Covidové účty: Vlastimil Válek. Konec lockdownů, ne konec otázek
Vlastimil Válek nebyl ministrem lockdownů. Nastoupil ve chvíli, kdy už byla společnost vyčerpaná a stát začal z covidového režimu ustupovat. Jenže právě proto je jeho účet důležitý: zrušil povinné očkování a postupně vypínal opatření, ale zároveň hájil pandemický zákon, dobíhající omezení neočkovaných a nikdy z českého covidu neudělal skutečné veřejné vyúčtování.
- Válek nastoupil až v prosinci 2021 a nebyl ministrem nejtvrdších lockdownů.
- Jeho vláda zrušila povinné očkování a postupně vypínala opatření, ale zároveň prodloužila pandemický zákon a hájila části dobíhajícího režimu.
- Hlavní problém Válkova spisu není jedna zakázka, ale neprovedené veřejné vyúčtování covidových zásahů, soudních sporů a dopadů na lidi.
Vlastimil Válek přišel do ministerstva zdravotnictví pozdě. Nastoupil 17. prosince 2021, jako ministr zdravotnictví a místopředseda vlády Petra Fialy.
Válek není člověk prvního šoku. Není symbolem zavřených hranic, prázdných ulic ani prvních rouškových tiskovek. Je ministrem pozdní fáze covidu: omikronu, únavy, testování ve firmách, školních režimů, sporů o očkování, pandemického zákona a postupného vypínání opatření.
Právě proto ale patří do série „Covidové účty“. Není hlavním viníkem českého covidu. Není ani ministrem nejtvrdších lockdownů. Je ministrem ústupu z covidového státu. A u takového ministra se musí ptát: proč tento ústup skončil spíš sundáním cedulí než poctivým vyúčtováním toho, kdo občany omezoval, podle jakých pravidel, s jakými důsledky a s jakou odpovědností?
Série Covidové účty se vrací k lidem, kteří v době pandemie dostali mimořádnou moc – a k otázce, kdo ji použil odpovědně, kdo chaoticky a kdo dodnes dluží vysvětlení. Covidové účty: Proč se vracíme k moci, zákazům a miliardám z pandemie
► Přečtěte si také: Covidové účty: Adam Vojtěch. Ministr, který je znovu u stejného stolu
► Přečtěte si také: Covidové účty: Roman Prymula. Tvář přísnosti a obraz papalášství
► Přečtěte si také: Covidové účty: Petr Arenberger. Ministr na pár týdnů, otázky na několik let
► Přečtěte si také: Covidové účty: Jan Hamáček. Červený svetr, letecký most a mlhavé nákupy
Vlastimil Válek
Válek převzal resort po Adamu Vojtěchovi. Do vlády přišel jako lékař, profesor, politik TOP 09, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví. Jeho covidová role byla jiná než u předchozích postav série. Prymula zosobnil autoritu experta a dvojí metr. Arenberger krizi důvěry a transparentnosti. Hamáček logistický a silový stát.
Válek zosobnil demontáž covidového režimu.
Za jeho éry už nepřišel návrat plošných lockdownů. Vláda zrušila povinné očkování proti covidu. Postupně skončilo plošné testování ve školách a zaměstnanců. Uvolňovala se pravidla pro služby a respirátory. Jenže současně vláda prosadila novelu pandemického zákona, která státu dočasně ponechala nástroje pro vydávání mimořádných opatření.
Ministr návratu k normálu, nebo správce pozvolného ústupu?
Válek může po právu říkat, že za jeho éry se stát nevrátil k nejtvrdšímu modelu předchozích vln. Nezavřely se plošně školy jako dřív. Ekonomika už nebyla dušena stejným způsobem jako v letech 2020 a 2021. V březnu 2022 v rozhovoru publikovaném ministerstvem říkal, že cílem bylo nezavřít školství, ekonomiku ani zdravotní systém.
To je reálná zásluha. Jenže není to absolutorium.
Válek nenastupoval do stejné situace jako jeho předchůdci. Společnost byla po dvou letech restrikcí unavená, politická tolerance k novým lockdownům byla nízká a omikron měl jinou dynamiku než předchozí varianty. Byl velmi nakažlivý, ale politická i zdravotnická debata se už posouvala od plošného brzdění celé společnosti k ochraně rizikových skupin a zvládnutí zdravotního systému.
