Požár průmyslového areálu v Horce u Staré Paky z 9. dubna 2026 je mimořádná událost i v rámci Libereckého kraje. Nejen kvůli předběžné škodě kolem 300 milionů korun, ale i proto, že na jednom místě ukázal několik věcí najednou: jak rychle se průmyslový požár dokáže vymknout, jak málo toho veřejnost v prvních dnech skutečně ví o příčině a jak zkreslený může být dojem, že „velké požáry jsou najednou všude“.
Jak sladce usnout: co dělat, když nemůžete spát ani ve dvě ráno
Nespavost už dávno není okrajový problém pár přetížených lidí. Potíže s usínáním nebo nočním probouzením uvádí velká část dospělých a chronická nespavost se týká přibližně 6 až 10 % populace. Tento text shrnuje, co o spánku dnes ví věda, co opravdu pomáhá v praxi a co je naopak slepá ulička.
Péter Magyar: kdo právě porazil Orbána a co od něj může čekat Maďarsko, Evropa i Česko
V Maďarsku se 12. dubna 2026 nestal jen volební obrat. Padl celý politický model, který se po šestnáct let tvářil jako nezničitelný. Péter Magyar není klasický opoziční outsider ani liberální mesiáš. Je to bývalý člověk systému, který systém pochopil zevnitř — a právě proto ho dokázal porazit.
Co všechno podpořil Babiš tím, že podpořil Orbána. A proč to není maďarská drobnost, ale české varování
Maďarsko 12. dubna 2026, volí v parlamentních volbách, které mohou ukončit šestnáctiletou vládu Viktora Orbána. Pro Česko to není vzdálené divadlo. Ve chvíli, kdy Andrej Babiš veřejně podpořil Orbána právě před těmito volbami, nevyslal jen zdvořilý sousedský pozdrav. Vyslal politický signál, k jakému typu vlády a jakému pojetí Evropy se hlásí.
Adam Vojtěch a ministerstvo zdravotnictví: služba pacientům, nebo zápas o peníze a moc?
Po volbách 2025 převzalo zdravotnictví znovu hnutí ANO a do čela resortu se vrátil Adam Vojtěch. Z veřejných dokumentů zatím vychází obraz ministerstva, které umí dělat viditelné kroky, umí mluvit o efektivitě a digitalizaci, ale zároveň rychle sahá po personální kontrole klíčových uzlů systému. Tvrdý verdikt k 10. dubnu 2026 zní: nejde o čistou službu občanům, ale o směs standardní úřednické správy resortu, silného politického řízení a boje o vliv nad obrovskými penězovody.
Pěstování konopí pro vlastní potřebu v Česku: co v roce 2026 opravdu smíte a kde už začíná problém
Jaro je čas, kdy lidé sázejí rajčata, papriky – a někteří po zralé úvaze i konopí pro vlastní potřebu. V Česku od 1. ledna 2026 platí výrazně jasnější pravidla než dřív, ale rozhodně nejde o volnou legalizaci: zákon nově povoluje omezené samopěstování a držení pro dospělé 21+, zároveň však dál tvrdě postihuje prodej, vyšší množství, řízení pod vlivem i některé další formy nakládání.
Zákon o neziskovkách: spor o transparentnost, který může dopadnout na služby, vědu i svobodu sdružování
V Česku se nechystá jen technická úprava dotací pro spolky. Ve hře je poslanecký návrh na registraci subjektů se zahraničními vazbami, který jeho zastánci hájí jako obranu proti skrytému vlivu zvenčí, zatímco kritici v něm vidí gumový nástroj na nálepkování a administrativní tlak. Pokud zůstane návrh široký a neurčitý, nezasáhne jen „politické neziskovky“, ale i sociální služby, akademické prostředí, vzdělávání nebo watchdogové organizace.
