Babišův střet zájmů není vyřešen. EU nechce platit Agrofert, stát uhýbá

Evropská komise po Česku chce, aby u evropských peněz doložilo, že nejdou Agrofertu, SynBiolu, Hartenbergu ani dalším firmám spojeným s Andrejem Babišem. Vláda a ministerstva tvrdí, že střet zájmů je vyřešen. Jenže pokud stát dotace vyplatí a Brusel je neproplatí, účet nezmizí. Zůstane českým daňovým poplatníkům.

• Evropská komise nechce proplácet výdaje spojené s Agrofertem a dalšími Babišovými firmami, dokud se střet zájmů nevyjasní.
• Agrofert přijal v letech 2020–2024 na dotacích asi 9,64 miliardy Kč, přesný přehled v tom ale není.
• Český stát přežvýkává právní analýzy, ale Evropská komise řešení nepovažuje za dostatečně jasné.

Andreji Babišovi se musí nechat jedna schopnost: z tématu, které by v běžné demokracii mělo mít jasnou odpověď, dokáže vyrobit mlhu tak hustou, že se v ní ztratí i základní otázka. Ta otázka přitom není složitá: může být premiér současně člověkem, jehož bývalý koncern a navázané podnikání dál žijí z veřejných peněz?

Andrej Babiš dokáže vyrobit mlhu tak hustou, že se v ní ztratí i základní otázka.

Odpověď zní: v praktickém, politickém a rozpočtovém smyslu Babišův střet zájmů vyřešen není. V úzkém právním smyslu se vede spor o to, zda nová konstrukce kolem svěřenského fondu RSVP Trust stačí. Jenže právě to je podstata problému. Kdyby byl střet skutečně čistě a nepochybně vyřešen, Evropská komise by po Česku nechtěla zvláštní ujištění u každé žádosti o evropské peníze a neupozorňovala by, že výdaje spojené s Agrofertem a dalšími firmami napojenými na Babiše nemají být Bruselu předkládány, dokud se věc nevyjasní.

Co se přesně stalo: Brusel nechce politické prohlášení, chce záruku

Podle zveřejněných informací Evropská komise v květnu 2026 znovu zaslala českým orgánům dopis, v němž požaduje, aby Česko u žádostí o proplacení z evropských fondů potvrzovalo, že nejde o výdaje spojené s Agrofertem, SynBiolem, Hartenbergem nebo dalšími subjekty vlastněnými, kontrolovanými či jinak spojenými s Andrejem Babišem.

To není drobná úřední poznámka. Český dotační systém funguje tak, že stát často peníze nejdřív vyplatí ze svého a teprve potom žádá Evropskou komisi o proplacení. Pokud Brusel řekne „ne“, dotace se neztratí v Bruselu. Zůstane zaplacená z českého rozpočtu. Jinými slovy: spor o Babišův střet zájmů není jen právnická hádka. Je to otázka, zda účet za politicko-podnikatelskou konstrukci jednoho muže ponesou občané.

Ponesou občané účet za politicko-podnikatelskou konstrukci jednoho muže?

Ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond mezitím argumentují, že dopis Evropské komise je nesprávně interpretován, případně že nejde o právně závazné rozhodnutí. Ministr zemědělství Martin Šebestyán při sněmovních interpelacích odmítl výklad, že Evropská komise formálně zastavila dotace pro Agrofert. Na dotaz svého předchůdce Marka Výborného řekl, že dopis Komise není závazným prováděcím rozhodnutím. To ale nemění podstatu sporu: platby Agrofertu byly po Babišově návratu do funkce premiéra nejprve pozastaveny a poté znovu uvolněny, zatímco Brusel dál požaduje vysvětlení střetu zájmů.

Formálně může mít ministerstvo v jedné věci pravdu: dopis Komise nemusí být totéž co konečné správní rozhodnutí. Jenže to je únik do procesní mlhy. Věcně je podstatné něco jiného: Evropská komise nechce, aby Česká republika předkládala k proplacení výdaje spojené s Babišovým podnikatelským okruhem, dokud nedostane uspokojivé vysvětlení.

