Kůrovec znovu sílí? Česko před novou kalamitou není, sucho ale zvedá varovný prst
Ještě před několika lety kůrovec měnil celé české krajiny. Dnes jsou čísla nesrovnatelně nižší a poslední úplná data dál klesají. Suchý rok 2026 ale oslabil smrky natolik, že Lesy ČR spustily mimořádný audit a v Krkonoších se už připravují na příští sezonu. Rozhodující tak nemusí být letošní podzim, ale jaro 2027.
- V roce 2025 se celostátní objem kůrovcem napadeného smrkového dříví snížil přibližně na polovinu.
- V Libereckém kraji klesla hmyzová nahodilá těžba meziročně o 58,1 %.
- Sucho 2026 oslabilo porosty a lesníci se proto intenzivně připravují na sezonu 2027.
Na první pohled to vypadá jako rozpor.
Lesy České republiky letos v září oznámily, že kůrovcovou kalamitu zvládly a obnovily porosty vytěžené během jejího vrcholu. Jen o několik dní později stejný podnik spustil mimořádný audit státních lesů kvůli nebezpečí sucha a kůrovce.
Kalamita tedy skončila, nebo se vrací?
Správná odpověď je méně dramatická, ale o to zajímavější: velká kalamita minulého desetiletí skutečně výrazně ustoupila. Rok 2026 však vytváří podmínky, které mohou kůrovci znovu pomoci.
A právě teď je důležité nezaměnit riziko za hotovou katastrofu.
Poslední úplná čísla říkají: kůrovce je výrazně méně
České lesy za sebou mají několik let, během kterých objem smrkového dříví napadeného kůrovcem prudce klesal.
Lesní ochranná služba Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti uvádí, že tento pokles pokračoval v roce 2025 už pátým rokem v řadě.
V celém Česku bylo v roce 2025 evidováno přibližně 1,1 milionu m³ smrkového dříví napadeného kůrovci. O rok dříve to bylo přibližně 2,1 milionu m³.
To znamená pokles zhruba na polovinu.
Celkové evidované poškození lesních dřevin různými škodlivými činiteli se zároveň snížilo ze 4,6 milionu m³ v roce 2024 na 3 miliony m³ v roce 2025.
To opravdu není obraz země, ve které by právě propukala další celostátní kůrovcová katastrofa.
Rozdíl proti vrcholu minulé kalamity je obrovský. Tehdy se v Česku počítaly kůrovcové škody v desítkách milionů kubíků dřeva.
Liberecký kraj: hmyzová těžba klesla o 58 %
Podobný obraz nabízejí poslední kompletní statistiky Libereckého kraje.
V roce 2025 se zde vytěžilo celkem 869 tisíc m³ dřeva. Nahodilá těžba – tedy dřevo, které bylo nutné zpracovat například kvůli větru, suchu nebo škůdcům – představovala 133,6 tisíce m³.
Kvůli hmyzovým škůdcům, mezi nimiž má hlavní význam právě kůrovec, připadlo na těžbu přibližně 28,6 tisíce m³.
Meziročně šlo o pokles o 58,1 %.
To je velmi důležité číslo. Ještě před několika lety patřil Liberecký kraj mezi oblasti, ve kterých se kůrovcová kalamita rychle rozšiřovala. Dnes je situace zásadně klidnější.
Jenže tato čísla popisují rok 2025.
A právě v tom je háček.
Rok 2026 změnil jednu zásadní věc: vodu
Letošní léto přineslo velmi suché podmínky a právě nedostatek vody je pro vztah smrku a kůrovce klíčový.
Kůrovec není pro zdravý smrk automatickým rozsudkem smrti. Strom se napadení aktivně brání mimo jiné pryskyřicí a při nízké populační hustotě škůdce dokáže část brouků odrazit.
Problém nastává ve chvíli, kdy je strom dlouhodobě oslabený.
Sucho omezuje jeho schopnost vytvářet obranné látky. Současně teplé počasí prospívá rychlejšímu vývoji lýkožrouta. Pokud je k dispozici dost oslabených stromů a dostatečně početná populace brouka, mohou vznikat nová ohniska.
Právě proto Lesy ČR 18. září zahájily mimořádný audit státních porostů.
Stovky lesníků mají kromě běžného monitoringu podrobněji zkontrolovat stav stromů, míru jejich oslabení a riziko kůrovcového napadení. Pomáhat mají také satelitní snímky, drony a automatizované vyhodnocování dat.
