Covidové účty: Robert Plaga. Děti doma, školy nepřipravené a neústupně ustupující ministr
Robert Plaga školy plošně nezavíral a proti některým rozhodnutím vlády se prokazatelně stavěl. Přesto zůstal ministrem v kabinetu, za něhož české děti seděly doma mimořádně dlouho a resort vstoupil do distanční výuky nepřipravený. Nesouhlasit nestačí, když funkce nepřinese výsledek.
- České školy byly zavřené výrazně déle než průměr OECD.
- NKÚ zjistil nepřipravenost MŠMT, pozdní finanční pomoc a neplnění digitální strategie.
- Plaga část kroků kritizoval, ale nevyvodil politickou hranici ani neodešel.
Robert Plaga může oprávněně namítnout, že školy nezavíral sám. Může doložit, že se proti části restrikcí stavěl, požadoval souběžné omezení dalších kontaktů a chtěl školy otevírat jako první. To všechno je pravda.
Jenže ministr není placen za to, aby měl v zápisu z jednání rozumnější názor než premiér nebo ministr zdravotnictví. Je placen za výsledek. A výsledkem byly jedny z nejdéle zavřených škol v zemích OECD, statisíce dětí mimo online výuku a resort, který podle Nejvyššího kontrolního úřadu nebyl na distanční vzdělávání připraven.
Plaga varoval. Neprosadil změnu. Nesouhlasil. Zůstal.
Právě v tom spočívá jeho covidový účet.
Série Covidové účty se vrací k lidem, kteří v době pandemie dostali mimořádnou moc – a k otázce, kdo ji použil odpovědně, kdo chaoticky a kdo dodnes dluží vysvětlení. Covidové účty: Proč se vracíme k moci, zákazům a miliardám z pandemie
► Přečtěte si také: Covidové účty: Adam Vojtěch. Ministr, který je znovu u stejného stolu
► Přečtěte si také: Covidové účty: Roman Prymula. Tvář přísnosti a obraz papalášství
► Přečtěte si také: Covidové účty: Petr Arenberger. Ministr na pár týdnů, otázky na několik let
► Přečtěte si také: Covidové účty: Jan Hamáček. Červený svetr, letecký most a mlhavé nákupy
► Přečtěte si také: Covidové účty: Vlastimil Válek. Konec lockdownů, ne konec otázek
► Přečtěte si také: Covidové účty: Alena Schillerová. Rekordní schodky a miliardy, které covid nevysvětlí
Školy nezavíral Plaga. Bez jeho vlády by se ale nezavřely
Plošné zákazy osobní přítomnosti žáků ve školách vycházely z rozhodnutí vlády a mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. Ministr školství nemohl jedním podpisem otevřít školní budovy proti platným epidemickým pravidlům.
To však z Plagy nedělalo bezmocného diváka. Byl členem vlády, ministrem odpovědným za vzdělávání a člověkem, který školám, učitelům a rodičům vysvětloval, jak mají vládní rozhodnutí uvést do provozu. Přijímal kolektivní odpovědnost kabinetu a zůstával u stolu, u něhož se rozhodovalo.
Rozdíl je podstatný. Plagovi nelze poctivě připsat autorství všech uzávěr. Nelze mu ale ani přiznat pohodlnou roli komentátora, který zvenčí nesouhlasil s cizím rozhodnutím.
Nebyl komentátorem. Byl ministrem.
České děti zůstaly doma výrazně déle než jejich vrstevníci
Mezinárodní srovnání je drtivé. Mezi 1. lednem 2020 a 20. květnem 2021 byly podle OECD české první stupně základních škol plně uzavřeny 94 vyučovacích dnů. Průměr zemí OECD činil 55 dnů.
Na druhém stupni šlo v Česku o 141 dnů proti průměru OECD 78 dnů. Všeobecné střední školy byly plně uzavřeny 155 dnů, zatímco průměr OECD činil 101 dnů. Po započtení částečného otevření byla výuka na českých středních školách narušena nejméně 210 dnů.
NKÚ později shrnul, že žáci druhých stupňů základních škol a středních škol strávili v distančním režimu v průměru 143 vyučovacích dnů – více než polovinu svého pandemického vzdělávání.
