Jak Liberecký kraj vybírá ředitele škol – a jak pozná, že vybral dobře

Obchodní akademii v České Lípě od září povede Martina Vlčková. O místo se ucházelo šest lidí a komise označila všech šest za vhodné. Běžná personální zpráva tak otevírá podstatně větší otázku: co vlastně konkurz dokáže zjistit o člověku, kterému kraj svěří celou školu – a jak pozná, že se jeho volba osvědčila? Historie několika krajských škol ukazuje, že největší problémy často nezačínají u diplomů nebo koncepcí, ale u vedení lidí, komunikace a zvládání změn.

• Konkurz má své limity: kvalifikaci a koncepci lze ověřit snáz než dlouhodobou schopnost vést lidi.
• Regionální školství je malý profesní svět: předchozí vazby nejsou důkazem protekce, ale systém musí být odolný vůči reputaci, sympatiím a skupinovému úsudku.
• Výběrem odpovědnost kraje nekončí: důležité je průběžné hodnocení, podpora vedení a včasná reakce na doložené problémy.

Šest vhodných. Jedna ředitelka

Rada Libereckého kraje jmenovala Martinu Vlčkovou ředitelkou Obchodní akademie v České Lípě. Do funkce nastoupí 1. září po dlouholetém řediteli Rostislavu Ládovi, který skončil z osobních důvodů.

Do konkurzu se přihlásilo šest zájemců. Komise všech šest označila za vhodné a po posouzení koncepcí a dalších předpokladů doporučila radě kraje právě Vlčkovou. Kraj uvádí, že komise hodnotila mimo jiné pedagogickou koncepci, představu o vedení pedagogického sboru, znalost současných trendů ve vzdělávání a schopnost koncepční práce.

Na tom není nic podezřelého. Martina Vlčková navíc školu zná jako její dosavadní pedagožka.

Právě údaj o šesti vhodných uchazečích ale ukazuje, kde začíná ta složitější část.

Jak z několika kvalifikovaných lidí poznat toho, který bude nejen dobrým kandidátem před komisí, ale také dobrým ředitelem za rok, za tři nebo za šest let?

Ředitel není jen zkušenější učitel

Ředitel školy je pedagogický lídr, ale také manažer organizace.

Řídí zaměstnance, rozhoduje o personálních změnách, hospodaření a organizaci školy. Musí komunikovat s učiteli, studenty, rodiči, školskou radou, Českou školní inspekcí i zřizovatelem. A dříve či později řeší konflikty, odpor ke změnám a nepopulární rozhodnutí.

Právě tuto část role dnes zdůrazňuje také nový Kompetenční rámec ředitele a ředitelky školy, který ministerstvo školství zveřejnilo v červnu 2026. Mezi důležité kompetence řadí vedení lidí, otevřenou a respektující komunikaci nebo schopnost efektivně řešit problémy ve vztazích. Rámec má sloužit mimo jiné také zřizovatelům a konkurzním komisím.

Je to příznačné. Právě komunikace, vztahy a vedení lidí se totiž v minulosti opakovaně objevily v případech, kdy se vedení některé krajské školy dostalo do vážných problémů.

Turnov: jednička konkurzu, o dva roky později konec

Jeden z nejzajímavějších příkladů nabízí Turnov.

V roce 2014 kraj hledal ředitele tehdejší Obchodní akademie, Hotelové školy a Střední odborné školy. Komise označila pět kandidátů za vhodné.

Milena Lednejová nebyla kompromisním vítězem ani člověkem, kterého by kraj prosadil proti komisi. Naopak. V konečném pořadí byla první a její výsledek byl velmi přesvědčivý.

Když se později žadatel podle informačního zákona ptal kraje, jaká hodnoticí kritéria komise použila, kraj odpověděl:

„Hodnoticí kritéria se nestanoví.“

Uchazeči byli podle tehdejších pravidel posuzováni na základě písemných podkladů a řízeného rozhovoru. Kraj zároveň uvedl, že žádné další výstupy konkurzu nemá.

O dva roky později kraj Lednejovou odvolal. Škola mezitím prošla rozsáhlým konfliktem souvisejícím s fungováním původně sloučených škol, stěhováním části výuky, komunikací se studenty, rodiči i městem a personálními spory. Samotné sloučení škol bylo navíc dlouhodobým strukturálním problémem, za který ředitelka samozřejmě sama odpovědnost nenesla.

Pointa proto není, že se komise v roce 2014 „spletla“.

Je podstatnější:

Komise mohla podle tehdejšího systému skutečně vybrat nejlepšího kandidáta – a přesto konkurz nedokázal předpovědět, jak bude řízení fungovat v konkrétní složité situaci.

