Osm kilogramů stříbra a dva roky práce. Turnov vystavuje relikviář svatého Václava

Na první pohled připomíná vzácný středověký poklad. Ve skutečnosti vznikl teprve letos v dílnách řemeslníků z Turnova, Přepeř a Jablonce nad Nisou. Nový stříbrný relikviář svatého Václava spojuje současné zlatnické mistrovství s českou historií a duchovní tradicí. V Muzeu Českého ráje ho mohou návštěvníci obdivovat pouze do 29. listopadu. Potom se vrátí na oltář staroboleslavské baziliky.

Více než sedmdesát centimetrů vysoká postava českého knížete, stříbro, zlacení, barevné drahokamy a drobný medailonek ukrývající světcův ostatek. Dílo působí, jako by za sebou mělo staletí historie. Přitom je výsledkem dvou let současné umělecké práce.

Pro Turnov je to mimořádná příležitost. Město, které se proslavilo broušením drahých kamenů a výrobou šperků, nyní představuje dílo určené nikoli do soukromé sbírky, ale na jedno z nejvýznamnějších poutních míst českých dějin. A právě jeho vznik ukazuje, že tradiční umělecká řemesla nejsou pouze minulostí uloženou v muzeích.

Osm kilogramů stříbra, čtyři mistři a jedna společná práce

Relikviář svatého Václava vznikl na objednávku staroboleslavské kapituly. Jeho hlavním autorem je turnovský zlatník a šperkař Jiří Urban, známý především náročnými replikami historických korunovačních klenotů.

Tentokrát ale nešlo o kopii existujícího předmětu. Bylo třeba vytvořit zcela nové dílo, které bude současně uměleckým artefaktem, zlatnickým mistrovským kusem a předmětem určeným k náboženskému uctívání.

Výsledkem je takzvaná herma – plastické zobrazení hlavy a hrudi významné osobnosti. V tomto případě českého knížete svatého Václava.

Jiří Urban navrhl celkovou podobu relikviáře a vedl jeho zhotovení. Sochař Petr Vogel vytvořil model světcovy tváře. Jednotlivé části pak ve své dílně v nedalekých Přepeřích odlil Josef Syrový. O jemné dokončení kovového povrchu, především obličeje, se postaral jablonecký šperkař a cizelér Vladimír Komňacký. Cizelování je náročná ruční technika, při níž se pomocí specializovaných nástrojů dotvářejí drobné detaily kovového výrobku.

Právě spojení těchto odborností je na díle pozoruhodné. Nejde o výrobek jednoho stroje ani o běžnou sériovou produkci. Výsledná podoba vyžadovala spolupráci výtvarníka, sochaře, odborníka na odlévání kovů a mistra detailního povrchového zpracování.

Při výrobě bylo použito osm kilogramů stříbra. Celý relikviář váží přibližně dvanáct kilogramů. Zdobí jej jaspisy, acháty, modrý lapis lazuli, zlacení a reliéfní výzdoba s českými granáty.

Jak dát tvář člověku, kterého nikdo z nás neviděl?

Jednou z nejtěžších částí práce nebylo samotné stříbro, ale Václavova tvář.

Sochař Petr Vogel vycházel z historického zpodobnění světce od Petra Parléře v pražské katedrále svatého Víta. Původně uvažoval o poměrně věrném převzetí jeho podoby. Ukázalo se však, že to není tak jednoduché.

Parléřův Václav má skloněnou a pootočenou hlavu. Takové řešení funguje v původní sochařské kompozici, ale pro samostatně stojící relikviář nebylo vhodné. Vogel proto vytvořil vlastní interpretaci.

Chtěl zachytit panovníka, který působí důstojně, ale současně lidsky a laskavě. Podle svého vyjádření věnoval zvláštní pozornost očím a pohledu, který má navázat kontakt s člověkem stojícím před dílem.

Zajímavé je také Urbanovo rozhodování o celkovém výtvarném stylu. Zvažoval moderní pojetí i historizující podobu. Nakonec zvolil druhou možnost, kterou doplnil současnými prvky, například jehlicovitou kompozicí.

Relikviář tak není přesnou napodobeninou středověkého umění. Je současnou představou o historické osobnosti, vytvořenou tradičními řemeslnými postupy.

