Konkrétní zdroj peněz, přesný mechanismus ani výši této garance však nepředstavil. Variantami se měla v pondělí zabývat koaliční rada; zveřejněný výsledek jejího jednání se do uzávěrky tohoto textu nepodařilo ověřit.

Připuštění dalších možností vytváří prostor pro věcnou debatu. Současně potvrzuje, proč má smysl požadovat zveřejněný a propočítaný návrh. Veřejnost potřebuje rozumět tomu, odkud peníze přijdou, jak se budou měnit a kdo bude moci do jejich poskytování zasahovat. Samotný příslib, že nezávislost zůstane zachována, tyto otázky neřeší.

Kdo skutečně stávkuje a proč se přidávají školy

Jádrem úterního protestu je stávka pracovníků České televize a Českého rozhlasu, kterou vyhlásila iniciativa Veřejnoprávně s podporou odborových organizací obou médií. Oznámila ji už 23. října, kdy koalice prosadila přednostní projednání návrhu. Její zástupci, Daniel Stach za Českou televizi a Lenka Buriánková za Český rozhlas, spojili protest s obavami o nezávislost, finanční stabilitu i způsob prosazování změny.

V Českém rozhlase byl vedení předán seznam 1 340 zaměstnanců a externistů, kteří se plánují připojit. Jde o údaj zveřejněný 30. října, nikoli o dodatečně zjištěný počet skutečně stávkujících. Nelze jej ani zaměňovat za počet kmenových zaměstnanců.

Pracovní a veřejný rozměr protestu spolu souvisejí. Obavy o zaměstnání, odměňování a podmínky práce jsou pochopitelnou součástí postoje zaměstnanců. Pro diváky a posluchače je důležité, jak by případné škrty změnily službu, kterou dostávají. Zpravodajství, dokumenty nebo regionální reportáže vznikají díky konkrétním lidem a jejich času; úsporu v personálních nákladech proto nelze automaticky považovat za změnu bez dopadu na obsah.

Studentská podpora má pestřejší podobu. Platforma Výbor solidarity studentů vyhlásila na 3. listopadu vlastní protestní den, sestávající z různých informačních a občanských aktivit. Na školách se objevují besedy, výroba transparentů, shromáždění i pochody k veřejnoprávním médiím.

V Praze se mají zapojit studenti pražských fakult Univerzity Karlovy, jednotlivých fakult Akademie múzických umění, Akademie výtvarných umění, UMPRUM či Vysoké školy ekonomické. Podporu připravuje také iniciativa studentů ČVUT a VŠCHT. Několik průvodů má zamířit na společné shromáždění na Václavském náměstí, ohlášené na 16.36. Studenti Univerzity Karlovy požadují stažení návrhu a ukončení útoků na lidi, kteří svůj nesouhlas vyjadřují nenásilně.

Z toho však neplyne jednotné zastavení výuky na všech uvedených školách. Masarykova univerzita omluví účastníkům shromáždění absenci, přičemž konkrétní postup se řídí pravidly fakult. Fakulta výtvarných umění VUT vyhlásila celodenní děkanské volno a výuka se tam konat nebude. Účast na protestu zůstává dobrovolná. Dvě školy tak ukazují dvě odlišné možnosti podpory; nelze je shrnout do tvrzení, že všechny univerzity vstupují do stejné stávky.

Akce připravují rovněž studenti v Ostravě, Hradci Králové, Plzni, Zlíně a Liberci. Rozsah mobilizace je celostátní, její konkrétní podoba zůstává místní.

Od divadel po biskupy: společné obavy, rozdílné požadavky

Podporu oznámily také divadelní soubory. Podle pondělních informací ČTK se zapojují členové Činohry Národního divadla a řada regionálních scén, mezi nimi Národní divadlo Brno, Národní divadlo moravskoslezské, plzeňské Divadlo J. K. Tyla nebo liberecké Divadlo F. X. Šaldy. Divadla většinou program neruší; některá jej upravila tak, aby jejich zástupci mohli na shromáždění přijít.

