Vinařské Čechy jsou o 2,9 °C chladnější než Bordeaux. Co to znamená pro víno
Nová World Winery Map přinesla poutavé srovnání: vinice ve vinařské oblasti Čechy jsou během vegetačního období podle jejího modelu o 2,9 °C chladnější než vinice v Bordeaux. Číslo ale není žebříčkem kvality ani měřením letošního počasí. Ukazuje něco zajímavějšího – jak výrazně podmínky místa ovlivňují víno a jak se české vinohradnictví s oteplováním mění.
- Údaj 2,9 °C se týká vinařské oblasti Čechy, nikoli všech českých vinic.
- Jde o modelové klimatické srovnání, ne o aktuální měření na meteorologických stanicích.
- V roce 2025 stát přidal 20 nových viničních tratí, převážně v Čechách, přičemž výslovně zmínil klimatickou změnu a nové odrůdy.
Na jedné straně Mělník, Litoměřice nebo vinice rozeseté kolem Prahy a dalších míst v Čechách. Na druhé Bordeaux, jedno z nejslavnějších vinařských jmen světa. Nová World Winery Map mezi ně postavila jediné číslo: 2,9 °C.
Právě o tolik mají být podle výpočtů mapy vinice ve vinařské oblasti Čechy během vegetačního období chladnější než vinice v Bordeaux.
Na první pohled je to pěkná vinařská kuriozita. Ve skutečnosti ale otevírá mnohem zajímavější otázku: co několik stupňů rozdílu znamená pro hrozen, víno v lahvi a budoucnost vinohradnictví v Česku?
A ještě než začneme porovnávat skleničky, je potřeba opravit dvě snadná nedorozumění.
Čechy nejsou celé Česko
Výraz „české vinice“ se v běžné řeči používá pro vinice v celé republice. Ve vinařské terminologii však mají Čechy zcela konkrétní význam.
Česká republika má dvě vinařské oblasti – Moravu a Čechy. Vinařská oblast Čechy se dále dělí na mělnickou a litoměřickou podoblast. A právě tuto oblast porovnává World Winery Map s Bordeaux.
Je to podstatný rozdíl. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského bylo ke konci roku 2025 v celé České republice osázeno přibližně 16 945 hektarů vinic. Mělnická podoblast z toho představovala zhruba 358 hektarů a litoměřická 322 hektarů. Dalších necelých 15 hektarů statistika vede jako „Čechy-ostatní“.
Na vinařské Čechy tak připadá pouze něco přes čtyři procenta českých vinic. Naprostá většina leží na Moravě.
Přesnější formulace tedy není „české vinice jsou o 2,9 °C chladnější než Bordeaux“, ale „vinice ve vinařské oblasti Čechy jsou podle modelu World Winery Map o 2,9 °C chladnější než vinice v Bordeaux“.
Je to delší věta. Zato říká přesně to, co data skutečně tvrdí.
A 482 „vinic“ také neznamená 482 viničních tratí
Podobná past čeká u dalšího čísla.
Tiskový materiál World Winery Map uvádí ve vinařské oblasti Čechy 482 vinic. Samotná databáze však pracuje s pojmem „vineyard parcels“, tedy s jednotlivými parcelami vinic.
Pro česká data využívá mimo jiné evidenci půdy LPIS. Parcela zobrazená na mapě přitom není totéž jako česká zákonná viniční trať. Jedna viniční trať může zahrnovat více pozemků a parcel.
Číslo 482 proto dává smysl chápat jako 482 zmapovaných viničních parcel, nikoli jako počet úředně pojmenovaných viničních tratí.
Pro běžného návštěvníka mapy je to drobnost. Pro přesné čtení dat zásadní rozdíl.
Co vlastně znamená rozdíl 2,9 °C
Ani samotná teplota není tak jednoduchá, jak by mohl titulek naznačovat.
World Winery Map nemá teploměr na každé vinici. Nadmořskou výšku, sklon a orientaci pozemků odvozuje z digitálního modelu terénu Copernicus GLO-30. Klimatické charakteristiky pak přidává z globálních klimatických dat CHELSA.
Pro teplotu během vegetačního období, srážky nebo vinařské indexy využívá modelovanou klimatologii, mimo jiné pro období 2011–2040. Sama mapa proto rozlišuje údaje vypočtené přímo z terénu a údaje pocházející z klimatického modelu.
Jinými slovy: 2,9 °C není rozdíl, který někdo v roce 2026 naměřil dvěma teploměry v Čechách a Bordeaux.
Je to modelové srovnání dlouhodobých podmínek zmapovaných vinic.