Válek byl ministr, který měl šanci covidový režim ukončit slušně, srozumitelně a poctivě. Tedy nejen vypnout opatření, ale také říct, co bylo nezbytné, co bylo přehnané, co bylo nezákonné, co už se nesmí opakovat a kdo za to ručil.
To se nestalo.
Povinné očkování: správné zrušení, ale nevyřešená rána
Jedním z nejdůležitějších kroků Fialovy vlády bylo zrušení povinného očkování proti covidu. Babišova vláda v demisi přijala vyhlášku č. 466/2021 Sb., která rozšiřovala povinné očkování proti infekčním nemocem také o očkování proti covidu pro vybrané skupiny. Povinnost se měla týkat mimo jiné lidí nad 60 let a vybraných profesí.
Fialova vláda od tohoto kroku ustoupila. Vyhláška č. 21/2022 Sb. následně povinnost očkování proti covidu z předpisu odstranila. MŠMT k tomu školám a školským zařízením napsalo, že povinnost podrobit se očkování proti covidu je obecně zrušena, a to jak pro vybrané skupiny, tak pro osoby nad 60 let.
To je bod, který je třeba Válkovi přiznat. Zrušení povinného očkování bylo podstatné rozhodnutí. Nešlo o kosmetiku. V atmosféře přelomu let 2021 a 2022, kdy část společnosti zažívala silný tlak, to znamenalo důležitý ústup státu.
Jenže tím se nevyřešila otázka covidové šikany. Mnoho lidí už předtím zažilo tlak v práci, tlak v rodině, tlak ve veřejném prostoru, tlak přes testy, potvrzení a režim výhod pro očkované. Zrušit povinnost bylo správné. Ale nikdo pořádně nevyúčtoval, jak se stát, instituce a zaměstnavatelé během covidového tlaku chovali k lidem, kteří nesouhlasili, čekali, měli obavy, prodělali nemoc nebo chtěli individuální posouzení.
Zákon se dal změnit jedním předpisem. Důvěra se tak rychle opravit nedá.
Pandemický zákon: stát rušil zákazy, ale klíč si nechal v kapse
Válkův hlavní právní spis se jmenuje pandemický zákon. Přesněji zákon č. 94/2021 Sb. a jeho novela provedená zákonem č. 39/2022 Sb.
Původní pandemický zákon vznikl ještě za Babišovy vlády. Fialova vláda ale v roce 2022 prosadila jeho novelu. Politický spor byl ostrý: návrh se projednával v napjaté atmosféře, Senát novelu odmítl a Sněmovna senátní veto přehlasovala. Novela rozšiřovala možnosti vydávání proticovidových opatření a prodlužovala účinnost podstatných částí zákona z konce února do konce listopadu 2022.
Tady je jádro rozporu. Fialova vláda říkala, že nechce návrat chaosu. Válek rušil některé covidové povinnosti. Současně ale vláda prosadila nástroj, který umožňoval státu podobné zásahy dál vydávat, byť časově omezeně.
Stát má sice mít nástroje pro epidemii. Problém je v pořadí a tónu. Po dvou letech mimořádných zásahů měla přijít nejdřív velká veřejná inventura: co se povedlo, co bylo špatně, co soudy zrušily, co bylo přehnané, jaké záruky občané dostanou. Místo toho přišel spor o prodloužení nástroje moci.
Ústavní soud později návrh na zrušení částí novely zamítl. Konstatoval mimo jiné, že právní rámec mimořádných opatření při pandemii sleduje legitimní účel a neshledal důvody pro zrušení napadených částí. To je důležité. Neznamená to ale, že politická debata o rozsahu moci státu byla zbytečná.
Ústavnost není totéž co dobrá politická kultura. To, že zákon obstojí u Ústavního soudu, ještě neznamená, že vláda po dvou letech omezení poctivě vyúčtovala svou moc.
Soudy připomněly hranici: dobrovolnost očkování nejde míchat s tvrdým vyloučením
Nejvyšší správní soud 2. února 2022 zrušil s odloženou účinností některé části mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví z 29. prosince 2021, které upravovalo provoz maloobchodu, služeb a vybraných akcí.
Podstata sporu byla politicky velmi silná. Stát v té době pracoval s režimem, v němž se lidé dělili podle očkování, prodělání nemoci nebo testu. Pro některé služby a akce nebyl test dostatečný a neočkovaní lidé naráželi na omezení, i když očkování nebylo povinné.