To není drobný rozdíl v metodice. To je ztracený kus dětství a školního života.
Jiné země čelily stejnému viru, stejným obavám o nemocnice a podobné nejistotě. Přesto mnohé dokázaly školní docházku chránit lépe. Česká vláda naopak přijala školy jako jednu z hlavních nárazníkových zón epidemie.
Když stát potřeboval snížit kontakty, děti šly domů. Když se situace zhoršila, zůstaly doma. Když se mělo rozvolňovat, čekaly na další tabulku, další podmínku a další rozhodnutí zdravotnického resortu.
Dvě Plagovy podmínky. Žádná skutečná červená čára
Zápis z jednání Národní ekonomické rady vlády z 12. října 2020 Plagu částečně hájí. Ministr stanovil pro souhlas s uzavřením základních škol dvě podmínky: omezení kontaktů se mělo týkat také dalších věkových skupin a školy se měly při rozvolňování vracet jako první.
To nebyl bezvýznamný postoj. Plaga správně chápal, že zavřít školy a ponechat široký prostor pro jiné kontakty by znamenalo obětovat vzdělávání bez odpovídajícího efektu. Stejně správně požadoval, aby děti nebyly při otevírání až za obchody, službami a politicky hlasitějšími zájmovými skupinami.
Jenže politická odpovědnost se nehodnotí podle kvality podmínky. Hodnotí se podle toho, co se stane, když podmínka není splněna.
Uzavření škol se protahovalo, návraty byly pomalé a starší žáci zůstávali mimo třídy mimořádně dlouho. Ve veřejně dostupných dokumentech není patrná Plagova červená čára, po jejímž překročení by vládu postavil před ultimátum nebo z ní odešel.
Pokud ministr svůj nesouhlas nedokáže převést do výsledku, veřejného střetu s následky nebo rezignace, začíná odpor působit jako alibistická poznámka do zápisu:
Já jsem to říkal. Ostatní mě neposlechli. Ve funkci ale zůstávám.
Klíčová čísla
- 94 dnů úplného uzavření prvních stupňů.
- 141 dnů na druhých stupních.
- 155 dnů na všeobecných středních školách.
- 143 dnů distanční výuky v průměru u starších žáků podle NKÚ.
- 250 000 žáků mimo online distanční výuku na jaře 2020.
- 1,3 miliardy Kč na techniku až od září 2020.
- 8,2 miliardy Kč na podporu digitálního vzdělávání v kontrolovaném období.
- Tři ze 43 aktivit digitální strategie splněné v původním termínu.
Proč ministr, který nesouhlasil, neodešel?
Rezignace není automaticky nejodpovědnějším řešením. Plaga může tvrdit, že setrváním ve vládě bránil ještě horším zásahům, držel pohromadě chod resortu a tlumil nápady premiéra Andreje Babiše.
V některých případech se Babišovi skutečně postavil. Odmítl například premiérův návrh úředních maturit, které označil za devalvaci vzdělávání. V březnu 2021 také přiznal, že vláda v létě 2020 podlehla iluzi, že covid zmizel, a že při lepší přípravě mohly školy zůstat déle otevřené.
Tato obhajoba má váhu. Má však také druhou stranu.
Plaga svou přítomností poskytoval Babišově kabinetu relativně kompetentní a umírněnou tvář školství. Absorboval konflikty, převáděl vládní chaos do manuálů, organizoval provoz systému a dával veřejnosti naději, že alespoň někdo u stolu rozumí tomu, co dlouhé uzávěry způsobují.
Mírnil Plaga škody, nebo svou odbornější tváří pouze zvyšoval přijatelnost politiky, kterou nedokázal změnit?
Právě tím mohl být pro Babiše politicky užitečný. Ministr občas odporoval, ale nevyvolal kvůli školám vládní krizi. Mohl veřejně působit jako brzda, zatímco kabinet dál nesl i jeho jméno.
Z doložených výsledků plyne nepříjemná otázka: mírnil Plaga škody, nebo svou odbornější tváří pouze zvyšoval přijatelnost politiky, kterou nedokázal změnit?
