Senátní finále na Českolipsku: 1 026 hlasů náskoku a 12 tisíc hlasů ve hře
Jitka Volfová jde do druhého kola senátních voleb s náskokem 1 026 hlasů před Martinem Půtou. Jenže Jiří Vosecký a Vít Vomáčka získali dohromady dalších 12 182 hlasů a ani jeden zatím svým voličům nedoporučil finalistu. Rozhodnout tak nemusí matematika prvního kola, ale to, kdo 16. a 17. října přijde k urnám znovu.
- Volfová získala 15 078 hlasů, Půta 14 052; rozdíl je 1 026 hlasů.
- Vosecký a Vomáčka mají dohromady 12 182 hlasů a k 12. říjnu nikoho z finalistů nepodpořili.
- Druhé kolo proběhne 16.–17. října; lístky se tentokrát vydávají až ve volební místnosti.
Stav k 12. říjnu 2026.
První kolo dalo Jitce Volfové první místo. Nedalo jí ale téměř nic, co by se automaticky přeneslo do druhého.
Poslankyně a dosavadní starostka České Lípy získala 15 078 hlasů, tedy 35,05 %. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta skončil druhý se 14 052 hlasy a 32,66 %. Rozdíl činí 1 026 hlasů a 2,39 procentního bodu.
Na první pohled výhoda pro Volfovou. Ve skutečnosti především potvrzení, že další hlasování začíná prakticky znovu. Hlas z prvního kola se nikam nepřenáší a volební účast ve druhých kolech Senátu zpravidla výrazně klesá.
A právě tady leží největší neznámá českolipského souboje.
Náskok 1 026 hlasů není bezpečný polštář
V prvním kole bylo pro pětici kandidátů odevzdáno 43 013 platných hlasů. Volfová s Půtou si rozdělili přibližně dvě třetiny z nich. Zbylých 13 883 hlasů získali kandidáti, kteří už ve druhém kole nebudou.
Největší část patří dosavadnímu senátorovi Jiřímu Voseckému a kandidátovi ODS Vítu Vomáčkovi. Vosecký dostal 6 429 hlasů, Vomáčka 5 753. Dohromady je to 12 182 hlasů neboli 28,32 % všech platných hlasů prvního kola.
Pro srovnání: náskok Volfové před Půtou odpovídá jen zhruba 8,4 % tohoto množství.
A stranou nelze nechat ani 1 701 lidí, kteří volili Leoše Hamrského z KSČM. Už samotný počet jeho hlasů je vyšší než rozdíl mezi oběma finalisty.
To všechno ukazuje jednu věc: první kolo určilo soupeře, nikoli favorita s jistým vítězstvím.
Dvanáct tisíc hlasů nemá nového majitele
Pokušení je jednoduché. Sečíst hlasy Voseckého a Vomáčky s Půtovými, případně Hamrského s Volfovou, a z výsledku předpovědět příští sobotu.
Takový výpočet by ale předstíral něco, co nevíme.
K 12. říjnu ani Jiří Vosecký, ani Vít Vomáčka žádného z finalistů veřejně nepodpořili. Vosecký po svém vyřazení podporu nevyslovil. Vomáčka odpověděl ještě jednoznačněji: „Nechám to na voličích.“
Jejich 12 182 hlasů proto nelze považovat za balík čekající na předání Martinu Půtovi. Stejně tak neexistují data, podle kterých by významná část automaticky přešla k Jitce Volfové.
Volič může ve druhém kole změnit kandidáta. Může přijít znovu a vybrat menší ze dvou zel podle vlastního pohledu. A může také zůstat doma.
Právě poslední možnost bývá u senátních voleb mimořádně důležitá.
Půta už dal najevo, že o hlasy voličů Voseckého a Vomáčky stojí. Svůj souboj staví také jako spor o větší samostatnost regionů a proti centralizaci. Volfová naopak bezprostředně po prvním kole zdůraznila především potřebu dostat voliče znovu k urnám.
Obě strategie dávají smysl. O tom, která bude úspěšnější, ale první kolo samo nic neříká.
Číslo z roku 2020 ukazuje, co dokáže nízká účast
Před šesti lety se ve druhém kole v tehdejším obvodu č. 36 utkali Jiří Vosecký a Vít Vomáčka. Vosecký vyhrál 6 988 ku 6 228 hlasům. Rozdíl byl jen 760 hlasů.