Soud tím připomněl hranici, kterou politika ráda obcházela: pokud stát nechce očkování nařídit jako povinnost, nemůže z něj zároveň bez velmi silného odborného a právního odůvodnění dělat de facto vstupenku do normálního života.
Válek v té době opatření politicky hájil. Podle Seznam Zpráv před poslanci obhajoval omezení neočkovaných, která soud následně zrušil s odloženou účinností. To je pro jeho spis zásadní. Válek nebyl jen ministr, který po svých předchůdcích uklízel. Byl také ministr, který část dobíhajícího režimu dál bránil.
A právě tady se láme jednoduchý obraz „Válek = návrat k normálu“. Ano, stát ustupoval. Ale ještě během ústupu se pokoušel držet rozdělení občanů podle statusu, který soud považoval za právně neudržitelný v dané podobě.
Omikron změnil plány. Ale nemůže vysvětlit všechno
Omikron Válkovi pomohl i ublížil. Pomohl mu v tom, že tvrdé plošné uzávěry už byly politicky téměř neprosaditelné a odborná debata se posouvala k jiné strategii. Ublížil mu v tom, že hned na začátku jeho ministrování rozbil část předvolebních představ a slibů.
V lednu 2022 vláda zavedla plošné testování zaměstnanců od 17. ledna. Podle vládní tiskové konference se měli testovat všichni zaměstnanci pomocí antigenních samotestovacích sad, v režimu dvakrát týdně nebo jednou za tři až pět dnů. Pozitivní antigenní test znamenal odchod do pětidenní karantény.
To nebyl lockdown. Ale nebyl to ani normál. Byl to další zásah do práce, provozu firem, škol, úřadů a každodenního života.
Válek a vláda mohli říkat, že omikron změnil situaci. To byla pravda. Jenže po dvou letech pandemie zní věta „situace se změnila“ jako slabá omluva, pokud stát znovu působí, že je překvapený komunikačně i právně.
Změna viru vysvětluje potřebu reagovat. Nevysvětluje, proč lidé znovu dostávali pravidla, která se měnila rychleji než jejich schopnost se v nich zorientovat.
Testování ve školách a firmách: méně tvrdé než lockdown, pořád zásah do života
Válkova éra nebyla návrat do normálu ze dne na den. Lidé dál žili ve světě testů, karantén, potvrzení, školních režimů a pracovních povinností.
Vláda 14. ledna 2022 řešila testování, karantény a pracovní karantény. MŠMT pak 9. února 2022 informovalo, že vláda schválila mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví, která od 19. února 2022 ruší povinné testování ve školách a zaměstnanců.
Válek testování ukončoval. Ale předtím ho ještě spravoval.
Pro rodiny, učitele, zaměstnance a zaměstnavatele to nebyla abstraktní věc. Testování znamenalo ranní organizaci, náklady, evidenci, obavy z pozitivního výsledku, karantény, výpadky v práci, nejistotu ve školách a tlak na pracovištích. Část lidí to vnímala jako šikanózní režim — ne vždy proto, že by odmítali jakoukoli ochranu zdraví, ale proto, že stát po dvou letech pořád nedokázal pravidla vysvětlovat lidsky, předvídatelně a s respektem k individuální situaci.
Válek tento systém převzal, ale nese odpovědnost za to, jak rychle, jasně a poctivě ho rozebral. A také za to, že se z jeho konce nestala veřejná inventura.
Protilátky, prodělání nemoci a administrativní automat
Debata o protilátkách se táhla už z předchozí fáze pandemie. Válka ale doběhla hned na začátku. Kritika mířila na to, že dřívější politické sliby nebo očekávání kolem uznávání protilátek se pod tlakem omikronu změnily. CNN Prima NEWS v lednu 2022 připomněla Válkovo vysvětlování, že omikron změnil plány i debatu o protilátkách.
Imunita po infekci i po očkování se lišila podle času, varianty viru, věku, zdravotního stavu a dalších faktorů. Očkování naproti tomu mělo význam zejména pro snížení rizika těžkého průběhu.
Současně ale platí něco jiného: očkovaný člověk mohl onemocnět a mohl virus dál šířit. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí už v roce 2021 upozorňovalo, že u očkovaných i dříve infikovaných osob je třeba posuzovat riziko přenosu, nikoli předpokládat absolutní nulové riziko.
