V Česku se nechystá jen technická úprava dotací pro spolky. Ve hře je poslanecký návrh na registraci subjektů se zahraničními vazbami, který jeho zastánci hájí jako obranu proti skrytému vlivu zvenčí, zatímco kritici v něm vidí gumový nástroj na nálepkování a administrativní tlak. Pokud zůstane návrh široký a neurčitý, nezasáhne jen „politické neziskovky“, ale i sociální služby, akademické prostředí, vzdělávání nebo watchdogové organizace.

Když se řekne „neziskovka“, většina lidí si představí spolek. Ve skutečnosti jde o kus státu, který stát sám neumí nahradit

Debata o „zákonu o neziskovkách“ je už teď zkratkovitá. Jednak proto, že formálně nejde o schválený zákon, ale o připravovaný poslanecký návrh. A také proto, že nejde jen o neziskové organizace v úzkém slova smyslu. Podle dosud popisované pracovní verze má dopadat na subjekty působící ve veřejném, politickém, mediálním, vzdělávacím či akademickém prostoru, pokud jsou způsobilé ovlivňovat veřejné mínění a veřejnou debatu. To je mnohem širší pole, než napovídá jednoduché politické heslo o „neziskovkách“.

Na první poslech zní myšlenka transparentnosti rozumně. Kdo vstupuje do politiky nebo veřejné debaty, má podle zastánců návrhu přiznat, kdo ho financuje. Jenže právě na této hranici se láme rozdíl mezi legitimní kontrolou a nebezpečným nálepkováním. V demokracii je normální, že spolky, nadace, think tanky, lidskoprávní organizace, profesní iniciativy nebo vědecké instituce připomínkují zákony, vedou kampaně, tlačí na změnu veřejné politiky a kritizují vládu. Občanská společnost není ozdoba systému. Je jedním z jeho korektivů.

A ještě jedna věc je důležitá už v úvodu: český neziskový sektor není marginální svět grantových aktivistů. V roce 2023 v Česku působilo 115 591 aktivních neziskových organizací, zaměstnávaly 81 256 lidí v přepočtených úvazcích a dobrovolníci v nich odpracovali 36 962 496 hodin v hodnotě zhruba 8,2 miliardy Kč. Produkce sektoru dosáhla 125,1 miliardy Kč, z toho 64 % služeb šlo domácnostem zdarma. To už není vedlejší přívěsek společnosti, ale její pracovní infrastruktura.

Co se teď vlastně děje a kdy se bude rozhodovat

Vláda si do programového prohlášení dala vznik veřejného registru dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů a také slib, že organizace vyvíjející politickou činnost a financované ze zahraničí budou muset tuto skutečnost transparentně označovat. Jenže konkrétní návrh nevzniká jako běžný vládní zákon po meziresortním připomínkovém řízení, ale jako poslanecký návrh. To je podstatné: tento postup je rychlejší a zároveň obchází standardní odbornou oponenturu ze strany ministerstev, úřadů a dalších institucí.

K 13. březnu 2026 přitom stále neexistuje veřejně dostupný sněmovní tisk, takže nelze poctivě říci, kdy přesně se bude hlasovat. První skutečný milník nastane až ve chvíli, kdy bude zveřejněno paragrafové znění a návrh se dostane do prvního čtení. Zatím tedy veřejnost i odborníci posuzují pracovní verze a mediálně popsané parametry. To je další důvod, proč je potřeba opatrnost: část detailů se ještě může změnit, ale směr návrhu je už patrný.

Kdo zákon tlačí a komu může prospět

Politicky je původ návrhu čitelný. Impuls vzešel z programového prohlášení současné vládní většiny a jeho veřejnou obhajobu převzal premiér Andrej Babiš. Ten v anglickojazyčném rozhovoru pro Radio Prague International tvrdí, že povinná registrace se má týkat hlavně neziskových organizací, které se snaží ovlivňovat politiku. Předseda PRO Jindřich Rajchl současně uvedl, že normu připravuje skupina zákonodárců jako poslanecký návrh.

