Den Země připadá každoročně na 22. dubna a v roce 2026 nese oficiální mezinárodní téma „Our Power, Our Planet“. V Libereckém kraji se letos neodehraje jedna obří centrální slavnost, ale spíš mozaika menších veřejných akcí, úklidů, workshopů a rodinných programů, které dohromady dávají překvapivě praktický obrázek o tom, jak se dá ekologii přiblížit běžnému životu.
Dobrovolnictví v Libereckém kraji v roce 2026: silná síť, velký přínos
Mezinárodní rok dobrovolníků pro udržitelný rozvoj 2026 není jen symbolická nálepka OSN. V Česku se promítá do konkrétních akcí, nové koordinace a veřejné debaty o tom, co dobrovolnictví skutečně drží pohromadě: nemocnice, sociální služby, práci s dětmi, pomoc po krizích i obyčejné sousedské vazby. A právě v Libereckém kraji je letos dobře vidět, že dobrovolnictví není okrajová záliba několika nadšenců, ale důležitá část veřejného života.
Nezaměstnanost v Libereckém kraji: region zůstává mezi nejhoršími
V březnu přišla v Libereckém kraji malá úleva: bez práce bylo o něco méně lidí než v únoru. Jenže dobrá zpráva končí hned v další větě. Kraj je pořád čtvrtý nejhorší v republice, meziročně má o tisíce uchazečů víc a v některých částech regionu je problém dávno strukturální, ne sezonní.
Dostupnost základních služeb na venkově v Libereckém kraji: kdy venkov ještě žije a kdy už odumírá
Venkov neumírá ve chvíli, kdy zmizí jedna hospoda nebo jedna pošta. Odumírá tehdy, když se rozpadne běžný denní okruh života: kde koupit jídlo, jak se dostat k lékaři, jak odvézt dítě do školy, jak vyřídit základní věci bez auta a jak v obci vůbec normálně žít. V Libereckém kraji to není jen „přirozený vývoj doby“. Je to směs demografie, ekonomiky a také kvality veřejné správy.
Liberecký kraj dá 150 tisíc na oslavy 50 let CHKO. Pro region je to malá částka, ale chytrý signál
Liberecký kraj podpoří částkou 150 tisíc korun oslavy padesáti let chráněných krajinných oblastí Lužické hory a Kokořínsko – Máchův kraj. Peníze dostane Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která pro rok 2026 chystá sérii akcí pro veřejnost. Pro běžného obyvatele to není zpráva o velké investici, ale o tom, jak kraj chápe vlastní identitu: příroda tu není dekorace, nýbrž součást života, turismu i budoucího rozvoje.
Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje: tři periferie, které kraj nesmí odepsat
Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje nejsou jen „chudší kus mapy“. Jsou to místa, kde se potkává slabší doprava, horší dostupnost práce a služeb, starší populace, slabší investice a často i menší sebevědomí území. Kdo to chce řešit poctivě, musí přestat mluvit o jedné periferii a začít rozlišovat, jaké typy problémů v kraji vlastně existují.
Nejkrásnější místa v Libereckém kraji pro jarní výlet
Liberecký kraj je na jaře mimořádně silný právě tím, že na malém území skládá dohromady pískovcové rokle, horské bučiny, rašeliniště, meandrující řeky, tiché rybníky i dlouhé skalní hřebeny. Vybrali jsme dvanáct míst, která nejsou jen „od parkoviště ke stánku“, ale mají atmosféru, krajinnou osobnost a důvod, proč se do nich vypravit právě teď.
Fotovoltaická elektrárna v Ralsku jde před veřejnost. Co se bude řešit a co si mají lidé pohlídat
V pátek 10. dubna 2026 od 17 hodin se v kulturním domě v Ralsku-Kuřívodech koná veřejné projednání záměru stavby fotovoltaické elektrárny na bývalém letišti Hradčany. Nejde o okrajovou debatu o několika panelech na louce, ale o jeden z největších energetických záměrů, které Liberecký kraj v posledních letech rozjel: projekt, který má zasáhnout krajskou energetiku, využití brownfieldu, podobu okolní krajiny i vztahy mezi krajem a místními obyvateli.