Strategie existovala. Když přišla krize, chyběly počítače i systém
Nejtvrdší obžalobu Plagova resortu nenapsal opoziční politik. Napsal ji NKÚ.
Ministerstvo školství mělo od roku 2014 Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020. Zpoždění tedy Plaga zčásti zdědil. V čele resortu však před pandemií strávil více než dva roky a ministerstvo pod jeho vedením dál neslo odpovědnost za její dokončení.
Kontroloři zjistili, že MŠMT splnilo v původním termínu pouze tři ze 43 plánovaných aktivit. Celkově nebyla dokončena přibližně čtvrtina z nich a ministerstvo nedokázalo kvůli chybějícím datům vyhodnotit většinu stanovených indikátorů.
V letech 2019 až 2021 vynaložilo MŠMT na podporu digitálního vzdělávání 8,2 miliardy Kč. NKÚ však uzavřel, že část peněz nebyla využita zcela účelně a že vzdělávací instituce nebyly na distanční výuku připraveny.
Vzdělávací instituce nebyly na distanční výuku připraveny.
Ministerstvo tedy mělo strategii, projekty, evropské peníze a několik let času. Když se však v březnu 2020 školy zavřely, ukázalo se, že strategický dokument neumí zapnout notebook dítěti, které žádný notebook nemá.
Během první vlny nepřišly školám mimořádné peníze
Na jaře 2020 přešlo české školství prakticky ze dne na den k improvizované výuce na dálku. Učitelé hledali vhodné platformy, ředitelé nastavovali pravidla, rodiče sdíleli jeden počítač mezi prací a několika dětmi a část škol tiskla úkoly na papír.
Právě během první vlny, od března do června 2020, však MŠMT podle NKÚ neposkytlo školám mimořádné prostředky na zajištění distanční výuky. Jednorázová podpora ve výši 1,3 miliardy Kč přišla až od září, tedy v období druhé vlny.
Během první vlny, od března do června 2020, MŠMT neposkytlo školám prostředky na zajištění distanční výuky.
Peníze využilo přibližně 4 100 škol na notebooky, tablety, kamery, mikrofony, programy a další vybavení. Mezi lety 2018 a 2021 se počet přenosných zařízení ve školách zvýšil o 91 %.
To je skutečný a pozitivní výsledek. Současně je to zvláštní vizitka krizového řízení: stát začal ve velkém nakupovat techniku až poté, co už si děti a učitelé první měsíce odimprovizovali sami.
Čtvrt milionu žáků mimo online výuku
Na jaře 2020 se podle odhadu České školní inspekce, který převzal NKÚ, nezapojovalo do online distanční výuky přibližně 250 000 žáků.
Neznamená to, že čtvrt milionu dětí nedostalo vůbec žádné vzdělávání. Školy části z nich doručovaly papírové materiály nebo s nimi pracovaly jinými způsoby. Znamená to však, že obrovská skupina žáků neměla přístup k formě výuky, na níž stát ze dne na den postavil školní docházku.
Pozdějšími zásahy se počet nezapojených podařilo snížit přibližně na pětinu, tedy zhruba na 50 000 žáků. To dokládá, že systém se zlepšoval.
Zároveň to ukazuje, jak hluboko začínal.
Nejvíce doplatily děti z rodin, které neměly více počítačů, spolehlivý internet, dostatek prostoru nebo rodiče schopné přebrat část práce školy.
Nejvíce doplatily děti z rodin, které neměly více počítačů, spolehlivý internet, dostatek prostoru nebo rodiče schopné přebrat část práce školy. OECD navíc uvedla, že Česko v roce 2020 nepatřilo mezi země, které dodatečné prostředky cíleně rozdělovaly podle počtu žáků nebo sociálního znevýhodnění.
Stejná distanční povinnost tak dopadla na velmi rozdílné domácnosti. Stát vyhlásil jednu výuku na dálku, ale každé dítě dostalo jinou skutečnou šanci ji zvládnout.
Ministerstvo se za pochodu zlepšovalo. Jenže děti nebyly testovací verze
Bylo by nepoctivé tvrdit, že Plagovo ministerstvo nedělalo nic.
