Letná proti 4:36. Proč se 15. listopadu demonstruje a co je skutečně ve hře

V neděli 15. listopadu se pražská Letná znovu stane místem velkého občanského shromáždění. Pořadatelé protestují proti vládnímu návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu i proti způsobu, jakým jej koalice prosadila prvním čtením. Vysvětlujeme, co už bylo rozhodnuto, co zůstává otevřené a proč se debata týká i lidí, kteří veřejnoprávní média nesledují.

• Původní návrh snižuje předpokládané prostředky pro ČT a ČRo přibližně o 1,4 miliardy Kč;
• vláda mezitím připustila jiný způsob financování;
• občané mohou návrh dál sledovat a veřejně připomínkovat jeho politické důsledky.

Dvě stě pět korun. Právě tolik dnes dohromady činí měsíční televizní a rozhlasový poplatek jedné domácnosti, na kterou se vztahují obě platební povinnosti. Za rok je to 2 460 Kč. Kdyby tyto platby zmizely, byla by to pro řadu lidí příjemná zpráva. Jenže otázka, kdo zaplatí Českou televizi a Český rozhlas, by tím nezmizela. A právě za touto zdánlivě jednoduchou úsporou se skrývá spor, který vynesl lidi do ulic.

Na Letenské pláni se v neděli 15. listopadu od 14 hodin koná demonstrace „Letná proti 4:36“ s heslem „Ruce pryč od médií“. Svolává ji spolek Milion chvilek pro demokracii. Název odkazuje k časnému rannímu hlasování Poslanecké sněmovny z 24. října. Nejde však o další hlasování o zákonu ani o referendum o oblibě České televize. Jde o veřejný protest v době, kdy o budoucích pravidlech ještě není rozhodnuto.

Co organizátoři chtějí

Milion chvilek předkládá vládě tři požadavky. Prvním je stažení návrhu, který podle spolku ohrožuje nezávislost televize a rozhlasu. Druhým omluva za způsob jeho projednávání a respektování demokratických pravidel. Třetím otevřený dialog s občany a představiteli vládní koalice. Pořadatelé zároveň spojují mediální spor s širšími obavami o fungování justice, kultury a občanské společnosti. To už je jejich politické hodnocení, nikoli soubor závěrů, které by dokazoval samotný mediální zákon.

Pro pochopení protestu je užitečné oddělit dvě otázky: zda má stát změnit systém poplatků a zda konkrétní způsob změny nabízí dostatečné pojistky nezávislosti. Člověk může s dosavadními poplatky nesouhlasit, a přesto požadovat, aby nová pravidla nevystavila veřejnou službu libovůli politiků. Stejně tak může poplatky hájit, ale kritizovat jednotlivé pořady nebo hospodaření obou institucí. Tyto postoje se nevylučují.

Proč vláda chce poplatky zrušit

Vláda Andreje Babiše schválila v červnu návrh, podle něhož by dosavadní poplatky nahradily příspěvky ze státního rozpočtu. Česká televize by měla dostávat 5,740 miliardy Kč ročně a Český rozhlas 2,065 miliardy. Dohromady jde o 7,805 miliardy Kč. Předloha počítá také s valorizací při překročení desetiprocentní kumulované inflace a s rozšířením kontrolních pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu.

Vládní argument má dvě roviny. Domácnosti a firmy by přestaly posílat samostatné poplatky a obě instituce by ušetřily náklady na jejich vybírání a vymáhání. Ministr kultury Oto Klempíř také odmítá tvrzení, že financování veřejných médií prostřednictvím státu je samo o sobě neobvyklé. Podobné modely v Evropě skutečně existují. Důležitý háček je ovšem v tom, že odstranění poplatku neznamená odstranění nákladů. Pokud budou média financována z daní, zaplatí je veřejné prostředky – jen jiným způsobem.