Ještě zajímavější je účast. Oficiální volební zápis uvádí 116 702 zapsaných voličů a 13 306 vydaných úředních obálek. To odpovídá účasti přibližně 11,40 %. Platných hlasů bylo pouze 13 216.
Rok 2020 byl samozřejmě mimořádný kvůli pandemii covidu a mezitím se změnilo i vymezení obvodu. Tehdejší čísla proto nelze jednoduše použít jako předpověď roku 2026.
Pro představu o významu mobilizace je však jedno srovnání výmluvné: letošních 12 182 hlasů pro Voseckého a Vomáčku odpovídá zhruba 92 % všech platných hlasů odevzdaných v celém druhém kole roku 2020.
Nejde o prognózu. Je to měřítko toho, jak malý počet lidí může nakonec rozhodovat o šestiletém senátorském mandátu.
V letošním prvním kole přišlo k senátním volbám 38,38 % voličů. Klíčová otázka proto nezní jen „ke komu přejdou voliči poražených“, ale možná ještě více „kolik z nich vůbec přijde podruhé“.
Půta potřebuje i voliče muže, kterého porazil uvnitř Starostů
Příběh Jiřího Voseckého má ještě jednu rovinu. Není jen poraženým kandidátem s téměř patnácti procenty hlasů.
Vosecký zastupoval obvod v Senátu od roku 2014 a oba předchozí mandáty získal za Starosty pro Liberecký kraj. Když si však hnutí v listopadu 2025 vybíralo kandidáta pro letošní volby, v interních primárkách zvítězil Martin Půta výrazným poměrem 42 hlasů ku 9.
Vosecký nakonec kandidoval samostatně jako nezávislý a získal 6 429 hlasů.
To vytváří pro Půtu zvláštní situaci. Před rokem přesvědčivě vyhrál uvnitř vlastního hnutí, nyní ale potřebuje přesvědčit i část lidí, kteří v řádných volbách dali přednost právě jeho někdejšímu spolustraníkovi.
Bylo by chybou z toho vyvozovat, že rozdělení někdejších spojenců připravilo Půtu o první místo. Takový výsledek nelze zpětně dokázat. Stejně problematické je však předpokládat, že se všichni Voseckého voliči po jeho vyřazení automaticky „vrátí“ k Půtovi.
U tajného hlasování žádný politik své voliče nevlastní.
Po dvanácti letech bude mít obvod každopádně nového senátora
Jeden výsledek už je jistý: dvanáctileté působení Jiřího Voseckého v Senátu končí.
Ať 17. října vyhraje kdokoli, obvod Česká Lípa dostane nového zástupce. Souboj přitom není důležitý pouze kvůli jednomu křeslu v horní komoře.
Pokud uspěje Jitka Volfová, nebude moci současně pokračovat jako poslankyně. Podle současného pořadí náhradníků by ji měl v Poslanecké sněmovně nahradit Miloslav Tůma, starosta Ralska.
Pokud vyhraje Martin Půta, slíbil, že skončí ve funkci hejtmana Libereckého kraje. U něj nejde o automatickou zákonnou neslučitelnost funkcí; je to jeho veřejně deklarované rozhodnutí. Půta argumentuje tím, že práci hejtmana a senátora podle něj nelze současně vykonávat naplno.
Výsledek na Českolipsku tak v obou variantách spustí ještě jednu personální změnu: buď v zastoupení Libereckého kraje ve Sněmovně, nebo přímo ve vedení kraje.
Druhé kolo není jen pro ty, kteří volili minule
Pro voliče je důležitá ještě jedna praktická věc: hlasovací lístky pro druhé kolo Senátu tentokrát nepřijdou předem do poštovní schránky. Volič je dostane až přímo ve volební místnosti.
Hlasovat se bude v pátek 16. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 17. října od 8 do 14 hodin.
Kdo chce výsledek ovlivnit, musí tedy přijít znovu. Hlas z prvního kola se nezapočítává podruhé.