MŠMT vydalo v srpnu 2020 manuál pro provoz škol a v září metodické doporučení k distančnímu vzdělávání. Organizovalo informační podporu, webináře a spolupracovalo na projektech, které učitelům pomáhaly přejít do online prostředí. Distanční výuka ve druhé vlně byla organizovanější než chaotický přechod na jaře.
Později přišla technika, metodiky i programy doučování. Počet dětí mimo online výuku klesl. Školy a učitelé se naučili používat nástroje, které předtím využívali jen omezeně.
To vše je třeba Plagovi přičíst k dobru.
Jenže základním měřítkem ministra není, zda se systém po pádu začal zvedat. Je jím také otázka, proč spadl tak hluboko, když ministerstvo mělo vlastní digitální strategii už šest let před pandemií.
České školy se digitalizovaly skokem. Účet za tento skok však zaplatily děti, rodiče a učitelé improvizací, přetížením a ztracenou výukou.
Učitelé měli učit. Stát z nich udělal techniky, dispečery i dozorce testování
Distanční výuka neznamenala pro učitele méně práce, ale často pravý opak. V reprezentativním šetření PAQ Research uvedlo 79 % pedagogů, že při výuce na dálku pracovali více než běžně; 51 % dokonce výrazně více. Narostla příprava digitálních materiálů, opravování elektronicky odevzdávaných úkolů, komunikace s rodiči i individuální dohledávání dětí, které se z online výuky ztrácely. Pro 72 % učitelů byla distanční výuka stresovější než běžné vyučování a v zimě 2021 pociťovalo stálé nebo časté vyčerpání 55 % dotázaných.
Ministerstvo sice postupně dodávalo metodiky, techniku a školení, ale velkou část přechodu od tabule k videokonferenci odpracovali učitelé metodou pokus–omyl, často na vlastním vybavení a za současné péče o své děti. Plagův resort tak mohl vykazovat rychlý růst digitálních kompetencí; méně slavně už zní, že je systém získával pod tlakem, improvizací a na psychický účet lidí před obrazovkami.
Po návratu do tříd se pedagogové nevrátili jen k výuce. Školy musely informovat rodiče, rozdělovat testovací sady, dohlížet na opakované nosní samotesty, evidovat výsledky, oddělovat pozitivní děti a odesílat souhrnná hlášení státu. Učitelé zpravidla neprováděli odborný zdravotnický odběr sami, přesto se z nich stali organizátoři fyzicky nepříjemné a pro některé děti stresující procedury, jejíž pravidla se průběžně měnila.
K tomu přibyly spory s rodiči, odmítání testů, karantény a nové administrativní pokyny. Stát nejprve přenesl školu do obývacích pokojů a potom do tříd přenesl kus hygienické stanice. Učitel měl současně vzdělávat, uklidňovat, kontrolovat, evidovat a vysvětlovat vládní improvizaci, kterou sám nevymyslel.
Návrat do školy, nebo vstup do testovacího provozu?
Od 12. dubna 2021 se část dětí začala vracet do škol. Prezenční účast však byla podmíněna preventivním testováním. Antigenní test se zpočátku prováděl až dvakrát týdně a výuka na části škol probíhala rotačně.
Pravidla formálně vydávalo především Ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo školství však muselo jejich praktickou realizaci převést na školy. Škola se částečně proměnila ve zdravotnicko-logistický provoz.
Návrat k prezenční výuce byl jen další fází vládní improvizace.
Plaga mohl argumentovat, že testování bylo cenou za návrat dětí do tříd. I to je legitimní část obhajoby. Současně ale platí, že vláda nejprve děti ze škol vytlačila a potom jejich návrat podmínila režimem, který na pedagogy přenesl další administrativní a organizační zátěž.
Návrat k prezenční výuce nebyl návratem k normálu. Byl to vstup do další fáze vládní improvizace.
Otevřené otázky
- Jakou hranici by Plaga stanovil při budoucím návrhu na plošné uzavření škol?
- Proč během první vlny nepřišla školám mimořádná finanční pomoc na techniku?
