ČeskolipskoPolitikaRalskoVysvětlujeme

Většina hlasujících byla proti FVE. Referendum v Ralsku ale neplatí

K urnám přišlo 537 z 1 573 oprávněných lidí. Pro platnost referenda bylo potřeba nejméně 551, takže výsledek město právně nezavazuje. Politický vzkaz ale nezmizel: většina účastníků odmítla FVE na letišti Hradčany a komunální volby zároveň proměnily místní zastupitelstvo. Teď bude rozhodovat, kdo a jak na výsledek zareaguje.

  • K platnosti referenda chybělo 14 účastníků, proto nevzniklo závazné rozhodnutí.
  • Místní referendum by přímo zavazovalo orgány města, nikoli Liberecký kraj jako vlastníka areálu a zakladatele investora.
  • Skutečný další vývoj ukážou až nová koalice v Ralsku, reakce kraje a Energie Ralsko a další projektové a environmentální kroky.

Referendum může být politicky hlasité a právně tiché zároveň. Přesně to se stalo v Ralsku. Lidé, kteří k hlasování přišli, vyslali k fotovoltaické elektrárně na letišti Hradčany zřetelně odmítavý signál. Jenže k urnám přišlo příliš málo oprávněných osob na to, aby z hlasování vzniklo platné a pro město závazné rozhodnutí.

Tím ale příběh nekončí. Naopak se přesouvá z hlasovací místnosti zpět do politiky. O dalším postupu teď budou rozhodovat hlavně nové vedení Ralska, Liberecký kraj a jeho společnost Energie Ralsko. A právě jejich konkrétní kroky ukážou, zda víkendový výsledek zůstane jen politickým varováním, nebo se promítne do podoby připravovaného projektu.

Chybělo 14 lidí. Právně závazný výsledek nevznikl

Podle výsledku zveřejněného Městským úřadem Ralsko bylo do seznamu zapsáno 1 573 oprávněných osob a vydáno 537 úředních obálek. To odpovídá účasti přibližně 34,1 %. Zákon přitom vyžaduje pro platnost rozhodnutí v místním referendu účast alespoň 35 %.

Při 1 573 oprávněných osobách znamená hranice 35 % nejméně 551 účastníků. Ralsku tedy k platnosti chybělo 14 lidí.

To je nejdůležitější právní informace celého výsledku. Neplatné referendum nevytvořilo závazný příkaz, kterým by se nyní muselo řídit zastupitelstvo či další orgány města. Neznamená to ale, že hlasy účastníků politicky zmizely. Podle zveřejněného výsledku u první otázky převažovalo „ne“ k výstavbě FVE na letišti Hradčany; u druhé naopak „ano“ k požadavku, aby budoucí projekty obnovitelných zdrojů na pozemcích města nejprve prošly místním referendem.

Ani platné referendum by samo krajskou elektrárnu nezastavilo

U Hradčan je důležité oddělit dvě věci: vůli města a rozhodování vlastníka projektu. Letiště není majetkem Ralska. Areál vlastní Liberecký kraj a fotovoltaickou elektrárnu připravuje jeho stoprocentně vlastněná společnost Energie Ralsko.

Zákon říká, že platné a závazné rozhodnutí místního referenda zavazuje zastupitelstvo a orgány obce. Nezavazuje automaticky Liberecký kraj jako jiný samosprávný celek. Ani případné platné „ne“ by tedy nebylo samo o sobě zákazem stavby a případné „ano“ by naopak nebylo povolením elektrárny.

Město přesto není bez role. Jeho nové zastupitelstvo může zaujmout vlastní politické stanovisko, jednat s krajem a investorem a používat pravomoci, které mu zákon v jednotlivých řízeních a při nakládání s vlastním majetkem dává. Druhá referendová otázka se navíc týkala právě budoucích energetických projektů na pozemcích města. Protože ale referendum nebylo platné, nevznikla ani v této věci automatická povinnost pořádat další referenda.

Čtěte také  Cena laskavosti: Liberecký kraj hledá lidi, kteří pomáhají, ale málokdo o nich ví

Volby změnily poměry. Odpůrci ale nemají automatickou většinu

Do dalšího vývoje vstupuje ještě jedna věc: referendum proběhlo souběžně s komunálními volbami a ty poměry v patnáctičlenném zastupitelstvu změnily.

Nejvíce mandátů získala Změna vedená Jaroslavem Slukou – šest. ANO získalo pět křesel, Nové Ralsko dvě a KSČM dvě. Pro většinu je potřeba osm hlasů, takže žádné uskupení nemůže rozhodovat samo.

To je pro spor o Hradčany podstatné. Sluka v předvolebním období veřejně vystupoval kriticky k rozsáhlým energetickým projektům v Ralsku. Současně ale neříkal, že chce automaticky zastavit každý záměr; mluvil také o jednání s investory a hledání kompromisů, které by více chránily přírodu a průchodnost území.

Výsledek voleb proto nelze přeložit jako hotové „ne“ elektrárně. Ukazuje však, že další jednání města s krajem může mít jiný tón než dosud. K 12. říjnu ještě není veřejně doložená nová většina ani usnesení nového zastupitelstva, které by k FVE stanovilo společný postoj.

Investor může pokračovat. Podoba projektu ale ještě není konečná

Ve veřejně dostupných oficiálních zdrojích není k 12. říjnu zveřejněno nové rozhodnutí Libereckého kraje nebo Energie Ralsko, které by po referendu projekt zastavovalo či měnilo. Formálně tedy pokračuje dosavadní příprava.

