AnalýzaČeskolipskoPřírodaRalskoVeřejné penízeVysvětlujeme

FVE Ralsko se mění: 33 MWp, nové připojení v Kuřívodech a stále otevřená ekonomika

Projekt solární elektrárny na letišti Hradčany pokračuje, ale už nevypadá jako původní plán. Kraj nyní pracuje s výkonem 33 MWp, připojením v Kuřívodech a dalšími 20 miliony na projektovou přípravu. Referendum elektrárnu právně nezastavilo; nejdůležitější otázkou teď je, zda nová menší varianta ekonomicky obstojí.

  • Aktuální varianta FVE Ralsko počítá s instalovaným výkonem 33 MWp, připojením v Kuřívodech a rezervovaným výkonem 26,9 MW;
  • kraj současně připravuje nové ekonomické posouzení projektu.

Solární elektrárna v Ralsku po říjnovém referendu nekončí. Pokračuje ale v jiné podobě, než jakou kraj představoval ještě na začátku roku.

Původně se pracovalo s mnohem větším zdrojem a připojením v Novinách pod Ralskem. Dnešní varianta má mít 33 MWp, energii vyvede do sítě přes Kuřívody a celou dostupnou kapacitu připojení má využít krajská elektrárna.

To je důležitá zpráva nejen pro Ralsko. Projekt má vyrábět elektřinu především pro nemocnice, školy a další krajské organizace. Pokud bude fungovat tak, jak vedení kraje předpokládá, mohl by část jejich energetických nákladů odstínit od výkyvů trhu.

Jenže čím více se projekt mění, tím důležitější je jedna otázka: platí ještě ekonomické propočty, kterými kraj investici obhajoval dříve?

Ze 100 přes 65 k dnešním 33 MWp

Vývoj projektu je dobré číst chronologicky.

Původní smlouva o připojení z roku 2024 pracovala s elektrárnou o instalovaném výkonu 100 MWp a rezervovaným výkonem 62,5 MW v Novinách pod Ralskem.

Začátkem roku 2026 kraj představil variantu o výkonu až 65 MWp. Tehdejší technicko-ekonomický model uváděl návratnost přibližně 19 let při předpokládané životnosti 40 let.

Současně ale analýza ukazovala něco podstatného: pro samotnou spotřebu kraje a jeho organizací má dávat smysl zdroj kolem 30 MWp, který by mohl pokrýt až tři čtvrtiny jejich vlastní spotřeby.

Právě tímto směrem se projekt během roku posunul. Aktuální varianta počítá s 33 MWp.

Nejde tedy jednoduše o „zmenšení elektrárny na třetinu“. Změnila se samotná koncepce: od velkého projektu s možnou účastí dalšího investora se kraj posunul především k vlastnímu zdroji odpovídajícímu potřebám svých organizací.

Noviny nevyšly, elektrárna se připojí v Kuřívodech

Druhou zásadní změnou je připojení.

ČEZ Distribuce oznámila, že původně plánované připojení v Novinách pod Ralskem z technických důvodů nezajistí. Nová varianta proto počítá s rozvodnou v Kuřívodech.

Kraj má získat rezervovaný výkon 26,9 MW. Novou smlouvu chce podle současného harmonogramu uzavřít do 13. prosince.

Změna zároveň snižuje část nákladů na samotné připojení. Podle původní smlouvy měl kraj zaplatit 28,125 milionu korun. V prosinci 2024 už uhradil polovinu, tedy 14,0625 milionu.

Nový podíl na připojení v Kuřívodech má činit přibližně 8,23 milionu korun. Již zaplacená částka jej tedy pokryje a kraj má požádat o vrácení přibližně 5,83 milionu korun.

To ale neznamená, že celé nové připojení bude o tuto částku levnější. Cena nového kabelového vedení zatím není vyčíslena. V zápisu krajské rady je uvedeno, že projektovaná trasa k Kuřívodům má mít přibližně čtyři kilometry.

Čtěte také  Ralsko bude hlasovat o FVE na Hradčanech. Co může referendum skutečně změnit

Dalších 20 milionů není cena elektrárny

Další výrazné číslo je 20 milionů korun.

Krajská rada souhlasila s tím, aby Liberecký kraj poskytl společnosti Energie Ralsko tuto částku jako dobrovolný peněžitý příplatek mimo základní kapitál. Definitivně má o něm rozhodnout krajské zastupitelstvo 24. listopadu.

Nejde o peníze na stavbu panelů.

Mají financovat další projektovou dokumentaci, přípravu kabelového vedení, odborné průzkumy včetně pyrotechnického a podklady potřebné pro posuzování vlivů na životní prostředí.

Cílem je dovést záměr do stavu „ready-to-build“ – tedy do fáze, kdy bude projekt technicky a povolovacím procesem připravený k případné realizaci.

Teprve pak bude možné zodpovědně rozhodovat o skutečné investici.

Referendum právně neplatí. Politicky ho ale ignorovat nejde

Do další přípravy vstupuje také říjnové referendum v Ralsku.

Hlasovalo 537 z 1 573 oprávněných osob, tedy zhruba 34,14 %. K platnosti bylo potřeba alespoň 35 %, takže referendum právně neplatí.

Mezi těmi, kdo hlasovali, převažoval nesouhlas s elektrárnou.

To vytváří zvláštní situaci. Kraj není výsledkem právně vázán a může v přípravě pokračovat. Zároveň ale nemůže důvěryhodně tvrdit, že místní odpor neexistuje.

