Stát jim dal razítko. Kdo hlídá 5 226 českých znalců?

Znalecký posudek může ovlivnit verdikt soudu, péči o dítě, výši škody i cenu podniku. Státní razítko však nepotvrzuje, že je každý závěr správný. Aktuální data navíc odhalují systém, z něhož odborníci odcházejí, část zapsaných nepracuje a kontrola často přichází až poté, co posudek zasáhl do lidského života.

• Česko eviduje 5 226 znalců-fyzických osob, ale skutečně aktivních a dostupných je méně.
• Od roku 2021 zaniklo 2 555 oprávnění; 84,9 % skončilo dobrovolně a pouze 41 zrušil stát pravomocným rozhodnutím.
• Posudek je právně jen důkaz, v praxi však může zásadně ovlivnit svobodu, péči o děti i miliardový majetek.

Kulaté razítko působí důvěryhodně. Jakmile je pod dokumentem podpis znalce a státní pečeť, snadno vznikne dojem, že odbornou otázku právě vystřídala nezpochybnitelná pravda. Jenže tak to není.

Znalec není státní zaměstnanec, úřední prorok ani člověk, za jehož každý závěr ručí Česká republika. Je to samostatný odborník s veřejným oprávněním. Stát prověřuje podmínky pro jeho zápis, stanovuje mu povinnosti a může jej kontrolovat. Negarantuje však, že každý jeho posudek bude správný, úplný a nestranný.

Právě v tomto rozdílu se skrývá hlavní problém. Posudek je podle práva pouze jedním z důkazů. V praxi však může rozhodnout, zda někdo půjde do vězení, přijde o děti, dostane odškodnění nebo prodá státní majetek za miliardy.

Stát nemá 5 226 vlastních znalců

Podle aktuálního exportu registru Ministerstva spravedlnosti bylo k 18. srpnu 2026 evidováno 5 226 znalců-fyzických osob, 88 znaleckých kanceláří a 110 znaleckých ústavů. Celkem tedy 5 424 znaleckých subjektů. U 134 z nich byl výkon oprávnění pozastaven, takže bez pozastavení zůstávalo 5 290 subjektů.

Ani poslední sloupec ale neříká, kolik znalců skutečně přijímá nové zakázky. Člověk může mít platné oprávnění, ale znaleckou činnost vykonávat jen výjimečně nebo vůbec. Aktuální registr je proto přesným seznamem oprávnění, nikoli spolehlivou mapou reálně dostupné kapacity.

Dlouhodobý trend je nepříznivý. Oficiální legislativní podklady uváděly v lednu 2021 celkem 7 276 znalců a v září 2023 už jen 5 857. V porovnání s dnešními 5 226 fyzickými osobami jejich počet od začátku roku 2021 klesl přibližně o 28 %. V roce 2013 přitom bylo v Česku téměř deset tisíc znalců.

Dva režimy pod jedním razítkem

Současný systém má ještě jednu zvláštnost. Z 5 424 platných oprávnění je 5 001 nadále vedeno podle starého zákona z roku 1967. Pouze 423 subjektů je zapsáno podle nového zákona účinného od roku 2021.

Původní reforma počítala s tím, že se starší znalci budou muset přelicencovat. Nové podmínky, zkoušky a administrativa však přilákaly výrazně méně žadatelů, než stát očekával. Hrozilo, že na konci přechodného období zmizí ze seznamu další tisíce odborníků. Zákonodárci proto starým znalcům časové omezení oprávnění zrušili; u starších kanceláří a ústavů prodloužili přechodné období do konce roku 2028.

Výsledkem je kompromis. Stát zabránil skokovému kolapsu systému, zároveň ale zachoval souběh dvou režimů. Stejné označení „znalec“ tak může skrývat odlišnou cestu k oprávnění a rozdílné požadavky platné v době zápisu.