Méně peněz není jen účetní změna

Původní návrh zároveň znamená přibližně o 1,4 miliardy Kč ročně méně, než mají obě média získat z poplatků v roce 2026. Jde zhruba o patnáctiprocentní rozdíl. Není to už uskutečněný škrt a částky představují porovnání dvou modelů, nikoli zjištěné budoucí propouštění nebo rušení konkrétních pořadů. I tak je rozdíl podstatný: televize i rozhlas musí z těchto prostředků zajišťovat zpravodajství, regionální vysílání, kulturu, archivní služby, vzdělávací pořady i krizové informace.

Výhrady nezůstaly pouze uvnitř české opozice. Evropská vysílací unie spolu s dalšími novinářskými a mediálními organizacemi 23. října upozornila na rozpočtový propad i na uspěchaný způsob projednávání. Varovala, že tak velké krácení může ohrozit schopnost médií plnit veřejnou službu. Je to odborné varování, ne důkaz, že každá z těchto služeb bude skutečně omezena.

Znamenají peníze od státu automaticky politickou kontrolu?

Ne. Záleží na pravidlech. Veřejnoprávní médium není totéž co státní televize řízená ministerstvem; jeho úkolem je sloužit veřejnosti, a to i tím, že kriticky kontroluje právě ty politiky, kteří rozhodují o zákonech a veřejných penězích. Financování z daní může být slučitelné s nezávislostí, pokud politici nemohou podle momentálního zájmu přidávat nebo ubírat peníze a získávat za to vliv na obsah.

Odpověď poskytuje evropské nařízení o svobodě médií (EMFA). Jeho článek 5 požaduje objektivní a transparentní postupy financování, dostatečné, udržitelné a předvídatelné prostředky a ochranu redakční nezávislosti. Rozhodující otázka tedy nezní pouze „poplatek, nebo rozpočet?“, ale také: podle jakého vzorce se určí částka, na kolik let dopředu, kdo ji může změnit a co ochrání redakce před nátlakem? Z dostupných podkladů nelze tvrdit, že český návrh byl již shledán protiprávním.

Demokratický požadavek: objektivní a transparentní postupy financování, dostatečné, udržitelné a předvídatelné prostředky a ochranu redakční nezávislosti.

Co se stalo ve 4:36

V pátek 23. října koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila přednostní projednání novely, časový limit sněmovní rozpravy a pevné hlasování v sobotu ve 4:36 ráno. Opozice proti tomu protestovala a snažila se jednání prodloužit; zhruba 65 přihlášených poslanců se před hlasováním nedostalo ke slovu. Vládní většina poté zabránila zamítnutí předlohy a návrh postoupil výboru. Nebyl tím schválen zákon, ale dokončeno jeho první čtení.

Pro organizátory demonstrace se 4:36 stalo symbolem silového prosazování zásadních změn. Pro koalici šlo o způsob, jak ukončit dlouhou rozpravu a pokračovat v zákonodárném procesu. Zákonnost jednotlivých procedurálních kroků a politická kultura takového postupu jsou přitom dvě různé otázky. Kritika nočního hlasování sama o sobě nedokazuje, že návrh porušuje ústavu; stejně tak formální dodržení jednacího řádu ještě neznamená, že veřejnost musí považovat postup za přiměřený.

Jednání provázel také incident na sněmovní galerii. Policie vyvedla osm protestujících, kteří podle jejího šetření překonali zábranu, vstoupili do nepřístupného prostoru a neuposlechli výzvy. Vnitřní kontrola vyhodnotila samotný zásah jako oprávněný, ale následný příkaz několika lidem pokleknout označila za nepřiměřený. Opozice s celkovým policejním hodnocením nadále nesouhlasí. Tvrzení, že policie všechny vyvedla pouze kvůli názorům, tedy dostupná zjištění nepodporují.