Oprava mostů v Zákupech: proč kraj posílá mezi Mimoní a Českou Lípou víc vlaků
V Zákupech nezačala jen běžná mostní oprava, ale dopravní zásah, který na několik měsíců promění pohyb po celé části Českolipska. Kraj kvůli uzavírkám mostů a nepohodlným objízdným trasám neposiluje autobusy, ale vlaky. A to je na celé akci možná nejzajímavější.
Nejzadluženější město v Libereckém kraji? Podle objemu dluhu Liberec, podle zátěže mohou bolet víc menší města
Když se řekne „nejzadluženější město nebo obec v Libereckém kraji“, svádí to k jedné jednoduché odpovědi. Jenže komunální dluh se sleduje nejméně třemi různými optikami: kolik obec dluží celkem, kolik to vychází na obyvatele a jak velký je dluh vůči jejím příjmům. Podle absolutního objemu dluhu vychází v kraji jasně Liberec, ale v přepočtech a v poměru k rozpočtu umějí být mnohem citlivější menší města a obce.
Hradozámecká sezona 2026 na Liberecku: osm státních památek, desítky akcí a několik opravdu silných novinek
Hradozámecká sezona v Libereckém kraji letos nezačíná jen symbolickým odemknutím bran. Začíná soubojem o pozornost návštěvníků mezi Velikonocemi, novými interiéry, velkými investicemi do oprav i programem, který sahá od středověkých slavností přes koncerty až po hrané noční prohlídky. Pro obyvatele kraje i výletníky je podstatné hlavně to, že rok 2026 nepřináší jen „víc akcí“, ale i viditelné změny uvnitř památek.
Reorganizace sociálního začleňování v Libereckém kraji: v sázce nejsou jen projekty, ale i pocit bezpečí
Na první pohled to vypadá jako vzdálená úřední reorganizace v Praze. Ve skutečnosti ale může v Libereckém kraji zasáhnout velmi konkrétní věci: sociální bydlení, dluhové poradenství, práci s rodinami, podporu škol i prevenci kriminality. Kraj proto varuje, že ohrožena může být kontinuita projektů za více než 680 milionů korun — a spolu s ní i důvěra obcí, že stát dovede citlivé problémy řešit předvídatelně a s rozumem.
Vísecká rychta v Kravařích se po dvou letech vrací. Jaro otevře opravenou památku i novou sezonu
V sobotu 21. března 2026 se po dlouhé uzávěře znovu otevře Vísecká rychta v Kravařích. Na první pohled půjde o velikonoční akci s jarmarkem, dílničkami a vítáním jara, ve skutečnosti je ale důležitější to, že se na mapu Českolipska vrací významná památka a výletní cíl, který byl téměř dva roky mimo provoz.
Hroby a staré zdivo pod Škroupovým náměstím: co se teď odkrývá v České Lípě
Pod povrchem Škroupova náměstí neleží jen stará dlažba a technické sítě. Archeologický výzkum v centru České Lípy odkryl několik desítek hrobů, zbytky starších staveb a znovu otevřel otázku, jak vlastně vypadalo jedno z nejstarších míst města před velkým požárem roku 1820. Pro obyvatele to není jen historická kuriozita. Nález přímo souvisí s probíhající rekonstrukcí náměstí, s podobou budoucího veřejného prostoru i s tím, jak bude město samo sebe vyprávět navenek.
Konference v Novém Boru ukázala, kam se posouvá cestovní ruch v Lužických horách
Konference cestovního ruchu v Novém Boru nebyla jen dalším oborovým setkáním. Ukázala, že Lužické hory a Podještědí chtějí stavět na těsnější spolupráci obcí, podnikatelů, kulturních institucí i přeshraničních partnerů — a právě v tom může být největší přínos pro místní obyvatele, firmy i návštěvníky.