Jablonec prověřuje 28 ubytoven. První monitoring zachytil plísně, škůdce i velké rozdíly

Po zkušenosti s Neptunem už Jablonec nechce čekat, až se problém jednoho domu dostane do ulic. Od června mapuje 28 ubytoven a dalších objektů hromadného bydlení. Prvních devět návštěv ukázalo velké rozdíly a také případy vlhkosti, možných plísní či škůdců. Zároveň ale platí důležitá brzda: většinu objektů monitoring ještě neprověřil.

• Monitoring zatím pokrývá 9 z 28 objektů a 138 lidí.
• Zachytil podněty k vlhkosti, možným plísním a škůdcům, které teprve mohou vyžadovat odborné ověření.
• Veřejně stále chybí úplný seznam objektů, přesná kritéria výběru a konkrétní cenové rozpětí.

Neptun byl vidět. Lidé si na něj stěžovali, zasahovala tam městská policie, problém se řešil v zastupitelstvu a nakonec město získalo kontrolu nad celým objektem. Teď se Jablonec pokouší o něco méně nápadného, ale možná důležitějšího: zjistit problém dřív, než z něj vznikne další Neptun.

Od června proto chodí pracovnice česko-ukrajinského centra Krajanka do ubytoven a dalších domů hromadného bydlení. Město má na seznamu 28 objektů. K 21. srpnu bylo navštíveno devět, vzniklo 83 dotazníků za domácnosti se 138 obyvateli, mezi nimiž bylo 24 dětí.

To znamená dvě věci současně. Jablonec má poprvé konkrétní terénní data z míst, kam se běžná městská evidence často nedostane. Zároveň ale zatím viděl jen necelou třetinu vytipovaných objektů. Na rozsudek nad „jabloneckými ubytovnami“ je tedy příliš brzy.

Nejde jen o ubytovny – a seznam 28 adres veřejný není

První důležitá oprava se týká samotného názvu projektu. Město neprověřuje jen klasické komerční ubytovny. Oficiálně mluví také o „dalších objektech hromadného bydlení“, přičemž mezi zdroji pro jejich vytipování uvádí i zařízení, která v minulosti využíval státní systém HUMPO pro nouzové ubytování uprchlíků.

Právě proto nelze číslo 28 zaměnit s počtem běžných komerčních ubytoven v Jablonci.

Ve veřejně dostupných podkladech, které jsme prošli, však není zveřejněný kompletní seznam těchto 28 objektů ani přesná bodová kritéria, podle nichž se na seznam dostaly. Známe účel: hledat místa, kde by mohlo vznikat sociální vyloučení, zjistit životní podmínky rodin a zachytit problémy s bydlením. Neznáme ale například hranici, od níž město objekt zařadí do monitoringu.

Zajímavý je i vývoj samotného počtu. Při projednávání projektu 21. května zaznělo na zastupitelstvu, že jde přibližně – podle formulace předkladatelky snad přesně – o 31 objektů. Zářijová zpráva už pracuje s 28. Ve zveřejněných materiálech jsme nenašli vysvětlení, které tři objekty ze seznamu vypadly nebo proč.

Není to samo o sobě problém. Seznam se mohl po ověření prostě zpřesnit. Je to ale údaj, který by měla konečná zpráva vysvětlit, protože právě transparentní výběr rozhoduje o tom, zda výsledky skutečně něco vypovídají o situaci ve městě.

Pracovnice nesčítají jen postele

Smyslem projektu není prohlédnout chodbu, udělat fotografii a odškrtnout adresu.

Při schvalování dotace město popsalo monitoring jako terénní práci zaměřenou na podmínky bydlení, situaci rodin a riziko vzniku nových sociálně vyloučených lokalit. Součástí má být také přímá pomoc lidem, poradenství, asistence a propojení s dalšími službami.

V praxi se proto sleduje technický stav domu, ceny a podmínky bydlení, ale také situace konkrétních domácností – například rodin s dětmi, seniorů a dalších lidí, kteří mohou být vůči problémům s bydlením zvlášť zranitelní.

To je podstatný rozdíl proti čistě stavební nebo hygienické kontrole. Interkulturní pracovnice nejsou inspektoři, kteří na místě rozdávají pokuty. Jejich úlohou je získat informace, navázat kontakt s obyvateli a v případě potřeby přivést k problému službu nebo instituci, která už příslušnou pravomoc má. Město právě schopnost pracovnic Krajanky dostat se do prostředí, kam se úředníci běžně nedostávají, uvádělo jako jednu z hlavních výhod projektu.

Vlhkost, možná plíseň, škůdci. Ale pozor na jedno slovo

První výsledky už nejsou jen obecnou formulací o „rozdílných podmínkách“.

