Koaliční rada rozhodla zrušit poplatky. Kde je zdůvodnění?
Vláda chce zrušit koncesionářské poplatky a financovat Českou televizi a Český rozhlas ze státního rozpočtu. Její vlastní dokumenty však ukazují, jak se odborná otázka může změnit v politicky uzavřenou věc. Pro diváky a posluchače je podstatné, zda někdo doložil, že nové peníze stačí na zachované úkoly veřejné služby.
Komentář a analýza • Stav k 28. říjnu 2026
Ministerstvo financí požádalo o zdůvodnění částek, které mají dostávat veřejnoprávní média. Ve vypořádání připomínek dostalo v bodech 10 a 12 tuto odpověď: „Akceptováno. Navržená částka je výsledkem jednání koaliční rady.“
Odpověď sděluje, kdo se dohodl. Otázku, podle čeho se dohodl, nechává otevřenou. A právě tím začíná podstatný problém rušení poplatků: vláda může mít pro změnu politický mandát i rozumné dílčí důvody, ale stále musí doložit, že navržené řešení umožní veřejnou službu skutečně poskytovat. Označit připomínku za akceptovanou je snadné. Vyhovět jejímu věcnému obsahu vyžaduje víc.
Poplatky zatím zrušeny nejsou
Nejprve praktická informace: k 28. říjnu poplatková povinnost trvá. Vládní návrh, sněmovní tisk 231, prošel 24. října prvním čtením. Zákonem se dosud nestal. Domácnost, která má povinnost hradit oba poplatky, nadále platí 150 Kč měsíčně České televizi a 55 Kč Českému rozhlasu.
Navržená změna by pro rok 2027 přiznala ČT 5 741 826 000 Kč a ČRo 2 065 766 000 Kč ze státního rozpočtu. Peníze mají plynout z kapitoly ministerstva kultury. Částky by stanovoval zákon, stejně jako měsíční výplatu po dvanáctinách a inflační mechanismus. To jsou skutečné záruky, které nelze z debaty vyškrtnout.
Pro domácnost platící oba poplatky představuje jejich zrušení úlevu 2 460 Kč za dvanáct měsíců. Je pochopitelné, že ji někdo vítá. Náklady na službu však dál ponese veřejný rozpočet. Smysluplná debata proto musí současně zkoumat, jakou službu stát za nově určené peníze požaduje a zda jí umožní fungovat bez závislosti na politické přízni.
Přesnost na korunu ještě není důkaz přiměřenosti
Vláda nezveřejnila pouze odkaz na koaliční dohodu. Důvodová zpráva vysvětluje, že částky převzala z výnosů poplatků v roce 2024. Uvádí tehdejší náklady a odhaduje úsporu správy a výběru poplatků až na 250 milionů korun ročně. Tyto argumenty si zaslouží věcné posouzení.
Historický výnos ale sám neříká, kolik bude stát veřejná služba o tři roky později. Částka získaná v minulosti není automaticky částkou potřebnou v budoucnosti. Z předloženého vysvětlení není patrné, jak byly historické výnosy převedeny na potřeby roku 2027: jaké úkoly zůstávají, jaké budou jejich náklady a které výdaje skutečně odpadnou.
Rozměr otázky ukazuje jednoduché srovnání. Proti plánům poplatkových příjmů na rok 2026, které ministerstvo financí uvedlo ve svých připomínkách, jsou navržené příspěvky dohromady přibližně o 1,4 miliardy korun nižší, tedy zhruba o 15 %. Porovnáváme plánované poplatkové příjmy s navrženou náhradou; nejde o celkové rozpočty institucí ani o už dosažený výsledek roku 2026.
Ani celá uváděná úspora 250 milionů by nepokryla pětinu tohoto rozdílu. Vládní hodnocení dopadů, označované zkratkou RIA, navíc samo upozorňuje, že v prvních letech nebude úspora úplná: bude dobíhat agenda starých nedoplatků.
To ještě nevylučuje jiné úspory. Ukazuje to však, co je třeba doložit. Vysvětlení, že odpadne výběr poplatků, nemůže samo vyřešit otázku mnohem většího rozdílu příjmů. Přesnost částky na korunu ještě nevypovídá o přesnosti úvahy, ze které vznikla.
Údaje za rok 2025 už byly ve Sněmovně
Důvodová zpráva má pro použití roku 2024 ještě jedno vysvětlení: přesné příjmy obou médií za rok 2025 označuje za dosud pouze odhadované. U České televize ale tento argument naráží na dobře dohledatelnou časovou posloupnost.
