Portál Jablonečana je nová městská online brána, přes kterou mohou lidé i právnické osoby vyřizovat část záležitostí vůči jabloneckému magistrátu bez osobní návštěvy úřadu. Město projekt chystalo od roku 2023, fyzicky jej realizovalo v roce 2025 a veřejně jej představilo v lednu 2026.

Na papíře jde o rozumný směr: méně front, méně běhání po chodbách úřadu, více formulářů a plateb z domova. Zároveň ale platí, že kolem ceny projektu město ve veřejných materiálech komunikuje různé částky, a právě to je jedna z věcí, které si zaslouží střízlivé vysvětlení.

Není to „další web navíc“. Je to místní vrstva mezi občanem a úřadem

Když města mluví o digitalizaci, často to zní jako obligátní fráze. U Portálu Jablonečana ale dává smysl dívat se na věc prakticky: nejde o náhradu celostátního Portálu občana, ale o místní nástroj pro konkrétní agendy magistrátu v Jablonci nad Nisou. Jinými slovy: stát přes své portály řeší státní služby, Jablonec přes tento portál řeší své městské záležitosti.

Město samo portál popisuje jako „bezpečný a uživatelsky přívětivý nástroj“, který umožní vyřídit řadu věcí elektronicky. Z oficiálních podmínek zároveň plyne, že provozovatelem je statutární město Jablonec nad Nisou a portál běží na městské adrese. Přihlašovací obrazovka a technické rozhraní ukazují, že řešení stojí na systému GINIS/APG od společnosti GORDIC.

Kdo s tím přišel, kdo to realizoval a komu portál patří

První jasný veřejný impuls přišel v lednu 2023. Tehdy město oznámilo, že radní rozhodli požádat o dotaci na projekt Portál Jablonečana a že podnět vzešel od komise pro digitalizaci. Politicky jej tehdy veřejně hájil náměstek pro rozvoj a digitalizaci Jakub Chuchlík. Cíl byl jednoduchý: aby lidé co největší část svých záležitostí vyřídili z domova a nemuseli na úřad zbytečně chodit.

V roce 2024 už město přešlo od nápadu k zakázce. Veřejná soutěž byla vedena jako nadlimitní otevřené řízení a týkala se Portálu Jablonečana a systému pro robotizaci a automatizaci procesů. Pro samotnou část A, tedy Portál Jablonečana, byla u dřívější soutěže uvedena předpokládaná hodnota 5 905 000 Kč bez DPH; u následné zakázky rozdělené na dvě části byla celková předpokládaná hodnota 7 348 000 Kč bez DPH. Město pak v lednu 2026 uvedlo, že ekonomicky nejvýhodnější nabídku podala společnost GORDIC.

Kolik to stálo? Tady už začíná být obraz méně čistý

Ve veřejně dostupných oficiálních materiálech se objevují nejméně tři různé částky. Město v lednu 2026 napsalo, že „celkové náklady činí 4,1 mil. Kč“ a že EU přispěje částkou 3,5 mil. Kč. Ve stejném textu zároveň uvedlo, že hodnoticí komise vybrala nabídku firmy GORDIC ve výši 3 875 630 Kč včetně DPH. Na samostatné projektové stránce města je ale u stejného projektu uvedeno 6 091 563,50 Kč celkových nákladů a 5 177 828,98 Kč dotace EU. Obě oficiální varianty přitom znamenají zhruba 85% evropské spolufinancování.

Co z toho plyne? Nejspíš se tu míchají různé roviny: cena vítězné dodavatelské nabídky, celkové náklady projektu a dotační rozpočet. To je v IT projektech běžné, ale pro občana je to poněkud matoucí. Město by proto mělo srozumitelně jednou větou vysvětlit, co je cena dodávky, co jsou celkové projektové náklady a co je dotace.

Zadání totiž nepočítalo jen s „obyčejným webem“, ale s transakčním portálem napojeným do městských systémů, s přihlášením přes elektronickou identitu, s formulářovým systémem, odesíláním podání z aplikace, platební bránou, napojením na státní Portál občana a s údržbou, servisní a rozvojovou podporou po dobu šesti let. Za takový rozsah nepůsobí vítězná cena 3,88 milionu Kč včetně DPH jako přestřelená. Skutečný verdikt ale padne až podle využívání: kolik lidí portál opravdu používá a zda úřadu ubyde rutinní agenda na přepážkách.

Jak to fungovalo dosud a proč portál dává smysl

Před portálem nebyl občan bez digitálních možností. Řada životních situací šla řešit osobně, poštou, datovou schránkou nebo e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem. Jenže tyto cesty byly roztříštěné: člověk musel hledat konkrétní stránku, správný formulář, správnou adresu a správný postup. U některých agend to šlo přes portál města, u jiných přes e-podatelnu, jinde přes datovou schránku.

Právě tady má Portál Jablonečana smysl. Neslibuje, že „všechno bude jedním kliknutím“, ale spojuje rozptýlené městské digitální služby do jednoho rozhraní: formuláře, přehled poplatků, online platby, stav podání, upozornění a přístup k popisům životních situací. To je pro běžného člověka mnohem důležitější než samotná technická zkratka digitalizace.

Co portál přesně umí

Oficiálně portál umožňuje elektronické podávání žádostí a formulářů, kontrolu předepsaných plateb vůči městu, jejich online úhradu přes platební bránu nebo QR kód, sledování stavu podání a notifikace e-mailem. Uživatel má po přihlášení k dispozici levé menu s položkami jako formuláře, životní situace, poplatky, „Chci zaplatit“, moje formuláře a odkaz na Portál veřejné správy.

