Elektřina a plyn: platíte zbytečně moc? Nástroj ERÚ ukáže, zda je cena férová

Dodavatel vám může nabídnout „výhodnou“ cenu elektřiny či plynu. Jak ale poznáte, jestli je opravdu dobrá? Nové cenové pásmo Energetického regulačního úřadu ukazuje obvyklé ceny fixovaných produktů a v říjnu bylo znovu aktualizováno. Vysvětlujeme, jak během několika minut prověřit nabídku, spočítat možné úspory a nenaletět na nevýhodnou smlouvu.

• Indikativní pásmo ERÚ hodnotí obchodní ceny fixovaných produktů na 12, 24 a 36 měsíců.
• Pro výběr nejlepší nabídky je nutné porovnat celé předpokládané roční náklady, nikoli jen cenu za megawatthodinu.
• Před změnou dodavatele je nezbytné zkontrolovat smlouvu, její konec, prolongaci a případné sankce.

Doma můžete šetřit elektřinou, hlídat topení, vyměnit staré spotřebiče a pravidelně kontrolovat spotřebu. Přesto můžete každý rok zaplatit zbytečně víc. Ne proto, že byste energií plýtvali, ale protože máte smlouvu, kterou jste dlouho neporovnali s aktuální nabídkou trhu.

Právě v tom bývá problém. Většina domácností ví, kolik měsíčně posílá dodavateli na zálohách. Mnohem méně lidí ale zná cenu jedné megawatthodiny, výši stálého měsíčního platu nebo datum, kdy jim skončí fixace. A právě tyto údaje mohou rozhodovat o tisících korun ročně.

Od dubna 2026 však existuje nový způsob, jak svou cenu jednoduše prověřit. Energetický regulační úřad (ERÚ) začal zveřejňovat takzvané indikativní pásmo nabídkových cen. Jde o orientační cenové rozmezí, které pomáhá rozpoznat, zda nabídka dodavatele odpovídá aktuálním poměrům na trhu.

Nejde o další reklamní kalkulačku energetické společnosti. Údaje připravuje státní regulátor na základě velkoobchodních cen a skutečných nabídek na trhu. V říjnu 2026 zveřejnil další aktualizaci.

Ačkoli má nástroj své hranice, pro běžnou domácnost představuje užitečnou možnost, jak přestat spoléhat pouze na to, co jí o výhodnosti smlouvy tvrdí dodavatel.

Co vám nový nástroj skutečně řekne?

Představte si, že vám končí dvouletá fixace elektřiny. Dodavatel nabídne novou smlouvu s cenou, která podle jeho dopisu zaručuje významnou úsporu. Možná je opravdu dobrá. Ale oproti čemu ji porovnává? Proti vaší staré ceně, nebo proti tomu, co dnes běžně nabízejí ostatní společnosti?

Právě tuto otázku pomáhá zodpovědět indikativní pásmo ERÚ.

Úřad zveřejňuje orientační cenová rozmezí zvlášť pro elektřinu a plyn. Sleduje produkty s pevnou cenou na jeden, dva nebo tři roky. U elektřiny rozlišuje distribuční sazby, u plynu charakter spotřeby domácnosti.

Zásadní je, že nástroj neposuzuje celou fakturu. Hodnotí obchodní složku ceny, tedy tu část, o které rozhoduje dodavatel.

Jestliže nabídka spadá do zveřejněného pásma, odpovídá podle metodiky úřadu přiměřené cenové úrovni. Pokud se nachází výrazně nad jeho horní hranicí, je rozumné zpozornět a hledat vysvětlení.

To však neznamená, že dodavatel porušuje zákon nebo vás podvádí. Obchodní ceny elektřiny a plynu nejsou obecně zastropované podle indikativního pásma. Dodavatelé je stanovují podle svých nákladů, obchodní strategie a situace na trhu.

Vyšší cena je tedy důvodem k porovnání a vyjednávání, nikoli automatickým důkazem neoprávněného účtování.