Viditelné je to například u psychologie. Ministerstvo v roce 2024 evidovalo 117 znalců-fyzických osob, ale jen deset z nich bylo zapsáno podle nového zákona. Čtrnáct znalců ze starého režimu nesplňovalo současnou podmínku jednooborového magisterského studia psychologie. Neznamená to automaticky, že pracují špatně. Ukazuje to však, že státní razítko dnes není výsledkem jednotného kvalifikačního síta.

Padesát dva oborů, ale většinu práce nesou dva

Zákon vymezuje 52 znaleckých oborů: od ekonomiky, stavebnictví, dopravy a zdravotnictví přes psychologii, kriminalistiku, expertizu písma a kybernetickou bezpečnost až po zemědělství, životní prostředí, kulturu nebo sport.

Zátěž je však soustředěna do několika oblastí. V elektronické evidenci bylo za rok 2024 zapsáno 99 813 zadaných posudků. Z toho připadlo:

• 64 685 zadání na ekonomiku;
• 26 910 na zdravotnictví;
• 2 687 na stavebnictví;
• 1 269 na kriminalistiku;
• 1 151 na dopravu;
• 1 136 na strojírenství.

Ekonomika a zdravotnictví tak společně představovaly téměř 92 % všech evidovaných zadání.

Samotné ministerstvo ale před přesným vykládáním těchto čísel varuje. Někteří znalci údaje nezapisují úplně, část záznamů neaktualizuje a někteří podle zprávy elektronickou evidenci „bojkotují či redukují“. Zadaných posudků bylo za rok 2024 evidováno 99 813, zpracovaných 81 177. Rozdíl tvoří stornovaná zadání, meziroční přesahy i chyby v evidenci.

Stát tedy poprvé disponuje poměrně podrobnými daty, ale stále nemá dokonale spolehlivý obraz toho, kolik práce bylo skutečně provedeno.

Psychiatrie: málo lidí, vysoký věk a stovky posudků ročně

Největší riziko se neukrývá v celkovém počtu, ale v jednotlivých specializacích a regionech.

V psychiatrii bylo v roce 2024 evidováno 142 aktivních znaleckých subjektů a 7 793 zadání. Třicet šest znalců nevykázalo ani jeden posudek. Sedm naopak zpracovalo více než 200 posudků a jeden přesáhl hranici 400 posudků za rok.

To je více než jeden posudek na každý kalendářní den.

Navíc 53 ze 137 fyzických osob, tedy 39 %, bylo ve věku od 66 do 90 let. Jen osmnácti bylo mezi 35 a 50 lety. V Libereckém, Karlovarském a Pardubickém kraji byli evidováni vždy pouze dva znalci z psychiatrie.

Právě zde je nejlépe vidět rozdíl mezi razítkem a skutečnou službou. Občan může v celostátním registru vidět tisíce jmen, ale pro konkrétní psychiatrické vyšetření může soud v některých regionech vybírat mezi dvěma lidmi – pokud jsou oba dostupní.

Ani psychologie nevypadá dobře. Ze 117 evidovaných fyzických osob nevykázalo v roce 2024 žádný posudek 48. Průměrný věk znalce byl 63 let. Za předchozích pět let požádali o zápis pouze dva noví zájemci.

Nečekaný problém: používané psychologické metody

Ministerstvo podrobněji analyzovalo patnáct psychologických posudků, proti nimž v roce 2024 obdrželo stížnost. Čtrnáct z nich obsahovalo některou projektivní metodu. Mezi používanými nástroji byly Baum test, Lüscherův barevný test nebo SPARO, které ministerská zpráva uvádí jako příklady metod nevalidovaných, bez aktuálních norem nebo přímo zdiskreditovaných.

Toto zjištění nelze zobecnit na všech 1 518 psychologických posudků vypracovaných v daném roce. Analyzován byl malý a specifický vzorek napadených dokumentů. Je však legitimní ptát se, proč se metody, nad jejichž spolehlivostí visí odborné pochybnosti, objevují v posudcích, které mohou ovlivňovat péči o děti, svéprávnost nebo věrohodnost člověka.

