Krize na Balvanu má i smluvní stopu. Jídelna, stavba, wellness a práce s klimatem

22.6.2026

Jablonecké Gymnázium U Balvanu neřeší jen spor o komunikaci, odchody učitelů a důvěru studentů. Ve veřejných dokumentech se objevuje také druhá vrstva příběhu: smlouvy kolem školní jídelny, stavební zakázky, regeneračního pobytu zaměstnanců a externí práce s klimatem školy. Nejde o hotové rozsudky, ale o otázky, které by měl zřizovatel i vedení školy umět klidně a věcně vysvětlit.

Česká školní inspekce popsala problémy v koncepci, komunikaci, klimatu a řízení školy.
Jablonečtí zastupitelé vyzvali Liberecký kraj k aktivnímu řešení situace a ředitelku k odstoupení.
Smlouvy kolem jídelny, stavební zakázky ALEZ, Lázní Bělohrad a NTI ukazují na kontrolní otázky, které zatím nejsou veřejně vysvětlené.

Rada Libereckého kraje na svém mimořádném jednání 22. června 2026 rozhodla o odvolání ředitelky Gymnázia U Balvanu v Jablonci nad Nisou, paní Michaely Mutl. Dočasným vedením gymnázia byl pověřen RNDr. Tomáš Hofrichter. Na podzim se má uskutečnit konkurzní řízení na nové vedení školy. (Zdroj: Liberecký kraj)

Otázky týkající se krizového období, hospodaření gymnázia a odpovědnosti zřizovatele přetrvávají

U školních krizí se obvykle mluví o emocích. O nespokojených učitelích, studentech, rodičích s obavami a vedení, které tvrdí, že situaci zvládá. Jenže školy nejsou jen vztahy. Jsou to také rozpočty, smlouvy, provozní rozhodnutí, veřejné peníze a dokumenty, které zůstávají ležet v registrech dlouho poté, co transparenty zmizí ze školního dvora.

Gymnázium U Balvanu v Jablonci nad Nisou je dnes případ, který přesáhl zdi školy. Zabývají se jím studenti, rodiče, školská rada, Liberecký kraj i jablonečtí zastupitelé. A právě smluvní stopa ukazuje, že otázka už nezní jen „kdo s kým neumí mluvit“. Stejně důležitá je otázka: jak byla v době krize řízena škola jako veřejná instituce?

Nejdřív časová osa: krize nezačala jedním protestem

Současná ředitelka Mgr. Michaela Mutl nastoupila do vedení gymnázia 1. srpna 2024. Česká školní inspekce v pozdější zprávě uvádí, že od nástupu věnovala velkou pozornost modernizaci materiálně-technických podmínek školy. Zároveň ale konstatovala, že koncepce rozvoje školy byla převážně popisná, obecná a bez konkrétních kroků k naplnění cílů. Inspekce také popsala problémy v řízení, komunikaci a klimatu školy.

Jaro 2025 je první problémový uzel. Už 17. března 2025 škola objednala u společnosti NTI – consulting mediační služby označené jako „práce s firemním klimatem“ za 100 000 Kč. O několik dní později byla uzavřena smlouva na regenerační wellness pobyt zaměstnanců školy v Lázních Bělohrad za 108 420 Kč. Pobyt se měl uskutečnit 28.–30. března 2025, smlouva však byla v Registru smluv zveřejněna až 15. května 2025.

Problém pozdě zveřejněných smluv

U smluv veřejných institucí není pozdní zveřejnění jen administrativní detail: zákon o registru smluv počítá s tím, že smlouva, na kterou se povinnost zveřejnění vztahuje, má být do registru poslána bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od uzavření; účinná je přitom nejdříve dnem zveřejnění.

Pokud tedy veřejná škola podle takové smlouvy objednává služby, platí faktury nebo čerpá pobyt ještě před zveřejněním, vzniká otázka, zda se neplnilo z právně neúčinného dokumentu. A pokud by smlouva nebyla zveřejněna ani do tří měsíců, zákon s tím může spojovat ještě tvrdší následek: považuje se za zrušenou od počátku. Správný postup je proto jednoduchý: nejdřív smlouvu uzavřít, včas ji zveřejnit v Registru smluv a teprve potom podle ní bezpečně plnit.

Smlouva má být do registru vložena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od uzavření; účinná je přitom nejdříve dnem zveřejnění.

