AI datové centrum v Ralsku: 86 MW, 48 dieselagregátů a otázky, které má vyřešit EIA

V Kuřívodech má vzniknout rozsáhlé datové centrum pro umělou inteligenci. Počítá se šesti datovými bloky, rezervovaným příkonem 86 MW a 48 záložními dieselagregáty. Projekt ale zatím není na konci schvalování. Liberecký kraj požaduje úplné posouzení EIA – a právě to by mělo dát odpovědi na otázky kolem vody, chlazení, hluku, přírody i odpadního tepla.

• Rezervovaný příkon 86 MW není totéž jako roční spotřeba 86 MW a bez provozního profilu nelze poctivě určit roční odběr elektřiny.
• Liberecký kraj požaduje úplné posouzení EIA; k 24. září 2026 je projekt stále pouze ve fázi oznámení.
• Klíčovými tématy budou voda, dieselagregáty, příroda, odpadní teplo a souběh s další energetickou infrastrukturou Ralska.

„Cloud“ zní téměř nehmotně. Ve skutečnosti ale umělá inteligence potřebuje velmi hmotný svět: budovy plné serverů, silné elektrické připojení, chlazení, záložní zdroje a infrastrukturu, která musí fungovat prakticky nepřetržitě.

Právě takový projekt se připravuje v průmyslové zóně v Kuřívodech. AI Data Center Ralsko společnosti RALSKO AI CAMPUS má podle zveřejněných údajů tvořit šest datových bloků. Ze sítě má mít rezervovaný příkon 86 MW, pro výpadky elektřiny se počítá se 48 dieselagregáty o celkovém elektrickém výkonu 115,3 MW a zásobou přibližně 245 tun nafty. Budovy mají zabrat zhruba 16 tisíc metrů čtverečních. Liberecký kraj nyní požaduje, aby záměr prošel úplným posouzením vlivů na životní prostředí.

Velký projekt, ale zatím nikoli hotová věc

První důležitá informace pro obyvatele Ralska a okolí zní: zveřejněné parametry nejsou popisem fungujícího areálu ani výsledkem dokončeného povolovacího procesu.

V informačním systému EIA je projekt veden pod kódem LBK902 a k 24. září 2026 zůstává ve stavu „Oznámení“. Lhůta pro podání vyjádření k oznámení skončila 14. září. V systému zatím není zveřejněn závěr zjišťovacího řízení, dokumentace EIA, posudek ani stanovisko. Jinými slovy: jsme stále v poměrně rané fázi environmentálního posuzování.

Právě v této chvíli se rozhoduje, jak podrobně budou muset být jednotlivé dopady doloženy. Kraj ve svém vyjádření požaduje celý proces EIA a výslovně jmenuje provoz dieselagregátů, spotřebu vody, nakládání s odpadním teplem, zásahy do zeleně a dopady na okolní prostředí.

Co vlastně znamená 86 MW? Není to roční spotřeba

Číslo 86 MW je možná nejvýraznějším údajem celého projektu – a současně číslem, které lze snadno špatně vyložit.

Megawatt je výkon, nikoli množství elektřiny spotřebované za rok. ČEZ Distribuce popisuje rezervovaný příkon jako smluvně sjednanou hodnotu rezervovanou zákazníkovi v předávacím místě. Skutečný maximální odběr může být nižší nebo vyšší a množství odebrané energie se následně vyjadřuje například v megawatthodinách.

Z pouhého údaje „86 MW“ tedy nelze poctivě vypočítat roční spotřebu datového centra ani ji jednoduše převést na „spotřebu jednoho města“. K tomu bychom potřebovali znát skutečný provoz a zatížení serverů v průběhu roku.

To ovšem neznamená, že je 86 MW nepodstatných. Naopak. Jde o velmi významný požadavek na dostupný elektrický výkon a právě rezervace takové kapacity je důležitá pro plánování distribuční soustavy.

Dieselagregáty nemají centrum běžně pohánět. Přesto jsou důležité

Číslo 48 dieselových generátorů může působit, jako by se v Kuřívodech připravovala elektrárna na naftu. Tak projekt popsán není.

