Ralsko bude hlasovat o FVE na Hradčanech. Co může referendum skutečně změnit

Obyvatelé Ralska budou 9. a 10. října odpovídat na dvě otázky o obnovitelných zdrojích. První míří přímo na fotovoltaiku na letišti Hradčany, druhá na budoucí projekty na městských pozemcích. Výsledek může závazně usměrnit radnici, sám o sobě ale Libereckému kraji výstavbu nepovolí ani nezakáže.

• První otázka se týká přímo FVE Hradčany;
• druhá pouze budoucích energetických projektů na pozemcích města.
• Současná krajská varianta má kolem 30 MWp, zatímco 62,5 MW představuje rezervovaný výkon připojení. Případná druhá elektrárna soukromého investora má být odděleným projektem a žádný investor zatím není vybrán.

Na hlasovacím lístku budou dvě otázky a u každé dvě jednoduché možnosti: ano, nebo ne. Odpověď na mnohem důležitější otázku – co výsledek skutečně udělá s připravovanou fotovoltaickou elektrárnou na letišti Hradčany – už tak jednoduchá není.

Město Ralsko referendum oficiálně vyhlásilo na 9. a 10. října 2026, souběžně s komunálními volbami. První otázka se ptá přímo na elektrárnu na letišti. Druhá jde podstatně dál do budoucnosti, ale současně má užší územní dosah, než by se mohlo zdát. A nad tím vším je ještě jeden důležitý fakt: samotné letiště není majetkem města Ralsko, nýbrž Libereckého kraje.

Právě zde leží klíč k pochopení celého referenda.

První otázka: ano, nebo ne elektrárně na Hradčanech

První otázka zní přesně:

„Souhlasíte s výstavbou fotovoltaické elektrárny na letišti Hradčany?“

Je to srozumitelná politická otázka. Její právní účinek je ale užší než její běžné jazykové vyznění.

Zákon stanoví, že platné a závazné rozhodnutí místního referenda zavazuje zastupitelstvo a další orgány obce. Nezavazuje automaticky vlastníka cizího pozemku ani orgány jiného územního samosprávného celku. Soudy při obdobných sporech opakovaně vysvětlily, že referendum samo o sobě přímo nevytváří ani neruší práva investora; obecní orgány však musí vůli občanů prosazovat prostředky, které jim zákon dává.

V případě Hradčan je tento rozdíl zásadní. Pozemky bývalého letiště jsou krajským majetkem svěřeným k hospodaření Krajské správě silnic Libereckého kraje. Projekt připravuje společnost Energie Ralsko, jejímž jediným společníkem je Liberecký kraj.

Pokud by tedy v platném a závazném referendu převážilo „ne“, nevznikne tím automatický zákaz krajské elektrárny. Orgány města by však byly zavázány tento postoj respektovat a v rámci svých zákonných kompetencí jej prosazovat. Stejně tak případné „ano“ není stavebním povolením ani náhradou za další územní, environmentální a povolovací kroky.

To není slovíčkaření. Je to rozdíl mezi místním politickým mandátem a formálním povolením stavby.

Druhá otázka se letiště netýká tak přímo, jak se může zdát

Druhá referendová otázka je delší:

„Souhlasíte s tím, aby v budoucnu jakýkoliv projekt obnovitelných zdrojů elektrické energie zvažovaný na pozemcích města Ralsko byl před svým schválením nejprve projednán a schválen v místním referendu?“

Právě čtyři slova – „na pozemcích města Ralsko“ – jsou podstatná.

Otázka se netýká automaticky všech budoucích solárních, větrných či jiných energetických projektů kdekoli na území města. Směřuje k projektům na pozemcích vlastněných městem. A letiště Hradčany mezi ně nepatří: jde o majetek Libereckého kraje.

Druhá otázka tedy řeší hlavně jiné, budoucí situace. Pokud by byla přijata jako platné a závazné rozhodnutí, městské orgány by při zvažování energetických projektů na vlastních pozemcích musely postupovat v souladu s výsledkem referenda a v mezích zákona.

Je to významná dlouhodobá otázka pro městskou energetickou politiku. Není to ale druhé veto krajské FVE na letišti.