Komu může takový zákon prospět? Krátkodobě politicky těm, kdo chtějí voličům nabídnout jednoduchý příběh o „cizím vlivu“ a „politických neziskovkách“. Institucionálně může vyhovovat těm, kdo dlouhodobě vnímají watchdogové organizace, lidskoprávní iniciativy, ekologické kampaně nebo kritické akademické projekty jako nepříjemnou protiváhu. Naopak ztratit mohou právě subjekty, které nejsou silné mocí, ale důvěrou, sítí dobrovolníků a veřejnou reputací. Uškodit to ale může i lidem, kteří skrze tyto organizace dostávají konkrétní službu: od rané péče po krizovou pomoc.

Co je to vlastně neziskovka a jak vypadá český sektor v číslech

Oficiální české pojetí je širší, než se v běžné debatě říká. Do neziskového sektoru patří zejména spolky, nadace, nadační fondy, ústavy, evidované církevní právnické osoby a v některých souvislostech i školské právnické osoby. Společným jmenovatelem je veřejně prospěšná činnost a zákaz rozdělování zisku mezi vlastníky. Nejde tedy jen o politický aktivismus, ale také o sport, kulturu, sociální péči, vzdělávání, zdravotní prevenci, dobrovolnictví nebo práci s dětmi.

Právě data ukazují, jak zavádějící je obraz „neziskovek“ jako úzké ideologické bubliny. Z ekonomického hlediska vytvořil český neziskový sektor v roce 2023 hrubou přidanou hodnotu 64,3 miliardy Kč, tedy 0,8 % HDP. Z hlediska struktury činnosti tvořily největší části sport a volný čas, sociální péče a vzdělávání. Stát navíc sám ve svých materiálech počítá s tím, že vůči NNO vede desítky dotačních programů v oblastech, kde suplují nebo doplňují veřejné služby. Pro rok 2025 vláda počítala s 86 dotačními programy administrovanými 16 poskytovateli.

Důležitý je i poměr peněz. Zahraniční zdroje tvořily v roce 2023 podle oficiálních dat jen 5,2 % financování českého neziskového sektoru. Veřejné zdroje tvořily 37,4 %, domácnosti 9,6 %, podniky 6,6 %, tržby za služby 10,3 % a zbytek připadl na další netržní a vlastní zdroje. Spor se tedy nevede o to, že by český neziskový sektor stál především na zahraničních penězích. Vede se o to, že i relativně malý podíl zahraničního financování může být politicky použit jako stigma.

Spor se zde tedy nevede o dominantní zdroj peněz, ale o symbolickou moc státu označit část občanské společnosti za nositele „zahraniční vazby“. Jinak řečeno: hlavním efektem zákona nemusí být rozpočtová úspora ani odhalení skrytého vlivu, ale změna veřejného vnímání. A to bývá v politice často silnější nástroj než samotná pokuta.

Existují v Česku „politické neziskovky“? Ano, ale je to gumový pojem

Tady je potřeba říci nepříjemnou, ale poctivou věc: české právo nezná kategorii „politická nezisková organizace“. Neexistuje ani oficiální státní statistika „problematických neziskovek“. Když tedy někdo mluví o „politických neziskovkách“, používá politickou nebo publicistickou zkratku, nikoli přesný právní termín. Na tento problém upozorňuje i Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, která kritizovala používání nejasných pojmů jako „politická nezisková organizace“ nebo „organizace vyvíjející politickou činnost“.

To ovšem neznamená, že v Česku nejsou organizace, které vstupují do politiky. Jsou. Existují watchdogové organizace, protikorupční iniciativy, lidskoprávní spolky, ekologické kampaně, profesní asociace, výzkumné platformy i think tanky. Jenže v demokratické zemi to samo o sobě není závada. Naopak: je to běžná součást veřejné soutěže názorů. Problém vzniká ve chvíli, kdy stát začne tuto sféru regulovat podle vágní hranice mezi „ještě legitimní občanskou aktivitou“ a „už podezřelým vlivem“.