Posudek je důkaz, nikoli rozsudek

Znalec má zodpovědět odborné skutkové otázky. Nemá rozhodovat o vině, vykládat právo ani nahrazovat soudce.

Soud není jeho závěrem vázán a musí posudek hodnotit spolu s ostatními důkazy. Má zkoumat, zda je úplný, srozumitelný, logický, založený na dostatečných podkladech a zda znalec nepřekročil svou odbornost. Pokud je posudek nejasný nebo vyvolává pochybnosti, soud může požádat o vysvětlení, doplnění nebo nechat závěry přezkoumat jiným znalcem.

Potíž je zřejmá: soudce má posudek kriticky hodnotit, ale zpravidla nemůže vlastní odborností nahradit psychiatra, statika, genetika nebo znalce oceňujícího podnik. Pokud proti sobě nestojí jiný odborný názor, může se technický závěr snadno stát faktickým základem celého rozhodnutí.

Velkou roli hraje už samotné zadání. Kdo vybírá podklady, formuluje otázky nebo požaduje ocenění k určitému datu, vymezuje prostor, v němž se znalec pohybuje. Dobře zpracovaný posudek proto musí nejen odpovědět, ale také ukázat, z jakých dat vycházel, jakou metodu použil a kde jsou hranice jeho závěru.

Klíčová čísla

• 5 226 fyzických osob;
• 5 424 subjektů;
• 134 pozastavení;
• 52 oborů;
• 99 813 zadání v roce 2024;
• tarif 800–1 000 Kč za hodinu;
• 2 555 zániků od roku 2021;
• 41 pravomocných zrušení;
• 57 pokut za rok 2024.

Posudek si může objednat i soukromá strana

Znalce neustanovují pouze soudy nebo policie. Posudek si může objednat firma, pojišťovna, obec i běžný účastník sporu.

Pokud soukromý posudek splňuje zákonné náležitosti a obsahuje doložku, že si znalec uvědomuje následky vědomě nepravdivého posudku, postupuje se při jeho provádění v civilním i trestním řízení stejně jako u posudku vyžádaného soudem nebo orgánem činným v trestním řízení.

To však neznamená, že všechny posudky mají stejnou přesvědčivost. Strana si znalce vybírá a platí. Znalec přesto musí zůstat nezávislý a nestranný. Nemá být odborným advokátem svého zákazníka.

V praxi tak vzniká „souboj posudků“. Jedna strana přinese ocenění, druhá revizní ocenění a soud musí rozpoznat, který závěr stojí na lepších datech a metodách. Rozhodující nemá být počet razítek, ale přezkoumatelnost práce.

Hodina za 800 až 1 000 korun

Když posudek zadá orgán veřejné moci, cenu si se znalcem volně nesjednává. Základní odměna činí 800 až 1 000 Kč za hodinu účelně vynaložené práce. Může se zvýšit až o 20 % u mimořádně obtížného posudku a až o 50 % při nutnosti rychlého zpracování. Naopak za vady nebo prodlení lze odměnu krátit, ve zvlášť závažném případě i zcela odepřít.

K odměně se připočítávají účelně vynaložené výdaje, cestovné, náhrada ztráty času a případně DPH. Běžné administrativní náklady, vybavení, pojištění, odvody a většina provozního zázemí už mají být zahrnuty v hodinové odměně.

Pro specializovaného lékaře, IT experta nebo odborníka na oceňování podniků nemusí být taková sazba ve srovnání s komerční praxí zvlášť přitažlivá. Zvýšení z někdejších 300 až 550 Kč, které platilo do konce roku 2022, situaci zlepšilo, ale příliv nových znalců zatím nevyvolalo.

Ve veřejných zdrojích přitom chybí jednoduchý souhrnný údaj, kolik stát za znalečné ročně skutečně vydá. Výdaje jsou rozděleny mezi soudy, policii, státní zastupitelství, ministerstva, obce a další instituce. Elektronická evidence částky přiznaného znalečného obsahuje, ale tyto údaje nejsou veřejné.