Do druhého kola se navíc mohou zapojit i lidé, kteří v prvním ještě hlasovat nemohli, protože jim nebylo osmnáct. Pokud občan České republiky dosáhne 18 let nejpozději 17. října 2026, může už ve druhém kole hlasovat.
Při hlasování je nutné prokázat totožnost a české občanství platným dokladem. S voličským průkazem vydaným v Česku lze v senátních volbách hlasovat mimo domovský okrsek, ale pouze uvnitř příslušného senátního obvodu.
Ve druhém kole se skutečně začíná od nuly
Jitka Volfová vstupuje do finále jako vítězka prvního kola. To je politická i psychologická výhoda, nikoli náskok, který by jí volební komise příští pátek zapsala na účet.
Martin Půta zase může vidět velkou rezervu mezi voliči Voseckého a Vomáčky. Nemůže ale počítat s tím, že 12 182 lidí přejde od poražených kandidátů jako jeden blok.
A nad tím vším visí otázka účasti.
V prvním kole dělilo oba finalisty 1 026 hlasů. V roce 2020 rozhodlo druhé kolo v tomto obvodu 760 hlasů. To jsou počty, které se v regionu mohou skrývat v několika ulicích, několika obcích nebo prostě v rozhodnutí části lidí, zda si v pátek či v sobotu ještě jednou udělají cestu do volební místnosti.
První kolo proto odpovědělo na otázku, kdo bude bojovat o Senát. Teprve druhé ukáže, kdo dokáže své voliče přivést podruhé – a kdo přesvědčí ty, jejichž původní kandidát už na lístku nebude.
V pátek se počítadlo vrátí na nulu.
Otázky a odpovědi
- Kdy je druhé kolo? V pátek 16. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 17. října od 8 do 14 hodin.
- Přijdou hlasovací lístky domů? Ne. Pro druhé kolo je volič dostane ve volební místnosti.
- Počítá se hlas z prvního kola znovu? Ne. Kdo chce rozhodnout ve druhém kole, musí hlasovat znovu.
- Kdo po prvním kole vede? Jitka Volfová o 1 026 hlasů, ale druhé kolo se sčítá zcela samostatně.
- Mohu použít voličský průkaz? Ano, průkaz vydaný v Česku ale umožňuje hlasovat pouze uvnitř příslušného senátního obvodu.
Obrázek v úvodu článku je pouze ilustrační.
Zdroje a kontext
- Český statistický úřad – oficiální výsledky 1. kola, volební obvod č. 36 Česká Lípa
Primární zdroj pro počty hlasů a procenta všech pěti kandidátů.
ČSÚ – výsledky senátních voleb v obvodu Česká Lípa - ČTK / Genus – povolební reakce finalistů, stanoviska Voseckého a Vomáčky
Zdroj pro výroky po prvním kole, údaj o účasti a potvrzení, že Vosecký ani Vomáčka k 10. říjnu finalistovi podporu nevyslovili.
Genus – Volfová a Půta postupují do druhého kola - Český statistický úřad – oficiální zápis z 2. kola voleb v roce 2020
Primární zdroj: 116 702 zapsaných voličů, 13 306 vydaných obálek, 13 216 platných hlasů; Vosecký 6 988, Vomáčka 6 228. Z toho vychází účast 11,40 %.
ČSÚ – zápis o výsledku druhého kola v obvodu č. 36 v roce 2020 - Starostové pro Liberecký kraj – primární volby Půta versus Vosecký
Oficiální zdroj pro výsledek vnitřních primárek 42 : 9 a Půtův předem deklarovaný odchod z hejtmanské funkce v případě zvolení.
SLK – Martin Půta bude kandidovat na Českolipsku do Senátu - Liberecká Drbna – důsledky případného vítězství obou finalistů
Aktuální regionální zdroj pro informaci o možném nástupu Miloslava Tůmy do Poslanecké sněmovny a opětovné Půtovo potvrzení, že při zvolení skončí jako hejtman.
Liberecká Drbna – vyrovnaný souboj Volfové a Půty - Ministerstvo vnitra – pravidla druhého kola Senátu 2026
Primární zdroj pro termín a časy hlasování, vydávání hlasovacích lístků až ve volební místnosti, věkovou hranici, doklady a pravidla voličského průkazu.
Ministerstvo vnitra – informace k volbám do Senátu 2026