AI od srpna: deepfake už nemá vypadat jako obyčejná realita

Od 2. srpna se v EU začnou uplatňovat další pravidla transparentnosti podle AI Actu. Lidé mají vědět, kdy mluví s chatbotem a kdy je obraz, hlas, video nebo některý veřejně publikovaný text vytvořený či upravený pomocí AI. Pravidla transparentnosti a cílení politické reklamy však platí už od října 2025.

Evropská pravidla slibují víc transparentnosti. Neznamenají ale konec podvodných videí, falešných hlasů ani skrytých kampaní. Největší změna pro běžného člověka není v tom, že „AI bude zakázaná“, ale že u části obsahu má být jasnější, kdy mluví stroj, kdy je video syntetické a kdo stojí za politickou reklamou.

• AI Act zavádí povinnosti informovat člověka, když komunikuje s AI, a označovat vybrané AI vytvořené nebo upravené obsahy.
• Deepfake se netýká jen vtipných videí, ale i falešných hlasů, fotek, politických sdělení a poškození pověsti.
• Před komunálními a senátními volbami bude klíčové ověřovat původ obsahu, zadavatele politické reklamy a nesdílet anonymní „důkazy“ bez kontroly.

Ještě před pár lety vypadaly deepfake záběry jako nepovedený trik. Rozmazaná tvář, divná pusa, plastová kůže, hlas jako z levného automatu. V roce 2026 už to neplatí. Falešný hlas může znít jako skutečný starosta. Fotka kandidáta může vypadat jako autentický snímek z neveřejné schůzky. Video může ukázat člověka, jak říká větu, kterou nikdy neřekl. Screenshot z chatu může být vyrobený za minutu.

A právě teď to začíná být politicky důležité. Česko čekají v říjnu komunální a senátní volby. V malém městě přitom nemusí být potřeba celostátní dezinformační operace. Stačí jeden dobře mířený falešný obrázek, anonymní facebooková stránka, sestříhaný hlas v místní skupině nebo „důkaz“ o kandidátovi, který začne kolovat v pátek večer, kdy už se těžko vysvětluje, že je falešný.

Od 2. srpna 2026 se má v Evropské unii naplno uplatňovat další část AI Actu, tedy evropského nařízení o umělé inteligenci. AI Act vstoupil v platnost už 1. srpna 2024 a Evropská komise uvádí, že plně použitelný má být od 2. srpna 2026, s výjimkami a postupnými náběhy některých povinností. Pro běžného člověka je nejdůležitější kapitola o transparentnosti: kdo používá AI, má v určitých situacích jasně říct, že jde o AI, nebo že obsah byl uměle vytvořený či upravený.

Hned na začátku ale pozor na zjednodušení. Od 2. srpna se z internetu nestane čistá a dokonale označená knihovna pravdy. Část technických povinností, hlavně strojově čitelné značení a vodotisky AI obsahu, EU v roce 2026 zároveň upravovala v rámci zjednodušujících změn AI Actu; Evropský parlament v červnu informoval o posunu některých povinností k 2. prosinci 2026.

Přechodné období se týká především systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026. Jejich poskytovatelé mají na splnění povinnosti strojově čitelného označování podle článku 50 odst. 2 čas do 2. prosince 2026. U systémů uváděných na trh od 2. srpna se tato povinnost uplatní bez uvedeného odkladu. Povinnost zveřejnit, že publikovaný obraz, hlas nebo video tvoří deepfake, tím obecně odložena není.

Co se od 2. srpna mění

Základní změna je jednoduchá: AI má být v některých situacích přiznaná. Ne vždy, ne všude a ne u každého použití. Ale tam, kde může člověka mást, ovlivnit nebo přesvědčit, už nemá být schovaná za dojem běžné lidské komunikace.

Článek 50 AI Actu říká několik důležitých věcí. Pokud AI systém přímo komunikuje s člověkem, člověk má být informován, že komunikuje s AI — pokud to není z kontextu zjevné. Poskytovatelé systémů, které generují syntetický zvuk, obraz, video nebo text, mají zajistit, aby výstupy byly označeny strojově čitelně a rozpoznatelně jako uměle vytvořené nebo upravené. A uživatelé systémů, kteří vytvářejí nebo upravují obraz, zvuk či video tvořící deepfake, mají zveřejnit, že obsah byl uměle vytvořený nebo zmanipulovaný.