To není důkaz nové kalamity.
Je to naopak pokus zachytit problém dřív, než by kalamita vznikla.
V Krkonoších se objevuje první malé varování
Velmi názorný obraz nabízí Krkonošský národní park, který zasahuje také do Libereckého kraje.
V době vrcholící gradace bylo v roce 2020 na území spravovaném KRNAP zpracováno přes 81 tisíc m³ hmyzem napadeného dříví.
V roce 2025 už to bylo pouze 12 903 m³.
Pro letošní rok Správa KRNAP v září očekávala přibližně 15 tisíc m³ kůrovcem napadeného dříví.
Pokud se tento odhad naplní, půjde proti roku 2025 o mírné zvýšení. Ve srovnání s vrcholem kalamity je však letošní objem stále přibližně pětinový.
Správa KRNAP proto výslovně říká, že nejde o kalamitní stav.
Současně ale upozorňuje na něco důležitějšího než letošní číslo: během sezony se vytvořil poměrně silný základ kůrovcové populace a suché počasí oslabilo stromy.
Jinými slovy – letošek nemusí být problémem sám o sobě. Může být přípravou problému pro příští rok.
Letošní útok už prakticky skončil. Teď se hraje o jaro
Pro běžného člověka je možná překvapivé, že v říjnu už není hlavním tématem další letošní napadání stromů.
Lesní ochranná služba v polovině září uvedla, že většina populace lýkožrouta smrkového již přešla do klidového vývoje a nové napadení stojících stromů v roce 2026 už neočekává.
To ovšem neznamená, že je problém do jara vyřešen.
V lese zůstávají brouci, jejich vývojová stadia i stromy napadené během léta. Právě podzim a zima jsou obdobím, kdy je potřeba zjistit, kde se aktivní ohniska nacházejí, zpracovat napadené dříví tam, kde se proti kůrovci zasahuje, a připravit ochranná opatření na jarní rojení.
Rozhodující období tedy začne až tehdy, když se na jaře oteplí natolik, aby brouci znovu začali létat.
Jeden suchý rok ještě kalamitu nevytvoří
Velká kůrovcová katastrofa minulého desetiletí nevznikla kvůli jediné příčině.
Spojilo se několik faktorů: dlouhá období sucha a vysokých teplot, velké plochy smrkových porostů v místech, kde smrk není vůči takovým podmínkám dostatečně odolný, větrné polomy poskytující škůdci materiál k množení a v některých oblastech také nedostatečně rychlé zpracování napadených stromů.
Kalamita se navíc postupně sama zesilovala. Jakmile populace kůrovce dosáhne vysoké hustoty, není odkázána pouze na nemocné nebo poškozené stromy. Dostatečně silný nálet dokáže překonat obranu i stromů, které by se při nižším tlaku ubránily.
Rok 2026 zatím znamená hlavně zvýšené riziko, protože jednu důležitou část této rovnice – oslabení stromů suchem – splnil.
To, zda se přidají další podmínky, ukáže až další vývoj.
Další kalamita navíc nemusí vypadat jako ta minulá
Při slově kůrovec si většina lidí představí lýkožrouta smrkového a rezavé smrky.
Jenže data Lesní ochranné služby upozorňují na zajímavý posun.
Zatímco napadení smrku v roce 2025 dál výrazně klesalo, u některých jiných dřevin se problém zhoršoval.
U borovice bylo evidováno přibližně 26 tisíc m³ kůrovcového dříví. Výzkumníci navíc upozorňují, že skutečný rozsah poškození může být vyšší, protože suché borovice se někdy zpracovávají až s velkým zpožděním.
U jedle bělokoré se evidovaný objem dříví napadeného podkorním hmyzem zvýšil z přibližně 5,6 tisíce m³ v roce 2024 na 7,6 tisíce m³ v roce 2025.
Šíří se také některé druhy kůrovců, které v minulosti nehrály v českých lesích tak významnou roli.
Budoucí zdravotní problémy lesů proto nemusí mít podobu jedné obrovské smrkové kůrovcové kalamity. Mohou být pestřejší, územně roztříštěnější a zasahovat více druhů stromů.
To je méně spektakulární obraz než rozsáhlé holiny, ale pro lesníky může být o to složitější.
Ne každý suchý smrk je právě plný kůrovce
Pro vlastníky malých lesů je důležité ještě jedno rozlišení.