Nástroj také nedokáže zpětně určit, zda jste před dvěma lety uzavřeli dobrou smlouvu. Ukazuje především to, jak vypadají aktuální podmínky pro nové fixované nabídky.

Férová cena ještě neznamená nejlevnější cenu

Tady se skrývá jeden z nejzajímavějších detailů celého systému.

ERÚ nestanovuje cenové pásmo jako hranici mezi poctivými a nepoctivými obchodníky. Při výpočtu vychází z nákladů na nákup energií, velkoobchodního trhu a cen skutečně dostupných nabídek.

Dolní hranice pásma podle zveřejněné metodiky zhruba odpovídá horní hranici nejlevnější čtvrtiny nabídek. Horní hranice se pohybuje přibližně na úrovni jejich středu, tedy mediánu.

Co to znamená pro zákazníka?

Pokud máte nabídku uvnitř pásma, nemusí být špatná. Zároveň ale vůbec nemusí patřit mezi nejvýhodnější. Na trhu mohou existovat levnější produkty, které se nacházejí pod jeho dolní hranicí.

Je tu ještě jedna důležitá okolnost. Velkoobchodní ceny se mění rychleji než ceníky pro domácnosti. Někdy proto dodavatelé nabízejí elektřinu nebo plyn levněji, než by odpovídalo čerstvým burzovním cenám. Jindy naopak reagují na zlevnění se zpožděním.

Indikativní pásmo se proto aktualizuje každý měsíc. Není to neměnný ceník ani předpověď budoucí ceny.

Nejrozumnější je chápat jej jako cenový kompas. Ukáže vám, kde se přibližně nachází trh, ale konkrétní cestu k úspoře si musíte ověřit porovnáním nabídek.

Proč nestačí podívat se na konečnou částku na faktuře?

Účet za elektřinu nebo plyn není tvořen jedinou cenou.

Jednu část představuje samotná energie a obchodní služby dodavatele. Druhou tvoří regulované platby spojené zejména s distribucí a provozem energetické soustavy. Výslednou cenu dále ovlivňují příslušné daně.

Obchodní složku určuje dodavatel. Právě u ní se jednotlivé nabídky liší a právě ji můžete výběrem obchodníka ovlivnit.

Regulovanou složku stanovuje ERÚ. Její výše závisí mimo jiné na distribuční oblasti, distribuční sazbě a dalších parametrech odběrného místa. Při přechodu k jinému dodavateli se samotný místní distributor nemění.

To má důležitý důsledek: dvě domácnosti s podobnou spotřebou mohou mít odlišnou výslednou cenu, pokud používají jiné distribuční sazby nebo mají jinak nastavené odběrné místo.

U elektřiny například záleží na tom, zda domácnost využívá běžnou jednotarifní sazbu, nebo dvoutarifní režim s vysokým a nízkým tarifem. Svou roli hraje také velikost hlavního jističe.

U plynu je významná roční spotřeba. Jinak vypadají náklady domácnosti, která plynem pouze vaří, a jinak domu, který jím vytápí všechny místnosti.

Při porovnávání cen proto nestačí vzít dvě náhodná čísla z internetu. Musíte porovnávat stejnou službu, stejné období a stejné jednotky.

A pozor ještě na jednu věc: fixace obchodní ceny neznamená, že se vám po celou dobu nesmí změnit celková faktura. Regulované platby se mohou upravovat nezávisle na zafixované ceně dodávky.

Co se změnilo v roce 2026

Právě letošní rok poskytuje názorný příklad, proč je důležité rozlišovat jednotlivé části účtu.

Od 1. ledna 2026 převzal stát financování příspěvku na podporované zdroje energie (POZE). Domácnosti tak přestaly v regulované složce elektřiny platit příspěvek, který předtím činil 495 Kč za MWh bez DPH.

Toto snížení se týká regulované ceny, nikoli individuální obchodní nabídky dodavatele. Projevuje se tedy i u zákazníků, kteří mají obchodní cenu zafixovanou.