Pravidla pamatují i na text. Pokud AI vytvoří nebo upraví text publikovaný s cílem informovat veřejnost o věcech veřejného zájmu, má být zveřejněno, že text byl uměle vytvořený nebo upravený. Výjimka se může uplatnit, pokud text prošel lidskou kontrolou nebo redakčním zásahem a za jeho zveřejnění zároveň nese redakční odpovědnost konkrétní fyzická či právnická osoba.

Pro média je to důležité: není totéž nechat AI bez kontroly vygenerovat článek a použít AI jako pomocný nástroj při rešerši, jazykové úpravě nebo přípravě podkladu, za který následně odpovídá redakce.

Evropská komise k tomu připravila kodex pro transparentnost AI generovaného obsahu. Ten má firmám a organizacím pomoci s praktickým plněním pravidel: jak obsah označovat, jak pracovat se strojovou detekcí a jak srozumitelně upozorňovat na deepfake a určité AI publikace. Kodex je důležitý, protože samotná právní věta nestačí. Otázka totiž zní: kde přesně má být štítek, jak má vypadat, jak dlouho má vydržet, co se stane po stažení, přehrání, screenshotu nebo přeposlání do jiné aplikace?

Kodex je dobrovolnou pomůckou pro plnění pravidel; nezávazná není samotná povinnost transparentnosti stanovená AI Actem.

Klíčová čísla

• srpen 2024 – vstup AI Actu v platnost.
• srpen 2026 – hlavní datum použitelnosti AI Actu s výjimkami a postupnými náběhy.
• prosinec 2026 – datum zmiňované v roce 2026 u posunu některých povinností strojového značení/vodotisku podle zjednodušujících změn.
• říjen 2025 – účinnost nařízení EU 2024/900 a relevantních ustanovení českého zákona č. 234/2025 Sb. k politické reklamě.
• 15 milionů EUR nebo 3 % obratu – horní hranice pokuty za porušení transparentních povinností podle článku 50 AI Actu.
• 20 milionů EUR nebo 4 % obratu – sankční rámec zmiňovaný ÚOOÚ u porušení některých pravidel cílení online politické reklamy.

Deepfake není jen legrace s obličejem

Deepfake v AI Actu znamená AI vytvořený nebo upravený obrazový, zvukový nebo video obsah, který se podobá existujícím osobám, objektům, místům, entitám nebo událostem a může člověku falešně připadat autentický nebo pravdivý.

To zní technicky, ale ve skutečnosti jde o velmi běžné situace. Falešný hlas kandidáta, který údajně uráží voliče. Video místostarosty, který se „přiznává“ k něčemu, co nikdy neřekl. Upravená fotka z jednání, které se nestalo. Umělý komentář známého lékaře, učitele nebo starosty. Vymyšlený záznam telefonátu. „Uniklý“ screenshot soukromé konverzace.

Deepfake už není jen vtipné video, kde si někdo nasadí cizí obličej do filmu. Je to nástroj, který může poškodit pověst, ovlivnit volby, vydírat, zostudit dítě, zničit vztahy nebo vytvořit falešný důkaz. Proto se v evropských pravidlech řeší nejen jako technologická hračka, ale jako riziko pro důvěru ve veřejný prostor.

Zvlášť nebezpečné je, že deepfake nemusí přesvědčit všechny. Stačí, když přesvědčí dost lidí na dost dlouhou dobu. V komunální politice může jeden virální nesmysl fungovat i tak, že lidé později sice zjistí, že byl falešný, ale v hlavě jim zůstane pocit: „něco na tom asi bylo“.

Co znamená označování AI obsahu

Označování AI obsahu má dvě roviny. První je pro člověka: jasné sdělení, že obsah byl vytvořený nebo upravený umělou inteligencí. Druhá je technická: strojově čitelné značení, tedy takové, které mohou rozpoznat platformy, kontrolní nástroje nebo automatizované systémy.