A právě zde stát často selhával komunikačně. V praxi nepůsobil jako instituce, která citlivě vysvětluje riziko. Působil jako administrativní automat: máte správný status, nebo nemáte. Test, očkování, prodělání, protilátky, potvrzení, výjimka. Lidé nebyli jen pacienti a občané. Byli nositelé nebo nenositelé správného kódu.
Válek mohl tuto řeč změnit. Mohl říct: ano, předchozí režim byl příliš mechanický, a teď ho rozumně přepíšeme. Místo toho stát jen postupně vypínal jednotlivá opatření.
Přesun odpovědnosti na lidi: svoboda, nebo únik z odpovědnosti?
V březnu 2022 Válek v rozhovoru publikovaném ministerstvem řekl důležitou větu: covid neskončil, nezmizel, ale stát podle něj přesunul odpovědnost „ze státu na lidi“.
Dá se to číst jako návrat ke svobodě. Stát už nebude lidem organizovat každý krok, kdo chce, může dál nosit respirátor, rizikoví lidé mají být opatrnější, odpovědnost se vrací jednotlivci.
Jenže dá se to číst i jinak: po dvou letech zákazů, testů, certifikátů, kontrol, školních omezení, pracovních povinností a sporů o očkování stát řekl „teď už je to na vás“, aniž by předtím řekl „tohle jsme udělali špatně“.
To je jeden z největších problémů Válkova příběhu. Přesunout odpovědnost na lidi je v pořádku, pokud stát současně přijme odpovědnost za vlastní chyby. Jenže český stát covid spíš odložil než vyúčtoval.
Nevznikl srozumitelný veřejný audit pravidel, která soudy rušily. Nevznikla jasná politická inventura dopadů na děti, zaměstnance, podnikatele, seniory a zdravotníky. Nevznikl ani jednoduchý občanský účet: co bylo nezbytné, co přehnané, co nezákonné, kdo o tom rozhodl a co se změní pro příště.
Když stát po dvou letech mimořádné moci mlčky vrátí odpovědnost občanům, vypadá to jako únik.
Odškodnění po očkování: stát slíbil nést riziko, Válek ho posílal k výrobcům
Do Válkovy covidové odpovědnosti patří i otázka lidí, kteří tvrdí, že jim očkování proti covidu vážně poškodilo zdraví. Stát už v zákoně č. 569/2020 Sb. výslovně převzal odpovědnost za náhradu újmy způsobené očkováním proti covidu; nešlo tedy jen o morální slib z tiskové konference, ale o zákonnou konstrukci, podle níž má v určitých případech platit stát.
Právě proto je Válkův postoj politicky problematický: v roce 2024 řekl Seznam Zprávám, že odpovědnost za škody na zdraví způsobené nežádoucími účinky očkování by podle něj měl správně nést výrobce, ne stát, ačkoliv stát se k odpovědnosti zákonem přihlásil. To je ostrý rozpor: stát během covidu očkování silně doporučoval, podmiňoval jím běžný život a část lidí vystavoval tvrdému společenskému i pracovnímu tlaku; když se však objevily žádosti o odškodnění, ministr už mluvil jazykem přenesení odpovědnosti jinam. Válek nese politickou odpovědnost za to, že stát v jeho éře nevystupoval jako sebevědomý garant lidí, kteří se očkovali ve veřejném zájmu, ale spíš jako úřad, který hledá, proč neplatit.
Nejcitlivější účet Válkovy fáze: očkování jako veřejný zájem, újma jako soukromý boj
Dodnes stát svou odpovědnost reprezentuje hlavně formálně: Ministerstvo zdravotnictví má postup pro podání žádosti, zákon existuje, formuláře existují, ale praxe dlouho vypadala jako odškodňovací kulisa bez odškodnění. Podle ČT24 ministerstvo k červnu 2026 obdrželo 167 žádostí a dosud nevyplatilo žádné odškodnění; Nejvyšší soud přitom v červnu 2026 odmítl příliš úzký výklad, podle něhož by nárok připadal v úvahu jen u extrémních stavů typu bezprostředního ohrožení života nebo úplné ztráty soběstačnosti, a zdůraznil individuální odborné posouzení dlouhodobých dopadů na práci, každodenní fungování a kvalitu života.
Stát uměl v době pandemie mluvit velmi tvrdě o odpovědnosti občanů, ale u vlastního závazku vůči vzácně poškozeným lidem postupoval tak přísně, až musel korekci přinést soud.