Část kulturních protestů přitom přesahuje financování médií. Výzva zveřejněná na DAMU zahrnuje také grantovou politiku, podporu audiovize a požadavek na odstoupení ministra kultury Oty Klempíře. Tyto požadavky patří konkrétní výzvě. Nelze je automaticky připsat všem zaměstnancům médií, studentům nebo institucím, které podporují nezávislé financování.

Podobně je potřeba číst stanoviska profesních organizací. Školské odbory ČMOS PŠ podpořily zaměstnance obou médií a požadují veřejnou a odbornou diskusi, transparentní hospodaření i záruky nezávislosti. Jejich prohlášení nevyhlašuje celostátní stávku učitelů. Podporu stávce vyjádřil Syndikát novinářů ČR; solidaritu oznámily také Evropská a Mezinárodní federace novinářů.

Výslovně pro zachování koncesionářských poplatků se vyslovila Stálá rada České biskupské konference. Vedle nezávislé kontroly veřejné moci připomněla význam regionálních studií a potřebu otevřeného projednání změn.

Poněkud jinak formulovalo svůj postoj předsednictvo České konference rektorů. Respektuje, že konkrétní model financování vybírá politická reprezentace. Žádá však předvídatelné prostředky, zachování nezávislosti a kvality veřejné služby a odmítá postup, při němž tyto podmínky nejsou přesvědčivě zaručeny.

Právě tento rozdíl pomáhá pochopit šíři podpory. Jedni obhajují přímo poplatkový systém, druzí kladou důraz na vlastnosti jakéhokoli budoucího řešení. Jejich postoje se setkávají v požadavku, aby vláda doložila důsledky změny a skutečně o nich jednala.

Rozdíl 1,4 miliardy vyžaduje věcné vysvětlení

Předložená verze zákona počítá pro rok 2027 s příspěvkem přibližně 5,742 miliardy korun pro Českou televizi a 2,066 miliardy pro Český rozhlas. Dohromady jde o 7,808 miliardy. Tyto částky patří k dosavadnímu návrhu; nejsou potvrzenou podobou nyní zvažované alternativy ani jistým výsledkem pro příští rok.

Plánované výnosy z poplatků na rok 2026 přitom činí 6,73 miliardy korun u televize a 2,476 miliardy u rozhlasu. Při porovnání s navrženými příspěvky vychází rozdíl přibližně 1,4 miliardy korun, tedy 15,2 %. Jde o porovnání konkrétních zdrojů financování, nikoli o patnáctiprocentní pokles celých rozpočtů obou institucí.

Vláda může legitimně požadovat úspory a kontrolu hospodaření. Z uvedených čísel ale vzniká otázka, které náklady mají odpadnout a jaké služby se mají zachovat. Důvodová zpráva uvádí náklady na správu evidence poplatků a související agendu až 250 milionů korun ročně. Ani kdyby odpadla celá tato částka, nepokryla by pětinu uvedeného rozdílu. Případné další úspory je proto potřeba konkrétně doložit.

Současně je fér přiznat, že návrh obsahuje pojistky: stanoví částky přímo zákonem, určuje měsíční platby a zavádí inflační mechanismus. Kritika, která by tyto prvky přehlížela, by byla nepřesná.

Zákonné zakotvení ovšem samo neodpovídá na otázku, zda peníze stačí. I předvídatelně vyplácená částka může být nedostatečná pro úkoly, které instituce musí plnit. A posouzení přiměřenosti vyžaduje více než politickou shodu na konečném čísle: propočet služeb, nákladů, investic a dopadů jednotlivých variant.