To jeho hodnotu nesnižuje. Právě pro porovnávání regionů mají podobná data velký význam. Jen je nesmíme zaměňovat za aktuální předpověď počasí nebo za přesné měření konkrétního ročníku.
Proč několik stupňů dokáže změnit víno
Réva je na teplotu mimořádně citlivá. Teplo ovlivňuje rychlost jejího vývoje, dozrávání hroznů, tvorbu cukrů i zachování kyselin.
Ve zjednodušené podobě platí: v chladnějších podmínkách hrozny obvykle dozrávají pomaleji a mohou si zachovat více kyselin. V teplejších podmínkách se zpravidla rychleji zvyšuje cukernatost a může klesat kyselost.
Právě proto nemá údaj „o 2,9 °C chladnější“ význam známky od jedničky do pětky.
Chladnější neznamená horší. Teplejší neznamená lepší.
Pro určitou odrůdu může být chladnější poloha výhodou, pro jinou překážkou. Záleží na tom, zda hrozen dokáže dostatečně dozrát, kolik si zachová kyselin, jaké má místo sluneční záření, sklon, půdu a vláhu – a samozřejmě také na práci vinaře.
Právě proto mohou severnější vinařské oblasti nabídnout vína s výraznou svěžestí a charakterem, který by v podstatně teplejším prostředí vznikal obtížněji.
A rozdíly se neodehrávají jen mezi státy. Dvě vinice vzdálené několik kilometrů mohou mít kvůli nadmořské výšce, orientaci svahu nebo proudění studeného vzduchu překvapivě odlišné podmínky.
Klíčová čísla
- 2,9 °C – modelový rozdíl oproti Bordeaux podle World Winery Map.
- 482 – počet zmapovaných viničních parcel v oblasti Čechy uváděný tiskovým materiálem projektu.
- 56 – počet vinařství uváděný mapou při přípravě regionálního tiskového materiálu.
- 16 944,72 ha – osázené vinice v ČR k 31. prosinci 2025.
- 357,78 ha – mělnická podoblast.
- 322,38 ha – litoměřická podoblast.
- 20 – nové viniční tratě zavedené novelou v roce 2025, převážně v oblasti Čechy.
Česká studie potvrzuje: teplota se opravdu propisuje do hroznů
Nejde jen o teorii nové internetové mapy.
Výzkum zaměřený přímo na české vinohradnictví sledoval období 2000 až 2019 a porovnával klimatické ukazatele s cukernatostí hroznů ve vinařských oblastech Čechy a Morava.
Výsledky ukázaly statisticky významnou souvislost mezi teplotními podmínkami během vegetace a cukernatostí. Pro české podmínky se jako zvlášť použitelný ukázal takzvaný Huglinův index, který zjednodušeně vyjadřuje množství tepla dostupného révě během vegetačního období.
Studie současně zachytila dlouhodobý růst cukernatosti hroznů.
A právě tady začíná být srovnání s Bordeaux zajímavější než samotné efektní číslo 2,9 °C. Podmínky, které ještě před několika desetiletími stavěly české vinohradnictví velmi blízko klimatické hranici pěstování révy, se postupně posouvají.
Nečekaný důkaz změny: stát v roce 2025 přidal nové viniční tratě
Možná nejzajímavější část příběhu neleží na světové mapě, ale v české vyhlášce.
Ministerstvo zemědělství v roce 2025 změnilo seznam vinařských obcí a viničních tratí. Přibylo 20 nových viničních tratí, převážně právě ve vinařské oblasti Čechy.
Ministerstvo přitom jako jeden z hlavních důvodů výslovně uvedlo, že se v České republice rozšiřuje území vhodné pro pěstování révy především v důsledku klimatické změny a pokroku ve šlechtění odolných odrůd.
To je mnohem podstatnější zpráva než samotné porovnání s Bordeaux.
Hranice území, kde má pěstování révy smysl, totiž nejsou neměnné.
Neznamená to, že se z Čech automaticky stane nové Bordeaux. Ani že oteplování přináší vinařům jen výhody. Vyšší teploty mohou pomoci dozrávání, současně ale vinař zůstává závislý na srážkách, jarních mrazech, extrémních vedrech, chorobách a průběhu konkrétního roku.
Víno je zemědělství. A průměrná teplota je pouze jedna část rovnice.
K čemu je World Winery Map skutečně dobrá
World Winery Map je soukromý globální projekt, nikoli oficiální český registr vinic. Její síla je právě v tom, že na jedno místo skládá množství různých datových vrstev.