Proto bude stejně důležité jako projektová dokumentace i to, zda se podaří vysvětlit rozsah stavby, přístup na letiště, vliv oplocení, ochranu přírody nebo zachování sportovního létání.

Liberecké Listy podrobně rozebraly referendum už po jeho skončení; současná zpráva proto není dalším článkem o tom, zda hlasování platilo, ale o tom, co se s projektem děje dál.

Panely nemají zabrat celou akcelerační oblast

Další zdroj nedorozumění může představovat pojem „akcelerační oblast“.

Vláda v létě schválila oblast AOS13 Hradčany, která má přibližně 113,6 hektaru. Maximální teoretický výkon fotovoltaických projektů, který územní dokumentace pro tuto oblast uvádí, přesahuje 110 MW.

To ovšem neznamená, že současná FVE Ralsko má zabrat všech 113 hektarů nebo mít 110 MW.

Aktuální krajská pracovní varianta počítá přibližně s 20 hektary zpevněných ploch a 10 hektary travnatých ploch.

Akcelerační oblast zároveň není stavebním povolením. Ministerstvo pro místní rozvoj výslovně uvádí, že i uvnitř takové oblasti musí konkrétní záměr projít povolovacím procesem; pouze může být jednodušší a předvídatelnější.

Pro Ralsko to znamená, že environmentální otázky nezmizely rozhodnutím vlády. Projekt musí řešit například migrační průchody pro živočichy, biologicky cenné plochy nebo vztah k okolní chráněné přírodě.

Čtěte také  Většina hlasujících byla proti FVE. Referendum v Ralsku ale neplatí

Největší otevřená otázka: kolik bude elektřina skutečně stát

Vedení kraje dnes pracuje s cílem, že by vlastní elektrárna mohla jeho organizacím dlouhodobě dodávat elektřinu zhruba o pětinu levněji než srovnatelná tržní nabídka.

Zatím je ale důležité slovo „mohla“.

Starší údaj o návratnosti kolem 19 let pocházel z dřívějšího ekonomického modelu, který počítal s jinými parametry projektu. Dnešní elektrárna má jiný výkon, jinou kapacitu připojení a jiné vedení do distribuční sítě.

Proto by nebylo korektní jednoduše vzít starou návratnost a vydávat ji za ekonomiku současné 33MWp varianty.

Ostatně sám kraj nyní počítá s tím, že do konce roku 2027 vznikne aktualizované ekonomické posouzení.

A právě to bude z hlediska veřejných peněz jeden z nejdůležitějších dokumentů celého projektu.

Projekt přežil referendum. Teď musí obstát v číslech

FVE Ralsko se dostává do fáze, kdy už nestačí obecná debata „soláry ano, nebo ne“.

Současný projekt je výrazně konkrétnější než před dvěma lety: známe přibližný výkon, nové místo připojení, rezervovanou kapacitu i plánovanou plochu panelů. Současně ale stále neznáme konečné investiční náklady ani ekonomiku nové varianty.

V nejbližší době proto stojí za sledování tři milníky.

Prvním je rozhodnutí zastupitelstva o 20 milionech korun na další přípravu. Druhým podpis nové smlouvy o připojení v Kuřívodech. Třetím – a nakonec nejdůležitějším – bude nové ekonomické vyhodnocení.

Teprve ono ukáže, zda krajská elektrárna skutečně dokáže nabídnout levnější a stabilnější energii školám, nemocnicím a dalším organizacím, nebo zda se během přípravy změnily parametry natolik, že bude třeba celý projekt znovu přepočítat.

 

Zdroje a kontext

  1. Liberecký kraj – aktuální podoba FVE Ralsko
    Aktuální výkon 33 MWp, rezervace 26,9 MW v Kuřívodech, změna nákladů na připojení, pracovní rozsah ploch a plán aktualizace ekonomického posouzení.
    Liberecký kraj – Solární elektrárna v Ralsku se má připojit k síti v Kuřívodech
  2. Rada Libereckého kraje – 20 milionů na další přípravu
    Usnesení č. 1932/26/RK potvrzuje, že rada souhlasila s příplatkem 20 milionů korun a předkládá jej zastupitelstvu k rozhodnutí 24. listopadu. Zápis uvádí také přibližně čtyřkilometrovou trasu přípojky.
    Liberecký kraj – zápis z 21. zasedání Rady Libereckého kraje
  3. Město Ralsko – výsledek místního referenda
    Oficiální dokument potvrzuje 1 573 oprávněných osob a 537 účastníků; účast nedosáhla zákonných 35 %, takže referendum je neplatné.
    Město Ralsko – vyhlášení výsledků místního referenda
  4. Ministerstvo pro místní rozvoj – akcelerační oblast AOS13 Hradčany
    AOS13 je určena pro solární energetiku, ale její vymezení samo o sobě konkrétní stavbu nepovoluje. Změna územního rozvojového plánu je účinná od 25. srpna 2026.
    Ministerstvo pro místní rozvoj – Změna č. 2 Územního rozvojového plánu
  5. Liberecký kraj – starší ekonomická varianta projektu
    Lednový model pracoval až s 65 MWp a návratností kolem 19 let; zároveň uváděl, že zhruba 30 MWp by mohlo pokrýt až 75 % vlastní spotřeby kraje. Tyto údaje tvoří důležitý kontext, ale nelze je automaticky přenést na dnešní 33MWp projekt.
    Liberecký kraj – Nová fotovoltaická elektrárna v Ralsku má snížit náklady kraje na energie

 

Pošlete to dál:
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookies se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější. Jde o běžně rozšířený internetový standard.