Co Jablonec opravdu řeší? Mapa témat před komunálními volbami 2026
Nejdřív problémy města, teprve potom volební sliby. Prošli jsme podněty obyvatel, bezpečnostní průzkum, bytovou politiku, investice i strategické dokumenty Jablonce. Nevznikl žebříček „nejhorších problémů“, ale čtyři oblasti, u nichž má smysl chtít po příštím zastupitelstvu konkrétní a měřitelnou odpověď.
- Data nepodporují jednoduchý žebříček „největších problémů“, ale opakovaně ukazují čtyři silné tematické oblasti.
- Pasířská, Neptun a terminál ukazují tři různé stupně cesty od problému k reálnému výsledku.
- Pro posuzování volebních slibů je užitečný metr: opatření – termín – cena – financování – měřitelný výsledek.
Před komunálními volbami se obvykle nejprve otevřou programy kandidujících stran a začne se zjišťovat, kdo co slibuje. Tentokrát jsme postup obrátili. Nejdřív jsme hledali, co má příští jablonecké zastupitelstvo skutečně řešit. Teprve potom má smysl porovnávat, co na tyto problémy nabízejí politici.
Liberecké listy proto prošly participační podklady z jednotlivých částí Jablonce, bezpečnostní průzkum, bytovou politiku, strategické dokumenty, připravované projekty i velké investice. Výsledkem není žebříček deseti „největších problémů“. Takové pořadí by totiž předstíralo přesnost, kterou dostupná data nemají.
Dobře je to vidět právě na rozsáhlé participaci k územní studii Charakter zástavby a koncepce mobility. Obyvatelé na osmi plánovacích setkáních označovali konkrétní problémy a přidělovali jim prioritní body. Sami autoři ale upozorňují, že jde o kvalitativní interpretaci malého vzorku, nikoli statistické vyhodnocení. Body tedy nelze jednoduše sečíst a vyhlásit z nich pořadí problémů celého Jablonce.
Mnohem užitečnější je sledovat, co se opakuje na různých místech, co člověk potkává v běžném životě, co potvrzují další zdroje a co může město skutečně ovlivnit. Tímto sítem procházejí především čtyři oblasti: každodenní pohyb městem, bezpečí a veřejný pořádek, bydlení a budoucnost centra. Nad nimi pak stojí pátá otázka: dokáže město připravované změny opravdu dokončit?
Dostanu se bezpečně tam, kam každý den potřebuji?
Slovo „doprava“ je na tohle téma skoro příliš široké. V podnětech z Proseče, Rýnovic, Mšena, Kokonína i dalších částí města se vrací mnohem obyčejnější situace: cesta pěšky, přechod přes silnici, okolí školy, rychlost automobilů, chybějící nebo problematický chodník či konflikt parkování s jinými způsoby pohybu.
Velmi dobře to ukazuje ZŠ Pasířská na Žižkově Vrchu. Do průzkumu na jaře 2026 se zapojilo více než 400 žáků, 297 rodičů a 51 pedagogů. Nejčastěji děti přicházejí pěšky. Podrobnější městské údaje uvádějí přibližně 60 % pěších, 21 % uživatelů veřejné dopravy a 18 % dětí pravidelně přivážených ráno autem.
Na základě průzkumu město připravilo konkrétní zásahy: odstranění parkování bezprostředně před školou, změny jednosměrného provozu a v další fázi také ranní omezení vjezdu automobilů mezi 7.30 a 8.00 hodinou.
Pasířská je zajímavá hlavně tím, že ukazuje postup, který lze později zkontrolovat: problém – data – konkrétní opatření – výsledek. Za několik měsíců či let je možné zjistit, zda se okolí školy skutečně stalo bezpečnější a zda nová organizace dopravy funguje.
A ukazuje ještě něco. Častou předvolební zkratkou bývá požadavek na „více parkovacích míst“. Jenže parkování není všude stejný problém. Někde skutečně chybí kapacita, jinde se o omezený prostor střetává rezident, zaměstnanec, zákazník, rodič přivážející dítě a člověk jdoucí pěšky. Před Pasířskou město dokonce navrhuje parkování ubrat, nikoli přidat.
Dobrá otázka pro příští čtyři roky tedy nezní jen „kolik vybudujete parkovacích míst“, ale také kde je skutečně potřeba nová kapacita a kde je problém v organizaci už existujícího prostoru.
Bezpečnost není totéž co kriminalita
Podobná zkratka hrozí u bezpečnosti. Trestný čin, přestupek, veřejný nepořádek, pocit strachu, závislost nebo bezdomovectví nejsou stejné věci – přesto se v každodenní zkušenosti člověka mohou potkat na jednom místě.
Bezpečnostní průzkum z roku 2025 poskytuje zajímavý obraz, ale je třeba s ním zacházet opatrně. Zúčastnilo se ho 493 lidí a autoři jej výslovně označili za nereprezentativní anketní šetření. Výsledky tedy neříkají, že stejné názory má například 47 nebo 60 % všech Jablonečanů.