Pokud se vám proto meziročně snížily náklady na elektřinu, nemusí to znamenat, že vám dodavatel nabídl výhodnější obchodní cenu. Část rozdílu může vycházet právě ze změny státního financování.

Pro skutečné posouzení výhodnosti smlouvy je proto lepší porovnávat současné obchodní ceny než pouze celkové částky na fakturách za dva různé roky.

Jak svou cenu zkontrolovat? Začněte posledním vyúčtováním

Dobrá zpráva je, že nepotřebujete ekonomické vzdělání ani složitý program. Většinu důležitých údajů najdete na posledním ročním vyúčtování, v platném ceníku a ve smlouvě.

Nejprve se podívejte na svou roční spotřebu. Obvykle je uvedena v kilowatthodinách (kWh) nebo megawatthodinách (MWh). Jedna megawatthodina odpovídá 1 000 kilowatthodinám.

Potom najděte obchodní cenu za odebranou energii. U elektřiny může být rozdělená na vysoký a nízký tarif. Zajímat vás bude také stálá měsíční platba dodavateli.

Důležité je nezaměnit cenu za samotnou elektřinu či plyn s celkovou jednotkovou cenou včetně distribuce. Pro první srovnání s indikativním pásmem potřebujete právě obchodní část.

Zkontrolujte také, zda jsou částky uvedeny s DPH, nebo bez DPH. Porovnávat cenu bez daně s cenou včetně daně by vedlo ke zkreslenému výsledku.

U elektřiny si poznamenejte distribuční sazbu, například D02d nebo D57d. U plynu potřebujete vědět, zda jej používáte pro vaření, ohřev vody, nebo vytápění, a znát přibližnou roční spotřebu.

Nakonec si otevřete smlouvu a ověřte, do kdy platí sjednaná cena a kdy končí samotný smluvní závazek. To jsou dvě různé informace, které se ne vždy musí shodovat.

Máte-li všechny tyto údaje, můžete začít porovnávat.

První zastávka: cenové pásmo ERÚ

Na webu Energetického regulačního úřadu vyhledejte stránku „Indikativní pásmo nabídkových cen“. Najdete ji na adrese eru.gov.cz/ipnc.

Zvolte elektřinu nebo plyn. Potom vyberte odpovídající parametry domácnosti a délku fixace. Nástroj zobrazí orientační cenové rozmezí pro daný typ produktu.

Pokud vám dodavatel nabízí například dvouletou fixaci, porovnávejte ji s indikativním pásmem pro dvouletý produkt, nikoli s cenou jednoročního závazku.

U elektřiny si dejte pozor na správnou distribuční sazbu. Domácnost s elektrickým vytápěním nemá stejnou strukturu spotřeby jako běžný byt, který elektřinu používá převážně na osvětlení a spotřebiče.

Je-li vaše nabídka v pásmu, máte první orientační potvrzení, že odpovídá obvyklé cenové úrovni. Jestliže je nad ním, stojí za to zjistit, zda se na trhu nenabízí lepší podmínky.

Současně sledujte i stálý měsíční plat. Ten totiž může zdánlivě levnější nabídku výrazně prodražit.

Uvedený graf je určen především pro běžné fixované produkty na 12, 24 a 36 měsíců. Nelze jej bez dalšího používat pro spotové ceny závislé na aktuálních tržních cenách ani pro složitější produkty domácností s vlastní fotovoltaikou a sdílením elektřiny.

Druhá zastávka: nezávislý srovnávač nabídek

Indikativní pásmo odpovídá na otázku, zda je cena přibližně obvyklá. Samo vám ale neřekne, který konkrétní dodavatel je pro vaši domácnost nejvýhodnější.

K tomu slouží druhý nástroj ERÚ: oficiální srovnávač nabídek elektřiny a plynu na adrese srovnavac.eru.gov.cz.

Ten pracuje s konkrétními produkty dodavatelů a umožňuje zohlednit parametry odběrného místa.