Inspekční zpráva České školní inspekce a širší reakce

Na podzim 2025 přišla inspekční zpráva České školní inspekce. Ta mimo jiné uváděla, že ředitelka „nevěnuje dostatečnou pozornost systematickému a cílenému vytváření pozitivního klimatu školy“ a že uplatňovaný styl řízení negativně ovlivňuje interpersonální vztahy.

Přijatá opatření následně počítala s ucelenou, realistickou a sdílenou koncepcí rozvoje školy s konkrétními cíli, kroky a indikátory plnění do března 2026 a s opatřeními ke komunikaci a klimatu do června 2026. Škola později na svém webu zveřejnila informaci datovanou 18. května 2026 a zkrácenou verzi koncepce; z veřejných podkladů však zatím není zřejmé, zda existuje i plná verze dokumentu, akční plán, zápis z pedagogické rady a vyhodnotitelné indikátory v rozsahu, který ČŠI spojovala s nápravou.

Veřejně viditelný výbuch přišel až v roce 2026. Český rozhlas informoval o nespokojenosti studentů, rodičů i části učitelů, o odchodech pedagogů a o protestech před školou. V červnu 2026 se situací zabývalo také Zastupitelstvo města Jablonec nad Nisou. Město sice není zřizovatelem gymnázia, tím je Liberecký kraj, zastupitelé ale vyzvali kraj k aktivnímu řešení a k přípravě krizového managementu pro další školní rok. Součástí usnesení byla i výzva ředitelce, aby se vzdala funkce.

To je důležité: politická rovina se do věci zapojila až ve chvíli, kdy už krize nebyla interním školním sporem. Stala se veřejnou otázkou pro město, kraj a rodiče, kteří chtějí vědět, zda bude škola v září fungovat stabilně.

Čtěte také Rok, kdy se Balvan drolil: studenti psali, rodiče protestovali a kraj hledá řešení

Co říká ČŠI: nejde jen o dojmy rodičů nebo studentů

Kauza Balvanu by se dala snadno odbýt jako souboj dvou táborů. Jedna strana mluví o chaosu a ztrátě důvěry, druhá o odporu části prostředí vůči novému vedení a změnám. Jenže Česká školní inspekce do věci vnesla úřední vrstvu.

Inspekční zpráva popsala nespokojenost pedagogů i žáků se způsobem komunikace, přenosem informací a organizací vzdělávání. Uvedla také, že vnitřní informační systém, který se z velké části přesunul do online prostředí, neumožňuje konstruktivní komunikaci, a že některé rozvrhové uspořádání není optimální pro efektivitu vzdělávání. Jádro problému – komunikace, klima, řízení, důvěra – je tím potvrzeno i nezávislým kontrolním orgánem.

Samostatně ČŠI řešila také stížnost týkající se učitele matematiky, který je zároveň zástupcem ředitelky. Inspekce ji vyhodnotila jako důvodnou a konstatovala, že učitel postupoval neprofesionálně, když se pokusil přenést odpovědnost za obsahové změny ve výuce matematiky na stěžovatele.

Smluvní stopa: proč se dívat i do Registru smluv

Veřejná debata se zatím soustředila hlavně na důvěru, odchody učitelů a protesty. Jenže při pohledu do Registru smluv se ukazuje další otázka: co se v době krize dělo v provozním a smluvním řízení školy?

Registr smluv není bulvární seznam podezření. Je to veřejný systém, kde se u smluv veřejných institucí zapisují metadata a zveřejňují přílohy. Zároveň ale platí důležitá věc: samotné zveřejnění v registru neznamená, že smlouva je automaticky věcně správná, hospodárná nebo bez právního rizika. Zákon stanoví povinnost zveřejňovat vybrané smlouvy, lhůtu pro jejich zaslání do registru a následky uveřejnění, ale právní posouzení konkrétní smlouvy je vždy věcí konkrétních okolností.

Veřejnost si může prohlédnout smlouvy, u nichž veřejně dostupná data vyvolávají otázky, které by měly dostat odpověď.

Problém: školní jídelna

Jedna ze smluvních stop vede ke školní jídelně. V Registru smluv je záznam o smlouvě o nájmu nebytových prostor – školní jídelny – mezi gymnáziem a společností Školní jídelna Gymnázium s.r.o. Metadata uvádějí datum uzavření 6. května 2024, zveřejnění 9. května 2025 a hodnotu 75 068 Kč včetně DPH.

