Řopík Zdislava se vrací lidem. Z ruiny má být muzeum, učebna i laboratoř

V lese severně od Zdislavy se 31. října otevře veřejnosti opravený řopík z roku 1938. Za jeho záchranou stojí hlavně dobrovolníci, městys a další partneři. Návštěvníci neuvidí jen vojenskou památku: vzniknout tu má malé muzeum, místo pro školy a podle pořadatelů také terénní zázemí pro studenty. Rekonstrukce však slavnostním otevřením nekončí.

• Veřejné otevření proběhne 31. října od 11 do 16 hodin, zdarma a bez rezervace.
• Rekonstrukci táhnou především dobrovolníci; Liberecký kraj schválil dotaci 100 tisíc korun.
• Objekt má sloužit jako muzeum a místo pro školy, POKOS i plánované technologické projekty, expozice ale zatím není dokončena.

Devátého srpna 1938 nalili dělníci do objektu severně od Zdislavy beton. Do podpisu mnichovské dohody zbývalo necelých osm týdnů. Malá železobetonová stavba byla součástí obranné linie, která měla v případě napadení zpomalit postup nepřítele. Do boje nakonec nezasáhla. Po desetiletích chátrání nyní dostává jinou úlohu: připomínat, vysvětlovat a učit.

Veřejnosti se objekt S2/243/A-120Z otevře v sobotu 31. října od 11 do 16 hodin. Vstup bude zdarma a bez rezervace. Slavnostní program ale nebude znamenat, že je všechno hotové. Interiér se bude dál vybavovat a pořadatelé sami upozorňují, že objekt zůstává staveništěm. Dovnitř se proto bude chodit jen s členem spolku.

Otevření není tečka za rekonstrukcí

Právě tato nedokončenost je pro návštěvníka důležitá. Nejde o hotovou turistickou atrakci, která po slavnosti začne fungovat sama. Spolek Aktivní zálohy KVV Liberec chce postupně vytvořit malé muzeum, připravovat prohlídky, vzpomínkové akce a programy pro děti a studenty. Další práce mají pokračovat i v příští sezoně.

Za obnovou stojí desítky dobrovolníků, převážně příslušníků aktivní zálohy ze 141. praporu územní obrany. Městys Zdislava podle starosty pomohl technikou, lidmi a zázemím. Rada Libereckého kraje schválila spolku na projekt „Rekonstrukce lehkého opevnění Zdislava 2026“ účelovou dotaci 100 tisíc korun.

V dohledaných veřejných dokumentech není uveden úplný rozpočet obnovy ani peněžní hodnota dobrovolnických hodin, zapůjčené techniky a materiální pomoci. Sto tisíc korun je tedy doložená výše krajské dotace, nikoli účet za celý projekt. Právě u podobných míst bývá hlavní „měnou“ čas lidí, kteří je opravují po práci a o víkendech.

 

Proč malý bunkr nestřílel dopředu

Lidové označení „řopík“ vzniklo podle zkratky Ředitelství opevňovacích prací. Zdislavský objekt patří k typu A, tedy k provedení se dvěma střeleckými místnostmi. Číslo 120 označuje úhel mezi hlavními směry palby a písmeno Z zesílenou odolnost betonového tělesa.

Takový bunkr neměl především ostřelovat prostor přímo před sebou. Jeho hlavní zbraně mířily do stran a jejich palba se měla překrývat s palbou sousedních objektů. Zdislavský řopík měl krýt mimo jiné komunikaci mezi Jítravou a Zdislavou. Databáze československého lehkého opevnění u něj uvádí pevnost betonu 450 kg/cm².

Pro dnešního návštěvníka je právě toto uspořádání možná zajímavější než samotná tloušťka stěn. Řopík nebyl osamělou pevností, ale jedním článkem systému. Bez okolní linie, překážek, spojení a vycvičené osádky by jeho vojenský význam rychle klesal. Prohlídka tak může ukázat, že obrana nestála na jednom „nezničitelném bunkru“, nýbrž na spolupráci lidí, techniky a navazujících postavení.

Muzeum má být jen první vrstva

Pořadatelé chtějí uvnitř přiblížit výstroj, výzbroj a každodenní podmínky sedmičlenné osádky. Objekt má být využíván také při akcích POKOS, tedy Přípravy občanů k obraně státu. V době míru jde o vzdělávání; projektový web zároveň upřesňuje, že tyto aktivity organizuje Krajské vojenské velitelství Liberec, nikoli samotný spolek.

Pro školní skupiny může být konkrétní prostor srozumitelnější než obecná přednáška. Na několika metrech čtverečních lze mluvit o československé krizi roku 1938, rozhodování státu, technice, první pomoci i odpovědnosti jednotlivce.