Nejvýraznější rezavý nebo úplně suchý strom nemusí být z hlediska šíření kůrovce tím nejdůležitějším.
Změna barvy jehličí patří až mezi pozdější známky napadení. Pro včasné nalezení aktivního stromu jsou podstatné například drobné hnědé drtinky zachycené za šupinami kůry nebo u paty kmene, závrtové otvory a někdy výrony pryskyřice.
Právě proto je při ochraně lesa důležité napadení hledat průběžně, nikoli čekat, až celý strom zrezne.
Máte-li vlastní les a zjistíte podezřelé smrky, nejrozumnější je obrátit se na svého odborného lesního hospodáře. Ten může určit, zda jde skutečně o aktivní kůrovcové napadení a jaký postup je vhodný.
V roce 2026 navíc pokračuje státní podpora například na asanaci dříví proti kůrovcům. Liberecký kraj podporuje také některá ochranná opatření včetně lapáků a nově výrazněji směřuje peníze k zadržování vody v lesní krajině.
Obrana proti kůrovci už není jen o kácení
Právě voda je možná nejdůležitější posun v přemýšlení o lesích po poslední kalamitě.
Tradiční boj proti kůrovci se soustředí hlavně na rychlé vyhledání napadeného stromu, jeho zpracování a zabránění tomu, aby nová generace brouků vylétla dál.
To zůstává důležité.
Jenže taková obrana řeší následek. Neodpovídá sama o sobě na otázku, proč jsou porosty k napadení zranitelné.
Lesy ČR proto letos zahájily další program zaměřený na zadržování vody. Během tří let chtějí vybudovat přes tři tisíce tůní, mokřadů, retenčních nádrží, přehrážek a dalších menších opatření.
Stejným směrem jde i Liberecký kraj. Podporuje zásahy, které mají zpomalit odtok vody z lesů a zvýšit vsakování.
Druhá část změny se odehrává ve skladbě samotných porostů.
Cílem není odstranit smrk z českých lesů. V chladnějších a vyšších polohách je přirozenou a důležitou dřevinou. Problémem jsou především rozsáhlé stejnověké porosty v podmínkách, kde je dlouhodobé oteplování a sucho činí stále zranitelnějšími.
Odolnější les proto znamená více druhů stromů, více věkových stupňů a strukturu, ve které jeden škůdce nebo jedna klimatická epizoda neohrozí všechno najednou.
Co tedy ukáže, zda se kůrovec opravdu vrací?
Nejdůležitější čísla letošního roku ještě nemáme.
Celostátní evidence škod za rok 2026 bude kompletní až s odstupem. V říjnu proto nelze poctivě říci, že v Česku začala nová kůrovcová kalamita.
Lze ale sledovat několik signálů.
Prvním bude výsledek mimořádného auditu Lesů ČR.
Druhým množství napadených stromů nalezených během podzimu a zimy.
Třetím bude průběh zimy a zásoba vody v půdě před začátkem vegetační sezony.
A nejdůležitější přijde na jaře: síla a načasování prvního rojení a schopnost smrků čelit novému náletu.
Krkonoše už nyní upozorňují, že populace kůrovce zůstává dostatečně silná, aby si zasloužila přípravu na rok 2027.
To ale není totéž jako kalamita.
Boj není vyhraný, ale kůrovec stále číhá
Česko je dnes v podstatně lepší situaci než na vrcholu kůrovcové katastrofy.
Poslední úplná celostátní data klesají pátým rokem. Také Liberecký kraj zaznamenal v roce 2025 prudký pokles hmyzové nahodilé těžby. V Krkonoších je objem napadeného dříví stále jen zlomkem hodnot z vrcholných let.
To jsou dobré zprávy.
Stejně chybný by ale byl závěr, že problém zmizel.
Kůrovec z českých smrkových lesů nezmizí – je jejich přirozenou součástí. Rozdíl mezi běžným výskytem a kalamitou vytváří především kondice stromů, počasí, velikost populace škůdce a rychlost reakce.
A právě první z těchto podmínek se v roce 2026 zhoršila.
Proto dnes není přesné tvrdit, že Česko stojí před novou kůrovcovou kalamitou. Přesnější je říci, že po několika letech výrazného ústupu přišel rok, který zvyšuje riziko jejího opětovného rozvoje.
Skutečnou odpověď nepřinese letošní říjen.
Přinese ji především jaro a léto 2027.