Tady je potřeba rozlišovat odpovědnost v čase. Smlouva byla uzavřena ještě před nástupem současné ředitelky. Zveřejněna však byla až v květnu 2025, tedy už v době jejího vedení školy. Pokud smlouva skutečně platila pro období od 1. července 2024 do 30. června 2025, vychází z veřejných údajů, že se v registru objevila až krátce před koncem sjednaného období nájmu.

Druhý záznam je dodatek ke smlouvě o poskytování stravovacích služeb se Školní jídelnou Gymnázium s.r.o. Podle Registru smluv byl uzavřen 6. listopadu 2025, zveřejněn 12. února 2026 a má uvedenou hodnotu 1 148 000 Kč včetně DPH.

Podle textu dodatku měl příspěvek školy směřovat na školní stravování pro rok 2026. Klíčová otázka tedy zní: bylo podle tohoto dodatku plněno už od ledna 2026, tedy před zveřejněním v registru? Pokud ano, na základě jakého právního posouzení? A pokud ne, proč byl dodatek formulován s účinností od začátku roku?

Ještě důležitější otázka zní: na základě čeho Školní jídelna Gymnázium s.r.o. užívala prostory školní kuchyně po 30. červnu 2025, pokud nájemní smlouva zveřejněná v registru končila právě k tomuto datu? Z veřejně dohledaných záznamů tato odpověď sama nepřichází.

Pro rodiče a studenty je to praktické téma. Jídelna není abstraktní položka v účetnictví. Je to každodenní služba školy, místo ve stejné budově a vztah, v němž tečou veřejné i soukromé peníze. Právě proto by měl být tento vztah smluvně čistý, srozumitelný a snadno vysvětlitelný.

ALEZ: stavební zakázka, navýšení a chyby v dokumentech

Problematickou se jeví také stavební zakázka na rekonstrukci rozvodů studené vody, teplé užitkové vody, cirkulace a odpadů v objektu gymnázia.

Základní smlouva s firmou ALEZ s.r.o. je v Registru smluv evidována s hodnotou 1 759 311 Kč včetně DPH. Metadata uvádějí datum uzavření 22. dubna 2025 a zveřejnění 4. června 2025. Navazující dodatek č. 1 má hodnotu 607 611 Kč včetně DPH a byl zveřejněn 23. září 2025. Výsledná cena díla podle dodatku dosahuje přibližně 2,367 milionu Kč.

To samo o sobě nemusí být problém. U stavebních prací se vícepráce objevují. Problém je v kombinaci více okolností.

V textu základní smlouvy je u gymnázia uvedeno IČO 20252758, zatímco správné IČO školy je 60252758. Stejná chyba se podle analyzovaného dodatku objevuje i v navazujícím dokumentu. Základní smlouva navíc v názvu pracuje s označením VZMR/01/2024, zatímco v úvodním ustanovení se mluví o zakázce VZMR/01/2025.

Je to jen překlep? Možná. U zakázky za více než dva miliony korun ale i „jen překlep“ stojí za vysvětlení. Veřejná instituce má mít smluvní dokumenty v pořádku právě proto, aby nikdo nemusel hádat, jestli jde o omyl, administrativní nedbalost, nebo o vážnější problém.

Další slabinou je dohledatelnost příloh. Smlouva mluví o soupisu prací jako o nedílné součásti. Dodatek zase odkazuje na změnu závazku a soupis prací, dodávek a služeb. Ve veřejně dostupných metadatech však nejsou tyto přílohy samostatně zřetelně uvedeny jako oddělené soubory. Neznamená to automaticky, že neexistují. Znamená to, že veřejná kontrola má horší možnost rychle ověřit, za co přesně bylo navýšení ceny.

Lázně Bělohrad: pobyt proběhl dřív než zveřejnění smlouvy

Regenerační pobyt zaměstnanců školy v Lázních Bělohrad je jiný typ otázky. Nejde o největší částku, ale o nejčitelnější časový problém.

Registr smluv uvádí smlouvu o ubytování na regenerační pobyt zaměstnanců školy s hodnotou 108 420 Kč včetně DPH. Datum uzavření je 25. března 2025, zveřejnění 15. května 2025. Samotný pobyt se podle smluvní přílohy měl uskutečnit 28.–30. března 2025.

To je jednoduché: akce měla proběhnout před tím, než se smlouva objevila v registru. Bez faktury, data úhrady, zdroje financování a případného právního stanoviska nelze napsat, že došlo k neoprávněnému plnění nebo porušení rozpočtové kázně.