- Jaké konkrétní poučení MŠMT přijalo z neplnění digitální strategie?
- Kdo by při příští krizi chránil školy proti zdravotnickým a politickým tlakům?
- Považuje Plaga své setrvání ve vládě za úspěšné zmírňování škod, nebo dnes připouští, že měl jednat tvrději?
Tři měsíce učení se nedají vrátit tiskovou konferencí
Vyhodnocení MŠMT později uvedlo, že žáci pátých tříd mezi jarem 2020 a jarem 2021 ztratili v průměru přibližně tři měsíce vzdělávání. Největší zaostávání se týkalo škol, které měly slabší výsledky už před pandemií a vzdělávaly děti s nižším socioekonomickým statusem.
Studie IDEA při CERGE-EI pracuje se stejným odhadem přibližně tří měsíců ztraceného učení během školního roku 2020/2021 a upozorňuje na riziko dalšího prohloubení vzdělávacích nerovností.
Distanční výuka samozřejmě nebyla nulová výuka. Mnoho učitelů odvedlo mimořádnou práci a někteří žáci se naučili větší samostatnosti. Digitální dovednosti škol se posunuly způsobem, který by bez krize pravděpodobně trval roky.
Jenže počítačová gramotnost není náhradou za školu. Dítě nepřichází do třídy jen pro pracovní list. Přichází pro režim, kontakt s učitelem, spolužáky, zpětnou vazbu, bezpečné prostředí a šanci, že si někdo včas všimne, že přestává zvládat.
Tuto část školy vláda vypnula na mimořádně dlouhou dobu.
Následky nezmizely s posledním testem
Dopady na děti jsou dnes popsány podstatně lépe než v době, kdy vláda školy zavírala. Národní monitoring z roku 2023 zjistil u žáků devátých tříd známky středně těžké až těžké deprese u 40 % a úzkosti u 30 %; více než polovina vykazovala zhoršený wellbeing. MŠMT současně přiznalo, že školy ještě v roce 2023 řešily následky posledních krizí v podobě psychických problémů včetně sebepoškozování, šikany, záškoláctví a závislostního chování.
České studie popsaly také ztrátu učiva, prohloubení rozdílů mezi dětmi a zhoršení nadváhy a obezity v prostředí omezeného pohybu a změněných stravovacích návyků. Není vědecky poctivé připsat každý pozdější problém výhradně zavřeným školám: působila samotná epidemie, strach v rodinách, ekonomická nejistota, předchozí nedostatek odborné péče i další krize.
Stejně nepoctivé by ale bylo předstírat, že měsíce bez školy, kolektivu, režimu, sportu a snadno dostupné pomoci byly pro děti neutrální.
Stát škody uznal programy. Odpovědnost však zůstala bez jména
Český stát následky uznal spíše nepřímo: spustil doučování, programy na obnovu pracovních návyků a podporu žáků ohrožených školním neúspěchem. Jen na doučování z Národního plánu obnovy vydalo MŠMT v letech 2022–2023 přibližně 829 milionů Kč. V roce 2023 pak ministerstvo rozdělilo 39,8 milionu Kč na prevenci rizikového chování a podporu duševního zdraví, z toho 10,9 milionu přímo na projekty duševního zdraví.
To jsou nápravná opatření, nikoli skutečné odškodnění. Ve veřejně dostupných vládních a resortních dokumentech není komplexní účet, který by vyčíslil zdravotní a sociální škody dlouhých uzávěr, přidělil politickou odpovědnost konkrétním členům vlády nebo nabídl postiženým dětem a rodinám individuální kompenzaci.
Stát tedy připustil, že bylo co napravovat. Už ale neřekl, kdo za rozsah škod odpovídá – a proč by měl za chybná rozhodnutí zaplatit jinak než další anonymní dotační program.
Jaký byl tedy Plagův skutečný výkon?
Robert Plaga nebyl covidový fanatik. Neprosazoval zavírání škol pro politickou radost a v některých sporech se premiérovi postavil.