Rizika popisuje i analýza ministerstva

Podstatný argument obsahuje samotné hodnocení dopadů regulace, které připravilo ministerstvo kultury. Reformovaný poplatkový model v něm vychází jako nejméně riziková možnost. Přesun financování do státního rozpočtu dokument spojuje s nejvyššími rozpočtovými a institucionálními riziky a podmiňuje jej dostatečnou výší příspěvku, účinnou valorizací a ochranou před politickými zásahy.

Analýza zároveň uznává přednosti rozpočtové varianty, především odstranění přímé platební povinnosti a poplatkové administrativy. Její volbu odůvodňuje souladem s programovým prohlášením vlády a stanovenými cíli reformy.

Z toho plyne důležitý závěr: požadavek na důkladné pojistky má oporu také v podkladech předkladatele. Vláda by měla vysvětlit, jak rizika, která její vlastní materiál popisuje, ošetřuje.

Stejným směrem míří evropská pravidla. Evropský akt o svobodě médií nepřikazuje zachovat koncesionářské poplatky. Požaduje však transparentní a objektivní postupy financování, přiměřené, udržitelné a předvídatelné zdroje odpovídající veřejné službě a ochranu redakční nezávislosti. Samotná změna zdroje příjmů proto ještě nedokazuje porušení evropského práva; rozhodující je konkrétní nastavení a jeho účinek.

Podpora protestujících může být v tomto bodě velmi přesná: dokud není přesvědčivě doloženo, že náhrada tyto podmínky splní, je rozumné hájit fungující financování a požadovat jeho případnou změnu až po důkladném projednání.

V Liberci jde také o hlas regionu

V Liberci už konflikt dávno překročil hranice televizních a rozhlasových pracovišť. Na Univerzitním náměstí se 27. října sešly stovky demonstrantů, převážně studentů Technické univerzity v Liberci. Podpořil je rektor Aleš Kocourek. Studentští řečníci žádali stažení návrhu, případně jeho zásadní přepracování a jasné záruky nezávislosti.

Na úterý 3. listopadu je svoláno další shromáždění před libereckou radnicí, spojené s podporou pracovníků místního rozhlasu a televize. Datum a místo potvrzují univerzitní i místní zprávy; přesný aktuální harmonogram se do uzávěrky nepodařilo spolehlivě ověřit.

Pro obyvatele kraje má debata o financování konkrétní rozměr. Regionální novinářská práce znamená čas strávený mimo centrální redakce, znalost obcí, institucí a místních souvislostí. Její hodnotu nelze měřit pouze sledovaností jednotlivé reportáže. Podstatné je také to, zda někdo soustavně sleduje rozhodování veřejné správy a dává prostor tématům, která se do celostátního vysílání dostávají obtížněji.

Případné omezování regionální služby proto zasluhuje samostatné posouzení. Z nynějších podkladů nelze vyvozovat, že už bylo rozhodnuto o uzavření libereckého studia. Lze však oprávněně chtít vědět, jak by se navržené financování promítlo do práce redakcí mimo Prahu. Riziko přehodnocování regionálního provozu při nižším objemu peněz připouští i hodnocení dopadů návrhu.

Co v úterý neuvidíte a neuslyšíte

Omezení už nejsou pouze obecným příslibem organizátorů. Obě instituce zveřejnily konkrétní plán.

ČT24 nabídne od půlnoci krátké zprávy každou celou hodinu, mezi nimi archivní pořady a průběžnou informační lištu. Na ČT1 odpadnou například Studio 6, Sama doma, Černé ovce a Události v regionech; Události a Branky, body, vteřiny nahradí krátké zprávy. Nebudou se aktualizovat weby ČT24 a ČT art, nabídka iVysílání ani sociální sítě. Déčko zachová obvyklý program. Televize se s iniciativou dohodla na zajištění nezbytného zpravodajství zejména při mimořádných událostech.

Radiožurnál zachová základní zprávy a dopravní servis, Zelená vlna bude v půlhodinových intervalech. Plus převezme zprávy Radiožurnálu a nabídne archiv místo obvyklého živého programu. Na dalších stanicích přibude hudba a reprízy; iROZHLAS omezí samostatné články a bude dění sledovat hlavně v souhrnné online reportáži. Rádio Junior zachová běžnou nabídku.