Stejná slova se vracejí

Turnov není jediný.

V Kamenickém Šenově skončil v roce 2013 ředitel Petr Kolč po sporech s pedagogy a návrhu školské rady na jeho odvolání; prozatímní vedení tehdy jako jeden z problémů zmiňovalo komunikaci. V Železném Brodě rezignoval v roce 2019 ředitel Libor Doležal krátce poté, co část pedagogů požádala o jeho odvolání. Sbor byl rozdělený a spory se podle školské rady týkaly způsobu řízení, výuky a personálního obsazení.

A letos následovalo Gymnázium U Balvanu v Jablonci nad Nisou. Kraj Michaelu Mutl odvolal kvůli dlouhodobě neuspokojivé situaci, zejména v oblasti komunikace a vztahů uvnitř školy. Současně ale sám zdůraznil, že případ nebyl černobílý a odpovědnost neležela jednoduše na jedné straně.

Případy nejsou totožné a nelze z nich vyrábět statistický důkaz, že Liberecký kraj své ředitele obecně vybírá špatně. Výrazné krize jsou vzhledem k počtu škol a konkurzů menšinové.

Jako zátěžové testy systému jsou ale poučné.

Opakují se v nich nápadně podobná témata: vedení lidí, komunikace, personální rozhodování, vztahy a řízení změny.

Tedy právě vlastnosti, které se často naplno projeví až ve chvíli, kdy kandidát přestane být kandidátem.

Malý profesní svět a lidský úsudek

K tomu se přidává další citlivá otázka.

Regionální školství je relativně malý profesní svět. Ředitelé, jejich zástupci, úředníci, inspektoři, pedagogové, členové školských rad a politici se během let přirozeně potkávají. Znají své profesní dráhy, pověst i předchozí práci.

To samo o sobě není klientelismus ani důkaz protekce.

Jak citlivé ale takové vazby mohou být, ukázal konkurz na Gymnázium Česká Lípa v roce 2012. Vítězkou byla Lenka Řebíčková, tehdejší zástupkyně ředitele českolipské průmyslové školy. V konkurzní komisi seděl také její tehdejší přímý nadřízený Petr Veselý.

Část pedagogů gymnázia namítala možný střet zájmů a požadovala nový konkurz. Podnět řešilo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvem školství a později se případem zabýval také veřejný ochránce práv. Důvod ke zrušení jmenování nebo důkaz protekce z toho nevzešel. Ministerstvo vnitra ale obecně označilo námitky podjatosti členů konkurzních komisí za problematickou oblast tehdejší právní úpravy.

To je důležitý rozdíl.

Existence profesní vazby není důkazem, že byl výsledek zmanipulován.

Ukazuje ale, proč důvěryhodný výběr nemůže stát pouze na zákonném složení komise. Každé personální rozhodování ovlivňuje také pověst kandidáta, předchozí zkušenost s ním, osobní sympatie nebo převládající názor skupiny.

Žádné spiknutí k tomu není potřeba. Stačí obyčejná lidská psychologie.

Dnešní pravidla jsou propracovanější

Bylo by ovšem zavádějící hodnotit dnešní konkurzy podle poměrů roku 2012 nebo 2014.

Od roku 2026 platí upravená pravidla.

Pokud komise označí za vhodné více uchazečů, členové vytvářejí vlastní pořadí. Při výpočtu výsledku se u každého kandidáta jedno nejlepší a jedno nejhorší individuální pořadí nezapočítá. Jeden mimořádně příznivý nebo nepříznivý hlas tak nemůže výsledek ovlivnit tak snadno jako dříve.

Komise může využít také doplňkové nástroje hodnocení.

Liberecký kraj například při letošním konkurzu na Obchodní akademii v České Lípě výslovně připustil použití psychodiagnostických nástrojů zaměřených na osobnost vedoucího a jeho manažerský styl. Z veřejně dostupných informací ale není patrné, zda byly při samotném srpnovém konkurzu skutečně využity.

To je podstatný rozdíl mezi možností a skutečnou praxí.

Psychologický test není rentgen charakteru

Některé kraje jdou v této oblasti dál.

Jihomoravský kraj například veřejně uvádí, že psychologické testování kandidátů realizuje nad rámec požadavků zákona. Nově vybrané ředitele navíc zapojuje do akademie pro ředitele, poskytuje jim kouče a další profesní podporu v prvním období funkce.

Psychodiagnostika samozřejmě není detektor budoucího špatného ředitele. Neodhalí spolehlivě všechny charakterové problémy a nemůže zaručit, že člověk za několik let zvládne každou krizovou situaci.