Co podle dosud známých informací návrh obsahuje a co na něm může být legitimní

Podle popisů pracovní verze má návrh zavést registraci subjektů se zahraničními vazbami, a to pro fyzické i právnické osoby působící v široce vymezeném veřejném prostoru. V médiích se objevily informace o povinnostech zveřejňovat údaje o zahraničních vztazích a finančních tocích, o průběžném reportování a ve sporných pasážích dokonce o zveřejňování seznamů zaměstnanců a popisů práce. Sankce mají podle pracovní verze sahat až k 15 milionům Kč nebo k 10 % příjmů či obratu. Současně se uvádí, že z návrhu mají být vyňata média založená podle českého práva financovaná běžnými tržními transakcemi.

V úplně obecné rovině lze uznat, že stát má legitimní důvod bránit se skrytému zahraničnímu vlivu, zejména pokud někdo jedná jménem cizí moci nebo cizího zadavatele a snaží se nenápadně ovlivňovat domácí politiku. Takové situace skutečně existují a demokratické státy na ně reagují. Ale právě proto musí být zákon úzký, přesný a zaměřený na skutečný vztah zastoupení, závislosti nebo řízení. Čím víc se od tohoto jádra vzdálí a čím spíše začne sledovat už jen samotnou „zahraniční vazbu“, tím víc se z obrany státu stává nástroj plošného podezírání.

Kde jsou právně největší miny

Nejproblematičtější je za prvé neurčitost pojmů. Co přesně je „politická činnost“? Kde končí odborné stanovisko a začíná politické ovlivňování? Je to petice, seminář, tisková zpráva, právní analýza, školení, facebookový příspěvek, akademická konference? Pokud zákon nechává podobné otázky bez přesné odpovědi, otevírá prostor pro selektivní výklad.

Za druhé je tu šíře záběru. Pokud má návrh dopadat na subjekty působící ve veřejném, vzdělávacím či akademickém prostoru, může zasáhnout i činnost, která s žádným „cizím vlivem“ v bezpečnostním smyslu nesouvisí. Právě proto proti návrhu vystoupila i Učená společnost ČR, která varuje před stigmatizací mezinárodní spolupráce a zahraničního financování ve vědě.

Za třetí jde o proporcionalitu. Povinnost registrace, rozsáhlé zveřejňování údajů a milionové sankce mohou mít tak silný odrazující účinek, že část organizací raději omezí činnost sama. Evropské soudy a mezinárodní orgány přitom už opakovaně varovaly, že právě kombinace registrace, veřejného označování, rozsáhlého reportingu a tvrdých sankcí může porušovat svobodu sdružování, soukromí i volný pohyb kapitálu.

A za čtvrté je tu rovnost. Pokud stát tvrdí, že mu jde o transparentnost, proč míří jen na neziskové subjekty nebo jen na určité právní formy? Proč neplatí stejná pravidla pro všechny, kdo působí ve veřejném prostoru a čerpají veřejné či zahraniční peníze? Právě selektivnost je jedním z nejsilnějších argumentů kritiků. Rada vlády pro NNO proto už dříve požadovala, aby transparentnost byla vyžadována rovně pro všechny příjemce veřejných prostředků, nikoli jako zvláštní režim pro občanskou společnost.

Co by se stalo, kdyby stát neziskovky omezil, přestal podporovat nebo je začal dusit administrativou

Důsledky by nebyly jen symbolické. Stát nebo kraje by musely nahradit část práce, kterou dnes vykonává sektor pružněji, levněji nebo v terénu blíž lidem. V sociálních službách je role neziskových organizací zásadní: z 3 607 poskytovatelů sociálních služeb je 2 200 NNO, tedy více než 60 %. U krizové pomoci a rané péče jde dokonce o 96 %, u nízkoprahových zařízení pro děti a mládež o 94 % a u terapeutických komunit o 93 %.

Prakticky to znamená jediné. Když stát sníží podporu nebo vytvoří šikanózní byrokracii, nezmizí jen „aktivisté“. Zmizí právní poradenství, terénní práce, programy pro děti, část kulturních aktivit, dobrovolnické sítě, pomoc obětem násilí, raná péče, podpůrné služby pro rodiny, část sportovního a komunitního života. A to není levná náhrada. Jen odhadované dotační programy státu pro NNO na rok 2025 činily asi 8,18 miliardy Kč, zatímco sektor v roce 2023 vytvořil služby a produkci za 125,1 miliardy Kč. Nejde o jednoduchou rovnici „dotace versus výkon“, ale poměr ukazuje, že stát za relativně omezené veřejné peníze získává velmi rozsáhlou síť služeb a práce dobrovolníků.