Změny zasáhnou všechny regionální stanice rozhlasu. Většina převezme společný program připravovaný v pražském Karlíně, takže místních pořadů a informací bude méně než obvykle. Důležitá varování a schopnost reagovat na mimořádné situace mají zůstat zachovány.

Pro posluchače a diváky to znamená den omezené služby. Pro samotný spor je však podstatnější, jak budou obě instituce fungovat po celé další roky.

Po stávce musí následovat konkrétní odpovědi

Vláda své rozhodnutí opírá o volební slib ulevit domácnostem a firmám. Babiš zároveň odmítá úmysl média ovládnout. V pondělí však protesty označil za pokrytectví a studentům vzkázal, že se nechali zneužít a obelhat. Takové hodnocení nenahrazuje odpověď na jejich věcné námitky. Respektující jednání začíná tím, že vláda vysvětlí své propočty a připustí kontrolu jejich předpokladů.

Domácnost, která hradí oba plné poplatky, dnes platí 205 korun měsíčně, tedy 2 460 korun ročně. Pro napjatý rodinný rozpočet to není zanedbatelná částka. Její případné zrušení však vyžaduje jiné zdroje pro pokračování veřejné služby. Dosavadní platební povinnost nadále platí; samotné projednávání návrhu ani úterní stávka ji nemění.

Oprávněným výsledkem protestu by byl zveřejněný, propočítaný a široce projednaný model, který jasně ukáže, kolik peněz bude k dispozici, jak se budou chránit před znehodnocováním a jaká služba za ně zůstane zachována. Stejnou samozřejmostí má být průhledné hospodaření televize a rozhlasu. Podpora nezávislosti může jít ruku v ruce s náročnou kontrolou jejich práce.

Požadovat takové záruky znamená hájit zájem veřejnosti na médiích, která mohou svobodně pracovat i v době, kdy se jejich otázky vládě nehodí. Právě v tom mají stávkující a jejich podporovatelé silný důvod vytrvat.

 

Zdroje a kontext

[1] Česká televize — plán omezení vysílání a digitálních služeb, 2. listopadu 2026. Česká televize
Česká televize: Stávka zaměstnanců omezí úterní vysílání

[2] Český rozhlas — plán změn celoplošného, regionálního a internetového vysílání, 2. listopadu 2026. Informace o Českém rozhlase
Český rozhlas: Jak stávka 3. listopadu omezí vysílání

[3] Poslanecká sněmovna — sněmovní tisk 231 a stav jeho projednávání k 2. listopadu 2026. psp.cz
Sněmovní tisk 231: Novela zákonů o České televizi a Českém rozhlasu

[4] ČTK / České noviny — pondělní vyjádření premiéra, aktualizováno 2. listopadu 2026 v 17.10. ČeskéNoviny.cz
Babiš: Druhé čtení návrhu na zrušení poplatků by mohlo být kolem 15. ledna

[5] Lupa.cz, Filip Rožánek — zvažované alternativy financování a oznámené jednání koaliční rady, 2. listopadu 2026. Lupa.cz
Babiš hledá jiné peníze pro ČT a rozhlas. Před stávkou připouští změny

[6] iROZHLAS — vyhlášení stávky iniciativou Veřejnoprávně a podpora Syndikátu novinářů, 23. října 2026. iROZHLAS – spolehlivé zprávy
Pracovníci Českého rozhlasu a České televize vyhlásili stávku

[7] ČTK / České noviny — předem oznámená účast zaměstnanců a externistů Českého rozhlasu, 30. října 2026. ČeskéNoviny.cz
Do úterní stávky se má zapojit 1 340 zaměstnanců a externistů ČRo