Město konkrétně uvádí formuláře pro místní poplatky, nájem městských bytů, dotace a jejich vyhodnocení, majetkoprávní záležitosti, oznámení o konání akcí, potvrzení o bezdlužnosti, stížnosti a žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Důležitý detail: některé údaje jsou po přihlášení předvyplněné z identity občana a u každého formuláře je kontakt na odpovědnou osobu.

Co potřebujete, aby portál opravdu fungoval

Základní podmínkou je Identita občana. Město výslovně uvádí, že se lze přihlásit prostřednictvím bankovní identity, Mobilního klíče eGovernmentu, eObčanky, MojeID a dalších prostředků podporovaných Národním bodem pro identifikaci a autentizaci. Bez toho se do plnohodnotné části portálu nedostanete.

Po prvním přihlášení je rozumné hned doplnit e-mail a telefon v části „Osobní údaje“. Návod města s tím počítá a bez správně vyplněného kontaktu přijdete o část praktické hodnoty portálu, zejména o notifikace a potvrzení o doručení. Technickou podporu město uvádí na adrese oit@mestojablonec.cz.

Elektronický podpis není pro běžné řádné podání nutný. To je důležitá a praktická zpráva. Městský návod výslovně říká, že identita je ověřena už samotným přihlášením, případně verifikací napojeného účtu právnické osoby. Kvalifikovaný certifikát a doplněk „Gordic Browser Extension“ potřebujete až tehdy, když chcete formulář elektronicky podepisovat.

Praktická příručka: jak portál použít krok za krokem

1. Přihlaste se přes Identitu občana.
   Na úvodní stránce zvolíte „Identita občana“, projdete ověřením a při prvním vstupu udělíte souhlas se zpracováním údajů. Pro většinu lidí bude nejsnazší bankovní identita.
2. Doplňte kontaktní údaje.
   Po prvním přihlášení otevřete osobní údaje a uložte e-mail a telefon. Portál s nimi dál pracuje při potvrzeních a upozorněních.
3. V levém menu si vyberte, co chcete řešit.
   Formuláře slouží pro podání, „Poplatky“ ukazují vaše předepsané městské platby, „Chci zaplatit“ slouží i pro úhradu podle variabilního symbolu, „Moje formuláře“ ukazují rozpracované i odeslané žádosti.
4. Vyplňte formulář a nechte si ho zkontrolovat.
   Povinná pole jsou označena červeně, nepovinná zeleně. Můžete ukládat rozpracovanou verzi, vytisknout PDF, provést kontrolu a teprve poté odeslat. O doručení máte přijít potvrzení e-mailem.
5. Platbu uděláte přímo v portálu.
   U předepsaných poplatků se dostanete přes záložku „Poplatky“. Portál nabízí bankovní převod, kartu přes GP WebPay i QR kód. U volby „Chci zaplatit“ zadáte variabilní symbol a necháte si platbu ověřit.
6. Pokud vystupujete za firmu nebo spolek, je postup delší.
   Nejprve se přihlásí fyzická osoba s oprávněním jednat za právnickou osobu, přidá subjekt přes IČO, doplní kontakty a následně se řeší formulář plné moci a verifikace účtu magistrátem. Teprve pak lze portál používat jménem právnické osoby.

Deset situací, kdy portál dává největší smysl

1. Přihlášení psa a následná kontrola nebo úhrada poplatku ze psa.
2. Ohlášení plátce místního poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.
3. Ohlášení a agenda místního poplatku z pobytu.
4. Agenda místního poplatku za užívání veřejného prostranství.
5. Podání stížnosti nebo podnětu městu.
6. Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.
7. Žádost o potvrzení o bezdlužnosti.
8. Žádost o byt v obecním zájmu nebo jiný městský bytový formulář.
9. Žádosti o individuální dotace a nově i některé dotační programy města.
10. Majetkoprávní věci: koupě nebo směna pozemků, prodej objektu, věcná břemena či oznámení o konání akce.

Co od portálu raději nečekat

Portál Jablonečana není zázračný „superportál na všechno“. Řada státních služeb zůstává na celostátních portálech, typicky třeba agenda řidičských průkazů. Městský portál proto berte jako městskou bránu k městským agendám, ne jako úplnou náhradu státu. Právě to je nejstřízlivější očekávání.

Zajímavost: můžete zaplatit i poplatek za někoho jiného

Tohle je drobnost, která může být v praxi překvapivě užitečná. Návod města výslovně uvádí, že přes funkci „Chci zaplatit“ je možné uhradit poplatek i za jinou osobu, než je právě přihlášená do portálu. Podmínka je jediná: musíte znát variabilní symbol platby. To se může hodit třeba v rodině, když za seniora nebo dítě platí někdo jiný.

Praktický nástroj, který stojí za vyzkoušení

Portál Jablonečana není revoluce, která by obrátila fungování úřadu vzhůru nohama. Je to spíš praktický nástroj, který dává dohromady to, co bylo dosud roztroušené mezi různými formuláři, stránkami a elektronickými kanály. Pro občana je největší přínos v jednoduchosti: přihlásit se, vybrat formulář, odeslat, zaplatit, mít přehled.

Kritická poznámka ale zůstává. Dobrá digitalizace nezačíná softwarem. Začíná tím, že občan rozumí, k čemu služba je, kolik stála a proč ji má používat.

 

Odkazy a kontext

1. Statutární město Jablonec nad Nisou – „Co je Portál Jablonečana“
2. Statutární město Jablonec nad Nisou – „Portál Jablonečana: online, rychle a bezpečně“
3. Statutární město Jablonec nad Nisou – projektová stránka „Portál Jablonečana“
4. Statutární město Jablonec nad Nisou – „Magistrát chystá Portál Jablonečana“
5. Národní elektronický nástroj – veřejná zakázka a část A „Portál Jablonečana“
6. Oficiální návod Portálu Jablonečana