Přesto je užitečné podívat se, co a kde se respondentům opakovalo. Mezi výrazně vnímané problémy patřily závislé osoby ve veřejném prostoru, dostupnost návykových látek, bezdomovectví a vandalismus. Mezi lokalitami, kterým se část respondentů kvůli obavám vyhýbala, se nejčastěji objevovalo centrum s Dolním a Horním náměstím a OC Centrál, Tyršovy sady, koridor Liberecké ulice u Neptunu a s odstupem autobusové nádraží.
To není seznam „nejnebezpečnějších míst Jablonce“. Je to mapa míst, kde se podle ankety koncentruje pocit problému, který navíc často přesahuje policejní práci.
Neptun je toho dobrým příkladem. Zastupitelstvo v březnu 2026 schválilo pořízení stoprocentního podílu ve společnosti, která ubytovnu vlastní, ve finančním rámci 46,17 milionu Kč. Usnesení jako důvod výslovně uvádí dlouhodobé bezpečnostní a hygienické problémy v lokalitě.
Tím ale příběh nekončí. Město nyní připravuje přestavbu výškové části bývalé ubytovny na 34 městských bytů až pro 96 obyvatel. Odhadované investiční náklady činí dalších přibližně 100 milionů Kč bez DPH. V tuto chvíli je zpracována architektonická studie – nikoli 34 hotových bytů.
Případ Neptunu tak názorně ukazuje, že řešení problému bezpečnosti nemusí spočívat jen v další policejní hlídce. Může vést přes sociální práci, bydlení, správu městského majetku a nakonec i investici za desítky či stovky milionů korun.
Město má skoro osm set bytů. Co s nimi?
Tím se dostáváme k bydlení. I tady je lepší vyhnout se obecnému heslu o „bytové krizi“ a podívat se nejprve na něco, co může radnice ovlivňovat přímo: vlastní bytový fond.
Podle odpovědi magistrátu z října 2025 Jablonec vlastnil 795 bytových jednotek. Obsazenost se v posledních letech pohybovala kolem 91 % a město evidovalo 85 neobsazených bytů, zejména kvůli jejich technickému či stavebnímu stavu.
To neznamená, že město může zítra všech 85 bytů jednoduše otevřít novým nájemníkům. Znamená to ale, že k otázce „kolik nových bytů postavíte“ patří stejně legitimně otázka:
Kolik bytů, které město už vlastní, opravíte a vrátíte do užívání?
Město si už vlastní metr nastavilo
Málo známým, ale pro volby užitečným detailem je, že současná Koncepce bydlení 2025–2040 obsahuje konkrétní indikátory. Pro rok 2030 pracuje například s cílem zvýšit počet městských bytů z výchozích 792 na 870 a snížit míru neobsazenosti z výchozích 10 % na 6 %.
To je důležité právě proto, že se z obecného hesla „podpoříme dostupné bydlení“ stává něco, co lze změřit.
Stejně podstatná je ale druhá otázka: komu má městské bydlení především sloužit? Městské dokumenty pracují mimo jiné se seniory a lidmi se zdravotním postižením, potřebnými profesemi či domácnostmi potřebujícími podporu.
Rozhodnutí, jak budou jednotlivé skupiny vyváženy a jak velký má obecní fond být, už je legitimní politickou otázkou. Úkolem tohoto článku není vybrat správnou odpověď, ale ukázat, podle čeho ji bude možné později kontrolovat.
Centrum není jen dlažba a lavičky
Čtvrté téma spojuje téměř všechna předchozí.
Proč by měl člověk v roce 2030 chtít do centra Jablonce přijet, zůstat tam nebo tam bydlet?
Samotné město v Koncepci oživení centra upozorňuje, že nestačí opravit fasády, chodníky, vysázet stromy nebo vyměnit mobiliář. Fungující centrum podle dokumentu závisí na kombinaci dopravní dostupnosti, obchodu, služeb, gastronomie, kultury a kvalitních veřejných prostranství.
Určitou lekci nabízí i samotná příprava Koncepce oživení centra. Harmonogram zveřejněný v prosinci 2024 počítal s předložením finální verze zastupitelstvu v květnu 2026. Aktuální stránka města už zveřejňuje klíčová analytická zjištění a návrhovou část a uvádí, že konkrétní kroky a milníky má určit první akční plán v 1. čtvrtletí 2027. Původní harmonogram a skutečný postup přípravy dokumentu se tedy rozešly, aniž by z toho samotného bylo možné vyvozovat příčinu nebo hodnotit výsledek.
Právě proto je užitečnější dívat se na centrum jako na propojení několika uzlů: nového terminálu, Dolního centra, Tyršových sadů, Neptunu, náměstí a ulic mezi nimi.
Terminál přitom už není předvolební hypotézou. Stavba byla zahájena v září 2026. Město uvádí celkové náklady 394,1 milionu Kč bez DPH, z toho 100 milionů má pokrýt evropská dotace a zbývající část vlastní prostředky města a bankovní úvěr.
Pro volební období 2026–2030 je proto zajímavější jiná otázka než „zda postavit terminál“: co se skutečně stane kolem něj.
Územní studie Dolního centra počítá s širší proměnou území podél Lužické Nisy, s novým bydlením, veřejnými prostranstvími, službami a novým využitím prostoru současného autobusového nádraží.
