Ztracená synagoga České Lípy ožívá ve 3D. Znovu uvidíme i její interiér

Na místě někdejší českolipské synagogy je dnes parkoviště. Před 88 lety ji nacisté vypálili a později zmizely i její poslední zdi. Nyní se ale monumentální stavba vrací v digitální podobě. Architektka Barbara Sabine Janu vytvořila podrobný 3D model podle historických plánů a fotografií. Veřejnosti jej představí 31. října, v České Lípě – včetně interiéru, který dosud známe prakticky jen z jediného snímku.

• Synagoga byla významnou součástí města více než sedmdesát let;
• její zničení bylo výsledkem nacistického protižidovského násilí;
• digitální rekonstrukce vychází z historických pramenů a může sloužit vzdělávání a připomínání minulosti.

Kdybyste se mohli projít Českou Lípou před sto lety, našli byste v její staré židovské čtvrti mohutnou synagogu s bohatě zdobeným průčelím a neobvykle členěným vnitřním prostorem. Dnes na jejím místě uvidíte především parkoviště a nedaleké památníky. Jedna z významných historických staveb města zmizela natolik důkladně, že si její skutečnou podobu většina obyvatel nedokáže představit.

To se nyní mění. A nejde jen o počítačový obrázek dávno zbořené budovy. Nová rekonstrukce umožňuje nahlédnout dovnitř, prohlédnout si zařízení a dokonce sledovat, jak by do prostoru během dne dopadalo sluneční světlo.

Synagoga, která vyrostla na místě starších svatostánků

Dějiny židovské komunity v České Lípě sahají nejméně do 16. století. Nejstarší doložená písemná zmínka o zdejších Židech pochází z roku 1529. Postupně vznikala čtvrť za městskými hradbami, především v okolí někdejšího Židovského příkopu, dnešní Jiráskovy ulice.

V místech pozdější velké synagogy existovaly nejméně dvě starší modlitební stavby. Židovská obec se rozrůstala a v 19. století začala usilovat o reprezentativní budovu, která by odpovídala jejímu postavení i měnícím se náboženským potřebám.

Základní kámen nové synagogy byl položen 17. dubna 1863. Projekt připravil novozámecký stavební inženýr Josef Goldbach, stavbu realizoval Eduard Posselt. Slavnostní vysvěcení se uskutečnilo 23. září 1864.

Budova spojovala novorománské a maurské architektonické prvky, typické pro řadu velkých synagog 19. století. Výjimečné bylo také uspořádání ženských galerií, které se nacházely ve dvou úrovních podél bočních stěn modlitebního prostoru.

Nešlo jen o místo bohoslužeb. Synagoga představovala viditelný symbol komunity, která patřila k hospodářskému, společenskému i kulturnímu životu města. Koncem 19. století se k českolipské židovské obci hlásilo přibližně 600 lidí. Působily zde také náboženské a dobročinné spolky, škola nebo zařízení pro péči o nemocné.

V listopadu 1938 ji zapálili. A pak zapálili znovu

Osud synagogy se uzavřel během nacistického protižidovského pogromu v listopadu 1938, známého jako Křišťálová noc. V českém pohraničí, které bylo po mnichovské dohodě připojeno k Německé říši, se útoky zaměřily především na synagogy a další židovský majetek.

Českolipská synagoga byla napadena 10. a 11. listopadu. Její zkáza přitom měla mimořádně znepokojivý průběh.

Podle historického textu Ladislava Smejkala zveřejněného Vlastivědným muzeem v České Lípě se první požár podařilo hasičům uhasit. Při dalším útoku však již měli pokyn chránit okolní zástavbu a synagogu nechat vyhořet. Podobný průběh připomněl nyní také historik Michal Panáček v Českém rozhlase.

Nešlo tedy o nešťastnou náhodu ani o požár, který by nebylo možné zvládnout. Stavba byla záměrně zničena při organizovaném protižidovském násilí.

Její vypálení bylo navíc jen jednou částí tragédie. Českolipské Židy následně zasáhlo vyvlastňování majetku, pronásledování a deportace. Některým se podařilo uprchnout, jiní zahynuli v nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborech.

Poškozená synagoga zůstala stát ještě několik let. Její torzo bylo definitivně odstraněno na jaře 1941.

Jediná fotografie interiéru, ale překvapivě mnoho dalších stop

Jak obnovit podobu budovy, která už neexistuje a z níž se nedochovalo prakticky žádné původní vybavení?

Právě touto otázkou se zabývala Barbara Sabine Janu ve své diplomové práci na Technické univerzitě ve Vídni. Studie s názvem Virtuelle Rekonstruktion der Synagoge in Česká Lípa byla dokončena v roce 2025 a je veřejně evidována v univerzitním repozitáři.

Badatelka využila dochované stavební plány, fotografie, archivní dokumenty a další historické podklady. Významné jsou nejen půdorysy a vyobrazení fasád, ale také stavební výkazy a dokumentace konstrukčních prvků.

Zatímco vnější podobu synagogy zachycuje více historických snímků, její interiér je doložen podstatně hůře. Podle Michala Panáčka se zachovala jediná unikátní fotografie vnitřního prostoru. Právě proto představuje pokus o jeho detailní rekonstrukci mimořádně náročnou práci.

Autorka musela jednotlivé prameny porovnávat a postupně z nich sestavovat podobu celé stavby. Nejde přitom jen o rozměry stěn či umístění oken. Model zahrnuje také krov, členění interiéru, architektonické ozdoby, barevnost a vybavení.

Digitální model ukáže i to, co stará fotografie nedokáže

Základem rekonstrukce se stal architektonický software ArchiCAD, v němž vznikl trojrozměrný model budovy. Pro výsledné vizualizace autorka použila program Artlantis 2021.