Vláda mezitím připustila jiný model

Právě tady přichází pro další vývoj důležitá zpráva. Premiér Babiš 5. listopadu uvedl, že zvažuje financování odvozené od vybraných daní podle pevného koeficientu, případně víceleté záruky a častější valorizaci. Na konkrétní variantě však podle ČTK koalice dosud nebyla dohodnuta. Vládní poslanec Martin Kolovratník už 4. listopadu potvrdil, že se chce jednat o výši peněz, valorizaci i pojistkách nezávislosti. Původní text zákona proto nelze vydávat za poslední slovo vlády – ale ani nové sliby za hotovou právní záruku.

Podle evidence Sněmovny je návrh veden jako tisk 231. Garanční výbor projednávání přerušil, na 26. listopadu se chystá veřejné slyšení a výbor se má k návrhu vrátit 10. prosince. Poté teprve přijdou další čtení ve Sněmovně, případně Senát a prezident. Poplatky tedy nyní dál platí a není na místě rušit jejich úhradu v očekávání brzkého konce.

Proč Letná a proč před 17. listopadem

Organizátoři původně plánovali setkání na 17. listopadu na Staroměstském náměstí. Po říjnových událostech je přesunuli na 15. listopadu a na větší Letenskou pláň. Místo má vlastní paměť: v listopadu 1989 se zde během sametové revoluce shromáždily statisíce lidí, v roce 2019 tu Milion chvilek pořádal velké demonstrace proti tehdejší Babišově vládě. Historická paralela ovšem nesmí přerůst ve zkratku: dnešní spor o financování médií není totožný se zápasem proti komunistické diktatuře.

Smyslem shromáždění v parlamentní demokracii není převzít pravomoci poslanců. Tisíce lidí na náměstí zákon nepřepíší. Mohou ale ukázat, že téma veřejnost sleduje, požadovat odpovědi a dát politikům najevo, že je budou podle jejich rozhodnutí posuzovat. Stejné právo mají i občané, kteří návrh vlády podporují a proti demonstraci argumentují.

Liberec ukázal, že nejde jen o Prahu

Dne 3. listopadu se před libereckou radnicí sešly stovky lidí, aby podpořily zaměstnance České televize a Českého rozhlasu. Šlo o součást protestů v den celostátní stávky. Liberecký editor rozhlasu Michal Balák popsal, že běžné místní vysílání nahradil obsahově omezený společný program přebíraný z jiné stanice. Česká televize potvrdila rozsáhlá omezení vysílání a digitálních služeb během stávky.

Právě regionální zkušenost ukazuje, co bývá v celostátní debatě přehlíženo. Z Prahy nemusí být vidět každodenní práce redaktorů, kteří sledují dění v menších městech, obcích či krajských institucích. Zda by se případné škrty dotkly přímo liberecké redakce, dnes doloženo není. Je však legitimní ptát se, jak návrh zachová dostupnost zpráv z regionů a kdo bude kontrolovat plnění veřejné služby mimo hlavní město.

Jak se připravit, pokud na Letnou pojedete

Shromáždění začne v neděli 15. listopadu ve 14 hodin na Letenské pláni. Organizátoři doporučují přijít pěšky a s předstihem. Z pražského hlavního nádraží uvádějí jako vhodnou cestu metro C na Vltavskou, další možností je přístup od Hradčanské. S autem radí zůstat na parkovišti P+R a do centra pokračovat veřejnou dopravou. Před cestou si ověřte aktuální spojení, případná omezení a pokyny pořadatele – zejména pokud přijíždíte z Libereckého kraje.

Listopadový dav není místo pro lehkou bundu a vybíjející se telefon. Vezměte si teplé vrstvy, pevnou nepromokavou obuv, pláštěnku místo deštníku, pití a nabitou baterii. Domluvte si s blízkými místo setkání, kdybyste se rozdělili. Organizátoři uvádějí zajištěné toalety, zdravotníky a dobrovolníky; dětem doporučují dát viditelný kontakt na doprovod. Přesný program vystupujících ani všechny případné regionální svozy zatím nejsou spolehlivě potvrzené, sledujte proto aktuální informace pořadatele.

A pokud zůstanete doma?