Při spuštění uváděla přes 4,3 milionu viničních parcel a více než 100 tisíc vinařství v 90 zemích. Česká data o parcelách čerpá z LPIS; údaje o terénu z evropského modelu Copernicus, klimatické charakteristiky z CHELSA a půdní či geologické údaje z dalších veřejných databází.
Po přiblížení konkrétní vinice tak můžete zjistit například její nadmořskou výšku, sklon, orientaci, odhadované klimatické podmínky nebo typ půdy. U vinařství lze zobrazit polohu a další návštěvnické informace.
Pro milovníka vína je to užitečnější než jednoduchý žebříček „lepší–horší“.
Můžete si například vedle sebe otevřít dvě oblasti, podívat se na jejich teplotní indexy, výšku a orientaci vinic a začít chápat, proč stejná odrůda nemusí chutnat stejně na Mělníku, v Bordeaux nebo v úplně jiné části Evropy.
Jen je dobré stále rozlišovat, co bylo skutečně změřeno, co pochází z úřední evidence a co je výsledkem klimatického nebo půdního modelu.
Víno není závod o nejvyšší teplotu
Číslo 2,9 °C může svádět k jednoduchému příběhu: Bordeaux je teplejší a Čechy se mu s postupujícím oteplováním přibližují.
Zajímavější pointa je jiná.
Víno vzniká právě z rozdílů. Z odlišné teploty, půdy, vody, svahu, odrůdy, ročníku a rozhodnutí člověka, který se o vinici stará.
Chladnější charakter vinařských Čech proto není nedostatek, který je třeba „dohnat“. Je součástí jejich identity. Zároveň už není samozřejmé, že podmínky, které známe dnes, zůstanou stejné i za několik desetiletí.
Nová světová mapa vína je v tomto ohledu dobrá pomůcka. Ne proto, že by dokázala z počítače určit nejlepší víno světa, ale protože ukazuje něco, co z etikety lahve neuvidíte:
jak velkou část příběhu vína napsalo místo ještě předtím, než se hroznů dotkl vinař.
Otázky a odpovědi
Jsou všechny české vinice o 2,9 °C chladnější než Bordeaux?
Ne. Srovnání se týká vinařské oblasti Čechy, která představuje jen malou část vinic České republiky.
Je rozdíl 2,9 °C skutečně naměřený?
Nejde o dvojici meteorologických měření. World Winery Map používá modelovaná klimatická data, která umožňují dlouhodobé srovnání jednotlivých oblastí.
Znamená chladnější klima horší víno?
Ne. Teplota ovlivňuje dozrávání, cukernatost a kyseliny, ale výsledné víno závisí také na odrůdě, poloze, půdě, ročníku a práci vinaře.
Proč se vinice v Čechách rozšiřují?
Ministerstvo zemědělství při rozšíření seznamu viničních tratí v roce 2025 uvedlo jako důležité faktory klimatickou změnu a nové rezistentní odrůdy.
Je World Winery Map oficiální registr?
Ne. Je to soukromý mapový projekt kombinující řadu veřejných registrů, geodat a klimatických modelů.
Zdroje a kontext
1. World Winery Map – tiskový materiál pro vinařskou oblast Čechy
Výchozí zdroj údajů o rozdílu 2,9 °C, 482 zmapovaných parcelách a 56 vinařstvích.
World Winery Map – vinařská oblast Čechy
2. World Winery Map – zdroje dat a metodika
Klíčový zdroj pro původ českých parcel z LPIS, model Copernicus GLO-30, klimatická data CHELSA a rozlišení jednotlivých datových vrstev.
World Winery Map – Data sources and licences
3. World Winery Map – jak číst údaje mapy
Vysvětlení rozdílu mezi údaji odvozenými z konkrétní vinice a klimatickými modelovými odhady.
World Winery Map – How to read the map
4. ÚKZÚZ – statistiky vinic k 31. prosinci 2025
Oficiální česká data o ploše vinic: ČR 16 944,72 ha, mělnická podoblast 357,78 ha, litoměřická 322,38 ha a Čechy-ostatní 14,83 ha.
ÚKZÚZ – Výběr statistik o vinicích 2025
5. Ministerstvo zemědělství – nové viniční tratě od roku 2025
Ministerstvo uvádí 20 nových viničních tratí, převážně ve vinařské oblasti Čechy, a rozšiřování vhodného území spojuje zejména s klimatickou změnou a šlechtěním rezistentních odrůd.
Ministerstvo zemědělství – novela seznamu vinařských podoblastí, obcí a viničních tratí
6. Studie: klima a cukernatost hroznů v České republice
Výzkum období 2000–2019 potvrzuje vztah mezi teplotními vinařskými indexy a cukernatostí hroznů v Čechách i na Moravě.