Díky tomu lze synagogu zobrazit z různých úhlů, procházet jejími prostory a sledovat proměny osvětlení během dne nebo ročních období. Model zachycuje také lavice, svítidla, výmalbu a další detaily interiéru.

Právě zde je největší rozdíl oproti běžné historické fotografii. Ta ukáže jeden okamžik z jediného místa. Trojrozměrná rekonstrukce umožňuje pochopit prostor jako celek: velikost sálu, vztah jednotlivých částí budovy, výšku galerií nebo to, jak světlo pronikalo okny.

Ani sebedokonalejší 3D model ovšem není automaticky přesnou kopií historické skutečnosti. Některé prvky lze spolehlivě odvodit z plánů a fotografií, jiné vyžadují odbornou interpretaci. Zvláště u barev, povrchů či drobných dekorativních detailů nemusí dochované černobílé fotografie poskytovat jednoznačnou odpověď.

Hodnota projektu proto nespočívá jen v jeho působivosti, ale také v tom, že umožňuje historickou podobu stavby odborně zkoumat, porovnávat a případně v budoucnu zpřesňovat.

Co dnes připomíná synagogu v samotném městě?

Kdo by chtěl místo někdejší synagogy navštívit, najde je v prostoru ulice U Synagogy. Samotná stavba zde už nestojí, její existenci však připomínají dva památníky.

Jeden byl odhalen v roce 1995. Druhý tvoří historický pamětní kámen, vytvořený po válce, ale veřejně osazený až o mnoho desetiletí později. Připomínají nejen zničenou budovu, ale především osudy někdejší židovské komunity.

Je důležité nezaměňovat dnešní digitální projekt za plán fyzické obnovy synagogy. Žádná taková stavba se nyní neuskutečňuje. Jde o virtuální rekonstrukci historické památky, jejíž skutečné místo už dávno získalo jinou podobu.

To však neznamená, že by digitální model nemohl mít praktické využití. Pro školy, místní historiky, průvodce i zájemce o minulost města nabízí možnost ukázat architekturu, kterou už nelze navštívit.

Vlastivědný spolek Českolipska navíc podle vyjádření pro Český rozhlas uvažuje o budoucím zpřístupnění vizualizace prostřednictvím mobilní nebo webové aplikace. Konkrétní termín ani způsob veřejného použití zatím oznámeny nebyly.

Lidé mohou vidět výsledek na vlastní oči

Projekt bude veřejně představen v sobotu 31. října 2026 od 15 hodin v klubu U bílýho černocha v České Lípě, který sídlí v Kulturním domě Crystal v ulici Boženy Němcové 2942.

Akci pořádá Vlastivědný spolek Českolipska. Historický úvod zajistí Michal Panáček, následovat bude prezentace Barbary Sabine Janu a podrobné představení virtuální rekonstrukce.

Pořadatel uvádí vstupné 80 Kč. Podrobnosti a případné možnosti rezervace jsou dostupné na webu klubu a Vlastivědného spolku Českolipska.

Zmizela budova, nikoli její místo v dějinách

Českolipská synagoga nebyla jen architektonickou památkou, kterou zničil oheň. Byla součástí života konkrétních obyvatel, jejich rodin a města, jehož minulost je mnohem pestřejší, než dnes napovídá podoba ulic.

Digitální rekonstrukce nedokáže vrátit život lidem pronásledovaným nacistickým režimem ani obnovit komunitu, kterou válka rozvrátila. Může však vrátit do veřejného povědomí prostor, který byl záměrně vymazán.

Až dnes nebo kdykoli později půjdete kolem místa někdejší synagogy, můžete si představit, že zde nestálo parkoviště, ale mohutná budova s bohatě členěným interiérem, v níž se po generace odehrával náboženský a společenský život.

Právě takový pohled na vlastní město je největším přínosem celého projektu. Technologie zde neslouží k vytváření nové minulosti, ale k tomu, abychom dokázali lépe vidět tu skutečnou.

 

Zdroje a kontext

1. Vlastivědný spolek Českolipska – program akce Znovuzrození židovské synagogy v České Lípě. Oficiální informace o prezentaci, autorce modelu, historickém základu, místě, termínu a vstupném.
Vlastivědný spolek Českolipska – Znovuzrození židovské synagogy

2. Technische Universität Wien – Barbara Sabine Janu: Virtuelle Rekonstruktion der Synagoge in Česká Lípa (2025). Univerzitní záznam původní diplomové práce, včetně metodiky, použitého softwaru, abstraktu a přístupu k plnému textu.
TU Wien – diplomová práce Barbary Sabine Janu o virtuální rekonstrukci synagogy

3. Institut Terezínské iniciativy – Křišťálová noc v oblasti Libereckého regionu. Historická studie o židovské komunitě v České Lípě, výstavbě synagogy, jejím architektonickém řešení a listopadových pogromech.
Holocaust.cz – Křišťálová noc a dějiny českolipské synagogy

4. Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě – Ladislav Smejkal: Osudový okamžik českolipských Židů. Regionální historické zpracování nacistického vypálení synagogy, osudů židovské komunity a vzniku památníků.
Vlastivědné muzeum Česká Lípa – Osudový okamžik českolipských Židů

5. Český rozhlas Liberec, 30. října 2026 – Velkou českolipskou synagogu vypálili nacisté, teď znovu ožije díky 3D vizualizaci. Aktuální vyjádření historika Michala Panáčka, podrobnosti o rekonstrukci a úvahy o jejím zpřístupnění veřejnosti.
Český rozhlas Liberec – představení virtuální rekonstrukce českolipské synagogy