V ideálním světě by to vypadalo jednoduše. U videa by bylo jasně napsáno, že je syntetické. U obrázku by bylo poznat, že vznikl v generátoru. U zvuku by bylo zřejmé, že nejde o skutečný záznam hlasu. U politické reklamy by člověk viděl, kdo ji zadal, kdo ji zaplatil, na koho cílí a zda používá techniky doručování nebo cílení.

Jenže realita bude horší. Lidsky čitelný štítek může někdo odstranit. Metadata se mohou ztratit při nahrání na sociální síť. Vodotisk nemusí přežít úpravu, screenshot, sestřih nebo opakované sdílení. Akademické studie upozorňují, že současné techniky značení nejsou kouzelné: u generativních modelů chybí jednotné formáty, část značení je křehká a není jisté, že bude fungovat napříč platformami a typy obsahu.

Označení tedy pomáhá hlavně poctivým hráčům: médiím, firmám, úřadům, školám, kampaním, které nechtějí klamat. U podvodníků je situace jiná. Ten, kdo chce vyrobit falešné video, aby někoho poškodil, nebude řešit, jestli je štítek dostatečně viditelný. Bude se snažit, aby tam žádný nebyl.

Proč je to důležité před volbami

Komunální a senátní volby v říjnu 2026 budou první velkou českou zkouškou nové reality. Ne proto, že by AI poprvé vstoupila do politiky. Ale proto, že je levnější, rychlejší a dostupnější než dřív.

AI v kampani může mít legitimní použití. Kandidátka může použít chatbot pro odpovědi na programové otázky. Může si nechat pomoci s titulky videí, překladem, grafikou, úpravou textu, analýzou veřejných dat nebo přípravou argumentů. To samo o sobě není problém.

Problém začíná tam, kde se AI tváří jako skutečnost. Falešný hlas kandidáta. Vymyšlený screenshot. Upravená fotka z hospody, schůzky nebo stavby. Automatizované komentáře ve skupinách. Uměle vytvořený „rozhořčený občan“. Personalizovaný leták, který každé skupině slibuje něco jiného. Video, které má vyvolat dojem, že se něco stalo, i když se nestalo.

Nová pravidla politické reklamy přitom už v Česku platí. ÚOOÚ uvádí, že nařízení EU 2024/900 a český zákon č. 234/2025 Sb. jsou účinné od 10. října 2025. Politická reklama se podle tohoto rámce netýká jen klasického plakátu před volbami. Může jít o sdělení politického aktéra nebo sdělení určené k ovlivnění výsledku voleb, hlasování nebo politického rozhodování na místní, regionální, národní i unijní úrovni.

To je pro komunální volby zásadní. Lokální kampaň už nemusí být jen billboard u kruhového objezdu. Může to být facebookový příspěvek, video, placená spolupráce, anonymní web, newsletter, reklama v aplikaci nebo cílené sdělení ve skupině. A pokud se v tom použije AI, běžný člověk bude muset řešit dvě otázky najednou: je to politická reklama? A je to skutečný obsah, nebo syntetika?

Kdo to bude kontrolovat

Kontrola nebude sedět u každého mobilu. To je potřeba říct natvrdo.

AI Act je evropské nařízení, ale dohled v praxi zajišťují členské státy a evropské orgány podle typu povinnosti. V Česku Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo návrh českého zákona o umělé inteligenci, který má doplnit přímo použitelné evropské nařízení a nastavit národní dozor. MPO už dříve uvedlo, že klíčové role v implementaci mají mít mimo jiné Ministerstvo průmyslu a obchodu, Český telekomunikační úřad, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a Česká agentura pro standardizaci. ČTÚ zároveň zveřejňuje informační stránku k AI Actu a popisuje, koho se pravidla týkají a kam se mohou subjekty obracet.

V Česku se národní systém dohledu stále legislativně dokončuje. AI Act je přímo použitelným evropským nařízením, český adaptační zákon však má přesně rozdělit kompetence jednotlivých úřadů, kontrolní postupy a národní sankční mechanismus. K 29. červenci je tato česká úprava stále vedena jako návrh.