Babišova obrana: „všechno je vyřešeno“. Jenže kdo to uznal?

Andreje Babiše lze poslouchat dlouho, ale jeho základní linka se nemění: střet zájmů prý vyřešil, akcií Agrofertu se zbavil, nikdy už je nebude mít a opozice jen dělá politickou kampaň. Podobně argumentuje i Agrofert: dotace čerpá podle zákona, nárok na ně má a konstrukce RSVP Trust má být řešením.

Ve veřejných penězích nerozhoduje to, co si o sobě myslí příjemce dotací.

Jenže ve veřejných penězích nerozhoduje to, co si o sobě myslí příjemce dotací. Rozhoduje ověřitelný stav, právní posouzení a důvěra instituce, která peníze proplácí. A tady je problém. Evropská komise si stále vyžádala další dokumenty, právní analýzy a ujištění. V dopisech se podle zveřejněných informací vrací nejen k Agrofertu, ale i k SynBiolu a Hartenbergu, tedy k širšímu podnikatelskému okruhu Andreje Babiše.

To je pro klíčové: Babiš nečelí otázce, zda formálně pronesl kouzelnou větu „já už Agrofert nevlastním“. Čelí otázce, zda se reálně, nevratně a prokazatelně odstřihl od ekonomického zájmu, vlivu a budoucího prospěchu.

A právě tady jeho obrana drhne. Pokud je řešení tak čisté, proč se Evropská komise znovu ptá? Pokud je riziko odstraněno, proč má Česko u evropských peněz dávat zvláštní potvrzení? Pokud se Babiš skutečně zbavil vlivu, proč se debata vede i o režimu fondu po jeho odchodu z politiky a o tom, kdo může v budoucnu rozhodovat?

Co říká evropské právo: střet není jen podpis v rejstříku

Evropské finanční nařízení definuje střet zájmů široce. Nejde jen o situaci, kdy politik přímo podepíše dotaci vlastní firmě. Střet může vzniknout i tehdy, když je ohrožena nestrannost nebo objektivita osoby zapojené do nakládání s evropskými penězi kvůli rodinným, politickým, ekonomickým nebo jiným osobním zájmům.

Evropská komise ve svých metodických materiálech zdůrazňuje také riziko vnímaného střetu zájmů. To je důležité: veřejné peníze se nemají spravovat jen tak, aby se nakonec možná našla právní klička. Mají se spravovat tak, aby rozumný občan neměl důvod pochybovat, že se nerozhoduje ve prospěch těch u moci.

V české debatě se často záměrně zužuje problém na jednoduchou otázku: „Vlastní Babiš akcie Agrofertu, nebo ne?“ Jenže evropský problém je širší. Jde o to, zda premiér, jeho rodina, jeho svěřenské struktury a jeho podnikatelský okruh mohou mít přímý nebo nepřímý ekonomický zájem na tom, jak stát rozhoduje o pravidlech, kontrolách, platbách a vymáhání dotací.

Pokud ano, pak nestačí říct: „Papírově je to převedené.“ Musí být jasné, že vliv, informace, prospěch a budoucí návrat majetku jsou skutečně vyloučeny. A to zatím veřejně prokázáno není.

Česká obrana stojí na posudcích. Jenže i ty připouštějí, že Komise může říct něco jiného

Státní zemědělský intervenční fond zveřejnil právní analýzy, které docházejí k závěru, že po vložení akcií Agrofertu do RSVP Trustu nemá být Andrej Babiš v aktuálním režimu fondu považován za osobu ve střetu zájmů. Tyto posudky pracují s tím, že Babiš není v nezávislém režimu fondu beneficientem, nemá mít právo na zisk, nemá mít informační ani personální kontrolní práva a nemá vykonávat faktický vliv.

To je nejsilnější argument Babišovy obhajoby i současné linie českých úřadů. Nelze ho ignorovat. Jenže nelze ho ani vydávat za konečný rozsudek. Jedna z analýz sama uvádí, že jde o právní názor a že soudy, Evropská komise nebo jiné orgány mohou dospět k odlišnému závěru.

