Kraj dává 1,7 milionu na tři památky. Ve Velenicích jde už o záchranu před zánikem
Liberecký kraj rozdělí dalších 1,7 milionu korun mezi tři památky. V Jilemnici se peníze zapojí do nákladné opravy střechy barokního kostela, v Buřanech pomohou národní kulturní památce. Nejvážnější příběh se ale odehrává ve Velenicích, kde má po letech chátrání začít první etapa záchrany kostela, kterému podle aktuálních údajů hrozí zánik.
- Jilemnický kostel sv. Vavřince čeká oprava krovu a střechy za téměř 2,5 milionu korun.
- Ve Velenicích začíná první etapa obnovy kostela, jehož havarijní stav je doložen už z roku 2007.
- Janatův mlýn v Buřanech, národní kulturní památka s funkčním technologickým vybavením, opraví trámy světnice a zápraží.
Tři památky, tři úplně jiné příběhy
Částka 1,7 milionu korun zní jako další položka v dlouhé řadě krajských dotací. Teprve při pohledu na konkrétní stavby je ale vidět, jak rozdílnou práci mají stejné veřejné peníze udělat.
V Jilemnici se bude chránit cenný barokní chrám před vodou a další degradací krovu. V Buřanech pokračuje postupná péče o mimořádně zachovaný historický mlýn. A ve Velenicích už nejde jen o „obnovu památky“ v obvyklém smyslu. Tamní kostel Nejsvětější Trojice je podle současných veřejných informací v havarijním stavu, má propadlý strop a hrozí mu zánik.
Právě Velenice proto z běžné dotační zprávy dělají podstatně zajímavější příběh.
1,7 milionu neznamená tři opravené památky
Liberecký kraj poskytne individuální dotace Římskokatolické farnosti – děkanství Jilemnice, obci Velenice a soukromému vlastníkovi Janatova mlýna v Buřanech. Celkem má mezi tři projekty rozdělit 1,7 milionu korun.
Je důležité říct, co tato suma znamená – a co neznamená.
Nejde o peníze, za které budou tři historické objekty kompletně opraveny. Jen letošní etapa na kostele sv. Vavřince v Jilemnici má podle kraje stát téměř 2,5 milionu korun, tedy více než celý součet nyní oznámených krajských dotací. Veřejné peníze jsou zde spoluúčastí na větších a často víceletých obnovách.
Tisková zpráva, kterou měla redakce k dispozici, navíc uvádí celkových 1,7 milionu korun, ale nerozepisuje, kolik přesně připadne každému ze tří příjemců. Pro následnou veřejnou kontrolu proto bude důležité zveřejnění konkrétních dotačních smluv, výše spoluúčasti a závazných výsledků jednotlivých projektů.
Jilemnice: miliony půjdou především nad hlavy návštěvníků
Největší letošní stavební akce z trojice se odehraje na kostele sv. Vavřince v Jilemnici. Opravovat se má krov a měnit střešní krytina nad hlavní lodí. Předpokládané náklady letošní etapy činí téměř 2,5 milionu korun.
Na první pohled to není právě efektní investice. Opravený krov obvykle turistům fotografie na sociálních sítích nevyrobí. U historické stavby je ale střecha jednou z nejdůležitějších částí: jakmile začne do objektu dlouhodobě zatékat, účet se rychle přesouvá od krytiny ke krovu, omítkám, výmalbě a nakonec i cennému interiéru.
Jilemnický kostel přitom není běžná venkovská stavba. Vznikl v letech 1729 až 1735 podle návrhu pražského architekta Jana Jiřího Aichbauera a je spojen s mecenášstvím Harrachů. Kraj jej označuje za významnou vrcholně barokní památku.
Tady tedy 1,7milionový balík neznamená pokus památku zachránit na poslední chvíli. Znamená prevenci toho, aby se z dnes zvládnutelné opravy jednou nestala mnohem dražší havárie.
Velenice: problém, o kterém se ví skoro dvacet let
Úplně jinou naléhavost má kostel Nejsvětější Trojice ve Velenicích na Českolipsku.
Kraj nyní oznamuje zahájení první etapy jeho obnovy. To zní téměř nevinně. Historie problému ale ukazuje, že na start se čekalo mimořádně dlouho.
Už odborný materiál vydaný Ministerstvem pro místní rozvoj v roce 2007 při rozboru památkového fondu Libereckého kraje popisoval krov velenického kostela jako havarijní. Dokument uváděl, že zborcené trámy drží už jen plechová střecha a stavbu je nutné také staticky zajistit.
O devatenáct let později je veřejný popis stále alarmující. Oficiální stránka Noci kostelů v roce 2026 uvádí, že kostel je v havarijním stavu, má propadlý strop a hrozí mu zánik.
To je možná nejpodstatnější údaj celé současné dotační zprávy. Ukazuje totiž cenu odkládání údržby. U památky se problém obvykle nezastaví tam, kde vznikl. Netěsná střecha začne ničit krov, porucha krovu strop a dlouhodobě otevřená či špatně zabezpečená stavba následně interiér.
Ve Velenicích se navíc mění i model odpovědnosti. Liberecký kraj už v červnu 2025 oznámil, že Kněžská rada Biskupství litoměřického schválila převod kostela z církevního majetku do majetku obce. Kraj tehdy vysvětloval, že smyslem podobných převodů nemá být jen předání nákladů radnicím, ale také hledání nové funkce, která bude sloužit místním.