Aby referendum zavazovalo, nestačí prostá většina těch, kteří přijdou

Zákon pracuje se dvěma hranicemi.

Aby bylo rozhodnutí v místním referendu platné, musí přijít alespoň 35 % všech oprávněných osob. Aby byla konkrétní odpověď závazná, musí pro ni hlasovat nadpoloviční většina účastníků referenda a současně nejméně 25 % všech oprávněných osob zapsaných v seznamech.

To může znít technicky, ale pro říjnový výsledek to bude zásadní. Nestačí tedy jen sledovat poměr hlasů „ano“ a „ne“. Důležitá bude také účast a podíl vítězné odpovědi na všech oprávněných voličích.

Klíčová čísla

• 9.–10. října 2026;
• 35 % účast pro platnost;
• 25 % všech oprávněných osob pro závaznost vítězné odpovědi spolu s nadpoloviční většinou účastníků;
• přibližně 30 MWp současná krajská FVE;
• 62,5 MW rezervovaný výkon;
• původní studie 106 MWp;
• výsledky přírodovědných posouzení plánované do listopadu 2026;
• výstavba podle současné časové osy investora od roku 2028.

30 MWp, 62,5 MW, nebo přes sto? Čísla popisují různé fáze

Debatu kolem Hradčan komplikuje ještě jeden problém: v průběhu let se kolem projektu objevovala velmi rozdílná čísla.

Původní studie z roku 2022 pracovala v maximální variantě s výkonem přes 100 MWp. V listopadu 2024 kraj uzavřel s ČEZ Distribucí smlouvu o připojení s rezervovaným výkonem 62,5 MW. Na jaře letošního roku se ještě veřejně mluvilo o projektu „až 62,5 MWp“. Aktuální podoba krajské elektrárny je však menší.

Oficiální časová osa Energie Ralsko dnes uvádí poníženou variantu kolem 30 MWp a srpnové informace společnosti už výslovně popisují krajskou FVE jako elektrárnu s instalovaným výkonem 30 MWp.

Tři nejčastěji zaměňovaná čísla tedy znamenají něco jiného:

Přes 100 MWp patří k původním maximálním studiím.
62,5 MW je dnes především rezervovaný výkon připojení do distribuční soustavy.
Přibližně 30 MWp je současně komunikovaná velikost samotné krajské elektrárny.

To také vysvětluje, proč lze v různých, přitom autentických krajských dokumentech nalézt různé údaje. Projekt se v průběhu přípravy měnil.

A pak se objevila ještě druhá elektrárna

V červenci přibyl další prvek. Energie Ralsko zařadila do časové osy rozšířenou variantu C, která počítá se dvěma samostatnými fotovoltaickými elektrárnami: krajskou a případně druhou, kterou by na pronajaté části letiště realizovala třetí strana.

To může na první pohled působit jako návrat k většímu projektu zadními vrátky. Aktuální dokumenty ale dovolují říci pouze to, co je skutečně rozhodnuto – a to je podstatně méně.

Žádný soukromý investor zatím vybrán není.

Energie Ralsko v srpnu výslovně uvedla, že případný pronájem části letiště by musel projít otevřenou soutěží. Budoucí nájemce by stavěl svou vlastní, oddělenou elektrárnu a nezískal by automaticky přístup k připojení připravovanému pro krajskou FVE. Soukromý partner navíc podle společnosti není podmínkou realizace krajského projektu.

Důvod, proč kraj tuto variantu vůbec zvažuje, je ekonomický: pronájem by mohl přinášet nájemné a podle Energie Ralsko také snížit některé náklady spojené s projektem. Pokud vhodná nabídka nevznikne, krajská společnost uvádí, že druhého investora hledat nemusí.

Zatím tedy není poctivé sčítat 30 MWp krajské elektrárny s nějakou pevně danou „soukromou třicítkou“. Konečný rozsah případného druhého projektu veřejně stanoven není.

Ani krajská třicítka ještě není hotová věc

Také současných přibližně 30 MWp je nutné chápat jako aktuální připravovanou variantu, nikoli dokončený a pravomocně povolený projekt.

