Volby v pěti obcích Jablonecka řeší soudy. Ve hře jsou hlasy, pobyty i férovost kampaně
Komunální volby skončily, ale v Albrechticích v Jizerských horách, Bedřichově, Pulečném, Velkých Hamrech a Harrachově ještě není jasno. Soudní návrhy zpochybňují sčítání hlasů, přihlašování voličů k trvalému pobytu i férovost předvolební kampaně. Co se vlastně stalo, jak mohou soudy zasáhnout do výsledků a kdo mezitím obce řídí?
- V malých obcích mohou jednotlivé hlasy výrazně ovlivnit rozdělení mandátů;
- ne každý soudní návrh znamená prokázané porušení zákona;
- do ustavení nového vedení obec dál spravují dosavadní výkonné orgány.
V Pulečném dělilo dvě nejsilnější kandidátky pouhých 17 hlasů. V Bedřichově se devět zastupitelských křesel rozdělilo mezi tři uskupení přesně po třech. A v Harrachově současný starosta tvrdí, že změna rozhodnutí osmnácti voličů by mohla znamenat jiné rozložení mandátů. Právě takové situace ukazují, jak velkou váhu mohou mít jednotlivé hlasy v menších obcích.
Výsledky komunálních voleb z 9. a 10. října 2026 už sice Český statistický úřad zveřejnil, v pěti obcích Jablonecka ale následovaly návrhy na soudní přezkum. Nejde přitom o jediný spor se společnou příčinou. Někde se řeší správnost sčítání, jinde oprávněnost účasti některých voličů nebo postup během kampaně. Všechny případy však spojuje zásadní otázka: odpovídá vyhlášený výsledek skutečné vůli voličů?
Pulečný a Velké Hamry: Mohla chyba při sčítání změnit mandáty?
První návrh obdržela liberecká pobočka krajského soudu už 15. října. Týká se Pulečného, kde do sedmičlenného zastupitelstva kandidovala tři uskupení. Zvítězila Dámská 7 se 430 hlasy a třemi mandáty. Druhá Zdravá obec získala 413 hlasů a dva mandáty, stejně jako třetí uskupení Za lepší obec.
Navrhovatelka požaduje kontrolní přepočet volebních lístků v jediném volebním okrsku. Podle informací, které zveřejnila mluvčí soudu, se její pochybnosti týkají možné matematické chyby. Zda při sčítání skutečně došlo k nesprávnému postupu, musí teprve posoudit soud.
Podobné, ale podrobněji formulované výhrady zazněly ve Velkých Hamrech. Tam navrhovatel zpochybňuje sčítání v okrsku číslo 1. Poukazuje na údajně nezvykle rychlé dokončení sčítání, možné chybné vyhodnocování křížků na hlasovacích lístcích a rozdíly mezi jednotlivými okrsky.
Ve Velkých Hamrech získali Hamrováci 2010 šest z patnácti mandátů. Uskupení Za lepší Hamry obsadilo pět křesel, Svobodní tři a Sdružení pro Velké Hamry jedno. Případná chyba při sčítání by proto mohla mít význam nejen pro pořadí kandidátů, ale za určitých okolností také pro rozložení sil v zastupitelstvu.
Samotná skutečnost, že se hlasy v jednotlivých okrscích liší nebo že jedna komise sečetla lístky rychleji, ovšem nedokazuje nesprávný výsledek. Rozhodující bude, zda existuje konkrétní pochybení a zda mohlo mít zákonem požadovaný dopad na volby.
Proč 17 hlasů nemusí znamenat 17 voličů
V komunálních volbách existuje zvláštnost, která bývá zdrojem nedorozumění. Každý volič má tolik hlasů, kolik se v jeho obci volí zastupitelů. V Pulečném tedy mohl rozdělit až sedm hlasů, ve Velkých Hamrech až patnáct. Mohl označit celou kandidátku, jednotlivé kandidáty nebo oba způsoby zkombinovat podle zákonných pravidel.
Rozdíl 17 hlasů mezi dvěma kandidátkami v Pulečném proto neznamená, že pro jednu hlasovalo přesně o 17 lidí více. Jde o součet hlasů připsaných kandidátům jednotlivých uskupení.
Právě při kombinovaném označování kandidátů a volebních stran může být vyhodnocování lístků složitější. Chyba v počítání či přepisu se následně může promítnout i do přepočtu mandátů. Ne každá početní odchylka ovšem změní obsazení zastupitelstva.
To je důvod, proč má smysl případné konkrétní pochybnosti ověřit. Současně ale nelze z těsného výsledku automaticky vyvozovat, že někdo hlasy sečetl špatně.
Albrechtice a Bedřichov: Spor o to, kdo směl volit
V Albrechticích v Jizerských horách a v Bedřichově se soudy budou zabývat jiným problémem. Nejde především o sčítání lístků, ale o podezření, že přihlašování lidí k trvalému pobytu mohlo ovlivnit složení voličské základny.