Můžete do něj vyplnit údaje ručně, nebo využít načtení vyúčtování ve formátu PDF. Nástroj z něj dokáže převzít potřebné údaje, které je vhodné před samotným výpočtem zkontrolovat. Kdo nechce elektronické vyúčtování nahrávat, může údaje zadat samostatně.

U elektřiny srovnávač zohledňuje například distribuční sazbu, jistič a spotřebu ve vysokém a nízkém tarifu. U plynu především distribuční oblast a očekávanou roční spotřebu.

Výsledkem je porovnání nabídek pro konkrétní domácnost. Právě takové srovnání má větší hodnotu než reklamní slogan o nejlevnější elektřině na trhu.

Výběr nového produktu ale ještě neznamená, že jej můžete okamžitě začít využívat. To závisí na podmínkách vaší stávající smlouvy.

Před podpisem si také ověřte aktuálnost ceníku, dobu platnosti nabídky a úplné smluvní podmínky. Výsledek srovnávače berte jako podklad k rozhodnutí, ne jako závaznou garanci konečné ceny.

Levnější megawatthodina může znamenat dražší elektřinu

Jedna z nejčastějších chyb vzniká při porovnávání samotné ceny za megawatthodinu.

Představme si domácnost se spotřebou 3 MWh elektřiny ročně, které dva dodavatelé nabídnou následující podmínky.

První dodavatel požaduje 3 000 Kč za MWh a stálou měsíční platbu 80 Kč. Druhý nabízí levnější elektřinu za 2 750 Kč za MWh, ale měsíční platbu má 190 Kč.

Na první pohled vítězí druhý dodavatel. Elektřinu prodává o 250 Kč za MWh levněji.

Jenže roční výpočet ukáže něco jiného.

U prvního dodavatele domácnost zaplatí za samotnou elektřinu 9 000 Kč a na stálých platbách dalších 960 Kč. Dohromady tedy 9 960 Kč.

U druhého dodavatele stojí elektřina 8 250 Kč, ale stálé platby dosáhnou 2 280 Kč. Celkem tedy 10 530 Kč.

Přestože má druhý dodavatel levnější megawatthodinu, vychází v tomto příkladu o 570 Kč ročně dráž.

Jde o modelový výpočet pouze obchodní části bez DPH. Nepředstavuje skutečné ceníky konkrétních společností. Regulované platby jsou pro porovnání stejného odběrného místa v tomto příkladu ponechány stranou.

Podobný princip platí také pro plyn. Rozhoduje kombinace ceny za spotřebu, měsíčních plateb a množství energie, které skutečně odeberete.

Čím menší spotřebu domácnost má, tím větší relativní význam mohou mít pevné měsíční poplatky. U domů s vysokou spotřebou se naopak výrazněji projeví rozdíl v ceně za megawatthodinu.

Proto má smysl porovnávat předpokládané roční náklady, nikoli jedinou položku z reklamního letáku.

Kdy můžete změnit dodavatele a kdy se to nevyplatí?

Najít výhodnější cenu je jedna věc. Dostat se ze stávající smlouvy je věc druhá.

Základní rozdíl spočívá v tom, zda máte smlouvu na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou.

Smlouva na dobu neurčitou obvykle poskytuje větší volnost. Můžete ji vypovědět bez smluvní pokuty, zpravidla s tříměsíční výpovědní dobou. Změna dodavatele tedy nemusí proběhnout okamžitě, ale zpravidla není spojena se sankcí za předčasné ukončení závazku.

Smlouva na dobu určitou vás naopak zavazuje k odběru po sjednané období. Pokud ji chcete ukončit dříve bez zákonného nebo smluvního důvodu, může vám dodavatel účtovat pokutu.

Od srpna 2025 zákon v příslušných případech omezuje smluvní pokutu za předčasné ukončení závazku s pevnou cenou na nejvýše 40 % obchodní části ceny dodávek, které by zákazník zaplatil do řádného konce smlouvy.

I tak však může jít o nepříjemnou částku, zvláště pokud do skončení smlouvy zbývá dlouhá doba.