Zahraniční srovnání: proč se český návrh nečte jako FARA, ale spíš jako středoevropské varování

Obhájci návrhu se často odvolávají na americký zákon FARA. Jenže FARA je postaven na jiné logice. Zaměřuje se na „agenta zahraničního principála“, tedy na vztah zastoupení, řízení nebo jednání ve prospěch cizího zadavatele. Současně obsahuje výjimky mimo jiné pro bona fide akademické, vědecké, náboženské či umělecké činnosti a pro určité novinářské aktivity. Jinými slovy: americký model nestojí jen na tom, že někdo dostal peníze ze zahraničí, ale na tom, že jedná jako zástupce cizího zájmu. To je zásadní rozdíl.

Evropská zkušenost je pro českou debatu spíš varováním. Soudní dvůr EU v roce 2020 rozhodl, že maďarský zákon ukládající registraci, deklaraci a zveřejňování údajů organizacím financovaným ze zahraničí není slučitelný s právem EU. Evropský soud pro lidská práva v roce 2022 konstatoval, že ruský režim „zahraničních agentů“ porušil svobodu projevu a sdružování a že samotná nálepka „foreign agent“ má stigmatizující a odrazující efekt.

Na Slovensku parlament v roce 2025 zpřísnil pravidla pro neziskové organizace a kritika přišla jak od Reuters, tak od Benátské komise. Ta upozornila na vágní ustanovení, nadměrné zveřejňování údajů, rizika pro soukromí dárců a nepřiměřené sankce. V Maďarsku se v roce 2025 znovu objevil návrh zaměřený na zahraničně financované organizace; Reuters psal o možnosti tvrdých zásahů a omezení činnosti. V Polsku, Bulharsku a Rumunsku se podobné myšlenky v uplynulých letech také vracely, spíše však ve formě návrhů a politických kampaní než stabilního režimu. Nejbližší a nejvýmluvnější paralely pro dnešní Česko jsou proto spíše Slovensko a Maďarsko než tyto slabší či starší pokusy.

Jak o českém návrhu mluví seriózní média doma i venku

Domácí seriózní média zatím používají spíš technický popis „zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami“, ale současně otevřeně upozorňují na jeho podobnost s východoevropskými restriktivními modely. V anglicky psaném prostoru už je tón ostřejší. Radio Prague International přenáší Babišovu obhajobu návrhu jako opatření proti organizacím ovlivňujícím politiku, zatímco bne IntelliNews jej bez okolků popsal jako „Russian-style NGO bill“. To samo o sobě neznamená, že je český návrh totožný s ruským zákonem. Znamená to však, že vnější pozorovatelé jej nečtou jako nudnou účetní normu, ale jako součást širšího evropského trendu omezování občanské společnosti.

Zákon je zatím ve vývinu

Billboardy a slogany marketingových stran masírují emoce. Kriticky vyhodnotit obsah znamená zaměřit se na fakta.

Poctivě řečeno, český „zákon o neziskovkách“ zatím není hotový a některé jeho parametry se ještě mohou změnit. Už dnes je ale zřejmé, že nejde jen o transparentnost financování. Jde o spor o hranici mezi legitimní obranou proti cizímu vlivu a nebezpečnou snahou označovat, filtrovat a disciplinovat subjekty, které vstupují do veřejné debaty.

Největší slabinou návrhu není to, že chce něco zveřejňovat. Největší slabinou je, že pracuje s příliš širokou a politicky zneužitelnou kategorií. Jakmile stát začne neurčitě rozhodovat, kdo je ještě běžný spolek a kdo už „subjekt se zahraničními vazbami“, nehraje se jen o neziskový sektor. Hraje se o podmínky pro vědu, občanskou angažovanost, veřejnou kritiku i poskytování služeb, bez nichž by se stát a samosprávy jen těžko obešly.