A právě v tom spočívá jeho výtvarná hodnota. Ukazuje, že minulost lze připomínat také novou tvorbou, nikoli jen kopírováním dochovaných předloh.

Proč relikviář vznikl? Kvůli svatému Václavovi, ale také ochraně jeho ostatků

Přestože dílo zaujme drahými materiály, jeho hlavním účelem není vystavování vzácného kovu.

Relikviář je schránka určená k uchovávání a uctívání ostatků světců. V malém medailonku na Václavově hrudi je podle staroboleslavské kapituly uložen ostatek českého knížete.

Nové dílo vzniklo pro Starou Boleslav, místo tradičně spojované s Václavovou vraždou v 10. století a jedno z nejvýznamnějších center svatováclavské úcty.

Za jeho vznikem je přitom i velmi praktický důvod, který může překvapit.

Při národní svatováclavské pouti bývala tradičně přenášena lebka připisovaná svatému Václavovi. Takové zacházení je však pro historické ostatky rizikové. Opakované přesuny, manipulace a vystavování zvyšují možnost jejich poškození.

Nový relikviář proto umožňuje, aby se při slavnostních obřadech nadále uctíval světcův ostatek, aniž by bylo nutné vystavovat historickou lebku stejnému zatížení. Ta může zůstat v bezpečnějším prostředí baziliky.

Při letošní svatováclavské pouti 28. září byl nový relikviář poprvé použit při hlavní slavnosti. Pro veřejnost to bylo první představení díla, na němž jeho tvůrci pracovali přibližně dva roky.

Na relikviáři nechybějí ani symbolické odkazy na českou historii. Je zde například Václavův odkaz „Nedej zahynouti nám“ v české a latinské podobě. Jiří Urban také upozornil na použití kamenů spojených s historickou výzdobou Karlštejna.

Vznikl tak předmět, jehož hodnota není dána pouze množstvím stříbra či cenou drahokamů. Významnou součástí je řemeslná práce, historická symbolika a především účel, pro který byl vytvořen.

Proč právě Turnov? Tradice, která neskončila v muzeu

Turnov má k podobnému dílu mimořádně blízko. Místní kamenářství a šperkařství mají dlouhou historii a zásadním mezníkem bylo založení odborné školy pro broušení a zasazování drahokamů v roce 1884.

Postupně se zde rozvíjely další obory, například stříbrnictví, rytí kovů, umělecké kovářství, odlévání a restaurování. Práce zdejších učitelů a studentů získávaly ocenění i na světových výstavách.

Dnes tuto tradici připomínají muzejní sbírky, zejména turnovská Klenotnice s mimořádnými ukázkami šperků a stříbrnických prací. Současně však ve městě a jeho okolí působí umělci a řemeslníci, kteří v oborech pokračují.

Jiří Urban je výrazným příkladem. Jeho repliky historických korunovačních klenotů byly vystavovány na řadě míst. Turnovské muzeum již v minulosti představilo například jeho kopie Svatoštěpánské a Napoleonovy koruny.

Nový relikviář ale představuje jiný druh práce. Zatímco u replik je zásadní věrnost historické předloze, zde tvůrce vytvářel vlastní artefakt s novou výtvarnou podobou a konkrétním liturgickým účelem.

Muzejní kurátor Miroslav Cogan proto označil relikviář za mimořádný také v kontextu Urbanovy dosavadní tvorby.

Pro region má dílo ještě jeden význam. Je výsledkem spolupráce lidí z Turnova, Přepeř a Jablonce nad Nisou. Ukazuje, že šperkařské a kovotepecké mistrovství v Libereckém kraji není jen historická značka, ale stále živá a využívaná odbornost.

Jen měsíc v Turnově. Potom se vrátí na oltář

Relikviář byl slavnostně představen ve Staré Boleslavi, ale na svou trvalou pozici se vrátí až po krátké výstavě v Turnově.

Díky dohodě se staroboleslavskou kapitulou ho Muzeum Českého ráje vystavuje od čtvrtka 29. října do neděle 29. listopadu 2026.

Dílo je umístěno v expozici Koruny císařů a králů, kde dočasně nahradilo repliku Svatováclavské koruny. Návštěvníci si ho tak mohou prohlédnout v prostředí věnovaném historickým korunovačním klenotům a tradiční zlatnické práci.