Veřejná kontrola nekončí návštěvou náměstí. Můžete si přečíst sněmovní tisk 231, sledovat pozměňovací návrhy, porovnávat vyjádření vlády s odbornými stanovisky, napsat svému poslanci konkrétní otázku nebo se zajímat o listopadové veřejné slyšení. Smysluplnější než přeposlat rozhořčený slogan je zeptat se, jak bude zákon chránit nezávislost, z čeho se bude financovat regionální služba a jak se bude ověřovat hospodárnost. Právo pokojně se shromažďovat navíc český zákon výslovně chrání; účast na demonstraci nepodléhá individuálnímu povolení.

Odpověď nepřinese počet transparentů, ale pravidla

Letná nemůže nahradit parlament. Může však připomenout, že správa veřejných peněz a institucí není soukromou záležitostí právě vládnoucí většiny. O výsledku rozhodne text zákona a jeho další projednávání. Původní návrh nabízí úlevu od přímého poplatku, ale otevírá otázky o výši peněz, jejich stabilitě a ochraně médií před politickým vlivem. Novější přísliby vlády mohou část těchto výhrad řešit, pokud se promění v konkrétní, kontrolovatelná ustanovení.

Základní měřítko je jednoduché: dobrá pravidla musí obstát nejen za vlády, kterou člověk podporuje, ale i za vlády, které nedůvěřuje. Ať se 15. listopadu na Letnou vydáte, nebo ne, právě podle toho má smysl posuzovat výsledek celé debaty.

Dobrá pravidla musí obstát nejen za vlády, kterou člověk podporuje, ale i za vlády, které nedůvěřuje.

 

Zdroje a kontext

1. Milion chvilek pro demokracii – oficiální stránka demonstrace, požadavky a termín
Letná proti 4:36 – oficiální informace pořadatele

2. Poslanecká sněmovna – legislativní stav k 7. listopadu 2026
Sněmovní tisk 231 – historie projednávání

3. Portál veřejné správy – aktuální televizní a rozhlasové poplatky
Poplatky za Českou televizi a Český rozhlas

4. Vláda ČR – schválení návrhu změny financování, 15. června 2026
Vládní návrh financování ČT a ČRo

5. Evropská vysílací unie – společné stanovisko mediálních organizací, 23. října 2026
EBU – výhrady k financování a projednávání návrhu

6. Evropská unie – nařízení 2024/1083, Evropský akt o svobodě médií
European Media Freedom Act – článek 5

7. iDNES.cz – průběh prvního čtení a omezení rozpravy, 23.–24. října 2026
Koalice prosadila první čtení po nočním jednání

8. ČTK / České noviny – policejní kontrola zásahu, 2. listopadu 2026
Výsledek prověření policejního zásahu ve Sněmovně

9. ČTK / České noviny – vyjádření premiéra k novému modelu, 5. listopadu 2026
Babiš připustil jiný model financování

10. iROZHLAS – rozhovor s Martinem Kolovratníkem, 4. listopadu 2026
Koalice, veřejné slyšení a další změny návrhu

11. Ústav pro studium totalitních režimů – chronologie listopadu 1989
Listopad 1989 – demonstrace na Letné

12. iDNES.cz – historický kontext protestů na Letné, 23. června 2019
Velká demonstrace Milionu chvilek v roce 2019

13. Česká televize – oficiální informace o stávce, 4. listopadu 2026
Česká televize – průběh celodenní stávky

14. Liberecká Drbna – reportáž z liberecké demonstrace, 3. listopadu 2026
Protest v Liberci na podporu ČT a ČRo

15. Milion chvilek – praktické informace pro účastníky Letné
Letná – doprava, zázemí a bezpečnost

16. Ministerstvo vnitra – informace o shromažďovacím právu
Právo pokojně se shromažďovat v České republice

17. Letná proti 4:36 – zveřejněná pozvánka s vysvětlením změny termínu
Proč pořadatelé přesunuli akci ze Staroměstského náměstí na Letnou