Od jara probíhají biologická a další odborná posouzení zaměřená mimo jiné na Naturu 2000, krajinný ráz, biotu a mikroklima. Energie Ralsko očekává jejich výsledky do listopadu. Do konce roku má podle vlastní časové osy následovat další projektová příprava, proces EIA a aktualizace smlouvy o připojení – právě včetně instalovaného a rezervovaného výkonu a místa připojení. Samotnou výstavbu dnes investor ve svém harmonogramu řadí až do období od roku 2028.

Ani zařazení Hradčan mezi připravované akcelerační oblasti neznamená automatické povolení konkrétní elektrárny. Ministerstvo pro místní rozvoj u tohoto institutu výslovně upozorňuje, že akcelerační oblast může některé procesy usnadnit, ale nenahrazuje povolení konkrétního záměru ani negarantuje jeho schválení.

Referendum není vypínač. Ale není ani jen průzkum veřejného mínění

Právě zde se obě krajní interpretace míjejí se skutečností.

Není přesné říkat, že obyvatelé Ralska 9. a 10. října jednoduše „rozhodnou, zda elektrárna bude“. Vlastníkem letiště je kraj, investorem jeho společnost a projekt čekají další procesy, do nichž vstupují i jiné orgány.

Stejně nepřesné by ale bylo referendum odbýt jako symbolické hlasování bez následků. Pokud splní zákonné podmínky, jeho výsledek bude pro orgány města Ralsko závazný. Judikatura navíc říká, že obec má vůli občanů prosazovat všemi prostředky, které jí právní řád v dané věci poskytuje.

Rozhodující proto nebude jen říjnové „ano“ či „ne“. Po referendu bude důležité sledovat také jak na výsledek zareagují městské orgány, jaká definitivní varianta projektu vzejde z odborných posouzení, zda skutečně vznikne soutěž na pronájem části letiště a jak budou nakonec nastaveny parametry připojení do sítě.

A právě to je možná nejpraktičtější způsob, jak celou debatu číst. V Ralsku se nehlasuje o hotové elektrárně. Hlasuje se v okamžiku, kdy se její podoba stále mění – a kdy vedle technických parametrů začíná být jasnější i to, kdo má o jednotlivých částech příběhu skutečně pravomoc rozhodovat.

 

Otevřené otázky

• Jak dopadne odborné posouzení přírody a krajinného rázu?
• Jak přesně se změní parametry smlouvy o připojení?
• Bude vůbec vyhlášena soutěž na soukromého nájemce?
• Jak velkou elektrárnu by případná třetí strana mohla připravit?
• Jakými konkrétními zákonnými kroky město po referendu promítne jeho výsledek do dalšího postupu?

 

Zdroje a kontext

1. Město Ralsko – Oznámení o vyhlášení místního referenda, 9. září 2026. Přesné znění obou otázek, termín hlasování a usnesení zastupitelstva. Oznámení o vyhlášení místního referenda – PDF
2. Energie Ralsko – FVE Ralsko. Aktuální časová osa projektu: původních 106 MWp, rezervovaných 62,5 MW, ponížená varianta kolem 30 MWp, dvě samostatné FVE a další plánované kroky. FVE Ralsko – aktuální projekt a časová osa
3. Energie Ralsko – O případném pronájmu části letiště rozhodne otevřená soutěž, 12. srpna 2026. Aktuální vysvětlení role případného soukromého investora. O případném pronájmu části letiště rozhodne otevřená soutěž
4. Liberecký kraj – Nájemní smlouvy týkající se bývalého vojenského letiště Hradčany. Potvrzení majetkového režimu letištních pozemků. Majetkové a nájemní vztahy na letišti Hradčany
5. Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu. Především § 48 a § 49 – platnost, závaznost a subjekty vázané výsledkem. Zákon o místním referendu – aktuální znění
6. Krajský soud v Plzni, 77 A 55/2025. Přehled aktuální judikatury k tomu, jak referendum zavazuje orgány obce a jaký má vztah k právům vlastníka či investora. Rozhodnutí 77 A 55/2025