Právě zde se bude ukazovat rozdíl mezi dokončením jedné velké stavby a skutečnou změnou části města.
Určitou lekci nabízí i samotná příprava Koncepce oživení centra. Harmonogram zveřejněný v prosinci 2024 předpokládal předložení finální verze zastupitelstvu v květnu 2026. Oficiální stránka města ji však ještě v září 2026 popisuje jako připravovanou. To samo o sobě neříká, proč se harmonogram změnil ani zda jde o problém. Ukazuje ale, že datum napsané v harmonogramu a skutečné dokončení nejsou totéž.
Papír ještě není chodník
To je možná nejdůležitější společný jmenovatel všech čtyř témat.
Mezi dobrým nápadem a výsledkem, který občan skutečně uvidí, bývá několik kroků:
studie → projekt → pozemky → povolení → peníze → veřejná zakázka → stavba → výsledek.
U malé úpravy u školy může být cesta relativně krátká. U Neptunu nebo Dolního centra může trvat roky.
Ani peníze proto nejsou samostatnou „pátou bolestí města“. Jsou ale nevyhnutelným testem každého nového slibu. Schválený rozpočet Jablonce na rok 2026 počítá s příjmy 1,61 miliardy Kč a výdaji téměř 1,99 miliardy Kč, z toho s kapitálovými výdaji 527,6 milionu Kč. Rozpočet počítá také s možností investičního úvěru do 200 milionů Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji má být kryt mimo jiné vlastními prostředky vytvořenými v minulosti.
Z těchto čísel nelze poctivě odvodit jednoduchý slogan, že Jablonec „nemá peníze“ nebo že si naopak může dovolit cokoli. Ukazují něco praktičtějšího: další zastupitelstvo bude rozhodovat vedle už rozběhnutých velkých investic, které mají vlastní financování, harmonogram i budoucí provozní náklady.
Proto u každého dalšího velkého návrhu nestačí otázka „kolik to stojí?“
Stejně důležité je:
Je připravený projekt? Má město potřebné pozemky? Existuje povolení? Odkud přijdou peníze? Co se kvůli tomu případně odloží? A co bude v roce 2030 skutečně hotové?
Teď už víme, na co se ptát
Téměř každý komunální program může obsahovat bezpečnější ulice, lepší bydlení, více parkování nebo živější centrum. Takové věty samy o sobě ale nelze za čtyři roky rozumně zkontrolovat.
Mnohem užitečnější je převést každé heslo na několik jednoduchých otázek:
Co přesně chcete udělat? Kde? Do kdy? Kolik to bude stát? Odkud vezmete peníze? A podle čeho v roce 2030 poznáme, že se něco opravdu změnilo?
To je také most k druhé části této série. V ní vezmeme stejnou mapu problémů a podíváme se, co k nim nabízejí kandidující uskupení v Jablonci.
Ne podle počtu hesel v programu a bez žebříčku „vítězů“. Stejným metrem pro všechny.
Zdroje a kontext
[1] Územní studie Charakter zástavby a koncepce mobility města Jablonec nad Nisou – participační část a vyhodnocení plánovacích setkání. Statutární město Jablonec nad Nisou.
Územní studie a participační podklady
[2] Ulice u školy na Žižkově Vrchu se otevře dětem, 18. srpna 2026. Statutární město Jablonec nad Nisou.
Článek města k ZŠ Pasířská
[3] Bezpečná cesta do ZŠ Pasířská. Statutární město Jablonec nad Nisou.
Projekt Bezpečná cesta do ZŠ Pasířská
[4] Pocit bezpečí v Jablonci nad Nisou – závěrečná zpráva z výzkumu, srpen 2025.
Průzkum pocitu bezpečí 2025
[5] Usnesení ZM/55/2026 z 30. března 2026 – pořízení společnosti vlastnící ubytovnu Neptun.
Usnesení zastupitelstva k Neptunu
[6] Z Neptunu přestavbou vzniknou městské byty, 30. března 2026.
Přestavba Neptunu
[7] Odpověď magistrátu podle zákona č. 106/1999 Sb. – Počet obecních bytů, 9. října 2025.
Počet městských bytů v Jablonci
[8] Koncepce bydlení Jablonec nad Nisou 2025–2040.
Koncepce bydlení
[9] Koncepce oživení centra. Statutární město Jablonec nad Nisou.
Aktuální stránka Koncepce oživení centra
[10] Město připravuje Koncepci oživení centra, 16. prosince 2024 – původní harmonogram.
Původní harmonogram přípravy koncepce
[11] Jablonec nad Nisou bude mít nový dopravní terminál, 4. září 2026.
Terminál VOD – zahájení a financování
[12] Územní studie navazuje na Terminál VOD a otevírá prostor pro nové bydlení, veřejná prostranství i práci s řekou, 22. června 2026.
Územní studie Dolního centra
[13] Jablonec nad Nisou má schválený rozpočet pro rok 2026, 12. prosince 2025.
Rozpočet Jablonce 2026
Pingback: Co nabízejí kandidáti v Jablonci před volbami 2026