Předčasný přechod k levnějšímu dodavateli se proto nemusí vyplatit. Úspora na nové ceně může být menší než náklady na ukončení staré smlouvy.

Existují ovšem i zákonné situace, kdy lze závazek ukončit bez sankce. Je proto rozumné neposuzovat své možnosti pouze podle obecné informace na zákaznické lince, ale podle konkrétní smlouvy a platných zákonných pravidel.

A ještě jeden důležitý rozdíl: doba fixace ceny nemusí být totožná s dobou trvání smlouvy.

Například smlouva na tři roky může obsahovat pevnou cenu pouze pro první rok. Název produktu typu „Fix 12“ nebo „Fix 24“ sám o sobě nezaručuje, že všechny podmínky odpovídají vašemu očekávání.

Vždy proto kontrolujte zvlášť konec sjednané ceny a konec smluvního závazku.

Největší past? Automatické prodloužení smlouvy

Pro mnohé domácnosti není nejrizikovější drahý ceník. Je to okamžik, kdy se stará smlouva automaticky prodlouží za nových podmínek.

Tomuto mechanismu se říká prolongace.

Představte si, že vám za dva měsíce končí fixace. Dodavatel vám zašle nabídku nového období. Pokud na ni nijak nezareagujete, může se smlouva podle sjednaných podmínek automaticky prodloužit.

A právě v této chvíli se může výhodná původní smlouva změnit v nevýhodný závazek.

Dodavatel musí při automatickém prodloužení nejméně 30 dnů předem oznámit mimo jiné cenu, délku nového závazku a případnou sankci za jeho předčasné ukončení.

Jestliže s prodloužením nesouhlasíte, zákon vám umožňuje smlouvu vypovědět až do 20. dne před uplynutím sjednané doby jejího trvání tak, aby skončila původním termínem.

To je mimořádně důležitá informace. Některé smlouvy totiž obsahují ustanovení, která se snaží požadovat výpověď dříve. Pokud jsou v rozporu s kogentními pravidly zákona, nemohou zákonnou ochranu spotřebitele omezit.

Praktická rada je jednoduchá: datum konce smlouvy si poznamenejte s dostatečným předstihem, ideálně několik měsíců dopředu. Nečekejte až na poslední zákonný den.

A pokud vám dodavatel nabídne automatické prodloužení, porovnejte cenu s aktuálním indikativním pásmem ještě předtím, než začnete řešit podpis nebo výpověď.

Nechcete měnit dodavatele? Zkuste si říct o lepší cenu

Mnoho lidí má ke svému dodavateli dlouhodobý vztah. Nechtějí řešit administrativu, bojí se chyb při změně smlouvy nebo prostě oceňují fungující zákaznický servis.

To samo o sobě není špatně.

Ani tak ale není důvod platit víc, než je nutné.

Pokud zjistíte, že váš dodavatel nabízí výrazně vyšší cenu než konkurence, můžete jej požádat o novou individuální nabídku.

Není třeba začínat výhrůžkou odchodem. Stačí věcně sdělit, že jste si ověřili aktuální ceny a chcete vědět, zda vám dokáže nabídnout srovnatelné podmínky.

Dodavatelé mohou mít vedle běžných veřejných ceníků také individuální nabídky pro zákazníky, kteří zvažují odchod ke konkurenci.

Taková nabídka může být lepší než ta původní. Automaticky však neplatí, že jde o nejlepší cenu na trhu.

Pokud vám společnost nabídne slevu, požádejte o kompletní písemný návrh. Zkontrolujte jednotkovou cenu, měsíční poplatky, délku nové fixace a sankce. Teprve potom porovnejte předpokládané roční náklady.

Někdy bude nejlepší zůstat. Jindy se vyplatí změna. Podstatné je, aby rozhodnutí vycházelo ze srovnání, nikoli z reklamního označení „speciální nabídka pro věrného zákazníka“.

Na co ještě dát pozor? Levná energie nemusí znamenat bezpečnou smlouvu

Cena není jediným důležitým kritériem.