Může ale přidat něco, co životopis, koncepce a pohovor nedají: další strukturované informace o stylu vedení, motivaci, sociálních kompetencích nebo reagování na zátěž.

Zajímavé přitom je, že samotný Liberecký kraj význam této roviny veřejně hájil už v roce 2018.

Při připomínkování celostátní úpravy konkurzů argumentoval, že „ředitel školy je rovněž manažerem“, a upozorňoval, že hodinový limit může být pro psychologické testování nedostatečný. Současně odmítal návrh, aby zřizovatel musel automaticky respektovat výsledné pořadí komise.

Právě toto spojení je důležité.

Komise doporučuje. Kraj jmenuje.

Ani dnes totiž pořadí sestavené konkurzní komisí není pro zřizovatele absolutně závazným příkazem.

Konečné personální rozhodnutí nese zřizovatel.

A jestliže Liberecký kraj dlouhodobě hájí právo mít při výběru poslední slovo, přebírá tím zároveň odpovědnost za to, koho nakonec do čela své školy jmenuje.

Nelze současně chtít rozhodovací pravomoc a při pozdějších problémech se schovat za větu, že kandidáta přece vybrala komise.

Jenže ani zde příběh nekončí.

Otevřené otázky

• Jak často Liberecký kraj při konkurzech skutečně používá psychodiagnostiku, nikoli pouze možnost jejího použití?
• Byla psychodiagnostika použita při konkurzu na OA Česká Lípa v srpnu 2026?
• Jak kraj v praxi využívá výsledky pololetního hodnocení ředitelů?
• Jak rychle a podle jakých signálů přechází od běžného hodnocení ke kontrole či nápravným krokům?
• Jak systematicky využívá nový Kompetenční rámec ředitele při konkurzech a následném hodnocení?
• Jaké podpůrné nástroje nabízí nově jmenovaným ředitelům v prvním roce či dvou ve funkci?

Nejdůležitější část možná začíná až po konkurzu

Ani sebelepší konkurz nedokáže s jistotou předpovědět výkon člověka za dva roky.

Proto může být nejdůležitější pojistkou systému něco mnohem méně atraktivního než psychotest: průběžné hodnocení po jmenování.

Liberecký kraj takový mechanismus má. Jeho směrnice stanovuje pololetní hodnocení ředitelů příspěvkových organizací podle stanovených kritérií.

A právě nejnovější zkušenost z Gymnázia U Balvanu ukazuje, že otázkou není jen existence nástroje, ale také jeho včasné použití.

V zápisu z mimořádného jednání rady kraje z 22. června 2026, na kterém byla Michaela Mutl odvolána, je zachycen požadavek hejtmana Martina Půty, aby byla případná pochybení ředitelů „pro příště vždy řešena ihned případnými kontrolami a vytýkacími dopisy“.

To je možná nejdůležitější věta celé debaty.

Problém totiž nemusí být jen v tom, jak dokonale vybrat člověka během konkurzu.

Dobrý systém musí umět také dostatečně brzy poznat, že se jeho vlastní personální rozhodnutí v praxi nevyvíjí dobře.

Včasný zásah samozřejmě neznamená unáhlený zásah. Musí stát na konkrétních a průběžně doložených zjištěních.

Kraj proto nepotřebuje především více moci nad řediteli.

Tu už má.

Potřebuje co nejlepší informace, podle kterých ji používá.

Česká Lípa je teď na začátku

Martina Vlčková nastoupí do čela Obchodní akademie v České Lípě 1. září. Není důvod předpokládat, že by její jmenování mělo skončit nějakým problémem.

A právě proto je nynější chvíle vhodná pro otázku po systému, nikoli po osobě.

Smyslem dobrého zřizovatele není čekat, jestli se za rok nebo dva objeví petice, rozdělená sborovna, školská rada žádající zásah nebo veřejný konflikt.

Má kandidáta dobře vybrat, dát mu podmínky pro řízení školy, průběžně jeho práci hodnotit a případný problém zachytit dřív, než přeroste v krizi.

Konkurzem výběr ředitele začíná. O tom, zda byl skutečně dobrý, rozhodnou až následující roky.

 

Otázky a odpovědi

Kdo vybírá ředitele krajské školy?

Uchazeče posuzuje konkurzní komise složená ze zástupců několika institucí a skupin. Konečné rozhodnutí o jmenování ale činí zřizovatel, tedy v tomto případě Liberecký kraj.

Musí kraj jmenovat kandidáta, který skončí v konkurzu první?

Ne. Výsledné pořadí konkurzní komise má doporučující charakter. Konečnou odpovědnost za jmenování nese zřizovatel.