Navíc posudky samy rozlišují období. U období od 9. prosince 2025, kdy se Babiš stal premiérem, do 20. února 2026, kdy byly akcie vloženy do RSVP Trustu, analýzy připouštějí výrazně silnější riziko střetu zájmů.

České analýzy připouštějí výrazně silnější riziko střetu zájmů.

A hlavně: český stát tím fakticky říká veřejnosti toto: „Máme právní analýzu, podle níž je to v pořádku.“ Evropská komise ale říká: „My to zatím za vyřešené nepovažujeme, doložte nám víc a nepředkládejte sporné výdaje k proplacení.“

V normálním státě by taková situace vedla k opatrnosti. V Česku vede k tomu, že se hledají formulace, proč vlastně žádné riziko není.

Kolik peněz je ve hře: Agrofert není malý žadatel z vesnice

Z konsolidovaných výročních zpráv Agrofertu a ze souhrnů, které z nich vycházejí, vyplývá, že Agrofert v letech 2020 až 2024 přijal na provozních a investičních dotacích přibližně 9,64 miliardy Kč. Samotné provozní dotace tvořily zhruba 8,40 miliardy Kč, investiční dotace asi 1,24 miliardy Kč.

 

 

Tady je nutná poznámka: konsolidované výroční zprávy Agrofertu samy o sobě neumožňují spolehlivě rozdělit každou korunu na peníze evropské, národní, české nebo zahraniční. Agrofert působí ve více zemích a část podpor může souviset i s jinými režimy. Zároveň ale výroční zprávy uvádějí, že významná část provozních dotací souvisí s primární zemědělskou výrobou.

Jinými slovy: přesné rozdělení „EU zaplatila tolik, Česko tolik“ není z veřejných konsolidovaných údajů čistě dopočitatelné. To samo o sobě je problém. U holdingu spojeného s premiérem by stát měl být schopen veřejnosti jednoduše ukázat: kolik bylo vyplaceno, z jakého programu, kolik proplatila EU, kolik šlo čistě z českého rozpočtu a kolik zůstává sporných.

Místo toho se občan ocitá v účetním labyrintu.

Starý účet: 5,1 miliardy, které se měly vymáhat, pak se najednou nevymáhaly

V roce 2025 ministerstvo zemědělství pod vedením Marka Výborného uvedlo, že bude po Agrofertu vymáhat dotace za období 2017 až 2021 v celkové výši asi 5,1 miliardy Kč. Z toho mělo jít přibližně o 4,24 miliardy Kč v přímých platbách na plochu a asi 860 milionů Kč v národních podporách, například na welfare zvířat nebo nákazový fond.

Poté ale přišel obrat. SZIF v roce 2026 zveřejnil právní analýzy, podle nichž Agrofert dotace vracet nemusí, a správa plateb se znovu rozběhla.

To je přesně ten moment, kdy se z právního sporu stává politická otázka důvěry. Občan nevidí stabilní stát, který má jasný standard pro nakládání s penězi. Vidí stát, který jednou říká „budeme vymáhat miliardy“, potom „není třeba“, a mezitím se znovu vede debata, zda Evropská komise český výklad vůbec přijme.

Občan nevidí stabilní stát, který má jasný standard pro nakládání s penězi.

Babišova linie zní: nic se nestalo, všechno je právně čisté. Kritická linie zní: stát se přizpůsobuje Babišově situaci tak dlouho, dokud z ní nevyrobí zdání řešení.

Nový účet: stovky milionů po návratu do vlády

Podle ČTK a Seznam Zpráv Státní zemědělský intervenční fond po Babišově návratu do funkce premiéra vyplatil Agrofertu od prosince 2025 téměř 200 milionů Kč. Ministerstvo a SZIF tvrdí, že postupují podle zákona a že u zemědělských fondů komunikují s příslušným generálním ředitelstvím Evropské komise.

Jenže i zde je jádro sporu jednoduché: pokud Česko peníze vyplatí a Evropská komise je později neproplatí, nejde o Babišův účet. Jde o účet státu. A stát znamená daňový poplatník.