Nynější dotace už míří právě obci Velenice.
Záchrana kostela tak bude testem, zda tento model skutečně funguje: obec převezme odpovědnost, kraj pomůže penězi a dlouho chátrající dominanta dostane reálnou šanci na návrat do života.
Janatův mlýn: ne muzeální kulisa, ale dochovaný technický svět
Třetím příjemcem je vlastník Janatova mlýna v Buřanech u Jablonce nad Jizerou. Peníze mají sloužit na obnovu trámů světnice a dlažby zápraží.
Rozsahem to zní skromněji než oprava kostelního krovu. Významem nikoli.
Janatův mlýn je národní kulturní památkou. Národní památkový ústav jej charakterizuje jako mimořádně uceleně zachovaný areál vodního mlýna s hospodářskými stavbami, vodním dílem a funkčním technologickým vybavením. Jádro stavby pochází z roku 1767.
Právě funkční vybavení je podstatné. Hodnota mlýna nespočívá jen v hezké roubené světnici. Dochovala se zde souvislost budov, vody, strojů a způsobu práce. Takových míst je výrazně méně než samostatně zachovaných historických domů.
Ani současná oprava proto není kosmetika. U roubené stavby jsou poškozené nosné dřevěné prvky přesně tím typem závady, kterou je levnější řešit včas než čekat, až se začne problém řetězit do dalších konstrukcí.
Zajímavý detail: kraj má pro památky dvě finanční koleje
Pro běžného čtenáře může být matoucí, že Liberecký kraj jednou mluví o dotačním programu a podruhé o individuálních dotacích.
Nejde o totéž.
Pro rok 2026 kraj vyhlásil standardní program 7.2 „Záchrana a obnova památek v Libereckém kraji“, v němž se žádosti podávají v předem určeném termínu a porovnávají podle zveřejněných pravidel. Maximální dotace v tomto programu činí 400 000 Kč a žadatel musí projekt spolufinancovat nejméně 15 %.
Vedle toho kraj poskytuje individuální dotace na konkrétní památkové projekty. Právě touto cestou jde současných 1,7 milionu korun.
Individuální podpora může být u několikaletých rekonstrukcí, havarijních stavů nebo mimořádně významných objektů praktickým způsobem, jak financování poskládat. Má ale jednu nevýhodu: projekty nejsou před veřejností tak snadno porovnatelné jako žádosti v jednom soutěžním programu.
O to důležitější je u nich zveřejnit cenu celé etapy, výši krajského příspěvku, další zdroje financování a přesně měřitelný výsledek.
Kdy bude 1,7 milionu dobře utracených
Smysl těchto dotací se nebude měřit počtem tiskových zpráv ani slavnostních fotografií.
V Jilemnici bude výsledkem dobře ochráněná střecha nad cenným barokním interiérem. V Buřanech zachování autentických konstrukcí jedné z nejcennějších technických památek regionu. A ve Velenicích by úspěchem bylo především to, že „první etapa“ nezůstane etapou poslední.
Právě tam je rozdíl mezi opravou a skutečnou záchranou nejviditelnější. Jestliže byl špatný stav krovu popsán už v roce 2007 a v roce 2026 se stále mluví o havárii a hrozbě zániku, samotné zahájení prací je dobrá zpráva. Současně ale připomínka, jak drahé může být dvacet let čekání.
Tři dotace za 1,7 milionu korun proto spojuje jedna jednoduchá poučka památkové péče: nejlevnější havárie je ta, ke které se nenechá stavba dojít.
Otázky a odpovědi
Kolik Liberecký kraj rozdělí?
Celkem 1,7 milionu korun mezi tři projekty. Dodaná tisková zpráva jednotlivé částky nerozepisuje.
Co se bude opravovat v Jilemnici?
Krov a střešní krytina hlavní lodi kostela sv. Vavřince. Letošní etapa má stát téměř 2,5 milionu korun.
Proč je důležitý kostel ve Velenicích?
Je dlouhodobě v havarijním stavu. Už dokument z roku 2007 upozorňoval na havarijní krov a současné veřejné informace uvádějí propadlý strop a hrozbu zániku.
Čím je výjimečný Janatův mlýn?
Jde o národní kulturní památku s mimořádně uceleně zachovaným vodním dílem, hospodářským areálem a funkčním historickým technologickým vybavením.
Obrázek v úvodu článku je pouze ilustrační.
Zdroje a kontext
- Liberecký kraj – program 7.2 „Záchrana a obnova památek v Libereckém kraji“ pro rok 2026, podmínky standardního dotačního programu.
Otevřít zdroj - Liberecký kraj – převody církevních památek na obce, 20. června 2025. Kraj zde oznámil schválení převodu kostela Nejsvětější Trojice ve Velenicích.
Otevřít zdroj - Noc kostelů – kostel Nejsvětější Trojice, Velenice. Aktuální veřejný popis uvádí havarijní stav, propadlý strop a hrozbu zániku.
Otevřít zdroj - Ministerstvo pro místní rozvoj – Památková péče, cestovní ruch a veřejná správa, 2007. Tehdejší rozbor už u velenického kostela popisoval havarijní krov a nutnost statického zajištění.
Otevřít dokument - Národní památkový ústav – Janatův mlýn v Buřanech. Popis historického areálu, vodního díla a funkčního technologického vybavení.
Otevřít zdroj