VZP, 7,9 miliardy a tichý boj o řízení zdravotních peněz
Kolem Všeobecné zdravotní pojišťovny se během několika týdnů sešly dvě velké věci: běží legislativní proces, který má přesunout 7,9 miliardy Kč z VZP k menším pojišťovnám, a zároveň po personální obměně správní rady skončil po třinácti letech ředitel Zdeněk Kabátek. Pro vás jako pojištěnce se zatím okamžitě nic nemění, ale v pozadí se rozhoduje o tom, kdo bude řídit instituce, přes něž tečou stovky miliard korun ročně.
Zákon o digitální ekonomice: mají se Češi bát cenzury?
V Česku se rozjela debata související se „zákonem o digitální ekonomice“. Ve vzduchu je otázka, zda nejde o další krok k omezování svobody projevu na internetu. Důležité ale je začít přesně: 10. března 2026 Poslanecká sněmovna neschválila zákon jako takový, nýbrž neprošel návrh na jeho zamítnutí v prvním čtení, takže norma pokračuje dál legislativním procesem.
Epsteinovy „spisy“: co v nich skutečně je, proč to budí emoce – a co z toho (ne)plyne pro ČR
Když se řekne „Epsteinovy spisy“, část lidí čeká jednu složku se seznamem „viníků“. Realita je méně filmová – a zároveň mnohem větší, chaotičtější a citlivější. V posledních měsících se navíc výraz „spisy“ začal používat pro několik různých balíků dokumentů, které mají odlišný původ, právní status i výpovědní hodnotu.
New START vyprší 5. února 2026: co to znamená pro bezpečnost Evropy a Česka
K 5. únoru 2026 končí platnost smlouvy New START – poslední velké dohody, která ještě právně omezuje strategické jaderné síly USA a Ruska. Pokud nevznikne náhrada (nebo alespoň provizorní režim), zmizí nejen limity, ale hlavně kontrolní a ověřovací mechanismy, které desítky let tlumily riziko omylu, špatného odhadu a „nechtěného“ vyhrocení.
Problematické osobnosti v Babišově vládě: recyklace, loajalita a politika jako kampaň
Po volbách z října 2025 vznikla vláda ANO–SPD–Motoristé sobě. Kabinet kombinuje návrat výrazných tváří z let 2018–2021 s nominacemi, které už v prvních týdnech narazily na ústavní i trestněprávní limity. Personální sestava tak prozrazuje víc než program: ukazuje, jaké standardy si koalice nastavuje a jak pracuje s pamětí veřejnosti.
85 vteřin do půlnoci. Věštba konce světa, nebo budíček pro dospělé?
„Konec světa se přiblížil,“ hlásí Bulletin of the Atomic Scientists – a část publika má chuť se smát, část panikařit. Jenže Doomsday Clock není ani křišťálová koule, ani memes pro znuděné novináře. Je to veřejný ukazatel míry rizika, který má jednu hlavní funkci: vytáhnout civilizaci z pohodlné apatie a přinutit politiky i společnost řešit věci dřív, než je řešit nepůjde. Dne 27. ledna 2026 posunuly „hodiny“ na 85 sekund do půlnoci – nejblíž v historii. Co to reálně znamená a co z toho (ne)plyne pro obyčejný život?
Zimní olympijské hry 2026 startují: co je realita a co hysterická panika
Zimní olympijské hry 2026 se rozbíhají 6. února 2026 – a ještě před prvními medailemi se řeší jedno téma: doprava a omezení v horských dějištích. Co je ověřený problém (například lanovka v Cortině), a co už je jen „internetové strašení“?
Marketingové strany a populismus: evropský vzorec, česká realita a otázka, jestli už jde o „bod zlomu“
Evropská politika se za posledních 15 let posunula od soutěže programů k soutěži značek. Část stran se chová jako marketingová firma: mění sdělení podle průzkumů, staví vše na lídrovi, vyrábí si vlastní mediální ekosystém a protivníka nelikviduje argumenty, ale diskreditací. V Česku to není exotika – je to hlavní proud. Otázka není, jestli je to „slušné“. Otázka je, co to dělá s demokracií.