Marketingové strany a populismus: evropský vzorec, česká realita a otázka, jestli už jde o „bod zlomu“

Evropská politika se za posledních 15 let posunula od soutěže programů k soutěži značek. Část stran se chová jako marketingová firma: mění sdělení podle průzkumů, staví vše na lídrovi, vyrábí si vlastní mediální ekosystém a protivníka nelikviduje argumenty, ale diskreditací. V Česku to není exotika – je to hlavní proud. Otázka není, jestli je to „slušné“. Otázka je, co to dělá s demokracií.

Soukromé zprávy veřejných osob: kdy jde ještě o důvěrnost, a kdy už o odpovědnost vůči veřejnosti?

Veřejný prostor se v posledních letech opakovaně plní „uniklými“ zprávami, nahrávkami a interní komunikací politiků, úředníků i dalších veřejně exponovaných osob. Někdy jde o cílenou mocenskou taktiku, jindy o hack, omyl, policejní dokumenty nebo únik z okolí aktérů. Zásadní otázka ale zní: kdy je taková komunikace pořád soukromá (a její zveřejnění je nepřijatelné), a kdy už sama představuje výkon moci, obcházení pravidel nebo nátlak – tedy něco, co se týká veřejnosti?

Zrušení koncesionářských poplatků v ČR: úleva pro domácnosti, nebo riziko pro demokracii?

V lednu 2026 je téma koncesionářských (rozhlasových a televizních) poplatků v ČR znovu politicky „na stole“ – a to už ne jen ve formě debat o výši, ale i o jejich úplném zrušení. Poplatky přitom po letech stagnace od 1. května 2025 vzrostly a zároveň se rozšířilo, co se považuje za „přijímač“. V praxi nejde jen o 150 Kč a 55 Kč měsíčně, ale o to, kdo bude dlouhodobě držet finanční „vypínač“ veřejnoprávních médií – a jak to může změnit rovnováhu moci v demokracii.

Zákaz tělesných trestů dětí od 1. ledna 2026: mýty, realita a praktické dopady pro rodiny

Od 1. ledna 2026 občanský zákoník výslovně říká, že péče o dítě má probíhat bez tělesného trestání, bez působení duševního strádání a bez jiných ponižujících opatření. Ve veřejné debatě se to často zjednodušuje na „za plácnutí přijde policie“ – realita je složitější: nejde o nový „trestný čin výchovy“, ale o jasnou normu, která ovlivní rozhodování škol, OSPOD a soudů a má posunout společenské hranice.

Tomáš Sedláček přednášel ve věznici Rýnovice. Živé setkání bylo o smyslu a přes online přenos zasáhlo i další věznice

Ve čtvrtek 15. ledna 2026 se ve Školském vzdělávacím středisku (ŠVS) Rýnovice uskutečnila přednáška ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. Nešlo o běžnou „besedu s hostem“, ale o kulturně-vzdělávací událost, která v prostředí výkonu trestu otevírá prostor pro otázky smyslu, hodnot a odpovědnosti – a tím i pro praktickou motivaci ke změně. Akce se navíc díky online přenosu rozšířila za zdi areálu: do debaty se mohli zapojit posluchači v dalších školských vzdělávacích střediscích napříč republikou.

VZP má převést 7,9 miliardy menším pojišťovnám. Regulérní stabilizace, drahý „taneček“, nebo signál systémového průšvihu?

Vláda 16. prosince 2025 souhlasila s poslaneckým návrhem zákona, který má jednorázově převést z rezerv VZP 7,879 miliardy Kč směrem k šesti zaměstnaneckým pojišťovnám. Opatření má zabránit tomu, aby se některé menší pojišťovny v roce 2026 dostaly do problémů s včasným placením péče. Pro běžné klienty VZP to nemá znamenat změnu dostupnosti péče – ale je to výrazný signál, že systém je pod finančním tlakem a hasí finanční průšvih. Jsou pod finančním tlakem také manažeři pojišťoven a dozorčí orgány?

Nové zákony od 1. ledna 2026: co se mění a jak se v tom neztratit

Od 1. ledna 2026 začala platit další vlna zákonných změn – od voleb a politické reklamy přes zbraně až po sociální systém, trestní právo či zdravotnictví. Pro běžného člověka je klíčové vědět dvě věci: co se mění v praxi a kde si rychle ověřit, zda se změna týká právě vás. Přinášíme vám vysvětlení, realistický pohled na vymahatelnost a přehled zákonů s účinností k 1. 1. 2026.

Novoroční rozhovor s T. G. Masarykem

V kavárně Slavia se nad šálkem silné kávy na chvíli zastavil čas. Redaktor Libereckých listů a historik Masarykova ústavu a Archivu AV ČR si přišli popovídat s T. G. Masarykem o dnešním Česku – o unavené společnosti, o zhrublém jazyce politiky, o deficitech a dluzích, které se tváří jako „drobnost“, i o bezpečnosti, která znovu není samozřejmá. Padnou otázky na polarizaci, propagandu a obchod se strachem; na to, co ještě drží společný stát pohromadě, když se pravda mění ve zbraň a slušnost v terč.

Budoucnost 2026+: co bude určovat podobu světa a co to znamená pro Česko

Předpovídat budoucnost není věštění z koule – seriózní instituce pracují s daty, scénáři a pravděpodobnostmi, aby odhalily tlaky, které „tlačí svět“ určitým směrem. V roce 2026 a dalších letech se bude česká realita lámat hlavně na ekonomice a dluhu, energetice, demografii, technologii včetně AI, bezpečnosti a soudržnosti společnosti.

Pyrotechnika po novém: dává „mapa zakázaných míst“ smysl, když je zákaz na jednom sídlišti a vedle ne?

Od 1. prosince 2025 platí v Česku nové celostátní omezení pyrotechniky a zároveň vznikla veřejná mapa, která má lidem rychle ukázat, kde už „běžná“ pyrotechnika mimo kategorii F1 nesmí. V praxi ale mnoho lidí naráží na zdánlivé nelogičnosti: jedna ulice v červené zóně, vedlejší už ne. Jak to vzniká – a kde si vyžádat jasnou odpověď?

Hojivá nanonáplast z Liberce: co umí „patch“ pro chirurgy, kdo za ním stojí a kdy se ukáže, jestli opravdu změní praxi

Vypadá jako tenký „ubrousek“, ale ambice má obrovské: nanovlákenná náplast z Technické univerzity v Liberci má během střevních operací chránit citlivé místo spojení střeva, snížit riziko úniku obsahu a omezit srůsty. Projekt Markéty Hujerové, známé dříve i pod příjmením Klíčová, se po letech vývoje posouvá od laboratorních a zvířecích testů k cestě, která může vyústit v první použití u lidí. Otázka zní: je to „jen“ chytrý materiál, nebo začátek reálně použitelného zdravotnického prostředku pro nemocnice?

„Babišova vláda prý snižuje ceny energií“: co přesně zlevňuje, komu to prospěje – a kdo to ve skutečnosti zaplatí

Výrok „Babišova vláda snižuje ceny energií“ v těchto dnech stojí hlavně na jednom konkrétním kroku: stát má od roku 2026 převzít platbu za podporované zdroje energie (POZE), kterou jinak vidíte ve vyúčtování elektřiny. Pro domácnosti to může znamenat znatelné zlevnění elektřiny – ale zároveň jde o přesun nákladů do státního rozpočtu.