Válek zrušil povinné očkování, ale nepostavil se poctivě lidem, kteří se nechali očkovat v atmosféře státního tlaku a pak zůstali se zdravotními následky sami proti systému.
Peníze: u Válka nejde o jednu firmu, ale o cenu doznívání režimu
U Hamáčka se dá ukázat konkrétní nákupní spis: respirátory, Tardigrad, Chironax, testy, dodavatelé, registr smluv. U Arenbergera se dá ukázat majetek, klinické studie a pronájem nemocnici. U Válka je finanční linka jiná.
Peníze byly v testovacích režimech, očkovací kampani, provozu očkovacích míst, administraci certifikátů, zdravotním pojištění, školách, firmách, karanténách, pracovních výpadcích a nákladech zaměstnavatelů.
Ministerstvo zdravotnictví a ÚZIS provozovaly během covidu rozsáhlé datové přehledy a otevřené datové sady k epidemii, testování, očkování a souvisejícím ukazatelům. Data existovala. Jenže politická otázka zní: kde je k nim srozumitelný účet dopadů?
Válek byl ministrem dlouhého doznívání covidového režimu. A právě doznívání bývá nebezpečné: veřejnost už je unavená, média se přesouvají jinam, válka na Ukrajině přebije covid — a účet se přitom potichu ztratí v systému.
Komunikace: odborník v politice, nebo improvizátor v bílém plášti?
Válek měl jednu výhodu: nebyl jen politik. Byl lékař a profesor. To mu dávalo odbornou autoritu. Jenže v covidu samotná odbornost nestačí. Veřejnost potřebuje srozumitelnou, stálou a předvídatelnou komunikaci.
V lednu 2022 ministerstvo publikovalo Válkův komentář „Postupujeme v souladu s daty i s odborníky“, v němž zdůrazňoval, že po jmenování vlády přijal odpovědnost z pozice ministra zdravotnictví a že nechce házet vinu na předchozí vládu. To zní dobře.
Jenže veřejný dojem byl často jiný: sliby se měnily, omikron „měnil plány“, pravidla se přepisovala, soudy zasahovaly a vláda zároveň uvolňovala opatření i prodlužovala právní nástroje. Válkova komunikace tak působila jako směs odborného vysvětlování, politického uklidňování a improvizace.
U Válka nejde o jednu skandální větu. Jde o celek. O ministra, který měl šanci přejít od covidové hysterie k dospělé veřejné debatě. Místo toho se část veřejnosti dočkala hlavně další série změn, výjimek a vysvětlení ex post.
Co je doloženo natvrdo
Vlastimil Válek se stal ministrem zdravotnictví a místopředsedou vlády 17. prosince 2021.
Doloženo je, že Babišova vláda v demisi přijala vyhlášku č. 466/2021 Sb., která zaváděla povinné očkování proti covidu pro vybrané skupiny, a že Fialova vláda tuto povinnost vyhláškou č. 21/2022 Sb. odstranila.
Doloženo je, že vláda v lednu 2022 zavedla plošné testování zaměstnanců a karanténní režimy související s omikronovou vlnou.
Doloženo je, že novela pandemického zákona č. 39/2022 Sb. změnila zákon č. 94/2021 Sb. a že politicky byla spojena s prodloužením použitelnosti hlavních nástrojů do konce listopadu 2022.
Doloženo je, že Nejvyšší správní soud 2. února 2022 zrušil s odloženou účinností části mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví týkajícího se maloobchodu, služeb a akcí.
Doloženo je, že 19. února 2022 skončilo povinné testování ve školách a zaměstnanců.
Doloženo je, že Válek v březnu 2022 mluvil o přesunu odpovědnosti ze státu na lidi a o ústupu od plošných opatření.
Doloženo je, že Ústavní soud návrh na zrušení částí novely pandemického zákona zamítl.
Válkův problém je nevyúčtovaná moc, právní režim, komunikace a doznívání systému.
Co zůstává nevysvětleno
Nevysvětleno zůstává, proč Fialova vláda po zrušení povinného očkování neudělala širší veřejné vyhodnocení tlaku, který předtím dopadal na neočkované, zaměstnance, studenty a lidi po prodělání nemoci.
Nevysvětleno zůstává, proč se po zásazích soudů neotevřel velký audit mimořádných opatření: kolik jich bylo problematických, kolik soudy zrušily, co se změnilo v metodice ministerstva a kdo za právní kvalitu ručil.