Ambicióznější je plán spojit památku se současnými technologiemi. Podle pořadatelů by měl objekt sloužit také studentům Technické univerzity v Liberci. Uvažuje se o 3D vizualizacích, návštěvnické aplikaci, senzorech sledujících stav betonu a tématech pro závěrečné práce. Tisková zpráva však zatím nepopisuje konkrétní harmonogram ani formu této spolupráce. Je proto přesnější mluvit o záměru, nikoli o hotovém univerzitním projektu.

Právě zde může být největší přínos zdislavského řopíku. Pokud se podaří propojit historii, výuku a techniku, nebude z něj jen další uzamčený betonový objekt v lese. Může se stát malou místní laboratoří, na níž se dá vysvětlovat minulost i současná péče o stavby.

Co vás čeká 31. října

Pro veřejnost platí začátek v 11 hodin. Údaj o programu od 10 hodin, který se objevuje na projektovém webu, se vztahuje k neveřejné prezentaci na hasičské stanici určené pozvaným hostům a podporovatelům.

Veřejná část u objektu začne přivítáním návštěvníků. Následovat má pozdrav hejtmana Libereckého kraje Martina Půty a požehnání objektu. Od 12 hodin představí Daniel Opatrný historii, současnost a další plány řopíku. Mezi 13. a 16. hodinou budou pokračovat prohlídky, soutěže pro děti a opékání buřtů.

Parkovat se má zdarma u železniční stanice ve Zdislavě. K objektu je to přibližně 600 metrů pěšky; závěr vede po lesní cestě a trasa má být označena. Hůře pohyblivé návštěvníky pořadatelé nabízejí odvézt od nádraží až na místo.

Vzhledem k terénu a počasí se hodí pevné boty a teplé oblečení. Akce se koná za každého počasí. Psi mohou přijít na vodítku, dovnitř objektu ale nesmějí. Na místě má být občerstvení i mobilní toalety.

Důležité bude, co se stane po slavnosti

Jednodenní otevření přivede do lesa návštěvníky a dá dobrovolníkům zaslouženou příležitost ukázat výsledek práce. Skutečná hodnota projektu se však projeví až později: podle toho, zda budou následovat pravidelné termíny prohlídek, školní programy, dokončení expozice a konkrétní technologické projekty.

Zdislavský řopík už hranici chránit nebude. Může ale chránit paměť před zjednodušením. Připomíná nejen rok 1938, ale také to, že veřejně prospěšné místo často nevznikne jedním rozhodnutím ani jednou dotací. Vzniká postupně – z odbornosti, místní podpory a mnoha hodin práce, které nejsou na první pohled vidět.

 

Zdroje a kontext

1. Městys Zdislava a finální tisková zpráva, 2. října 2026
Základní zdroj k termínu, programu, zapojení dobrovolníků, plánovanému využití objektu a praktickým podmínkám návštěvy.
Městys Zdislava – Otevření ŘOPíku ve Zdislavě

2. Oficiální web projektu – slavnostní otevření
Podrobný program, rozlišení neveřejné a veřejné části, doprava od nádraží, návštěvnická pravidla a informace, že expozice zatím není dokončená. ŘOPík Zdislava
ŘOPík Zdislava – slavnostní otevření 31. října 2026

3. Oficiální web projektu – rekonstrukce a budoucí využití
Podklady k připravovanému muzeu, školním programům, akcím POKOS a komunitnímu využití objektu. ŘOPík Zdislava
ŘOPík Zdislava – rekonstrukce a co s objektem bude

4. Databáze československého lehkého opevnění
Technické údaje k objektu S2/243/A-120Z: typ, zesílená odolnost, datum betonáže, pevnost betonu a současný stav. Ropiky
Ropiky.net – objekt S2/243/A-120Z

5. Liberecký kraj – dotace na rekonstrukci
Rada kraje 18. srpna 2026 schválila spolku účelovou dotaci 100 tisíc korun. Dokument popisuje také vzdělávací účel projektu a využití při akcích POKOS. Liberecký kraj
Liberecký kraj – zápis z 16. zasedání Rady Libereckého kraje

6. Ministerstvo obrany – POKOS
Oficiální vysvětlení Přípravy občanů k obraně státu, její vzdělávací role v době míru a aktivit určených školám. POKOS
Ministerstvo obrany – informace o programu POKOS

Údaje o programu a návštěvnickém režimu jsou ověřené k 8. říjnu 2026. Před cestou se vyplatí zkontrolovat případnou aktualizaci na webu pořadatelů.