Co sledovat dál? Především finální paragrafové znění, přesnou definici „politické činnosti“, rozsah registračních povinností, otázku zveřejňovaných osobních údajů, výši sankcí a to, zda návrh projde standardní odbornou oponenturou. Právě v těchto detailech se ukáže, zda Česko přijímá rozumné pravidlo transparentnosti, nebo otevírá dveře zákonu, který poznamená společnost daleko víc, než dnes jeho autoři připouštějí.

 

Zdroje a kontext

1. Vláda ČR, Programové prohlášení vlády — https://vlada.gov.cz/cz/vlada/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-224629/
2. ČT24 / ČTK, Chystaný zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami čelí kritice — https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/koalicni-poslanci-chystaji-zakon-o-registraci-subjektu-se-zahranicnimi-vazbami-371155
3. Radio Prague International, PM Babiš: NGOs seeking to influence politics should be subject to registration — https://english.radio.cz/pm-babis-ngos-seeking-influence-politics-should-be-subject-registration-8880457
4. Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, Nestátní neziskové organizace — https://vlada.gov.cz/cz/ppov/rnno/zakladni-informace-767/
5. Český statistický úřad, Satelitní účet neziskových institucí
6. Úřad vlády ČR / RVNNO, Neziskové organizace v roce 2023 navýšily objem služeb na 125 miliard Kč, většinu poskytly zdarma — https://vlada.gov.cz/cz/ppov/rnno/aktuality/neziskove-organizace-v-roce-2023-navysily-objem-sluzeb-na-125-miliard-kc–vetsinu-poskytly-zdarma-222477/
7. Úřad vlády ČR, Neziskové organizace jsou klíčovým pilířem v oblasti sociálních služeb
8. Úřad vlády ČR, Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím pro rok 2025 — https://vlada.gov.cz/cz/ppov/rnno/dokumenty/hlavni-oblasti-statni-dotacni-politiky-vuci-nestatnim-neziskovym-organizacim-pro-rok-2025-214054/
9. RVNNO, Stanovisko RVNNO k zveřejněnému návrhu programového prohlášení vlády vůči NNO — https://vlada.gov.cz/assets/ppov/rnno/aktuality/Stanovisko-RVNNO-k-zverejnenemu-prohlaseni-vlady-vuci-NNO.pdf
10. Učená společnost ČR, Zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami: výzva Rady Učené společnosti ČR vládě a parlamentu — https://www.learned.cz/cz/aktivity-spolecnosti/stanoviska/zakon-o-registraci-subjektu-se-zahranicnimi-vazbami-vyzva-rady-ucene-spolecnosti-cr-vlade-a-parlamentu.html
11. U.S. Department of Justice, Foreign Agents Registration Act – FARA Index and Act / Frequently Asked Questions — https://www.justice.gov/nsd-fara/fara-index-and-act, https://www.justice.gov/nsd-fara/frequently-asked-questions
12. Soudní dvůr EU, Case C-78/18, Commission v Hungary (Transparency of associations) — https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2020-06/cp200073en.pdf
13. Evropský soud pro lidská práva, Ecodefence and Others v. Russia — https://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-217751
14. Benátská komise, Opinion on Slovak Law No. 109/2025 amending the law on non-profit organisations — https://www.coe.int/en/web/venice-commission/-/cdl-ad-2025-041-e
15. Reuters, Slovakia tightens rules for non-profits in move they see inspired by Russia — https://www.reuters.com/world/europe/slovakia-tightens-rules-non-profits-move-they-see-inspired-by-russia-2025-04-16/
16. Reuters, Hungary ruling party drafts bill to crack down on foreign-funded organisations — https://www.reuters.com/world/europe/hungary-ruling-party-drafts-bill-crack-down-foreign-funded-organisations-2025-05-14/
17. Council of Europe, Recent adverse developments for non-governmental organisations in Europe — https://rm.coe.int/expert-council-report-on-recent-adverse-developments-for-non-governmen/48802a9d22
18. bne IntelliNews, Czech ruling coalition drafts Russian-style NGO bill — https://www.intellinews.com/czech-ruling-coalition-drafts-russian-style-ngo-bill-431078/
19. ICNL, Foreign Influence Registration Laws and Civil Society: An Analysis and Responses — https://www.icnl.org/wp-content/uploads/foreign-influence-report_Jan_2025_update.pdf