Nevysvětleno zůstává, proč stát po dvou letech epidemie stále komunikoval některé změny tak, že působily jako improvizace pod tlakem nové varianty.
Nevysvětleno zůstává, proč se debata o protilátkách, prodělání nemoci a individuálním riziku nikdy nepřetavila do srozumitelného a důvěryhodného veřejného vysvětlení. Ne ve smyslu „každý měl mít výjimku“, ale ve smyslu: proč stát zvolil právě tyto hranice, proč některé doklady uznával a jiné ne, a proč s lidmi tak často mluvil jazykem certifikátu místo jazykem medicíny.
A především zůstává nevysvětleno, proč konec covidových opatření nepřinesl také konec covidového mlčení.
Proč to připomínat dnes
Válkův případ je třeba připomínat právě proto, že je méně křiklavý než předchozí díly série. Není to jeden večer na Vyšehradě. Není to jedna smlouva s Tardigradem. Není to jedno majetkové přiznání.
Je to tichý konec mimořádné moci bez mimořádného vyúčtování.
Podle vládního přehledu byl Vlastimil Válek místopředsedou vlády a ministrem zdravotnictví od 17. prosince 2021 do prosince 2025, poslední část období v demisi. V roce 2026 se v médiích objevuje jako bývalý ministr a poslanec, který se dál pohybuje ve zdravotnické politice; Zdravotnický deník například psal o jeho nové funkci ve zdravotnickém výboru.
Veřejná paměť má ale právo připomenout, jak se tento člověk choval v krizi.
Válek může být zapsán jako ministr, za kterého se už znovu nezavíral celý stát. Ale nestačí to. Po dvou letech zákazů, testů, certifikátů a tlaku na občany neměl stát jen potichu sundat cedule a tvářit se, že je po všem. Měl říct, co bylo nezbytné, co bylo přehnané, co bylo nezákonné, kdo za to ručil — a co už se nesmí opakovat.
Závěr: konec opatření není konec účtu
Válekův covidový účet není účet za lockdowny. Je to účet za konec lockdownové éry. A ten může být stejně důležitý jako začátek.
Když stát zavádí mimořádnou moc, musí vysvětlovat, proč ji potřebuje. Když ji prodlužuje, musí vysvětlovat, proč si ji nechává. A když ji vypíná, musí vysvětlit, co se naučil. V českém covidu se první dvě věci dělaly opakovaně. Ta třetí zůstala slabá.
Válek přišel do ministerstva v době, kdy už lidé nechtěli další velká slova. Chtěli normální život. Vláda jim část normálu vrátila. To je důležité. Ale normální stát není jen stát bez respirátoru v autobuse. Normální stát je také stát, který umí přiznat chybu, ukázat účet a říct: tady jsme překročili míru, tady jsme jednali správně, tady rozhodl soud, tady měníme pravidla.
Covidové účty proto u Válka nekončí větou „už se nezavíralo“. Končí otázkou: proč se po všem, co lidé zažili, nenašel politický zájem udělat z českého covidu veřejný spis, ne jen vyhaslou kapitolu?
Konec opatření není konec odpovědnosti. A právě v tom je Válkův dlouhý stín.