Jeho resort také dokázal napravit část počátečních problémů. Nakoupil techniku, zlepšil metodickou podporu, legislativně ukotvil distanční vzdělávání a později podpořil doučování. Plaga odmítl úřední maturity a hájil alespoň část odborné autonomie školství.
To ale nestačí k omilostnění.
Ministr věděl, že zavření škol má obrovské sociální, vzdělávací i ekonomické následky. Věděl, že školy mají být při rozvolňování první. Věděl, že vláda v létě 2020 promarnila čas. Přesto nedokázal zabránit tomu, aby české děti zůstaly doma výrazně déle než jejich vrstevníci v mnoha jiných zemích.
A když se jeho podmínky rozpadly, zůstal.
Plaga se vrátil. Je proto čas ptát se, co se naučil
Robert Plaga byl 15. prosince 2025 znovu uveden do funkce ministra školství v další vládě Andreje Babiše. Nehodnotíme tedy uzavřenou kapitolu politika, který odešel do soukromí. Hodnotíme člověka, který znovu řídí stejný resort.
Veřejnost má právo vědět, jakou červenou čáru by dnes stanovil při další epidemii nebo jiné celostátní krizi. Zda by školy opět čekaly, až se vyzkoušejí všechny ostatní politické možnosti. Zda už stát ví, kolik dětí nemá doma odpovídající techniku. Zda dokáže cílit pomoc na nejzranitelnější školy. A kdo by nesl odpovědnost, kdyby se znovu ukázalo, že ministerská strategie funguje hlavně na papíře.
Nesouhlasit není totéž jako ubránit
Plagův spis není příběhem zlého ministra, který chtěl děti zavřít doma. Je to možná nepříjemnější příběh: příběh ministra, který část problému chápal, část rozhodnutí kritizoval a přesto nedokázal výsledek změnit.
Může říct, že bez něj by bylo hůř. To nelze vyloučit. Stejně tak ale nelze přehlédnout, že jeho setrvání pomáhalo Babišově vládě překonávat chaos bez skutečného personálního účtu.
Robert Plaga školy nezavíral sám. Byl ale ministrem v době, kdy zůstávaly zavřené mimořádně dlouho a kdy jeho vlastní resort nebyl připraven na režim, který po dětech požadoval.
Děti tehdy nemohly odejít z vlády. Ministr mohl. Neudělal to.
Otázky a odpovědi
Zavíral školy přímo Robert Plaga?
Ne sám. Plošná omezení vycházela z rozhodnutí vlády a Ministerstva zdravotnictví. Jako ministr školství a člen vlády ale nesl politickou spoluodpovědnost.
Byl Plaga proti uzavírání škol?
Prokazatelně požadoval, aby se současně omezily i jiné kontakty a školy se otevíraly jako první. Tyto požadavky však nedokázal plně prosadit.
Bylo MŠMT připraveno na distanční výuku?
Podle NKÚ nebylo. Ministerstvo nesplnilo část digitální strategie a školám poskytlo mimořádné prostředky na techniku až během druhé vlny.
Udělalo ministerstvo něco správně?
Ano. Později poskytlo 1,3 miliardy Kč na techniku, vydalo metodiky, zlepšilo podporu škol a pomohlo snížit počet dětí mimo online výuku.
Proč se téma otevírá nyní?
Robert Plaga se 15. prosince 2025 vrátil do funkce ministra školství ve vládě Andreje Babiše.
Zdroje a kontext
[1] OECD: Czech Republic – Education at a Glance 2021. Údaje o délce úplného a částečného uzavření škol a porovnání s průměrem OECD.https://www.oecd.org/en/publications/education-at-a-glance-2021_b35a14e5-en/full-report/component-53.html [2] Nejvyšší kontrolní úřad: Kontrolní závěr č. 22/02 – Peněžní prostředky státu a EU určené na podporu digitálního vzdělávání. Údaje o 8,2 miliardy Kč, neplnění strategie, nepřipravenosti škol, 143 dnech distanční výuky, 250 000 nezapojených žácích a podpoře 1,3 miliardy Kč.
https://www.nku.cz/assets/kon-zavery/k22002.pdf [3] Úřad vlády: Zápis z jednání Národní ekonomické rady vlády, 12. října 2020. Plagovy dvě podmínky pro souhlas s uzavřením základních škol.