Veřejnost tedy zná tarif, nikoli celkový účet.

Kdo znalce kontroluje

Hlavním dohledovým orgánem je Ministerstvo spravedlnosti. Vede seznam, uděluje oprávnění, přijímá stížnosti, může kontrolovat posudky a projednává přestupky. Za méně závažná pochybení může uložit písemné napomenutí, za přestupky pokutu a v závažných nebo opakovaných případech oprávnění zrušit.

Kontrola ale probíhá na několika úrovních:

• zadavatel kontroluje, zda posudek odpověděl na položené otázky;
• soud hodnotí posudek jako důkaz;
• účastníci mohou namítat podjatost, vady nebo překročení odbornosti;
• jiný znalec může zpracovat revizní posudek;
• ministerstvo řeší porušení zákonných povinností;
• za způsobenou újmu může vzniknout občanskoprávní odpovědnost;
• vědomě nepravdivý nebo hrubě zkreslený posudek může vést i k trestnímu stíhání.

Nejnovější zveřejněná ministerská dohledová zpráva se vztahuje k roku 2024. Úřad tehdy přijal 265 podnětů a oznámení, zahájil 64 přestupkových řízení a evidoval 78 pravomocných rozhodnutí. Celkem 57 pravomocných pokut dosáhlo částky 1 395 500 Kč. Průměrná pokuta činila 24 482 Kč, medián pouze 14 000 Kč.

Nejčastějším proviněním bylo porušení povinnosti vykonávat činnost s odbornou péčí. Ministerstvo současně přiznalo, že jeho oddělení zůstávalo zatíženo nedodělky z minulých let. Většina pravomocných rozhodnutí roku 2024 se vztahovala k případům došlým už v letech 2022 a 2023.

Kontrola tedy existuje. Nemusí však být rychlá – a především většinou začíná až poté, co byl posudek odevzdán a někdo si na něj stěžoval.

Přes 2 500 odchodů, ale jen 41 zrušení státem

Od 1. ledna 2021 do 18. srpna 2026 zaniklo podle registru 2 555 znaleckých oprávnění. Rozhodující je však důvod:

Z 41 pravomocných zrušení se 21 týkalo fyzických osob, jedenáct znaleckých kanceláří a devět ústavů.

Čísla obracejí obvyklý dojem. Hlavním příběhem posledních let není masové odebírání razítek za vadné posudky. Je jím dobrovolný odchod odborníků. Jen v roce 2021 skončilo 1 087 subjektů, z toho 1 063 dobrovolně.

Veřejná data navíc u jednotlivých zrušení neuvádějí konkrétní skutkový důvod. Zákon umožňuje odebrat oprávnění například při ztrátě kvalifikačních podmínek, dlouhodobé neschopnosti řádně pracovat nebo závažném či opakovaném porušování povinností. Z čísla 41 proto nelze dovozovat, že šlo ve všech případech o potrestání za nepravdivý posudek.

Ukazuje to případ společnosti Česká znalecká. Její oprávnění bylo zrušeno kvůli nesplnění přechodné personální podmínky – nedoložila požadované dva oprávněné znalce. Nešlo tedy přímo o sankci za jeden konkrétní posudek.

V samostatném řízení ovšem firma dostala pokutu 380 000 Kč za pochybení ve 21 posudcích. Ministerstvo jí vytýkalo mimo jiné výkon mimo rozsah oprávnění a nedostatečné vysvětlení použitých metod a podkladů. Pokuta po soudním přezkumu definitivně obstála u Nejvyššího správního soudu v červenci 2026.

Otevřené otázky

• Kolik stát, kraje a obce ročně za znalečné celkem zaplatí?
• Kolik znalců skutečně přijímá nové případy?
• Jaké byly konkrétní důvody všech 41 pravomocných zrušení?
• Zveřejní ministerstvo dohledová data za rok 2025?
• Jak se po roce 2028 změní počet oprávnění po prověrce nečinnosti?