Výroční zprávu o činnosti a hospodaření ČT za rok 2025 dostali všichni poslanci 12. června 2026 jako tisk 224/0. Zpráva uvádí skutečné příjmy z televizních poplatků přibližně 6,338 miliardy korun a obsahuje účetní závěrku s auditorskou zprávou EY datovanou 3. června. Vládní návrh změny financování dorazil do Sněmovny až 19. června.
Novější skutečný údaj ČT tedy existoval a byl parlamentu předložen ještě před návrhem zákona. Proč nebylo vysvětlení založené na pouhých odhadech aktualizováno alespoň u České televize?
Z dokumentů nepoznáme, kdy autor původní větu napsal ani co v tu chvíli věděl. Dokládají však dostupnost novějších výsledků. Také příjem roku 2025 by samozřejmě potřeboval vysvětlení, než by se stal základem financování roku 2027. Podstatná je ochota pracovat s aktuálními podklady a vysvětlit jejich výběr.
Ministr kultury Oto Klempíř ostatně při uvedení návrhu 23. října sám formuloval správné měřítko: „Jeho výše musí vycházet ze srozumitelných podkladů a odpovídat úkolům, které stát veřejnoprávním médiím ukládá.“ Právě naplnění tohoto požadavku má vláda prokázat.
Koaliční termín určil rozsah právní kontroly
Druhý podstatný dokument pochází od předsedy Legislativní rady vlády. Jeho stanovisko z 15. června uvádí, že návrh z časových důvodů neprojednaly pracovní komise ani plénum rady. Výslovně to spojuje s požadavkem koaliční rady na projednání návrhu vládou právě 15. června.
Tentýž dokument přiznává další omezení: při jeho zpracování nebyla známa konečná verze návrhu včetně konkrétních výchozích částek. Posuzovala se pracovní verze. U změny, jejímž jádrem je způsob a dostatečnost financování, je to zásadní informace.
Právní posouzení existovalo. Stanovisko předsedy se opíralo o postup podle Statutu Legislativní rady vlády a doporučilo schválení s úpravami. Rozsah odborné kontroly se ovšem přizpůsobil politickému termínu, přestože posuzovatel neznal konečnou podobu návrhu včetně výchozích částek.
Koalice si může určit, kdy chce představit své rozhodnutí. Od vlády bychom však měli požadovat, aby uměla vysvětlit, proč takový termín převážil nad úplnějším posouzením. Odborná kontrola má pomáhat nalézt slabá místa rozhodnutí ještě předtím, než se jejich oprava stane politicky nepohodlnou.
Vládní RIA přitom rizika neskrývá. Rozpočtové variantě přisuzuje nejvyšší fiskální a institucionální rizika a její vhodnost váže na dostatečné záruky stability, přiměřenosti a nezávislosti. Přesto ji doporučuje s ohledem na cíle reformy a vládní program.
To je legitimní politická volba, jejíž podmínky je nutné splnit. Odkaz na vlastní analýzu nestačí, pokud se z ní převezme doporučená varianta a nevysvětlí se, jak jsou ošetřena právě rizika, na která upozorňuje. Čtenář má právo chtít vedle slova „doporučeno“ také odpověď na otázku „za jakých podmínek“.
Zachovaná povinnost potřebuje prostředky
Podobný problém lze najít v odpovědi na připomínku ochránce práv dětí. Pod číslem 142 požadoval konkrétní vyhodnocení dopadů na práva dětí. Vypořádací tabulka odpovídá, že byl materiál přepracován a dosavadní zákony o České televizi a Českém rozhlasu zůstávají v platnosti.
To vysvětluje právní podobu návrhu. Nevyčísluje to jeho dopad na dětskou tvorbu. Když stát zachová instituci stejné úkoly a určí jí jiný finanční základ, musí také vysvětlit, jak bude jejich plnění zajištěno. Zákonná povinnost pořad nevyrobí a nezaplatí.
Ochránce práv dětí se k věci vrátil dopisem z 26. října. Upozornil, že po přepracování návrhu nemohl uplatnit další připomínky, a požadavek na posouzení dopadů zopakoval. Případ dobře ukazuje rozdíl mezi existencí písemné odpovědi a skutečným zodpovězením otázky.
Pojistka se pozná i podle toho, co neřeší
Zákonná částka a měsíční splatnost mají význam. Zajišťují předvídatelné pravidlo výplaty. Přiměřenost částky však musí být doložena zvlášť. Pravidelně posílaný příspěvek může být stále nedostatečný.
Také slovo valorizace vyžaduje přečíst konkrétní vzorec. Návrh od roku 2028 počítá se zvýšením příspěvku o 10 %, pokud stanovená kumulovaná inflace překročí desetiprocentní práh. Výchozím rokem kumulace je rok 2026. Mechanismus tedy neslibuje každoroční plné dorovnání růstu cen.