Ale otázka je legitimní: z čeho byl pobyt hrazen, kdy byla vystavena faktura, kdy byla zaplacena a jak škola posoudila zveřejnění smlouvy až po akci? V době, kdy vedení školy objednávalo práci s firemním klimatem, je navíc regenerační pobyt zaměstnanců zajímavý i kontextově. Ukazuje, že vedení vnímalo potřebu nějak pracovat s atmosférou ve sboru. Jenže forma, termíny a financování si zaslouží jasné vysvětlení.

NTI: březen 2025 jako důkaz, že klima bylo problémem už dávno

Objednávka u NTI – consulting je pro kauzu klíčová nikoli jako podezření, ale jako časová kotva. Je uzavřena 17. března 2025, zveřejněna 28. března 2025 a její hodnota je 100 000 Kč včetně DPH. Předmět smlouvy v Registru smluv zní „Objednávka – mediační služby“.

V příloze objednávky je podle veřejně dostupného textu uvedeno „mediační služby – práce s firemním klimatem“. To je velmi důležité. V březnu 2025 tedy nejde jen o pozdější tvrzení kritiků, že ve škole byla špatná atmosféra. Samotné vedení školy si objednalo externí službu, která s klimatem měla pracovat.

Smluvní dokument potvrzuje hlavní časovou osu: krize Balvanu nebyla náhlým výbuchem v červnu 2026. Formálně se s klimatem školy pracovalo nejpozději od března 2025.

IT, Škola OnLine a „havarijní stav“ sítě: provozní tlak na školu

Další smlouvy nejsou samy o sobě problémové, ale pomáhají vysvětlit provozní prostředí školy.

V květnu 2025 byla uzavřena smlouva na poskytování služeb hostování aplikace Škola OnLine. Zveřejněna byla 26. června 2025 a podle přílohy měla služba běžet od 1. července 2025. Školní informační systém je přitom oblast, která prakticky souvisí s rozvrhy, suplováním, komunikací, klasifikací a maturitní agendou – tedy s tématy, která se v kritice školy opakovaně objevují.

V listopadu 2025 pak škola objednala opravu internetové sítě v budově za 251 200 Kč včetně DPH. Příloha objednávky mluví o „opravě havarijního stavu internetové sítě školy“, o zasíťování objektu, natažení UTP kabelů, zalištování, instalaci hardwaru, instalačním materiálu a softwarových pracích.

Tady jde o provozní kontext. Škola v roce 2025 řešila najednou vztahovou krizi, modernizaci, stavební práce, školní informační systém a technickou infrastrukturu. To je velká zátěž i pro klidně fungující instituci. Pokud uvnitř už chybí důvěra, každá další změna se může stát rozbuškou.

Čtěte také Balvan nebyl náhlý výbuch. Kraj řešil krizi gymnázia už rok před protestem

Registr smluv není razítko čistoty

Veřejnost často bere Registr smluv jako jednoduchou odpověď: je to zveřejněné, tedy je to v pořádku. Tak to ale nefunguje.

Zákon o registru smluv stanoví, kdo musí smlouvy zveřejňovat, co se zveřejňuje a jaké mohou být následky pozdního zveřejnění. U smluv, na které se povinnost vztahuje, platí, že účinnosti nabývají nejdříve dnem uveřejnění; zákon také pracuje s tříměsíční lhůtou, po jejímž uplynutí může nastoupit fikce zrušení smlouvy od počátku.

Současně ale správce registru nezkoumá, zda je obsah smlouvy věcně správný, hospodárný nebo právně bezchybný. Portál veřejné správy výslovně upozorňuje, že za správnost smluv a metadat typicky odpovídá ten, kdo smlouvu uveřejňuje.

Pro občany z toho plyne jednoduchá věc: samotný odkaz v registru nestačí. Důležité jsou i data podpisu, zveřejnění, účinnost, přílohy, částky a návaznost na skutečné plnění. Právě tam se u Balvanu objevují otázky.

Co by měly škola a kraj umět vysvětlit

Dobrá veřejná instituce se nepozná podle toho, že nikdy neudělá chybu. Pozná se podle toho, že chybu umí přiznat, vysvětlit a napravit. U Gymnázia U Balvanu je proto nejdůležitější položit přesné otázky.

U jídelny: kdy a na základě čeho školní jídelna užívala prostory kuchyně po 30. červnu 2025? Bylo podle dodatku za 1,148 milionu Kč plněno před jeho zveřejněním? Jak byla částka vypočtena a z jakého rozpočtového titulu šla?