První skutečná prověrka nečinnosti přijde až v roce 2028

Zákon umožňuje zrušit oprávnění také znalci, který za pět let nezpracuje alespoň tři posudky. Toto pravidlo však zatím nemohlo být systematicky použito.

Elektronická evidence byla spuštěna až v listopadu 2022 a za první spolehlivěji použitelný rok považuje ministerstvo rok 2023. První pětileté období proto skončí až 1. ledna 2028. Teprve poté bude možné zahájit plošné rušení oprávnění pro nečinnost.

Do té doby budou v celkovém počtu zůstávat i lidé, kteří mají platné razítko, ale několik let nevykázali jediný posudek.

Čapí hnízdo: když se znalci stanou součástí politického boje

Kauza Čapí hnízdo ukazuje, že se předmětem sporu nemusí stát jen posuzovaná firma nebo obžalovaní, ale také samotní znalci.

Ekonomický znalec Vítězslav Hálek dospěl k závěru, že Farma Čapí hnízdo nebyla schopna projekt realizovat bez ekonomických vztahů s Agrofertem. Znalec Jaroslav Šantrůček, jehož posudek předložila obhajoba, naopak tvrdil, že firma parametry malého podniku splňovala. Obhajoba zpochybňovala Hálkovu metodiku, podklady i to, zda nepřekračoval hranici mezi ekonomickou a právní otázkou.

Znalec tu nevystupoval jako neutrální hlas, po jehož projevu diskuse skončí. Jeho práce se sama stala bojištěm. Právě tak má v kontradiktorním řízení odborný důkaz fungovat: může být napadán a přezkoumáván. Pro veřejnost však bývá obtížné odlišit věcnou kritiku metodiky od politického útoku na nepohodlného odborníka.

OKD: posudek ovlivnil miliardový obchod, znalec skončil před soudem

Při privatizaci OKD schválila vláda prodej státního podílu za 4,1 miliardy Kč. Obžaloba později tvrdila, že hodnota podílu byla nejméně 9,8 miliardy a že znalec Rudolf Doucha podnik výrazně podhodnotil.

Doucha byl obžalován kvůli údajně hrubě zkreslenému posudku a hrozilo mu až deset let vězení. Soudy jej však zprostily obžaloby a Nejvyšší soud v roce 2021 dovolání žalobce odmítl jako zjevně neopodstatněné.

Případ připomíná druhou stranu znalecké moci. Znalec může ovlivnit miliardový obchod, ale může se také stát člověkem, na něhož se po politickém a ekonomickém neúspěchu soustředí trestní odpovědnost. Stíhání znalce ještě nedokazuje, že jeho posudek byl trestně nepravdivý.

Slavomil Fischer: závěry o lidech, které nevyšetřil

Psycholog Slavomil Fischer přišel o znalecké oprávnění v červenci 2025. Rozhodnutí ministerstva získaly Seznam Zprávy podle informačního zákona a zveřejnily jeho podstatné části v červenci 2026.

Ministerstvo podle dokumentu prověřovalo nejméně šest stížností. Fischerovi vytklo, že v některých případech hodnotil osobnost a duševní stav lidí, které osobně nevyšetřil, vycházel z jednostranných informací objednatele a pod znaleckou pečetí prezentoval nedostatečně podložené názory. Část případů se týkala sporů rodičů o děti.

Fischer se hájil tím, že své závěry označoval jako hypotézy a vycházel z dostupných podkladů. Ministerstvo však dospělo k závěru, že se podobný postup opakoval a odporoval požadavkům na nestrannou a odbornou práci.

Doloženo je správní odebrání oprávnění kvůli závažným profesním pochybením. Veřejné podklady nedokládají pravomocný trestní rozsudek za vědomě nepravdivý posudek.