[8] ČT24 / ČTK — vyhlášení studentské stávky a její zamýšlené formy, 28. října 2026. Česká televize
Studenti vyhlásili stávku kvůli rušení poplatků pro ČT a ČRo

[9] ČTK / České noviny — zapojené pražské studentské iniciativy a pochody, 2. listopadu 2026. ČeskéNoviny.cz
Úterní protest na podporu ČT a ČRo podpoří v Praze několik studentských pochodů

[10] Masarykova univerzita — pravidla omlouvání účastníků protestu, 30. října, aktualizováno 2. listopadu 2026. em.muni.cz
Masarykova univerzita omluví studentům absenci kvůli účasti na shromáždění

[11] Fakulta výtvarných umění VUT — rozhodnutí o děkanském volnu, 29. října 2026. Aktuality studijního oddělení – FaVU VUT
FaVU VUT: Děkanské volno dne 3. listopadu 2026

[12] ČTK / České noviny — aktuální přehled podpory studentů, divadel a novinářských organizací, aktualizováno 2. listopadu 2026 v 19.19. ČeskéNoviny.cz
Úterní stávka v ČT se projeví ve změnách programu i omezení zpravodajství

[13] DAMU — vlastní výzva a požadavky akademické obce. damu.cz
DAMU: Výzva k aktivnímu protestu

[14] ČMOS pracovníků školství — stanovisko k nezávislosti médií a způsobu projednávání změn, 27. října 2026. ČMOS PŠ
Prohlášení ČMOS PŠ k nezávislosti médií veřejné služby

[15] Stálá rada České biskupské konference — výzva k zachování poplatků a nezávislosti médií, 23. října 2026. Zprávy
Prohlášení Stálé rady ČBK k nezávislosti a financování veřejnoprávních médií

[16] Předsednictvo České konference rektorů — požadavky na předvídatelnost, nezávislost a kvalitu služby, 23. října 2026. Česká konference rektorů
Česká konference rektorů: Prohlášení k financování médií veřejné služby

[17] Vládní návrh zákona a důvodová zpráva — částky, splátky, valorizace a náklady správy poplatků; textová kopie dokumentu eKLEP na Hlídači státu. Hlídač státu.
Vládní návrh změny financování ČT a ČRo a důvodová zpráva

[18] Vypořádání připomínkového řízení — zejména připomínky ministerstva financí č. 10 a 12 s plánovanými příjmy z poplatků; textová kopie dokumentu eKLEP. Hlídač státu.
Vypořádání připomínek k návrhu financování médií veřejné služby

[19] Ministerstvo kultury — hodnocení dopadů regulace, porovnání variant a jejich rizik; textová kopie dokumentu eKLEP. Hlídač státu.
Hodnocení dopadů regulace: varianty financování médií veřejné služby

[20] Evropská unie — nařízení 2024/1083, zejména článek 5 o nezávislosti a financování veřejnoprávních médií. EUR-Lex
Evropský akt o svobodě médií — úplné české znění

[21] T-UNI, zpravodaj Technické univerzity v Liberci — reportáž ze shromáždění 27. října a pozvání na 3. listopadu; publikováno 28. října 2026. zpravodaj Technické univerzity v Liberci
T-UNI: Média nedáme! Kampusem TUL burácel protest proti rušení poplatků

[22] Liberecká Drbna — místní potvrzení shromáždění před radnicí 3. listopadu, obsažené v článku z 1. listopadu 2026. Liberecká Drbna
Liberecká Drbna: Noc světel a navazující protest před libereckou radnicí

[23] Ministerstvo kultury — platný systém rozhlasových a televizních poplatků a jejich výše. mkcr.cz
Ministerstvo kultury: Rozhlasové a televizní poplatky

Poznámka k výpočtu: Rozdíl 1 398 608 000 Kč a podíl přibližně 15,2 % jsou vlastní přepočty z částek uvedených v dokumentech [17] a [18]. Srovnávají navržené příspěvky s plánovanými poplatkovými příjmy roku 2026.