U politické reklamy je dohled rozdělený. ÚOOÚ vysvětluje, že u části pravidel týkajících se cílení a doručování online politické reklamy, pokud jde o zpracování osobních údajů, bude dozor vykonávat právě ÚOOÚ. Ostatní aspekty nařízení o politické reklamě spadají pod Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a Ministerstvo vnitra.

A teď prakticky: když uvidíte falešné video kandidáta v lokální skupině, nebude to znamenat, že se za pět minut objeví inspektor a všechno smaže. Reálně bude záležet na tom, kdo obsah zveřejnil, kde se šíří, zda jde o politickou reklamu, zda došlo ke zpracování osobních údajů, zda je porušeno volební právo, ochrana osobnosti, pravidla platformy nebo dokonce trestní právo.

Právě proto je největší slabinou rychlost. Volby probíhají v čase. Falešný obsah může stihnout škodit dřív, než úřad rozhodne.

Jaké hrozí sankce

AI Act počítá s vysokými pokutami. Za porušení transparentních povinností podle článku 50 mohou správní pokuty dosáhnout až 15 milionů EUR nebo až 3 % celosvětového ročního obratu podniku, podle toho, která částka je vyšší. U nejzávažnějších zakázaných praktik může jít až o 35 milionů EUR nebo 7 % obratu.

U politické reklamy ÚOOÚ uvádí, že za porušení některých pravidel cílení a doručování online politických reklamních sdělení může uložit pokutu až do částky odpovídající 20 milionům EUR nebo až 4 % celosvětového ročního obratu, a u vybraných povinností dokonce až do 6 % obratu.

To jsou vysoké částky, ale pro běžného čtenáře je důležitější jiná věc: velké sankce míří hlavně na organizované a dohledatelné aktéry — firmy, platformy, poskytovatele služeb, kampaně, správce osobních údajů. Anonymní účet, který večer nahraje falešné video, je prakticky těžší problém. Může porušit pravidla, ale nejprve ho musíte najít, doložit, že obsah vytvořil nebo šířil, a určit, kdo za ním stojí.

U malých a středních podniků AI Act stanoví použití nižší z pevné částky a procentní hranice, nikoli automaticky vyšší varianty.

Označení a sankce jsou tedy důležité. Ale nejsou náhradou za opatrnost.

Krátký souhrn: co se má označovat a co si hlídat

Tahle tabulka nevysvětluje všechny právní detaily. Vysvětluje princip: člověk nemá být nechán v omylu, že mluví s člověkem, sleduje skutečný záznam nebo čte neutrální sdělení, když ve skutečnosti jde o AI obsah nebo politickou reklamu.

Sedm znaků, že obsah může být AI manipulace

První varování je přehnané načasování. Materiál se objeví těsně před volbami, debatou, zasedáním zastupitelstva nebo veřejným konfliktem. Čím kratší čas na ověření, tím větší opatrnost.

Druhé varování je anonymní zdroj. Video nebo screenshot zveřejní stránka bez jasného provozovatele, čerstvý účet, neznámý profil nebo „občanská iniciativa“, která nechce říct, kdo za ní stojí.

Třetí varování je absence původního záznamu. Vidíte výřez, přeposlané video, nahrávku bez kontextu, screenshot bez možnosti ověřit původ. U skutečných kauz obvykle existují dohledatelné dokumenty, celé video, zápis, smlouva nebo oficiální zdroj.

Čtvrté varování je příliš dokonalý šok. Obsah přesně trefuje emoci, kterou má vyvolat: vztek, strach, odpor, výsměch. Často je postavený tak, aby člověk sdílel dřív, než přemýšlí.

Páté varování jsou technické detaily. Divné pohyby rtů, neobvyklý rytmus hlasu, prázdný pohled, nesedící stíny, ruce, zuby, náušnice, brýle, pozadí, odlesky, nápisy nebo rušivé přechody. Jenže pozor: kvalitní deepfake už tyto chyby mít nemusí.

Šesté varování je jazyk. Text zní příliš obecně, příliš hladce, bez místních detailů, nebo naopak používá přesné fráze, které mají zasáhnout konkrétní skupinu. AI umí velmi dobře napodobit styl propagandy i „hlas obyčejného člověka“.