V Albrechticích navrhovatelé tvrdí, že někteří lidé získali trvalý pobyt účelově, přestože v obci fakticky nežijí. Podle jejich argumentace tak mohlo dojít k umělému navýšení počtu voličů a následnému ovlivnění voleb.
V obci bylo letos zapsáno 296 oprávněných voličů, zatímco před čtyřmi lety 288. Tento rozdíl sám o sobě nic nedokazuje ani nevyvrací. Celkový počet obyvatel s volebním právem totiž může zůstat téměř stejný, přestože se jeho složení během čtyř let výrazně promění.
V sedmičlenném zastupitelstvu Albrechtic získali Starostové pro Liberecký kraj tři mandáty, uskupení Za otevřenou obec rovněž tři a Jizerské Albrechtice jeden.
Ještě výraznější jsou námitky v Bedřichově. Podle navrhovatelů měly být k trvalému pobytu účelově přihlášeny vyšší desítky osob bez skutečného vztahu k obci. Současně tvrdí, že jiné osobě, která v Bedřichově dlouhodobě žije, měla být změna trvalého pobytu znemožněna.
Bedřichov měl 311 registrovaných voličů a voleb se zúčastnilo 247 z nich. Tři úspěšné kandidátky získaly v devítičlenném zastupitelstvu shodně po třech mandátech.
Proč jsou podobné spory tak citlivé? V malé obci může několik desítek nových voličů představovat významnou část těch, kteří skutečně přijdou k urnám. Pokud by jejich přihlášení bylo součástí protiprávního ovlivnění voleb, mohlo by to mít podstatné důsledky.
Samotný trvalý pobyt na jiné adrese, než kde člověk každodenně přespává, však ještě neznamená podvod. Lidé mohou mít k obci skutečné rodinné, pracovní nebo jiné vazby, i když část roku žijí jinde. Rozhodující proto není pouhá adresa, ale konkrétní okolnosti a případné zneužití volebního práva.
Právě to musí soud v obou případech posoudit. Zatím jde o tvrzení navrhovatelů, nikoli o prokázané nezákonné přihlašování voličů.
Harrachov: Spor o předvolební noviny a férovost kampaně
Zcela odlišný příběh se odehrává v Harrachově. Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování, případně voleb, podal dosavadní starosta Tomáš Vašíček za SNK – Změna pro Harrachov.
Jeho uskupení obsadilo ve volbách druhé místo se dvěma mandáty. Zvítězili Starostové pro Liberecký kraj, kteří získali čtyři z devíti zastupitelských křesel.
Vašíček zpochybňuje především okolnosti předvolební kampaně. Podle jeho vyjádření byla krátce před hlasováním distribuována anonymní tiskovina nazvaná „Harrachovské listy“, která měla svým vzhledem připomínat dřívější oficiální městský zpravodaj. Její obsah považuje za nepravdivý a poškozující dosavadní vedení města.
Další výhrady směřují k údajnému porušení nestrannosti některých členů volební komise.
Starosta argumentuje také možným dopadem na výsledek. Podle jeho výpočtu by změna rozhodnutí pouhých 18 voličů, kteří by místo STAN podpořili jeho uskupení, mohla změnit přidělení jednoho mandátu.
Takový výpočet ovšem představuje argument navrhovatele, nikoli důkaz, že sporná tiskovina skutečně ovlivnila osmnáct nebo více lidí. Soud bude muset rozlišit mezi ostrou či zavádějící předvolební kampaní a případným porušením zákona s dostatečně závažným dopadem na hlasování.
Harrachovský spor má ještě jednu zvláštnost. Přestože město od roku 2021 administrativně patří do okresu Jablonec nad Nisou, zůstalo v soudním obvodu Semil. O jeho volebním návrhu proto rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Ostatní čtyři zmíněné obce řeší liberecká pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Může soud změnit výsledky, nebo nařídit nové volby?
Podání soudního návrhu neznamená, že jsou volby neplatné. Zákon dává voličům a registrovaným volebním stranám možnost požádat o přezkum, ale zároveň stanovuje poměrně přísné podmínky pro úspěch.
Nestačí například upozornit na podezřelou okolnost, nesouhlas s výsledkem nebo chybu, která neměla podstatný význam. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí vyžaduje porušení pravidel, které hrubě ovlivnilo výsledek hlasování, voleb nebo volby konkrétního kandidáta.
Soud může přezkoumat volební dokumentaci, provést potřebné důkazy a ověřit sčítání hlasů. Pokud zjistí, že návrh není důvodný, nevyhoví mu a zveřejněné výsledky obstojí.
Jestliže naopak zjistí závažné porušení zákona, záleží na povaze případu a druhu podaného návrhu. Vyslovení neplatnosti hlasování vede k opakovanému hlasování, neplatnost voleb k opakovaným volbám. V případech týkajících se volby jednotlivého kandidáta může dojít ke změně obsazení mandátu bez opakování celých voleb.