Aktuálně prezentovaná varianta počítá s krajskou elektrárnou, která má využívat hlavně stávající betonové plochy letiště. Energie Ralsko uvádí přibližně 20 hektarů zpevněných a 10 hektarů travnatých ploch, dohromady asi 30 % areálu. Současná vizualizace přitom podle firmy není konečným projektem.

Právě zde může mít politická reakce na referendum praktický význam. Investor má ještě před sebou výsledky biologického hodnocení, další projekční práce a proces posouzení vlivů na životní prostředí. Pokud kraj či jeho společnost po hlasování něco upraví – rozsah, rozmístění panelů, podmínky průchodu územím nebo další parametry – půjde o konkrétní rozhodnutí investora a kraje, nikoli o automatický právní účinek neplatného referenda.

Zveřejněný výsledek má číselné nesrovnalosti

Oficiální vyhlášení výsledků obsahuje ještě jeden detail, který by město mělo vysvětlit. Dokument uvádí 537 odevzdaných obálek a 528 platných hlasovacích lístků. U první otázky ale současně vykazuje 91 hlasů „ano“ a 448 hlasů „ne“ – dohromady 539 odpovědí, tedy o dvě více než odevzdaných obálek.

Druhá nesrovnalost je u samotného kvóra. Dokument píše, že pro platnost bylo potřeba minimálně 550 osob. Z 1 573 oprávněných však 35 % činí 550,55, takže zákonnou hranici může splnit až 551 účastníků.

Ani jedna z těchto nesrovnalostí nemění závěr, že referendum bylo neplatné: 537 je pod hranicí 35 % tak jako tak. Pro přesný veřejný záznam by ale bylo vhodné, aby město údaje vysvětlilo nebo opravilo. Do té doby není rozumné z první otázky počítat přesné procento hlasů „ano“ a „ne“; bezpečné je konstatovat, že podle zveřejněného souhrnu převažovaly odmítavé hlasy.

Čtěte také  Od 1. listopadu zimní pneumatiky? Zákon říká něco trochu jiného

Zákon navíc dává oprávněné osobě nebo přípravnému výboru možnost obrátit se do deseti dnů po vyhlášení výsledků na soud, pokud má za to, že porušení zákona mohlo výsledek ovlivnit. Samotné zjištění aritmetického nesouladu ovšem neznamená, že takové ovlivnění nastalo. Z veřejného dokumentu to dovodit nelze.

Teď budou důležitější usnesení než prohlášení

Ralské referendum tedy nedalo projektu ani zelenou, ani červenou. Nedosáhlo hranice platnosti a kraj by samo o sobě nezavazovalo ani při jejím překročení. Přesto ukázalo, že mezi lidmi, kteří se hlasování zúčastnili, má projekt výrazné odpůrce – a komunální volby současně přinesly zastupitelstvo, v němž bude nutné hledat novou většinu.

Pro obyvatele Ralska budou v dalších týdnech podstatné čtyři konkrétní věci: kdo sestaví většinu na radnici a jaký postoj k FVE přijme, zda kraj nebo Energie Ralsko na výsledek hlasování formálně zareagují, zda město vysvětlí nesrovnalosti ve výsledkovém dokumentu a co přinesou připravovaná odborná posouzení projektu.

Právě podle těchto kroků půjde poznat, zda se říjnové hlasování promítlo do skutečného rozhodování. Samotná věta „budeme respektovat názor obyvatel“ nestačí. Rozhodující bude, zda se po ní změní něco konkrétního.

 

Zdroje a kontext

  1. Město Ralsko – oficiální vyhlášení výsledků místního referenda, 10. října 2026. Základní počty oprávněných osob, obálek, hlasů a závěr o neplatnosti referenda. Právě v tomto dokumentu jsou také výše popsané číselné nesrovnalosti.
    Město Ralsko – Vyhlášení výsledků hlasování v místním referendu
  2. Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu – zejména § 48, § 49 a § 58. Podmínky platnosti a závaznosti, okruh orgánů vázaných výsledkem a možnost soudního přezkumu.
    Zákon č. 22/2004 Sb. – aktuální znění
  3. Energie Ralsko – aktuální stav projektu FVE Hradčany. Společnost je ze 100 % vlastněna Libereckým krajem; oficiální časová osa počítá s další projektovou a environmentální přípravou.
    Energie Ralsko – FVE Ralsko
  4. Energie Ralsko – Poslední novinky v souvislostech, 17. září 2026. Aktuální varianta přednostně využívá betonové plochy, zhruba 20 ha zpevněných a 10 ha travnatých ploch; prezentovaná podoba není konečným projektem.
    Energie Ralsko – aktuální varianta projektu
  5. Výsledky komunálních voleb 2026 v Ralsku – data ČSÚ zobrazená Seznam Zprávami. Změna 6 mandátů, ANO 5, Nové Ralsko 2, KSČM 2. Seznam Zprávy
    Komunální volby 2026 – Ralsko
  6. Novinky – profil Jaroslava Sluky, 10. října 2026. Zdroj pro jeho veřejně formulovaný postoj k velkým energetickým projektům a důraz na vyjednávání s investory.
    Novinky – Jaroslav Sluka a energetické projekty v Ralsku

 

Pošlete to dál:
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookies se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější. Jde o běžně rozšířený internetový standard.