Když se na trhu objeví mimořádně levná nabídka, je vhodné ověřit také podmínky smlouvy, spolehlivost dodavatele, způsob stanovení ceny a jeho schopnost zajistit dodávky v delším období.

Od října 2025 existuje v české energetice ještě jeden užitečný údaj: index zajištění obchodníka, zkráceně IZO.

Ten ukazuje, jakou část očekávané spotřeby svých zákazníků s pevnou cenou má dodavatel předem zajištěnou nákupními smlouvami.

Obchodníci tento údaj stanovují dvakrát ročně, k 31. březnu a 30. září, a zveřejňují jej na svých internetových stránkách. Pokud index převyšuje 70 %, mohou místo přesného procenta zveřejnit informaci o překročení této hranice.

Proč je to zajímavé?

Dodavatel může nabídnout nízkou cenu, ale zákazník potřebuje také jistotu, že je jeho obchodní model přiměřeně zajištěný proti výkyvům trhu.

Nízký index sám o sobě neznamená, že dodavatel zkrachuje. Zákon však dává zákazníkům s pevně sjednanou cenou při indexu nižším než 70 % právo závazek za stanovených podmínek vypovědět bez sankce. Právo na výpověď může vzniknout také při nesplnění povinnosti index včas zveřejnit; zde záleží na konkrétním okamžiku zveřejnění.

Pokud proto vybíráte víceletou fixaci, vyplatí se podívat nejen na cenu, ale i na tuto informaci. Samotná výše indexu ovšem není zárukou, že se dodavatel nikdy nedostane do potíží.

Stejně důležitá je obezřetnost vůči zprostředkovatelům. Za samotné porovnání nabídek nemusíte platit vysoké provize ani uzavírat smlouvu o dlouhodobém poradenství. Oficiální nástroje ERÚ jsou veřejně dostupné bezplatně.

Co to znamená pro domácnosti v Libereckém kraji?

Ačkoli jsou uvedená pravidla stejná v celé České republice, jejich praktický dopad se mezi domácnostmi výrazně liší.

Jinou situaci řeší obyvatel bytu v Liberci, který elektřinu používá především na běžné spotřebiče. Jinou majitel rodinného domu na Jablonecku s tepelným čerpadlem a jinou domácnost na Semilsku vytápějící celý dům zemním plynem.

V prvním případě může být podstatná i poměrně malá změna stálého měsíčního poplatku. Ve druhém hraje významnou roli dvoutarifní sazba a rozložení spotřeby. Ve třetím může mít velký dopad samotná cena plynu za megawatthodinu.

Ukažme si jednoduchý příklad.

Jestliže rodinný dům spotřebuje za rok 15 MWh plynu a získá obchodní cenu nižší o 200 Kč za MWh, představuje to úsporu 3 000 Kč ročně bez DPH, pokud se ostatní podmínky nezmění.

Při rozdílu 400 Kč za MWh už jde o 6 000 Kč.

To neznamená, že podobnou úsporu získá každá domácnost. Čísla jsou pouze ilustrativní a skutečný výsledek závisí na současné ceně, spotřebě, fixaci, stálých platbách a podmínkách nového produktu.

Ukazují však jednu podstatnou věc: domácnosti, které spotřebují více energie, mohou mít při změně obchodní ceny větší absolutní prostor k úsporám.

Je také důležité odlišovat přímý nákup elektřiny nebo plynu od tepla dodávaného centrální teplárenskou soustavou. Pokud například v bytovém domě platíte za teplo prostřednictvím rozúčtování společného vytápění, nemůžete si cenu tohoto tepla jednoduše porovnat s indikativním pásmem pro domácí odběr plynu.

Nový nástroj je určen především těm, kteří mají vlastní smlouvu na dodávku elektřiny nebo plynu a mohou ovlivnit výběr obchodníka.

Proč se vyplatí kontrolovat smlouvu právě na podzim?

Topná sezona přináší domácnostem zvýšené výdaje a zároveň připomíná, jak velkou část rodinného rozpočtu energie představují.