https://vlada.gov.cz/cz/ppov/nerv_2020/zapisy/12–rijna-2020-186421/ [4] iROZHLAS: Ministr Plaga se postavil Babišovu návrhu na úřední maturity, 8. března 2021.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-uredni-maturita-maturitni-zkouska-ministr-skolstvi-robert-plaga_2103081652_zuj [5] iROZHLAS: Plaga – kdyby vláda v létě nepodlehla iluzi, mohly školy zůstat déle otevřené, 11. března 2021.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-cesko-robert-plaga-skolstvi-maturity-2021_2103110928_ako [6] MŠMT: Vyhodnocení projektu Doučování z Národního plánu obnovy. Údaje o tříměsíční ztrátě vzdělávání, nerovnostech a poklesu počtu žáků mimo online výuku z 250 000 na 50 000.
https://msmt.gov.cz/file/63746_1_1/ [7] MŠMT: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice v roce 2020. Manuály, metodická doporučení a podpora škol během pandemie.
https://msmt.gov.cz/file/56270_1_1/ [8] Vláda ČR / Ministerstvo zdravotnictví: Návrat dětí do škol a preventivní testování od 12. dubna 2021.
https://vlada.gov.cz/assets/media-centrum/aktualne/testovani-zaku-0423.pdf [9] IDEA při CERGE-EI: Pandemie a očekávání rodičů ohledně návratnosti investic do vzdělávání dětí, únor 2023. Odhad tří měsíců ztraceného učení a riziko prohloubení nerovností.
https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_02_2023_Pandemie_a_ocekavani/files/extfile/IDEA_Studie_02_2023_Pandemie_a_ocekavani.pdf [10] MŠMT: Ministr Robert Plaga se ujal úřadu, 15. prosince 2025.
https://msmt.gov.cz/ministr-plaga-se-ujal-uradu [11] PAQ Research, Kalibro a Učitel naživo: Zkušenosti českých učitelů s distanční výukou, červen 2021. Výzkum uvádí vyšší časovou zátěž u 79 % učitelů, vyšší stres u 72 % a nárůst vyčerpání během distanční výuky
Zkušenosti českých učitelů s distanční výukou [12] Ministerstvo zdravotnictví: Mimořádné opatření k testování žáků ve školách, duben 2021. Opatření ukládalo školám informovat dotčené osoby, organizovat režim testování a poskytovat údaje o počtu provedených a pozitivních testů.
Mimořádné opatření k testování žáků ve školách [13] Národní ústav duševního zdraví: Národní monitoring duševního zdraví dětí, 10. října 2023.
NUDZ – Národní monitoring duševního zdraví dětí [14] MŠMT: Vzdělávání v roce 2023 v datech – prevence a podpora duševního zdraví.
MŠMT – Vzdělávání v roce 2023 v datech [15] Vážná a kol.: Vliv restrikcí spojených s covidem na nadváhu a obezitu českých dětí, 2022/2023.
Influence of COVID-19-related restrictions on overweight and obesity in Czech children [16] MŠMT: Vyhodnocení projektu Doučování z Národního plánu obnovy za období 2022–2023.
MŠMT – Vyhodnocení projektu Doučování [17] Covidové účty: Proč se vracíme k moci, zákazům a miliardám z pandemie (4. 7. 2026, Liberecké listy) [18] Covidové účty: Adam Vojtěch. Ministr, který je znovu u stejného stolu (4. 7. 2026, Liberecké listy) [19] Covidové účty: Roman Prymula. Tvář přísnosti a obraz papalášství (11. 7. 2026, Liberecké listy) [20] Covidové účty: Petr Arenberger. Ministr na pár týdnů, otázky na několik let (18. 7. 2026, Liberecké listy) [21] Covidové účty: Jan Hamáček. Červený svetr, letecký most a mlhavé nákupy (25. 7. 2026, Liberecké listy) [21] Covidové účty: Vlastimil Válek. Konec lockdownů, ne konec otázek (1. 8. 2026, Liberecké listy)