Používají se při výběru ředitelů psychologické testy?

Pravidla umožňují doplňkové hodnocení včetně psychodiagnostiky. Liberecký kraj tuto možnost ve svých konkurzech uvádí, z veřejných informací ale není vždy patrné, zda byla v konkrétním konkurzu skutečně využita.

Proč nestačí samotný konkurz?

Část důležitých ředitelských schopností – například vedení lidí, komunikace nebo zvládání konfliktů – se naplno projeví až při skutečném řízení školy. Proto je důležité také následné hodnocení práce ředitele.

Co se změnilo v roce 2026?

Změnila se část pravidel konkurzního řízení a MŠMT vydalo nový Kompetenční rámec ředitele a ředitelky školy, který silněji pojmenovává například leadership, komunikaci a práci s týmem.

 

Zdroje a kontext

[1] Liberecký kraj: Obchodní akademii v České Lípě od září povede Martina Vlčková, 19. 8. 2026.
https://www.kraj-lbc.cz/aktuality/obchodni-akademii-v-ceske-lipe-od-zari-povede-martina-vlckova-n592101.htm

[2] MŠMT: Kompetenční rámec ředitele a ředitelky školy, květen/červen 2026.
https://edu.gov.cz/wp-content/uploads/2026/06/Kompetencni-ramec-reditele-a-reditelky-skoly-verze-kveten-2026.pdf

[3] Zápis konkurzní komise OA, HŠ a SOŠ Turnov, konkurz 28. 4. 2014.
https://www.kraj-lbc.cz/getFile/id%3A522581/Download%20File.pdf

[4] Krajský úřad Libereckého kraje: odpověď podle zákona č. 106/1999 Sb. k turnovskému konkurzu.
https://www.kraj-lbc.cz/aktuality/informace-tykajici-se-oa-hs-a-sos-turnov-zborovska-n522578.htm

[5] Dokumentace a dobové zpravodajství k odvolání Mileny Lednejové a situaci turnovské školy v roce 2016.
Český rozhlas Liberec: Turnovské školy se zatím rozdělovat nebudou. Radní odvolali ředitelku
Turnovsko v akci: Ředitelka „hotelovky“ byla odvolána z funkce

[6] Český rozhlas Liberec: případy Kamenického Šenova a Železného Brodu.
Kamenický Šenov: Ředitel sklářské průmyslovky skončil
Železný Brod: Ředitel sklářské školy rezignoval

[7] Liberecký kraj: Liberecký kraj rozhodl o změně ve vedení jabloneckého Gymnázia U Balvanu, 22. 6. 2026.
https://www.kraj-lbc.cz/aktuality/liberecky-kraj-rozhodl-o-zmene-ve-vedeni-jabloneckeho-gymnazia-u-balvanu-n591006.htm

[8] Ministerstvo vnitra: Sborník odboru dozoru a kontroly veřejné správy 2013; dobová dokumentace sporu kolem konkurzu na Gymnáziu Česká Lípa.
Ministerstvo vnitra: Sborník odboru dozoru a kontroly veřejné správy 2013
Českolipský deník: Učitelé z českolipského gymnázia chtějí nový konkurz

[9] MŠMT: metodické materiály ke konkurzním řízením účinné od 1. 1. 2026.
https://edu.gov.cz/metodicke_materialy/konkurzni-rizeni-a-novela-skolskeho-zakona/

[10] Liberecký kraj / EDU LK: vyhlášení konkurzu na ředitele/ředitelku Obchodní akademie Česká Lípa, červen 2026.
https://edulk.cz/getFile/id%3A502074/vyhlaseni_konkurzu_OA_CL_A.pdf

[11] Jihomoravský kraj: informace o výběru ředitelů, psychologickém testování a podpoře nových ředitelů, 12. 6. 2024.
https://www.jmk.cz/content/29603

[12] Vypořádání připomínek k úpravě vyhlášky o konkurzních řízeních – připomínky Libereckého kraje, 2018.
https://www.zakonyprolidi.cz/media2/file/1904/File29449.pdf

[13] Směrnice Rady Libereckého kraje č. 01/2007 ve znění novelizace č. 5 – jmenování a hodnocení ředitelů příspěvkových organizací.
https://www.kraj-lbc.cz/getFile/id%3A584064/Priloha_2_ke_jmenovani_hodnoceni_a_k_platovym_pomerum_reditelu_PO.pdf

[14] Zápis ze 7. mimořádného zasedání Rady Libereckého kraje, 22. 6. 2026.
https://www.kraj-lbc.cz/getFile/case%3Ashow/id%3A591238/2026-07-01%2008%3A49%3A01.000000