Evropský akt o svobodě médií nepřikazuje Česku zachovat koncesionářské poplatky. Vyžaduje však předem stanovená transparentní a objektivní kritéria a přiměřené, udržitelné a předvídatelné prostředky pro veřejnou službu a její rozvoj. Požaduje rovněž kontrolu plnění nezávislou na politickém vlivu vlády. To je konkrétní měřítko, podle něhož lze návrh posuzovat.
Obrana nezávislosti médií proto nemusí znamenat obranu každé jejich položky nebo pořadu. Požadavek hospodárnosti je namístě. Má však vést k doloženému posouzení nákladů a služby. Přiměřenost veřejného financování potřebuje doložitelné měřítko i mimo dohodu politiků, kteří jeho výši navrhují.
Osm miliard v rezervě není hotové rozpočtové krytí
Konkrétnost vládního příslibu lze ověřit i v návrhu státního rozpočtu na rok 2027. V kapitole ministerstva kultury je u příspěvků podle zákonů o ČT a ČRo uvedena nula. V kapitole Všeobecná pokladní správa je obecná vládní rozpočtová rezerva osm miliard korun.
Z těchto dvou řádků nelze vyvodit, že stát prostředky nemůže zajistit. Stejně tak ale nelze celou obecnou rezervu automaticky považovat za peníze vyčleněné pro média. V příslušné položce zatím příspěvky rozpočtovány nejsou. Vláda má ukázat, jak a kdy navržený zákonný nárok promítne do rozpočtu.
Instituce mezitím musí plánovat. Český rozhlas podle zprávy ČTK z 27. října připravuje investice na rok 2027 ve výši 150 milionů korun, přibližně o čtvrtinu nižší než letos. Ředitel René Zavoral tento postup vysvětluje opatrností vzhledem k možným změnám financování během roku. Jde o připravovaný investiční plán, nikoli o schválený celý rozpočet.
Česká televize podle rozhovoru ČTK s Hynkem Chudárkem z 21. října stále sestavuje rozpočet na poplatkovém základě. Ředitel odděluje probíhající personální transformaci od změny financování. Současně ale popisuje, jak nejistota spolu s rostoucími cenami omezuje dlouhodobá rozhodnutí o sportovních právech.
Nejistotu kolem připravovaného zákona už vedení médií promítá do rozhodování o budoucnosti. Nelze jí připsat každou úsporu. Má však smysl sledovat rozhodnutí, která už po pozdější změně politického názoru nepůjdou jednoduše vrátit. Nevstoupit do dlouhodobého závazku může být pro vedení racionální; pro publikum to může znamenat menší nabídku, i když se paragrafy nakonec změní jinak.
Veřejná rozprava má také něco objasnit
Při prvním čtení navrhl Tomio Okamura stanovit pevný čas navazujícího hlasování na 24. října ve 4.36. Odůvodnil to avizovanými obstrukcemi opozice. Sněmovna tento procedurální návrh přijala 88 hlasy proti 63.
Parlament potřebuje být schopen rozhodnout. Předem určený konec rozpravy však nezodpoví nic z toho, co zůstalo nedořešeno v přípravě zákona. Hlasování umí uzavřít proceduru. Věcný spor o dostatečnost prostředků vyžaduje podklady a odpovědi.
Prostor pro ně stále existuje. Výbor pro média a kulturu má 29. října zahájit projednávání návrhu a určit další harmonogram. Na téže schůzi má projednat také rozpočet ministerstva kultury. Sněmovní evidence nyní uvádí další možné projednání návrhu od 24. prosince. Zamýšlený 1. leden 2027 proto zůstává termínem v návrhu, nikoli jistotou.
Žádejme výpočet, který lze zkontrolovat
Při další debatě s politiky se vyplatí trvat na konkrétních odpovědích. Jak vláda spočítala potřeby veřejné služby pro rok 2027? Jak využila novější výsledky hospodaření? Kde budou prostředky vyčleněny a kdo nezávisle posoudí jejich přiměřenost? Takové otázky lze položit ministrovi i poslanci bez ohledu na to, zda zrušení poplatků podporujete.
Přesvědčivou odpovědí by byl dohledatelný propočet, vysvětlené předpoklady a konkrétní záruky. Pokud je vláda doplní, mají být poctivě posouzeny. Do té doby je namístě odmítat způsob přípravy, v němž se odborný požadavek odbude původem politické dohody a rozsah přezkumu se podřídí koaličnímu termínu.
Vláda může získat většinu pro své rozhodnutí. Přesvědčivost jeho zdůvodnění si ale odhlasovat nemůže. Právě na tomto rozdílu má veřejnost trvat, zvlášť teď, kdy lze návrh ještě změnit.
