V Maďarsku se 12. dubna 2026 nestal jen volební obrat. Padl celý politický model, který se po šestnáct let tvářil jako nezničitelný. Péter Magyar není klasický opoziční outsider ani liberální mesiáš. Je to bývalý člověk systému, který systém pochopil zevnitř — a právě proto ho dokázal porazit.
Co všechno podpořil Babiš tím, že podpořil Orbána. A proč to není maďarská drobnost, ale české varování
Maďarsko 12. dubna 2026, volí v parlamentních volbách, které mohou ukončit šestnáctiletou vládu Viktora Orbána. Pro Česko to není vzdálené divadlo. Ve chvíli, kdy Andrej Babiš veřejně podpořil Orbána právě před těmito volbami, nevyslal jen zdvořilý sousedský pozdrav. Vyslal politický signál, k jakému typu vlády a jakému pojetí Evropy se hlásí.
Epsteinovy „spisy“: co v nich skutečně je, proč to budí emoce – a co z toho (ne)plyne pro ČR
Když se řekne „Epsteinovy spisy“, část lidí čeká jednu složku se seznamem „viníků“. Realita je méně filmová – a zároveň mnohem větší, chaotičtější a citlivější. V posledních měsících se navíc výraz „spisy“ začal používat pro několik různých balíků dokumentů, které mají odlišný původ, právní status i výpovědní hodnotu.
New START vyprší 5. února 2026: co to znamená pro bezpečnost Evropy a Česka
K 5. únoru 2026 končí platnost smlouvy New START – poslední velké dohody, která ještě právně omezuje strategické jaderné síly USA a Ruska. Pokud nevznikne náhrada (nebo alespoň provizorní režim), zmizí nejen limity, ale hlavně kontrolní a ověřovací mechanismy, které desítky let tlumily riziko omylu, špatného odhadu a „nechtěného“ vyhrocení.
85 vteřin do půlnoci. Věštba konce světa, nebo budíček pro dospělé?
„Konec světa se přiblížil,“ hlásí Bulletin of the Atomic Scientists – a část publika má chuť se smát, část panikařit. Jenže Doomsday Clock není ani křišťálová koule, ani memes pro znuděné novináře. Je to veřejný ukazatel míry rizika, který má jednu hlavní funkci: vytáhnout civilizaci z pohodlné apatie a přinutit politiky i společnost řešit věci dřív, než je řešit nepůjde. Dne 27. ledna 2026 posunuly „hodiny“ na 85 sekund do půlnoci – nejblíž v historii. Co to reálně znamená a co z toho (ne)plyne pro obyčejný život?
Marketingové strany a populismus: evropský vzorec, česká realita a otázka, jestli už jde o „bod zlomu“
Evropská politika se za posledních 15 let posunula od soutěže programů k soutěži značek. Část stran se chová jako marketingová firma: mění sdělení podle průzkumů, staví vše na lídrovi, vyrábí si vlastní mediální ekosystém a protivníka nelikviduje argumenty, ale diskreditací. V Česku to není exotika – je to hlavní proud. Otázka není, jestli je to „slušné“. Otázka je, co to dělá s demokracií.
Budoucnost 2026+: co bude určovat podobu světa a co to znamená pro Česko
Předpovídat budoucnost není věštění z koule – seriózní instituce pracují s daty, scénáři a pravděpodobnostmi, aby odhalily tlaky, které „tlačí svět“ určitým směrem. V roce 2026 a dalších letech se bude česká realita lámat hlavně na ekonomice a dluhu, energetice, demografii, technologii včetně AI, bezpečnosti a soudržnosti společnosti.
Protesty proti migraci v Londýně: Kde je jádro problému?
V sobotu 13. září 2025 zaplnily centrum Londýna desetitisíce lidí na demonstraci „Unite the Kingdom“ vedené Tommym Robinsonem. Policie uvádí 110–150 tisíc účastníků, 26 zraněných policistů (čtyři vážně) a nejméně 25 zatčených. Proč se to děje právě teď – a jde skutečně “jen” o imigranty?
Belgie zvažuje vojáky v ulicích kvůli drogovému násilí. Co se děje – a co to znamená pro Evropu
O víkendu 6.–7. září 2025 oznámil belgický ministr vnitra Bernard Quintin plán na „velká města“, který počítá s nasazením vojáků po boku policie v rizikových částech Bruselu a dalších aglomerací. Cílem je zlomit vlnu násilí spojeného s drogovým byznysem. Opatření vyvolalo okamžité politické i odborné spory a zatím není definitivně schválené. Vysvětlujeme, co přesně víme, jaká jsou rizika a možné scénáře vývoje.
Srbské protesty: proč vybuchla nespokojenost – a kam může vést
Srbsko zažívá největší demonstrace od roku 2023. Aktuální vlna nespokojenosti se rozjela po zřícení střechy nádraží v Novém Sadu (listopad 2024), které si vyžádalo desítky obětí. Opoziční hnutí i studenti obviňují vládu z korupce, mediální nerovnováhy a zmanipulovaných voleb, vláda to odmítá a vyzývá k dialogu. Co se děje, odkud protesty pramení a co z toho plyne pro Česko?
Španělské požáry se stabilizují díky ochlazení, ale škody jsou obrovské
V severním a západním Španělsku se lesní požáry během posledních 24 hodin rozšířily téměř na stejnou plochu, jakou zvládly za celý loňský rok. Ochlazení po šestnáctidenní vlně veder a očekávané srážky však dávají naději na zlepšení situace.
Co chce Putin vyjednat: území bez NATO a úlevy ze sankcí
Jednání kolem Ukrajiny se vracejí na titulní strany. Co v nich sleduje Vladimir Putin? Z primárních dokumentů a aktuálních výroků vychází trojice stálých cílů: právní uznání „nových realit“ na východě Ukrajiny, záruka, že se Kyjev nepřiblíží k NATO, a maximální úlevy ze sankcí – ideálně i zastavení využívání výnosů z ruských zmrazených rezerv pro Ukrajinu.
Washingtonské rozhovory o Ukrajině: co to znamená pro Česko
Ve Washingtonu se sešli prezidenti USA a Ukrajiny spolu s evropskými lídry. Cílem je rámec pro bezpečnostní záruky a další kroky k ukončení války. Co z jednání zatím plyne, co nevíme – a jaké to má dopady pro Českou republiku, od energií přes průmysl až po sazby?
Trump a Putin na Aljašce: veliká gesta, žádná dohoda. Co z toho plyne pro Česko
Na americké vojenské základně Joint Base Elmendorf–Richardson v Anchorage se v pátek 15. srpna setkali americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin. Jednání o příměří na Ukrajině trvalo necelé tři hodiny a skončilo bez konkrétní dohody; oba lídři pronesli krátká prohlášení a neodpovídali na otázky novinářů. Trump mluvil o „pokroku“, Putin o nutnosti řešit „kořenové příčiny“ konfliktu.