Sedmé varování je tlak na okamžité sdílení. „Než to smažou“, „tohle musíte vidět“, „média mlčí“, „posílejte dál“. To není důkaz pravdy. To je distribuční taktika.

Co má dělat čtenář

Když narazíte na podezřelý obsah, první pravidlo je nejjednodušší: nesdílet hned. U politického obsahu to platí dvojnásob. Jeden klik může pomoct lži žít déle než následné vysvětlení.

Druhé pravidlo: hledejte původ. Kdo to zveřejnil jako první? Je účet starý, dohledatelný, transparentní? Má web uvedeného provozovatele? Je u politické reklamy uveden zadavatel? Je jasné, zda jde o placený obsah?

Třetí pravidlo: hledejte druhý zdroj. Pokud video ukazuje zásadní tvrzení o kandidátovi, úřadu, škole, nemocnici nebo veřejných penězích, mělo by existovat něco dalšího: dokument, vyjádření, zápis, veřejná smlouva, celé video, oficiální reakce.

Čtvrté pravidlo: ptejte se přímo. V komunální politice to jde často rychleji než u celostátní. Napište kandidátovi, městu, redakci, správci stránky. „Je to autentické? Kde je celý záznam? Kdo to pořídil? Kdo to platí?“ Kdo tvrdí vážnou věc, má nést důkaz.

Páté pravidlo: podezřelý obsah si uložte, ale nerozšiřujte. Udělejte screenshot, zkopírujte odkaz, poznamenejte čas a místo zveřejnění. Pokud jde o politickou reklamu, cílení nebo podezření na zneužití osobních údajů, může být relevantní ÚOOÚ. Pokud jde o volební kampaň, může být relevantní Ministerstvo vnitra nebo Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Pokud jde o vyhrožování, vydírání, intimní materiály nebo závažné poškození osoby, může jít i o věc pro policii.

Nejnebezpečnější nebude dokonalý deepfake, ale obyčejný screenshot

Když se řekne AI manipulace, lidé si představí profesionální falešné video prezidenta nebo světového politika. V komunální kampani ale může být účinnější mnohem obyčejnější věc: vymyšlený screenshot.

Screenshot z údajného chatu kandidáta. Falešná zpráva z interní skupiny. Vymyšlený e-mail. Fotka „dokumentu“, který nikdy neexistoval. Na rozdíl od videa nepotřebuje složitou produkci. Stačí obrázek s textem, který vypadá jako běžná komunikace. A protože lidé screenshotům často věří víc než anonymním tvrzením, může být škoda rychlá.

Právě tady budou pravidla narážet na praxi. AI Act řeší syntetický obsah, deepfake, označování a transparentnost. Ale lokální digitální špína často funguje v šedé zóně: anonymní profil, přeposlaný obrázek, skupinový chat, rychlé sdílení, emocionální komentář. Než se zjistí původ, obsah už splnil účel.

Proto by se v předvolebním období měla změnit i novinářská a občanská reflexe: ne každá „uniklá bomba“ je informace. Někdy je to jen návnada.

Kritický pohled: transparentnost je nutná, ale nestačí

Evropská pravidla jdou správným směrem. Člověk má vědět, jestli komunikuje s AI. Má vědět, jestli video nebo hlas byly synteticky vytvořené. Má vědět, kdo zadal politickou reklamu a zda na něj cílí. Bez těchto informací nelze mluvit o férové veřejné debatě.

Jenže transparentnost má tvrdý limit: funguje hlavně u těch, kdo pravidla dodržují.

Seriózní médium AI přizná. Slušná firma nastaví označení. Poctivá kampaň uvede zadavatele. Veřejná instituce vysvětlí, kde AI používá. Ale manipulátor, anonymní stránka nebo zahraniční síť účtů nebude čekat na povolení a nebude se sama usvědčovat.

Druhá slabina je technická. Studie upozorňují, že rozeznat, co je ještě běžná úprava a co už deepfake, není vždy jednoduché. Hranice mezi retuší, automatickou úpravou fotky, syntetickým doplněním obrazu a manipulací může být rozmazaná. U vodotisků a strojově čitelného značení zase platí, že neexistuje jeden dokonale robustní standard, který přežije všechny úpravy a funguje napříč internetem.