Dieselagregáty mají být záložním zdrojem pro případ výpadku elektřiny. Jejich souhrnný elektrický výkon má dosahovat 115,3 MW. To však neznamená, že mají být při běžném provozu všechny trvale spuštěné.

Pro životní prostředí přesto nejde o bezvýznamný detail. Posoudit je třeba způsob jejich zkoušení a provozu, emise, hluk i skladování paliva. Právě proto je kraj zařadil mezi témata, která chce v dalším procesu podrobně prověřit.

U vody se objevila konkrétní otázka, kterou stojí za to vysvětlit

Chlazení je u velkých datových center zásadní téma. A právě kolem vody se už objevila jedna mimořádně konkrétní připomínka.

Ve veřejně zveřejněném podání iniciativa Kraj pod Ralskem upozornila, že podle jejího čtení oznámení pracuje dokumentace zároveň s orientační technologickou potřebou 1 266 m³ vody ročně a s průměrnou hodnotou 45,88 m³ denně. Pokud by druhé číslo znamenalo skutečný celoroční denní průměr, jednoduchý přepočet by dal výrazně vyšší roční hodnotu.

To samo o sobě ještě nedokazuje chybu projektu. Může jít například o rozdílně definované provozní režimy, sezonnost nebo nepřesně vysvětlené údaje. Veřejná připomínka není závěrem úřadu. Je to ale přesně ten typ rozporu, který by měla podrobnější dokumentace jednoznačně vysvětlit – zejména když Liberecký kraj sám spotřebu vody označil za jednu z oblastí vyžadujících další prověření.

Pro místní obyvatele je přitom podstatnější než samotné velké číslo něco jiného: kolik vody bude centrum skutečně potřebovat v nejteplejších dnech, odkud ji vezme a jak bude systém fungovat v období sucha.

Průmyslová zóna neznamená území bez přírody

Záměr má vyrůst v průmyslové zóně bývalého vojenského prostoru. To může být z hlediska využití území výhodnější než stavět na dosud nezastavěné ploše. Současně ale neplatí jednoduchá rovnice „bývalý vojenský areál = přírodně prázdné místo“.

Biologický průzkum investora podle údajů zveřejněných krajem zaznamenal 52 druhů ptáků. U 26 z nich připadá v úvahu hnízdění přímo v dotčené lokalitě a sedm patří mezi zvláště chráněné druhy. Nalezen byl také chráněný slepýš křehký a chránění bezobratlí. Stavba má zasáhnout přibližně 5 300 m² křovin a náletových dřevin.

Současně je důležité dodat i druhou polovinu informace: záměr podle dosavadních podkladů přímo nezasahuje do zvláště chráněného území a vliv na soustavu Natura 2000 byl vyloučen.

Nejde tedy o jednoduchý spor „technologie versus rezervace“. Úkolem EIA bude podrobněji zjistit, jak významné jsou reálné zásahy v konkrétním místě a zda navržená opatření mohou jejich dopad dostatečně omezit.

Klíčová čísla

• 86 MW rezervovaný příkon;
• 6 datových bloků;
• 48 záložních dieselagregátů;
• 115,3 MW jejich souhrnný výkon;
• přibližně 245 tun nafty;
• asi 16 000 m² budov;
• 52 zjištěných druhů ptáků;
• 5 300 m² dotčených křovin a náletů.

Ralsko se současně mění v důležitý energetický prostor

Datové centrum navíc nevzniká ve vzduchoprázdnu. V širším Ralsku se během několika let koncentruje několik významných energetických staveb.

Skupina ČEZ zde od roku 2010 provozuje soubor fotovoltaických elektráren o instalovaném výkonu 55,8 MWp. Na začátku roku 2025 začala v Kuřívodech stavět další elektrárnu s plánovaným výkonem 72 MWp, jejíž spuštění předpokládá v roce 2027. A v aktuálním plánu rozvoje distribuční soustavy ČEZ Distribuce je pro rok 2027 uvedena také nová transformovna 110/35 kV Ralsko–Kuřívody.

Z veřejných podkladů ale nelze automaticky vyvozovat, že jsou tyto stavby budovány kvůli datovému centru nebo že tvoří jediný projekt. Starší fotovoltaika ostatně funguje mnoho let.