Po skončení turnovské výstavy bude relikviář natrvalo osazen na hlavním oltáři baziliky svatého Václava ve Staré Boleslavi. Tam už bude především součástí náboženského prostoru, nikoli běžným muzejním exponátem.

Pro zájemce o jeho výtvarné detaily je proto listopadová výstava mimořádnou příležitostí. V turnovském muzeu mohou pozorovat podobu světcovy tváře, zpracování drahokamů, reliéfní výzdobu i jemnou práci jednotlivých řemeslníků zblízka.

Kdy a za kolik se na relikviář podívat

Muzeum Českého ráje se nachází ve Skálově ulici 71 v centru Turnova, nedaleko náměstí Českého ráje.

Výstava je přístupná do 29. listopadu 2026. Muzeum má podle zveřejněné návštěvní doby v říjnu a listopadu otevřeno od úterý do neděle, vždy od 9 do 16 hodin. V pondělí je zavřeno.

Základní vstupné činí 120 Kč, senioři zaplatí 90 Kč, děti do 15 let a studenti 70 Kč. Rodinná vstupenka stojí 280 Kč. Děti do šesti let mají vstup zdarma. V muzeu lze platit kartou. Před návštěvou je vhodné ověřit případné mimořádné změny otevírací doby.

Prohlídku relikviáře lze spojit s dalšími expozicemi věnovanými drahým kamenům, šperkům a historickým řemeslům. Nejde tedy pouze o krátkou zastávku u jedné vitríny, ale o možnost poznat širší tradici, z níž podobná díla vyrůstají.

Z Turnova do českých dějin. A další práce už se připravuje

Příběh relikviáře svatého Václava nekončí jeho listopadovým odchodem z Turnova. Jiří Urban už podle svého vyjádření připravuje další významnou práci – relikviář svaté Zdislavy pro baziliku v Jablonném v Podještědí. I tam má nové dílo umožnit důstojné uctívání ostatku světice bez nutnosti vystavovat historickou lebku.

Je to pozoruhodné pokračování řemeslné tradice, která se v Turnově utvářela po generace. Zatímco staré mistrovské práce dnes obdivujeme ve vitrínách, současní zlatníci a sochaři vytvářejí předměty, které mohou jednou patřit k historickému dědictví dalších generací.

Relikviář svatého Václava je krásnou ukázkou takové kontinuity. Nejen proto, že obsahuje osm kilogramů stříbra a vznikal dva roky, ale především proto, že ukazuje význam lidské dovednosti, trpělivosti a spolupráce.

Možná právě proto stojí za návštěvu i těm, kteří se běžně nezajímají o církevní umění. V turnovském muzeu totiž mohou vidět něco, co v současném světě snadno přehlédneme: jak z několika kusů kovu, drahých kamenů a představy v hlavě umělce vzniká dílo, které má přetrvat generace.

 

Zdroje a kontext

1. Muzeum Českého ráje v Turnově – Relikviář svatého Václava. Oficiální informace o vzniku díla, jeho tvůrcích, materiálech a termínu výstavy.
Muzeum Českého ráje – Relikviář svatého Václava

2. Novinky.cz / ČTK, 29. října 2026 – Muzeum v Turnově vystavuje unikátní stříbrný relikviář svatého Václava. Vyjádření tvůrců, sochařská předloha, výtvarná koncepce i připravovaný relikviář svaté Zdislavy.
Novinky.cz – V Turnově vystavují unikátní stříbrný relikviář

3. Český rozhlas, 27. září 2026 – Lebku svatého Václava nahradí nový stříbrný relikviář. Reportáž s přímými vyjádřeními Jiřího Urbana, Petra Vogela a představitelů staroboleslavské kapituly.
Český rozhlas – Proč vznikl nový relikviář svatého Václava

4. Muzeum Českého ráje – Klenotnice. Historie turnovské uměleckoprůmyslové školy, šperkařství a stříbrnictví.
Muzeum Českého ráje – Klenotnice a tradice turnovského šperkařství

5. Muzeum Českého ráje – Oficiální otevírací hodiny. Aktuální návštěvní režim hlavní muzejní budovy.
Muzeum Českého ráje – Otevírací hodiny

6. Muzeum Českého ráje – Oficiální ceník vstupného. Ceny jednotlivých kategorií návštěvníků a platební podmínky.
Muzeum Českého ráje – Vstupné a slevy