Zvláště u plynového nebo elektrického vytápění může být rozdíl mezi dvěma cenovými nabídkami citelný.

Neznamená to však, že by každý měl právě v říjnu okamžitě podepsat novou fixaci. Ceny se mohou během dalších měsíců zvýšit i snížit a nikdo nedokáže s jistotou určit nejvýhodnější okamžik nákupu.

Rozumnější je pracovat s tím, co můžete skutečně ovlivnit: znát svou aktuální cenu, vědět, kdy vám končí závazek, sledovat nabídky a nenechat důležitá rozhodnutí na poslední chvíli.

Máte-li výhodnou fixaci ještě na delší období, nemusíte nic měnit. Pokud ale platíte podle běžného nefixovaného ceníku nebo se vám smlouva brzy obnoví, může být kontrola velmi užitečná.

A pokud vás čeká rozhodnutí o dvouleté nebo tříleté fixaci, berte vedle ceny v úvahu také míru jistoty, kterou za svůj závazek získáváte.

Nejdřív zjistěte skutečnou cenu. Teprve potom podepisujte

Největší přínos nového nástroje ERÚ není v tom, že by automaticky zlevnil elektřinu nebo plyn. Žádnou cenu totiž nesnižuje a žádného dodavatele nepřinutí nabídnout vám nejlevnější produkt.

Dává vám ale něco, co mnoha domácnostem dosud chybělo: nezávislý orientační údaj, podle kterého mohou nabídku dodavatele posoudit.

A to může změnit způsob, jakým o energiích rozhodujeme.

Místo otázky „Kolik mi budete příští měsíc strhávat na zálohách?“ je lepší položit tři jiné: Kolik skutečně platím za energii? Jak moje cena obstojí proti současným nabídkám? A co mě bude stát, když změním smlouvu?

Stačí si otevřít poslední vyúčtování, najít aktuální obchodní cenu a porovnat ji s cenovým pásmem ERÚ. Pokud výsledek ukáže prostor ke zlepšení, pokračujte do nezávislého srovnávače a prověřte konkrétní nabídky. Nakonec zkontrolujte podmínky své smlouvy.

Možná zjistíte, že máte dobrou cenu a není potřeba nic měnit. Možná objevíte výhodnější produkt, nebo získáte podklad pro jednání se současným dodavatelem.

Ať už bude výsledek jakýkoli, jedno je jisté: za elektřinu a plyn se vyplatí platit podle skutečně dobré smlouvy, ne podle toho, na kterou jste si před lety zvykli.

 

Zdroje a kontext

1. ERÚ – Indikativní pásmo nabídkových cen (zavedeno 1. dubna 2026, aktualizováno 1. října 2026). Hlavní nástroj pro posouzení fixovaných nabídek.
ERÚ – Indikativní pásmo nabídkových cen

2. ERÚ – Metodika stanovení indikativního pásma nabídkových cen (1. dubna 2026). Způsob výpočtu, význam dolní a horní hranice a omezení ukazatele.
ERÚ – Metodika indikativních cen

3. ERÚ – Srovnávač nabídek dodavatelů elektřiny a plynu. Oficiální nástroj pro porovnání konkrétních obchodních produktů.
ERÚ – Nezávislý srovnávač energií

4. ERÚ – Varujeme spotřebitele, na co si dát pozor ve smlouvách (15. dubna 2026, aktualizováno 7. května 2026). Fixace, prolongace, zákonné lhůty a smluvní pokuty.
ERÚ – Na co si dát pozor ve smlouvách

5. ERÚ – Index zajištění obchodníka a právo na výpověď smlouvy (5. prosince 2025, aktualizováno 18. května 2026). Podmínky zveřejňování indexu a související práva spotřebitelů.
ERÚ – Index zajištění obchodníka a právo na výpověď

6. ERÚ – Změna regulovaných cen elektřiny pro rok 2026 (29. prosince 2025, aktualizováno 6. ledna 2026). Převzetí financování POZE státem.
ERÚ – Změny regulovaných cen elektřiny v roce 2026