Pro obyvatele území je však legitimně důležitý součet změn: další elektrická infrastruktura, nové výrobní i odběrné kapacity, stavební doprava, zásahy do krajiny a požadavky na síť. Právě kumulativní pohled bývá často užitečnější než sledování každého projektu izolovaně.

Odpadní teplo může být příležitost. Zatím ale potřebujeme konkrétní plán

Datové centrum mění velkou část spotřebované elektřiny v teplo, které musí být odváděno chlazením. Proto je zajímavé, že Liberecký kraj mezi tématy k prověření výslovně zařadil také využití vznikajícího tepla.

Nejde jen o místní nápad. Česká pravidla pro energetickou účinnost datových center byla v posledních letech zpřísněna. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že jedním z cílů nových povinností je právě větší využívání energie z odpadního tepla. Povinnosti se vztahují na datová centra s celkovým příkonem od 500 kW.

Tady se může skrývat jeden z nejzajímavějších praktických rozměrů projektu. Samotná věta „teplo bude využito“ by ale nestačila. Podstatné bude, kolik využitelného tepla skutečně vznikne, při jakých teplotách, komu by mohlo sloužit a zda existuje odběratel dostatečně blízko, aby celé řešení dávalo technický a ekonomický smysl.

Ve veřejných zdrojích, které jsme prověřili, zatím konkrétní místní odběratel odpadního tepla potvrzen není.

Co mohou obyvatelé sledovat dál

Nejdůležitější další dokument nebude další tisková zpráva, ale závěr zjišťovacího řízení EIA. Ten ukáže, jak bude environmentální posuzování pokračovat. Liberecký kraj už dal jasně najevo, že požaduje úplný proces.

Nejjednodušší je sledovat záměr pod označením LBK902 – AI Data Center Ralsko v informačním systému CENIA. Na jednom místě se tam postupně objevují oficiální dokumenty a další fáze řízení. K 24. září tam stále svítí pouze stav „Oznámení“.

O projektu nakonec nerozhodne nálepka „AI“, ale konkrétní čísla

Datové centrum může být moderní technologickou investicí a průmyslová zóna v bývalém vojenském prostoru může být pro podobnou stavbu logickým místem. Z dosavadní fáze řízení ale ještě nelze dělat definitivní závěry o skutečné spotřebě elektřiny a vody, využití odpadního tepla, konečných dopadech na okolí ani podmínkách budoucího provozu.

A právě v tom je smysl dalšího posuzování.

Pro veřejnost bude užitečnější méně debatovat o tom, zda je „AI dobrá, nebo špatná“, a více sledovat několik velmi konkrétních údajů: skutečný elektrický odběr, vodní bilanci, režim chlazení, hluk a emise záložních zdrojů, využití odpadního tepla, zásahy do přírody a návaznost na další infrastrukturu v Ralsku.

Až budou tato čísla doložena a vzájemně budou dávat smysl, bude také mnohem jasnější, co přesně má v Kuřívodech vzniknout – a co to bude znamenat pro lidi, kteří v této části Libereckého kraje žijí.

 

Obrázek v úvodu článku je pouze ilustrační.

 

Zdroje a kontext

CENIA – oficiální informační systém EIA, záměr LBK902
CENIA – AI Data Center Ralsko, LBK902

Liberecký kraj – stanovisko k dalšímu posouzení projektu
Liberecký kraj – Pro datové centrum v Ralsku chce kraj úplné posouzení vlivů na životní prostředí

ČEZ Distribuce – vysvětlení rezervovaného příkonu
ČEZ Distribuce – Rezervovaný příkon

Ministerstvo průmyslu a obchodu – energetická pravidla pro datová centra
MPO – Datová centra a povinnosti v oblasti hospodaření energií

ČEZ – fotovoltaické elektrárny v Ralsku a nový projekt v Kuřívodech
Skupina ČEZ – Fotovoltaická elektrárna Ralsko

Kraj pod Ralskem – veřejná připomínka k vodní bilanci projektu
Kraj pod Ralskem – Připomínka k záměru AI Data Center Ralsko