Jde o veřejné finance. Pokud u firmy existuje zásadní pochybnost, má stát nejdřív chtít jasné stanovisko a až potom platit.

Proto je nebezpečné tvářit se, že „Brusel zatím nevydal formální rozhodnutí“ rovná se „žádné riziko není“. Ve veřejných financích se má postupovat obráceně: pokud u firmy spojené s premiérem existuje zásadní pochybnost, má stát nejdřív chtít jasné stanovisko a až potom platit.

Hlídač státu ukazuje širší obraz: holding, dceřiné firmy, tisíce položek

Databáze Hlídače státu eviduje u Agrofertu a jeho dceřiných společností tisíce dotačních položek v souhrnu přesahujícím 18 miliard Kč. Tato čísla nelze mechanicky sčítat s konsolidovanými výročními zprávami, protože jde o jinou metodiku a jiný typ evidence. Přesto ukazují podstatnou věc: Agrofert není okrajový příjemce veřejné podpory. Je to jeden z velkých hráčů v systému, který rozděluje veřejné peníze.

A tady se vrací základní demokratický problém. Když je premiérem člověk spojený s takovým příjemcem dotací, nestačí říkat „já se toho jednání neúčastním“. Premiér ovlivňuje vládu, ministry, politickou atmosféru, personální obsazení úřadů, zákony, priority kontrol, vztah ke Komisi i tón, jakým stát brání nebo nebrání své peníze.

Střet zájmů v takové situaci není jen podpis na konkrétní žádosti. Je to mocenské pole.

Hartenberg, SynBiol a širší Babišův svět: nejde jen o kuřata a řepku

Světová média si na Babišově případu všímají právě toho, že nejde o obyčejného politika s jednou firmou. Reuters před nástupem Babiše do nové vlády popsala šíři jeho podnikatelského impéria: od potravinářství a zemědělství přes média až po Hartenberg a zdravotnické investice, včetně sítě klinik reprodukční medicíny FutureLife působící v řadě evropských zemí.

To je pro českou debatu důležité. Pokud se spor zužuje jen na Agrofert, je to zjednodušení. Evropská komise se podle zveřejněných informací ptá i na další entity spojené s Babišem, včetně SynBiolu a Hartenbergu.

Z hlediska veřejných peněz je logika jasná: pokud má premiér přímý nebo nepřímý ekonomický zájem v širším podnikatelském okruhu, nestačí ošetřit jednu větev a zbytek nechat v šeru. Transparentnost musí pokrýt celý okruh možného prospěchu.

Co říkají zahraniční média: český problém už dávno není jen český

Reuters v květnu 2026 popsala, že Evropská komise po Česku žádá další informace o opatřeních proti možnému střetu zájmů Andreje Babiše a že české soudy i evropské instituce už v minulosti dospěly k závěru, že Babiš byl během svého předchozího premiérského období ve střetu zájmů.

Financial Times, Associated Press i The Guardian v předchozích měsících sledovaly Babišovo nové uspořádání majetku a spor o to, zda převod Agrofertu do nové struktury skutečně odstraňuje konflikt, nebo jen vytváří novou právní konstrukci kolem téhož politicko-ekonomického problému.

Zahraniční pohled bývá v jedné věci střízlivější než český. Neřeší, jestli Babiš mluví dostatečně sebevědomě. Řeší, zda jeden z nejbohatších politiků v zemi vede vládu a zároveň zůstává ekonomicky spojen s byznysem závislým na rozhodnutích státu a evropských penězích.

A to je přesně otázka, kterou by si mělo klást i Česko.

Odborné studie: největší slabina není zákon na papíře, ale vymáhání

Evropský účetní dvůr ve zvláštní zprávě z roku 2023 upozornil, že Evropská komise i členské státy sice mají rámce pro řešení střetu zájmů v zemědělské a kohezní politice, ale přetrvávají slabiny v transparentnosti, odhalování rizikových situací a vykazování případů.

OECD dlouhodobě doporučuje, aby státy střet zájmů neřešily až po skandálu, ale systémově: jasnou definicí soukromých zájmů, povinností je oznamovat, nezávislým posuzováním a přiměřenými sankcemi.