Zdroje a kontext
[1] Ministerstvo zdravotnictví ČR: Novým ministrem zdravotnictví se stal Vlastimil Válek, 17. prosince 2021https://mzd.gov.cz/tiskove-centrum-mz/novym-ministrem-zdravotnictvi-se-stal-vlastimil-valek/ [2] Vláda ČR: Tisková konference po jednání vlády, 5. ledna 2022
https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-po-jednani-vlady–5–ledna-2022-193510/ [3] Vláda ČR: Tisková konference po jednání vlády, 14. ledna 2022
https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-po-jednani-vlady–14–ledna-2022-193725/ [4] Ministerstvo průmyslu a obchodu: Pravidla testování zaměstnanců od pondělí 17. ledna 2022
https://mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/pravidla-testovani-zamestnancu-od-pondeli-17–ledna-2022–265318/ [5] Zákony pro lidi: Vyhláška č. 466/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-466 [6] Zákony pro lidi: Vyhláška č. 21/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-21 [7] MŠMT: Informace ke zrušení povinného očkování u vybraných skupin fyzických osob proti covid-19, 31. ledna 2022
https://edu.gov.cz/informace-ke-zruseni-povinneho-ockovani-u-vybranych-skupin-fyzickych-osob-proti-covid-19/ [8] Zákony pro lidi: Zákon č. 39/2022 Sb., kterým se mění pandemický zákon č. 94/2021 Sb.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-39 [9] iROZHLAS: Sporný pandemický zákon byl schválen. Sněmovna přehlasovala Senát, 18. února 2022
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/schvaleni-pandemickeho-zakona-snemovna-koronavirus-ministerstvo-zdravotnictvi_2202181323_vtk [10] Ústavní soud: Ústavní soud zamítl návrh skupiny poslanců na zrušení některých částí novely pandemického zákona, 20. září 2022
https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zamitl-navrh-skupiny-senatoru-na-zruseni-nekterych-casti-novely-pandemickeho-zakona [11] Nejvyšší správní soud: NSS zrušil s odloženou účinností některé části mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, 2. února 2022
https://www.nssoud.cz/aktualne/tiskove-zpravy/detail/nejvyssi-spravni-soud-zrusil-s-odlozenou-ucinnosti-nektere-casti-aktualne-platneho-mimoradneho-opatreni-ministerstva-zdravotnictvi [12] Seznam Zprávy: Válek před poslanci hájil omezení neočkovaných, která zrušil soud, 3. února 2022
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/koronavirus-valek-pred-poslanci-hajil-omezeni-ockovanych-ktera-zrusil-soud-187312 [13] MŠMT: Informace ke změnám mimořádných opatření a ke zrušení povinného testování ve školách a zaměstnanců od 19. 2. 2022
https://edu.gov.cz/informace-msmt-ke-zmenam-mimoradnych-opatreni-ministerstva-zdravotnictvi-ke-covid-19-s-ucinnosti-od-10-2-2022-a-19-2-2022-a-ke-zruseni-povinneho-testovani-ve-skolach-a-zamestnancu-od-19-2-2022/ [14] Ministerstvo zdravotnictví ČR: Ministr Vlastimil Válek: Respirátory bych chtěl odložit v průběhu dubna. Čím dřív, tím lépe, 7. března 2022
https://mzd.gov.cz/ministr-vlastimil-valek-respiratory-bych-chtel-odlozit-v-prubehu-dubna-cim-driv-tim-lepe/ [15] CNN Prima NEWS: Žádné testy ve školách, očkování ve firmách a uznávání protilátek? Jak Válek po volbách otočil, 10. ledna 2022
https://cnn.iprima.cz/zadne-testy-ve-skolach-ockovani-ve-firmach-a-uznavani-protilatek-aneb-jak-valek-po-volbach-otocil-54725 [16] Ministerstvo zdravotnictví / ÚZIS: COVID-19 v ČR – otevřené datové sady
https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/api/v2/covid-19 [17] ECDC: Risk of SARS-CoV-2 transmission from newly-infected individuals with documented previous infection or vaccination, 29. března 2021
https://www.ecdc.europa.eu/en/news-events/ecdc-report-examines-sars-cov-2-transmission-risk-vaccinated-previously-infected-individuals [18] Ministerstvo zdravotnictví ČR: Komentář ministra Vlastimila Válka: Postupujeme v souladu s daty i s odborníky, 10. února 2022
https://mzd.gov.cz/komentar-ministra-vlastimila-valka-postupujeme-v-souladu-s-daty-i-s-odborniky/ [19] Vláda ČR: Vlastimil Válek – člen vlády
https://vlada.gov.cz/cz/clenove-vlady/vlastimil-valek-191700/ [20] Zdravotnický deník: Exministr Válek má novou funkci. Věnovat se chce nadstandardům, 21. ledna 2026
https://www.zdravotnickydenik.cz/2026/01/exministr-valek-ma-novou-funkci-venovat-se-chce-nadstandardum/ [21] Covidové účty: Proč se vracíme k moci, zákazům a miliardám z pandemie (4. 7. 2026, Liberecké listy) [22] Covidové účty: Adam Vojtěch. Ministr, který je znovu u stejného stolu (4. 7. 2026, Liberecké listy) [23] Covidové účty: Roman Prymula. Tvář přísnosti a obraz papalášství (11. 7. 2026, Liberecké listy) [24] Covidové účty: Petr Arenberger. Ministr na pár týdnů, otázky na několik let (18. 7. 2026, Liberecké listy) [25] Covidové účty: Jan Hamáček. Červený svetr, letecký most a mlhavé nákupy (25. 7. 2026, Liberecké listy)