Třetí slabina je rychlost. Úřad může být právně silný, ale pomalý. Platforma může obsah odstranit, ale až po jeho rozšíření. Kandidát může vydat vysvětlení, ale až po tom, co falešné video viděly tisíce lidí. A volič si může zapamatovat emoci, i když se fakt později vyvrátí.

Proto je poctivý závěr střízlivý: AI Act nezachrání internet. Může ale zvednout laťku pro poctivé aktéry, vytvořit nástroje pro vymáhání a dát lidem lepší důvod ptát se: kdo to vytvořil, kdo to zaplatil a proč to vidím právě já?

Co z toho plyne i pro Liberecký kraj

V Libereckém kraji nejde jen o celostátní politiku. AI manipulace může dopadnout na starostu malé obce, kandidáta v Jablonci, školskou kauzu, developerský projekt, nemocnici, turistický spor, obecní byty nebo veřejnou zakázku.

Lokální prostředí je zranitelné právě tím, že je osobní. Lidé se znají, pověst se šíří rychle, a když se objeví falešné tvrzení, nepoškozuje abstraktní politickou značku, ale konkrétního člověka, souseda, učitele, lékaře nebo úředníka. V menších městech může být jeden falešný materiál ničivější než deset celostátních billboardů.

Pro regionální média a občany z toho plyne jednoduchý úkol: před volbami nehonit jen emoce, ale původ. Neptat se jen „co je na videu“, ale „odkud video je“. Neptat se jen „co kandidát údajně napsal“, ale „kde je ověřitelný zdroj“. A u každé politické reklamy se ptát: kdo ji zadal, kdo ji platí a komu má pomoct.

Závěr: nový štítek nenahradí úsudek

Od srpna se pravidla pro AI zpřísňují. Je to dobře. Deepfake nemá vypadat jako obyčejná realita. Chatbot se nemá tvářit jako člověk. Politická reklama nemá být anonymní šeptanda převlečená za občanský hlas. A pokud AI vytváří obsah o věcech veřejného zájmu, lidé mají vědět, co čtou, slyší nebo sledují.

Jenže největší odpovědnost zůstane tam, kde byla vždycky: u těch, kdo obsah vytvářejí, publikují, šíří a čtou. Pravidla mohou přinutit slušné hráče k větší průhlednosti. Nemohou ale zabránit každému podvodu, každé anonymní stránce a každému falešnému screenshotu.

Nejpraktičtější rada pro léto a podzim 2026 proto zní: před sdílením se nadechněte. Když obsah vyvolává silný vztek, je anonymní, přišel těsně před volbami a nikde není původní zdroj, chovejte se k němu jako k podezřelému. Ne proto, že všechno je lež. Ale proto, že v době AI už nestačí ptát se, jestli něco vypadá pravdivě. Musíme se ptát, kdo to vytvořil, kdo to šíří a komu to pomáhá.

 

Otázky a odpovědi

Co se mění od 2. srpna 2026?
Začíná se naplno uplatňovat další část AI Actu. Pro běžného člověka jsou nejdůležitější pravidla transparentnosti: informování o interakci s AI, označování vybraného AI obsahu a přiznání deepfake.

Znamená to, že všechno AI bude od srpna označené?
Ne. Pravidla mají výjimky, technické povinnosti nabíhají postupně a část značení se v EU v roce 2026 dále upravovala. Navíc nepoctivý aktér se označení může snažit odstranit.

Co je deepfake?
AI vytvořený nebo upravený obraz, zvuk nebo video, které se podobá skutečným osobám, místům nebo událostem a může člověku falešně připadat autentické.

Musí být AI text vždy označený?
Ne vždy. AI Act řeší hlavně text publikovaný za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu. Výjimka může platit, pokud text prošel lidskou kontrolou a někdo za něj nese redakční odpovědnost.

Jak to souvisí s volbami?
AI může vyrábět falešné hlasy, videa, screenshoty, komentáře nebo personalizovaná sdělení. Před komunálními a senátními volbami může i lokální manipulace rychle poškodit kandidáta nebo ovlivnit debatu.