Soudy mají na rozhodnutí zpravidla 20 dnů od doručení návrhu. U podání doručených ve druhé polovině října tak lze očekávat rozhodování především na začátku a v první polovině listopadu.
Přísnost soudního přezkumu ukazuje i zkušenost z roku 2022. Tehdy soudy řešily v Libereckém kraji sedm stížností na komunální volby a žádné nevyhověly. To ovšem samo o sobě nic nevypovídá o oprávněnosti letošních návrhů.
Kdo mezitím řídí obce? Radnice bez vedení nezůstávají
Pro obyvatele dotčených obcí je možná nejpraktičtější otázka, co se děje s radnicí, pokud soudní řízení oddálí ustavení nového zastupitelstva.
Obec se tím nedostává do bezvládí. Podle zákona pokračují ve výkonu příslušných pravomocí dosavadní starosta, místostarosta a tam, kde existovala, také dosavadní rada obce. V obcích, kde se rada nevolí, plní její zákonem stanovené úkoly starosta.
Běžný provoz obecního úřadu tedy pokračuje. Úřad dál vyřizuje záležitosti občanů a zajišťuje služby, které má obec na starosti. Nemění se automaticky fungování školy, svozu odpadu ani dalších obecních služeb.
Odkládají se však rozhodnutí spojená s ustavením nového vedení a některé záležitosti, které patří výhradně do působnosti zastupitelstva. Dosavadní zastupitelstvo totiž skončilo s volbami a nové zatím nemělo příležitost začít standardně vykonávat svou kolektivní činnost.
Důležitý je přitom přesný druh soudního návrhu. Návrh na neplatnost voleb nebo hlasování odkládá ustavující zasedání do rozhodnutí soudu. Samotný návrh týkající se pouze volby jednotlivého kandidáta má odlišný režim a automaticky ustavující zasedání neblokuje.
Ministerstvo vnitra stanovilo, že v obcích bez takového soudního návrhu se ustavující zasedání mohou konat nejdříve 30. října a zpravidla nejpozději 9. listopadu 2026.
Tam, kde se čeká na soudní rozhodnutí o neplatnosti voleb či hlasování, začne příslušná lhůta pro ustavení nového zastupitelstva běžet až po právní moci rozhodnutí, pokud soud návrhu nevyhoví.
Pro obyvatele je proto nejspolehlivějším vodítkem úřední deska jejich obce, kde musí být informace o termínu a programu zasedání zveřejněna předem.
Verdikt soudu může spor uzavřít. Důvěru musí obnovit i politici
Pět soudních návrhů na Jablonecku ukazuje, že komunální volby nejsou pouze soutěží kandidátních listin. Jsou také zkouškou důvěry v pravidla, podle nichž se rozhoduje o správě obce.
V jedné obci jde o několik sporných hlasů, v jiné o pochybnosti kolem evidence obyvatel, jinde o hranice přípustné předvolební kampaně. Příčiny se liší, ale pro všechny případy platí stejný princip: o závažnosti tvrzených pochybení musí rozhodovat důkazy, nikoli hlasitost politického sporu.
V následujících týdnech proto bude podstatné sledovat nejen samotné soudní verdikty, ale také jejich zdůvodnění. Právě z něj bude zřejmé, zda některé z námitek odhalily skutečnou chybu, nebo zda zveřejněné volební výsledky obstály.
Pro občany Albrechtic, Bedřichova, Pulečného, Velkých Hamrů a Harrachova je nejdůležitější, aby se situace vyjasnila a nové zastupitelstvo mohlo začít pracovat s nezpochybněným mandátem. Soudní přezkum v tom není překážkou demokracie, ale jednou z jejích pojistek.
Zdroje a kontext
1. Český statistický úřad – oficiální výsledky komunálních voleb 2026, okres Jablonec nad Nisou
ČSÚ – komunální volby 2026, Jablonecko
2. ČTK / Genus, 21. října 2026 – soudní návrhy v Albrechticích a Bedřichově, kontext případu Pulečný
ČTK – volební stížnosti v Albrechticích a Bedřichově
3. ČTK / Genus, 22. října 2026 – soudní přezkum hlasování ve Velkých Hamrech
ČTK – přezkum komunálních voleb ve Velkých Hamrech
4. ČTK / Genus, 23. října 2026 – souhrn soudních návrhů v Libereckém kraji včetně Harrachova
ČTK – soudy přezkoumají výsledky komunálních voleb
5. Ministerstvo vnitra ČR – pravidla a termíny ustavujících zasedání zastupitelstev v roce 2026
Ministerstvo vnitra – termíny ustavujících zasedání po volbách 2026
6. Ministerstvo vnitra ČR – kdo spravuje obec mezi volbami a zvolením nových orgánů