Soňa Peková: kde končí odborný názor a začíná aktivismus

Mimořádně aktuální je případ molekulární genetičky Soni Pekové. Ministerstvo spravedlnosti jí 17. srpna 2026 zrušilo znalecké oprávnění kvůli posudku o mRNA vakcínách proti covidu, který vypracovala pro slovenského vládního zmocněnce Petera Kotlára.

Ministerstvo jí nevytklo samotné veřejné názory na očkování. Za problém označilo to, že podle rozhodnutí využila znalecký posudek k prosazování cíle, s nímž se sama předem veřejně ztotožnila. Úřad poukázal také na její předchozí spolupráci s Kotlárem a dospěl k závěru, že existují zásadní pochybnosti o její nestrannosti.

Od spuštění elektronické evidence v roce 2022 Peková vykázala jediný posudek – právě ten pro Kotlára. Na jeho základě slovenský zmocněnec tvrdil, že vakcíny mohou měnit lidskou DNA a vyvolávat závažná onemocnění. Následná analýza Slovenské akademie věd zjistila ve zkoumaných vakcínách množství zbytkové DNA pod bezpečnostním limitem a nenašla věrohodný důkaz, že by tato DNA měnila lidský genom.

K 18. srpnu 2026 ještě rozhodnutí o Pekové nebylo pravomocné. Mohla proti němu podat rozklad, sama však oznámila, že se bránit nebude. Do výše uvedené statistiky 41 pravomocných zrušení proto tento případ zatím nepatří.

Případ přesně ukazuje, proč razítko není jen rozšířenou verzí svobody projevu. Znalec může mít politické i společenské názory. Jakmile však použije státní pečeť, musí být schopen oddělit osobní cíl od nestranného odborného zkoumání.

Co můžete udělat, když posudek zasahuje do vašeho případu

Nesouhlas s výsledkem ještě neznamená, že je posudek vadný. Současně ale není rozumné přijmout jej pouze proto, že je opatřen razítkem.

Pokud posudek ovlivňuje váš soudní, správní nebo rodinný spor, má smysl prověřit několik věcí:

1. Zkontrolujte znalce v oficiálním registru.
   Ověřte, zda měl v době zpracování platné oprávnění a zda posudek spadá do jeho oboru, odvětví a specializace.
2. Zjistěte přesné zadání.
   Podívejte se, jaké otázky znalec dostal, od koho získal podklady a zda neodpovídá i na právní otázky, které náleží soudu.
3. Hledejte metodu a cestu k závěru.
   Posudek má vysvětlovat použité podklady, postup, výpočty, omezení i důvody, proč znalec zvolil právě danou metodu. Samotné autoritativní konstatování nestačí.
4. Namítejte konkrétní vady, nikoli pouze výsledek.
   Význam mají rozpory, chybějící data, nevysvětlená metoda, překročení odbornosti, ignorované alternativy nebo možné známky podjatosti.
5. Žádejte vysvětlení, doplnění nebo přezkum.
   Je-li posudek nejasný či neúplný, může soud znalce vyslechnout nebo požádat o doplnění. Pokud pochybnosti trvají, může být zpracován revizní posudek.
6. Nezaměňujte stížnost ministerstvu za obranu v řízení.
   Ministerstvo může řešit porušení povinností znalce, ale samo nezmění rozsudek ani rozhodnutí ve vašem případu. Námitky je nutné včas uplatnit také před soudem nebo úřadem, který posudek používá.

Soukromý revizní posudek zpravidla nejprve platí jeho objednatel. O konečné náhradě nákladů může podle druhu řízení a jeho výsledku rozhodnout soud. V trestním řízení hradí posudek vyžádaný policií, státním zástupcem nebo soudem stát.

Razítko potřebujeme. Slepou důvěru nikoli

Česká justice se bez znalců neobejde. Soudce nemůže sám vypočítat hodnotu podniku, určit příčinu technického selhání nebo diagnostikovat duševní poruchu. Znalec je nezastupitelným překladatelem mezi odborným světem a právním rozhodováním.