GRECO, protikorupční orgán Rady Evropy, ve vztahu k Česku opakovaně řešil integritu vrcholné exekutivy, transparentnost a prevenci korupčních rizik. To není text napsaný kvůli Babišovi. Je to obecné varování, že český systém potřebuje silnější pravidla pro lidi ve vrcholných funkcích.

Střet zájmů se nemá řešit důvěrou v prohlášení politika, ale systémem, který je průhledný, kontrolovatelný a vynutitelný.

Z těchto zdrojů plyne jednoduché doporučení: střet zájmů se nemá řešit důvěrou v prohlášení politika. Má se řešit systémem, který je průhledný, kontrolovatelný a vynutitelný.

Pragmatická odpověď: je Babiš ve střetu zájmů?

Poctivá odpověď má dvě vrstvy.

První: definitivní právní závěr pro všechna období, všechny dotace a všechny subjekty musí učinit příslušné orgány, případně soudy a Evropská komise. Nelze tvrdit, že každý jednotlivý dotační titul je automaticky nezákonný. Nelze ani předstírat, že české právní analýzy neexistují. Existují a tvrdí, že nová struktura RSVP Trust má střet odstranit.

Druhá vrstva je důležitější pro občana: Babišův střet zájmů není důvěryhodně uzavřen. Evropská komise stále žádá vysvětlení. Stát nese riziko neproplacení. Dotace Agrofertu a širšímu Babišovu okruhu nejsou malá položka. Babišova tvrzení, že problém je vyřešen, jsou přinejmenším předčasná a z veřejně dostupných informací zavádějící, protože neodpovídají tomu, že Evropská komise věc dál považuje za nevyjasněnou.

Ano, existuje vážný, nevyřešený a veřejně relevantní střet zájmů Andreje Babiše.

Takže praktická odpověď zní: ano, existuje vážný, nevyřešený a veřejně relevantní střet zájmů Andreje Babiše. Pokud chce někdo použít opatrnější právní formulaci, pak: existuje minimálně objektivně vnímatelný a Evropskou komisí neuzavřený střet zájmů, který může mít přímý dopad na český rozpočet.

To není slovíčkaření. To je rozdíl mezi reklamním sloganem „vyřešeno“ a stavem „Brusel tomu nevěří“.

Co by měl udělat stát: nechránit Babiše, chránit peníze

Stát by měl postupovat podle jednoduchého pravidla: tam, kde se kříží moc premiéra, soukromý majetkový zájem a veřejné peníze, nemá být důkazní břemeno na občanovi. Nemá občan dokazovat, že je něco špatně. Má politik a stát dokázat, že je všechno čisté.

Z toho plynou konkrétní kroky:

1. Zveřejnit maximální možný rozsah dokumentů k RSVP Trustu, včetně statutů, pravidel budoucí správy a právních analýz, samozřejmě s rozumným začerněním skutečně citlivých údajů.
2. Pozastavit předfinancování sporných dotací, dokud Evropská komise jasně nepotvrdí, že je proplatí. Nejde o trest pro firmu. Jde o ochranu státního rozpočtu.
3. Vytvořit veřejný přehled všech dotací pro Agrofert, SynBiol, Hartenberg a další propojené subjekty, rozdělený podle programu, roku, poskytovatele, evropské a národní části, stavu proplacení a případného sporu.
4. Zřídit nezávislé posuzování střetu zájmů u členů vlády, které nebude závislé na ministerstvech politicky ovládaných stejnou vládou.
5. Zavést tvrdou zásadu pro vrcholné politiky: buď veřejná funkce, nebo podnikatelský prospěch z veřejných peněz. Ne obojí současně, jen zabalené do právních konstrukcí.

Co z toho plyne pro občana České republiky

Téma může vypadat vzdáleně. Evropská komise, svěřenský fond, finanční nařízení, zemědělské platby. Jenže dopad je obyčejný: peníze, které Brusel neproplatí, může zaplatit český stát. A český stát nemá vlastní peníze. Má peníze lidí, firem, zaměstnanců, živnostníků, obcí, škol, nemocnic.