Podle informací magistrátu, které následně zveřejnila regionální média, narazily pracovnice v jednom z objektů na neudržované společné prostory, nahromaděné vybavení a výraznou vlhkost či známky možného výskytu plísně v hygienickém zázemí. Monitoring rovněž zachytil informace o škůdcích, plísních a infekčním onemocnění v některých navštívených objektech. Vzhledem k tomu, že v jednom z dotčených domů žijí rodiny s dětmi, město počítá s odborným posouzením a případným zapojením příslušných kontrolních institucí.

Slovo „zachytil“ je zde důležité.

Terénní pracovnice mohou vidět vlhkost nebo získat od obyvatel informaci o škůdcích či nemoci. To ještě není totéž jako odborně potvrzená plíseň, hygienické porušení nebo prokázané infekční ohnisko. Teprve kontrola příslušné instituce může určit, zda je stav v rozporu s předpisy a co musí provozovatel či vlastník napravit.

Dosavadní monitoring našel podněty, které je potřeba ověřit.

Ceny se liší. O kolik, zatím město neřeklo

Podobně opatrně je potřeba zacházet s druhým zajímavým výsledkem.

Město výslovně uvádí, že mezi navštívenými objekty existují výrazné rozdíly v cenách bydlení. Z veřejné zářijové zprávy však nezjistíte, zda jeden člověk platí například 6 000, 10 000 nebo 15 000 Kč, zda jde o cenu za pokoj nebo osobu, co zahrnují služby a jak částka vychází po přepočtu na metr čtvereční.

Konkrétní cenové rozpětí město zatím veřejně nepředložilo.

A právě to může být jeden z nejdůležitějších výsledků konečné zprávy. Samotná vysoká částka totiž ještě nic nedokazuje. Potřebujeme vědět, co za ni obyvatel dostává: velikost prostoru, počet lidí v pokoji, energie, vlastní nebo společnou koupelnu, délku smlouvy a technickou kvalitu.

Teprve pak lze smysluplně porovnávat, zda drahé ubytování představuje nouzovou, ale přiměřenou službu, nebo zda lidé v bytové nouzi platí nepřiměřené částky za nízký standard.

Devět navštívených objektů není devět problémových domů

Do monitoringu bylo zařazeno 28 objektů. Navštíveno jich zatím bylo devět. To ale neznamená, že devět objektů bylo označeno za problémové, natož že všech 28 představuje riziko.

Městská zpráva naopak zdůrazňuje, že podmínky se výrazně liší.

To je vlastně důležitý první výsledek. Kategorie „ubytovna“ sama o sobě neříká, jestli je dům bezpečný, čistý, drahý, levný nebo konfliktní. Vedle špatně udržovaného objektu může existovat zařízení, které poskytuje přijatelné bydlení lidem, kteří se na běžný nájemní trh momentálně nedostanou.

Pokud má monitoring fungovat, měl by právě tuto jednoduchou nálepku rozbít a ukázat které objekty mají problém, jaký problém a jak závažný.

Neptun ukázal, proč město nechce čekat

S Neptunem měl Jablonec opačný problém: situace byla známá dlouho a město mělo vůči soukromému objektu omezené možnosti.

Na jaře nakonec zastupitelé schválili pořízení společnosti, která Neptun vlastnila, ve finančním rámci 46,17 milionu Kč. Z bývalé ubytovny chce město po rekonstrukci vytvořit 34 městských bytů pro až 96 obyvatel; předběžný odhad samotné přestavby činí přibližně 100 milionů Kč bez DPH.

Monitoring dalších domů stojí proti tomu řádově menší peníze. Zastupitelstvo poskytlo spolku Tatrhy, který provozuje centrum Krajanka, na projekt 150 000 Kč. Projekt běží od 1. června do konce prosince a smlouva vyžaduje nejméně dvacetiprocentní finanční spoluúčast příjemce.

Je samozřejmě chybou srovnávat cenu monitoringu přímo s koupí domu. Ukazuje to ale jednu věc: město zkouší zjistit problém ještě v době, kdy řešením nemusí být nákup celé nemovitosti za desítky milionů.

Z monitoringu má vést cesta ke konkrétní pomoci

Nejlepší výsledek monitoringu přitom nemusí být pokuta ani kontrola.

Jablonec má od roku 2025 samostatné Kontaktní místo pro bydlení a sociální pomoc. Podle městských údajů do konce letošního června zprostředkovalo bydlení 61 domácnostem a uskutečnilo 6 386 odborných úkonů – od sociálního a dluhového poradenství po pomoc s dávkami nebo prevenci ztráty bydlení. Město uvádí, že u 98,4 % zabydlených domácností nebylo nutné ukončit nájem kvůli selhání nájemce.

To dává monitoringu praktický smysl.