Vláda může získat většinu pro své rozhodnutí. Přesvědčivost jeho zdůvodnění si ale odhlasovat nemůže.
Zdroje a kontext
[1] Ministerstvo kultury – vypořádání připomínkového řízení. Podklady k návrhu z roku 2026; zejména připomínky ministerstva financí č. 10 a 12 a připomínka ochránce práv dětí č. 142. Úřední text zpřístupněný v textovém zrcadle Hlídače státu.Vypořádání připomínek k návrhu financování médií
[2] Poslanecká sněmovna – vládní předloha a důvodová zpráva, tisk 231/0. Předloženo 19. června 2026. Originál DOCX; částky, platební pravidla, valorizace, účinnost a důvody volby finančního základu.Tisk 231/0 – návrh zákona a důvodová zpráva
[3] Poslanecká sněmovna – historie tisku 231. Stav ověřen 28. října 2026. Předložení, první čtení, výborové projednávání a další procesní lhůta.Aktuální stav projednávání tisku 231
[4] Ministerstvo kultury – rozhlasové a televizní poplatky. Aktuální vysvětlení zákonného režimu a sazeb 150 Kč a 55 Kč; ověřeno 28. října 2026.Platný režim rozhlasových a televizních poplatků
[5] Ministerstvo kultury / Poslanecká sněmovna – závěrečná zpráva RIA. Příloha tisku 231/0, originál DOCX. Porovnání variant, podmínky doporučení, rizika a doběh poplatkové administrativy.Hodnocení dopadů změny financování médií
[6] Poslanecká sněmovna – historie výroční zprávy ČT za rok 2025. Tisk 224/0. Evidence rozeslání společné zprávy o činnosti a hospodaření poslancům 12. června 2026.Kdy poslanci obdrželi výroční zprávu ČT za rok 2025
[7] Česká televize – výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2025. Originální parlamentní PDF. Tištěná strana 149: skutečné poplatkové příjmy. Strany 194–196: auditorská zpráva EY datovaná 3. června 2026.Výroční zpráva ČT za rok 2025 včetně hospodaření a auditu
[8] Poslanecká sněmovna – vystoupení ministra kultury Oty Klempíře. Stenozáznam z 23. října 2026; uvedení návrhu a požadavek srozumitelných podkladů pro výši příspěvku.Ministr kultury k odůvodnění výše příspěvku
[9] Předseda Legislativní rady vlády – stanovisko z 15. června 2026. Primární PDF, zejména strany 3–4: časové omezení přezkumu a neznalost konečné verze. Závěr doporučuje schválení s úpravami.Stanovisko předsedy Legislativní rady vlády
[10] Ochránce práv dětí – dopis poslancům z 26. října 2026. Zveřejněno 27. října; dopady na děti a možnost připomínkovat přepracovanou podobu návrhu.Dopis ochránce práv dětí k financování veřejnoprávních médií
[11] Evropský parlament a Rada – nařízení EU 2024/1083. Evropský akt o svobodě médií, zejména článek 5 odst. 3 a 4: financování veřejné služby a nezávislé monitorování.Evropský akt o svobodě médií – české znění
[12] Poslanecká sněmovna – návrh státního rozpočtu na rok 2027. Tisk 324, příloha 4: závazné ukazatele. Položka příspěvků médiím v kapitole ministerstva kultury a obecná vládní rozpočtová rezerva.Návrh rozpočtu 2027 – závazné ukazatele kapitol
[13] ČTK – Český rozhlas plánuje pro příští rok snížit investice o čtvrtinu. 27. října 2026. Zpráva z jednání Rady ČRo a vyjádření Reného Zavorala.Český rozhlas a plán investic na rok 2027
[14] ČTK – Chudárek: ČT v příštím roce vyrobí víc pořadů, než původně plánovala. 21. října 2026. Rozhovor o rozpočtu, personální transformaci, sportovních právech a nejistotě financování.Hynek Chudárek o plánech a financování České televize
[15] Poslanecká sněmovna – návrh pevného času hlasování. Stenozáznam z 23. října 2026; vystoupení Tomia Okamury a návrh hlasování 24. října ve 4.36.Procedurální návrh Tomia Okamury při prvním čtení
[16] Poslanecká sněmovna – hlasování č. 277 na 34. schůzi. 23. října 2026 v 19.46. Přijetí návrhu pevného času hlasování: 88 pro, 63 proti. [17] Výbor pro média a kulturu – pozvánka na 29. října 2026. Pozvánka z 24. října, originální PDF. Zahájení schůze ve 14.00, tisk 231 jako bod 5 navrženého programu.