Český stát nemá vlastní peníze. Má peníze lidí, firem, zaměstnanců, živnostníků, obcí, škol, nemocnic.

Proto nejde jen o Babiše. Jde o pravidlo, zda se v Česku vyplatí být dost velký, dost politicky silný a dost vytrvalý na to, aby se problém místo vyřešení překřtil na „nesprávnou interpretaci“.

Největší problém celé kauzy je v tom, že se z eticky poměrně srozumitelné věci vyrábí nekonečný právní seriál. Ve slušně spravované zemi by premiér neměl nutit stát, občany ani Brusel, aby roky luštili, zda náhodou nepomáhá systému, z něhož sám nebo jeho okolí může těžit.

Závěr: dokud Brusel žádá záruky, není vyřešeno

Babiš může opakovat, že se akcií zbavil. Ministerstva mohou tvrdit, že dopis Komise není konečné rozhodnutí. Právníci mohou psát analýzy, podle nichž je konstrukce fondu dostačující. Ale veřejný test je jednodušší: věří tomu instituce, která má peníze proplatit? Zatím ne dost.

Dokud Evropská komise žádá zvláštní ujištění, dokud chce další dokumenty, dokud upozorňuje na Agrofert, SynBiol, Hartenberg a další propojené subjekty, nelze poctivě tvrdit, že problém je vyřešen. Lze tvrdit jen to, že Babiš a část českého státu se snaží přesvědčit veřejnost, že vyřešen je.

A právě tam je jádro kauzy. Ne v tom, zda Andrej Babiš našel další konstrukci. Ale v tom, zda Česká republika konečně najde odvahu říct: veřejná moc a soukromý dotační byznys premiéra do jedné ruky nepatří.

Veřejná moc a soukromý dotační byznys premiéra do jedné ruky nepatří.

 

Zdroje a kontext

[1] iROZHLAS: Jako před sedmi lety. Resort financí musí dávat k žádostem o peníze z Unie ujištění, že nejdou Agrofertu
[2] Seznam Zprávy: EU pozastavila dotace pro firmy spojené s Babišem. Platilo by je Česko
[3] ČTK / České noviny: EU stopka dotací kvůli Babišově střetu zájmů se týká i zemědělství
[4] Seznam Zprávy: Pozastavení dotací pro Agrofert se nás netýká, tvrdí ministr. V dopise je opak
[5] Reuters: EU queries Czech PM’s moves to tackle conflicts of interest
[6] EUR-Lex: Regulation (EU, Euratom) 2024/2509, Financial Regulation, Article 61
[7] European Commission: Conflict of interest and protection of the EU budget
[8] SZIF: Právní analýza PORTOS k RSVP Trust a střetu zájmů
[9] SZIF: Právní analýza Pelikán Krofta Kohoutek k RSVP Trust a střetu zájmů
[10] Agrofert: Výroční zprávy
[11] Agrofert: Konsolidovaná výroční zpráva 2023
[12] Agrofert: Konsolidovaná výroční zpráva 2020
[13] Seznam Zprávy / 5:59: Přehled dotací Agrofertu 2020–2024 podle výročních zpráv
[14] Zemědělec / ČTK: Ministerstvo bude po Agrofertu vymáhat dotace ve výši 5,1 miliardy Kč
[15] Hlídač státu: Dotace pro Agrofert a dceřiné společnosti
[16] European Court of Auditors: Special report 06/2023 – Conflict of interest in EU cohesion and agricultural spending
[17] OECD: Guidelines for Managing Conflict of Interest in the Public Service
[18] GRECO / Council of Europe: Fifth Round Evaluation Report on Czechia
[19] Reuters: Incoming Czech PM Babis’ business empire spans chickens to fertility clinics
[20] Financial Times: Czech president clears Babiš appointment after blind trust arrangement
[21] Associated Press: Czech president to appoint Babiš after business transfer plan
[22] The Guardian: Czech PM-elect and conflict-of-interest row over business empire