U ALEZ: proč je ve smlouvě i dodatku chybné IČO školy? Proč se liší označení veřejné zakázky? Kde je veřejně ověřitelný detailní soupis změn, které vedly k navýšení ceny o více než 600 tisíc Kč?

U Lázní Bělohrad: z čeho byl pobyt hrazen, kdy byla faktura vystavena a kdy zaplacena? Jak škola posoudila skutečnost, že pobyt proběhl před zveřejněním smlouvy?

U NTI: jaký byl konkrétní výstup mediačních služeb za 100 000 Kč? Kdo ho obdržel? Jak s ním pracovalo vedení školy, školská rada a kraj?

To jsou otázky pro zřizovatele veřejné školy.

Proč se to týká i lidí, jejichž děti na Balvanu nestudují

Gymnázium U Balvanu je krajská příspěvková organizace. Krajská škola není soukromý ostrov. Je financovaná z veřejných peněz, plní veřejnou službu a její kvalita ovlivňuje nejen studenty, ale i město, do kterého patří.

Krajská škola je financovaná z veřejných peněz, plní veřejnou službu a její kvalita ovlivňuje nejen studenty, ale i město, do kterého patří.

Jablonečtí zastupitelé ve svém červnovém usnesení správně připomněli, že město není zřizovatelem gymnázia a nemá přímé kompetence do řízení školy zasahovat. Přesto situaci označili za natolik závažnou, že vyzvali Liberecký kraj k aktivnímu řešení a k přípravě krizového managementu školy pro nadcházející školní rok.

To je praktický dopad celé kauzy. Nejde jen o to, kdo má pravdu v jednom personálním sporu. Jde o to, zda bude v září ve škole dost učitelů, jasná odpovědnost, srozumitelný plán a důvěra, že škola je řízená profesionálně.

Kraj si ředitelku vybral. Teď má vysvětlit, proč výběr vedl ke krizi

Do příběhu Balvanu patří ještě jedna nepohodlná otázka: kdo a jak vybíral ředitelku, za jejíhož vedení se škola dostala do veřejně sledované krize důvěry? Michaela Mutl se do funkce nedostala náhodou, ale přes konkurzní řízení Libereckého kraje.

Konkurzní komisi pro Gymnázium U Balvanu jmenovala Rada Libereckého kraje 13. února 2024 ve složení RNDr. Jiří Čeřovský jako předseda, Mgr. Jiří Ulvr, Ing. Jiřina Princová, RNDr. Tomáš Hofrichter, Ph.D., Mgr. Martin Pokorný, Mgr. Jitka Šafaříková, Mgr. Hana Hegerová Antonínová a Mgr. Věra Provazníková; mimo komisi byl k řízení přizván s poradním hlasem také jablonecký primátor Ing. Miloš Vele.

Komisi tedy tvořili zástupci kraje, úřadu, školy, školské rady, České školní inspekce i externí odborníci.

Dnes právě Jablonec volá po tom, aby ředitelka odešla a kraj připravil krizové řízení školy. To není jen paradox, ale varování pro celý systém výběru ředitelů: nestačí komisi formálně poskládat podle vyhlášky, vyslechnout koncepci na pár stran a vybrat uchazeče, který u pohovoru působí přesvědčivě.

Kraj by měl u ředitelských konkurzů tvrději testovat schopnost vést lidi v konfliktu, pracovat s klimatem školy, komunikovat s rodiči a sborem, řídit změnu a nést veřejnou odpovědnost. Jinak budou komise dál vybírat papírově přijatelné kandidáty — a zřizovatel bude za rok nebo dva hasit krizi, které mohl důslednějším výběrem a následným dohledem alespoň částečně předejít.

Veřejná škola nepotřebuje mlhu, ale přesná vysvětlení

Balvan není jednoduchý příběh s jedním padouchem a jedním hrdinou. Ve škole se zjevně střetlo více vrstev: změna vedení, odpor části prostředí, slabá komunikace, odchody pedagogů, nespokojenost studentů, zásahy zřizovatele a smlouvy, které v některých případech otevírají kontrolní otázky.

Nejhorší reakcí by bylo hrát hru na uklidňující fráze. „Vše je interní“, „řešíme to“, „školní rok začne normálně“ – to už v této fázi nestačí. Důvěra se obnoví tím, že škola a kraj přesně ukážou, co se stalo, co bylo v pořádku, co nebylo ideální, co se napravilo a kdo za co odpovídá.

Smluvní stopa kauzy není důkazem viny. Je ale ukázkou transparentnosti. A u veřejné školy je to test, který by měl být samozřejmý.