Kdo kontroluje politickou reklamu?
Podle typu povinnosti ÚOOÚ, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a Ministerstvo vnitra. U AI Actu se v Česku nastavuje národní dohled v návaznosti na evropské nařízení a český adaptační zákon.

Co mám dělat, když vidím podezřelé video nebo screenshot?
Nesdílejte hned. Hledejte původ, zadavatele, celé video, druhý zdroj a reakci dotčené osoby. U závažného obsahu si uložte odkaz, čas a screenshot; podle povahy věci se lze obrátit na platformu, úřad nebo policii.

 

Zdroje a kontext

[1] Evropská komise: AI Act – evropský regulační rámec pro umělou inteligenci, harmonogram účinnosti.
https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/regulatory-framework-ai

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689, AI Act, zejména článek 50 a článek 99.
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32024R1689

[3] Evropská komise: Code of Practice on Transparency of AI-Generated Content, 10. června 2026.
https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/code-practice-ai-generated-content

[4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1744 ze dne 8. července 2026, kterým se mění nařízení (EU) 2024/1689, (EU) 2018/1139 a (EU) 2023/1230, pokud jde o zjednodušení provádění harmonizovaných pravidel pro umělou inteligenci (Digital Omnibus on AI).
https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2026/1744/oj

[5] Český telekomunikační úřad: Umělá inteligence – informace k AI Actu.
https://ctu.gov.cz/umela-inteligence

[6] Ministerstvo průmyslu a obchodu: Další krok k rozvoji umělé inteligence v Česku; vláda schválila návrh na zajištění implementace AI Actu, 28. května 2025.
https://mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/dalsi-krok-k-rozvoji-umele-inteligence-v-cesku–vlada-schvalila-navrh-na-zajisteni-implementace-ai-aktu–novym-gestorem-je-mpo–287763/

[7] Ministerstvo průmyslu a obchodu: MPO připravilo návrh zákona o umělé inteligenci, 26. září 2025.
https://mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/mpo-pripravilo-navrh-zakona-o-umele-inteligenci–cilem-je-vytvorit-co-nejlepsi-prostredi-pro-rozvoj-ai-v-cesku–289653/

[8] Úřad pro ochranu osobních údajů: Politická reklama – otázky a odpovědi.
https://uoou.gov.cz/verejnost/qa-otazky-a-odpovedi/politicka-reklama

[9] Ministerstvo vnitra: Nařízení EU o transparentnosti a cílení politické reklamy.
https://mv.gov.cz/volby/narizeni-eu-o-transparentnosti-a-cileni-politicke-reklamy.aspx

[10] Zákon č. 234/2025 Sb., o volebních kampaních a o transparentnosti a cílení politické reklamy.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2025-234

[11] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/900 o transparentnosti a cílení politické reklamy.
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX%3A32024R0900

[12] Meta: Ending Political, Electoral and Social Issue Advertising in the EU, 25. července 2025.
https://about.fb.com/news/2025/07/ending-political-electoral-and-social-issue-advertising-in-the-eu/

[13] Schmitt, Vera; Kruse, Niklas; Sahitaj, Premtim; Schöning, Julius: Transparency as Architecture: Structural Compliance Gaps in EU AI Act Article 50 II, 2026. Odborný konferenční příspěvek; autorská verze je dostupná také v repozitáři arXiv.
https://arxiv.org/abs/2603.26983

[14] Rijsbosch, Bram; van Dijck, Gijs; Kollnig, Konrad: Missing the Mark: Adoption of Watermarking for Generative AI Systems in Practice and Implications Under the New EU AI Act. Policy & Internet, 2026.
https://doi.org/10.1002/poi3.70041

[15] Meding, Kristof; Sorge, Christoph: What constitutes a Deep Fake? The blurry line between legitimate processing and manipulation under the EU AI Act. In: Proceedings of the 2025 Symposium on Computer Science and Law (CSLAW ’25). Association for Computing Machinery, 2025, s. 152–159.
https://doi.org/10.1145/3709025.3712218

[16] Evropská komise: Guidelines on transparency obligations for providers and deployers of AI systems, 20. července 2026. Finální pokyny k uplatňování transparentních povinností podle článku 50 AI Actu.
https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/guidelines-transparency-obligations-providers-and-deployers-ai-systems