Právě proto nestačí tvrdit, že posudek je „pouze jeden z důkazů“. Ve skutečném řízení může být odborným pilířem, bez něhož se celý případ zhroutí. Čím větší je tato faktická moc, tím důležitější jsou nestrannost, přezkoumatelná metoda a rychlá kontrola.

Stát dnes dokáže říci, kolik oprávnění rozdal. Stále však neumí veřejnosti jednoduše ukázat, kolik znalců skutečně pracuje, kolik peněz celý systém stojí a z jakých konkrétních důvodů bylo každé z 41 oprávnění pravomocně zrušeno. Kvalitu dat zatěžují chybné zápisy a první systematické vyřazování dlouhodobě nečinných znalců přijde nejdříve v roce 2028.

Státní razítko je vstupenka k výkonu důležité veřejné role. Nemá být vstupenkou k automatické důvěře. Nejlepší ochranou není zrušení znalců ani představa, že všichni pracují na objednávku. Je jí systém, ve kterém lze každý závažný závěr srozumitelně vysvětlit, odborně napadnout a včas přezkoumat.

 

Otázky a odpovědi

Je soudní znalec zaměstnancem státu?
Ne. Je to samostatný odborník nebo organizace s oprávněním uděleným státem.

Znamená razítko, že je posudek správný?
Ne. Potvrzuje oprávnění znalce a formální režim jeho práce, nikoli automatickou správnost každého závěru.

Může si účastník soudu objednat vlastního znalce?
Ano. Splní-li posudek zákonné náležitosti, může být proveden stejně jako posudek vyžádaný soudem.

Kam si lze na znalce stěžovat?
Ministerstvu spravedlnosti. Stížnost ale nenahrazuje námitky a opravné prostředky v samotném řízení.

Kolik znalec dostává od státu?
Základní tarif činí 800 až 1 000 Kč za hodinu účelně vynaložené práce, k němuž mohou přibýt zákonné náhrady a příplatky.

 

Zdroje a kontext

[1] Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, účinné znění od 1. ledna 2026 – Ministerstvo spravedlnosti.

[2] Seznam znalců – úplný export otevřených dat – Ministerstvo spravedlnosti; vlastní zpracování dat ke dni 18. srpna 2026.

[3] Sněmovní tisk 750 – novela zákona o znalcích a doprovodná důvodová zpráva – Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

[4] Výroční zpráva 2024 o metodice a dohledové agendě soudních znalců, verze 2 – Ministerstvo spravedlnosti, srpen 2025.

[5] Vyhláška č. 504/2020 Sb. o znalečném, znění účinné od 1. ledna 2026 – Ministerstvo spravedlnosti.

[6] Výkladové stanovisko k testu nečinnosti znalců – Ministerstvo spravedlnosti, 2026.

[7] Vyhledání znalce a postavení znaleckého posudku v českém řízení – Evropský portál e-Justice.

[8] Hodnocení znaleckého posudku soudem – Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu.

[9] Rozsudek NSS 10 As 324/2023-50 – zrušení oprávnění České znalecké – Nejvyšší správní soud.

[10] Rozsudek NSS 4 As 54/2025-66 – pokuta 380 000 Kč za pochybení ve znaleckých posudcích – Nejvyšší správní soud, 30. července 2026.

[11] Soud v kauze Čapí hnízdo a rozdílné závěry ekonomických znalců – ČT24, 14. února 2024.

[12] Nejvyšší soud definitivně zprostil obžaloby aktéry privatizace OKD – ČT24, 12. května 2021.

[13] Ministerské rozhodnutí o odebrání oprávnění Slavomilu Fischerovi – Seznam Zprávy, 31. července 2026.

[14] Peková přišla o znalecké oprávnění kvůli posudku o vakcínách; rozhodnutí zatím nebylo pravomocné – iROZHLAS, 17. srpna 2026.

[15] Výsledky analýzy mRNA vakcín – Biomedicínské centrum Slovenské akademie věd, 4. září 2025.