Pokud pracovnice v ubytovně potkají člověka, který platí vysokou cenu, má dluhy a neví, zda může žádat o jiný typ bydlení, problém nemusí skončit poznámkou v tabulce. Krajanka může člověka propojit s kontaktním místem nebo jinou službou. Pokud je problém technický či hygienický, může být předán odborníkům a kontrolním orgánům.

Smyslem tedy není jen vytvořit seznam „špatných domů“. Smyslem je zjistit, co je v konkrétním domě špatně – a kdo s tím může něco udělat.

Klíčová čísla

• 28 objektů;
• 9 navštívených objektů;
• 83 domácností;
• 138 osob;
• 24 dětí;
• 150 000 Kč městská dotace;
• monitoring do 31. prosince 2026.

Jedno číslo zatím chybí: kolik objektů je opravdu rizikových

Po prvním čtvrtletí monitoringu už známe počet objektů, domácností, lidí i dětí. Stále ale neznáme číslo, které bude pro výsledek projektu nejdůležitější:

Kolik z 28 objektů je skutečně problematických?

Dnes na to poctivá odpověď neexistuje. Devatenáct objektů ještě nebylo v první zveřejněné fázi navštíveno a ani u prvních devíti město nezveřejnilo klasifikaci typu „bez problému – vyžaduje nápravu – závažné riziko“.

To je dobře mít na paměti i při čtení atraktivních zpráv o plísních a škůdcích. Jsou důležité, ale představují pouze část prvních poznatků.

Město si přitom při schvalování projektu nastavilo poměrně rozumnou kontrolní brzdu: Tatrhy mají předávat podklady sociálnímu odboru každý měsíc a zastupitelstvo má dostávat průběžné zprávy po třech měsících. Monitoring skončí 31. prosince a konečné vyúčtování i závěrečná zpráva mají následovat v lednu 2027.

Teprve konečná zpráva ukáže, zda Jablonec našel další Neptun

První fáze přinesla něco důležitějšího než senzační seznam adres: potvrzení, že objekty hromadného bydlení nejsou jeden stejný svět.

Někde se objevují podněty k možným hygienickým problémům. Jinde mohou být hlavním tématem ceny. Pro další obyvatele je podstatné, že v ubytovně nezůstávají několik týdnů, ale měsíce či roky, protože se na běžný trh s byty nedostanou.

Jablonec proto udělá dobře, pokud konečný výstup nebude jen souhrnem počtu návštěv. Měl by ukázat alespoň anonymizovaně typy objektů, kritéria jejich výběru, cenové rozpětí, zjištěné technické problémy, počet předaných podnětů a konkrétní výsledky pomoci obyvatelům.

Teprve potom půjde poznat, jestli město skutečně vytvořilo systém včasného varování – nebo jen další databázi.

Po Neptunu už totiž nejde pouze o otázku, zda Jablonec umí vyřešit jeden dům, když se jeho problémy nahromadí.

Důležitější je, zda dokáže poznat další takový dům dřív, než se z něj stane nový Neptun.

 

Obrázek v úvodu článku je pouze ilustrační.

 

Zdroje a kontext

1. Statutární město Jablonec nad Nisou – Město mapuje podmínky života na ubytovnách, 18. září 2026
Hlavní aktuální zdroj: 28 objektů, devět navštívených míst, 83 domácností, 138 osob, 24 dětí, účel monitoringu a termíny dalších zpráv.

Město Jablonec nad Nisou – Město mapuje podmínky života na ubytovnách

2. Zastupitelstvo města Jablonec nad Nisou – zápis z 21. května 2026
Vznik projektu, původně uváděných přibližně 31 objektů, důvod zapojení Krajanky, měsíční předávání podkladů a tříměsíční zprávy zastupitelstvu.

Jablonec nad Nisou – zápis zastupitelstva z 21. května 2026

3. Registr smluv – projekt Monitoring rizikových objektů na území města, SD/2026/0502
Dotace 150 000 Kč, termín 1. června až 31. prosince 2026 a podmínky projektu.

Registr smluv – Monitoring rizikových objektů na území města

4. Statutární město Jablonec nad Nisou – výsledky Kontaktního místa pro bydlení, 6. srpna 2026
Kontext toho, jak může na samotný monitoring navazovat praktická pomoc lidem v bytové nouzi.

Město Jablonec nad Nisou – Kontaktní místo zajistilo bydlení 61 domácnostem

5. Statutární město Jablonec nad Nisou – Z Neptunu přestavbou vzniknou městské byty, 30. března 2026
Kontext předchozího problému: 34 plánovaných bytů a odhad rekonstrukce kolem 100 milionů Kč bez DPH.

Město Jablonec nad Nisou – Z Neptunu přestavbou vzniknou městské byty