Tři nejlepší místa pro dlouhý život leží na Semilsku. Co žebříček zkresluje

Jilemnice, Turnov a Semily obsadily první tři místa e15 longevity indexu. Výsledek je pro Semilsko mimořádný, ale neznamená, že tři města našla jednoduchý recept na dlouhý život: jedna třetina hodnocení vychází ze společných okresních dat a pořadí ovlivňuje také demografická struktura.

• První tři místa patří správním obvodům, nikoli pouze třem samotným městům.
• Jedna ze tří složek indexu vychází u Jilemnice, Turnova a Semil ze stejného okresního údaje.
• Region může být dobrým místem pro stáří a současně ztrácet mladší obyvatele a pracovníky potřebné pro péči.

Na první pohled to vypadá jako malá česká „modrá zóna“. Jilemnice, Turnov a Semily obsadily první tři místa nového e15 longevity indexu, který hledá oblasti s dlouhým životem, vysokým podílem devadesátníků a relativně zdravým stářím. Tak přesvědčivý výsledek si zaslouží pozornost. Než z něj ale uděláme recept na nesmrtelnost pod Krkonošemi, je potřeba přečíst i metodiku.

Žebříček totiž nehodnotí samotná města. Pracuje se správními obvody obcí s rozšířenou působností, tedy s Jilemnicí, Turnovem a Semily včetně desítek okolních obcí. A jeden ze tří hlavních ukazatelů mají všechny tři vítězné oblasti společný. Změna poštovního směrovacího čísla navíc nikomu život automaticky neprodlouží: index porovnává celé populace, nikoli vyhlídky konkrétního člověka.

Ne tři města, ale tři širší regiony

Index spojil tři údaje: průměrnou naději dožití za roky 2015 až 2024, podíl lidí starších 90 let mezi obyvateli nad 65 let v roce 2024 a podíl zbývajícího života po sedmdesátce prožitého bez závažných chronických nemocí v letech 2014 až 2023. Každý ukazatel byl převeden na skóre od jedné do deseti a výsledkem je jejich průměr.

To je podstatně promyšlenější než jednoduché sčítání seniorů. Zároveň však titulek „Jilemnice je nejlepší místo pro dlouhý život“ zjednodušuje skutečnost. Výsledek patří celému správnímu obvodu, nikoli jen obyvatelům města kolem náměstí a nemocnice.

Klíčová čísla

• 1., 2. a 3. místo – Jilemnice, Turnov a Semily
• 3 hlavní ukazatele e15 longevity indexu
• 206 hodnocených mikroregionů
• 77 okresů s podrobnými daty o nemocnosti
• 28,5 % zbývajícího života po sedmdesátce v úplném zdraví v okrese Semily
• 5. místo Jilemnicka v Indexu prosperity regionů 2026
• 203. místo Jilemnicka v migračním saldu
• pokles okresu Semily o 153 obyvatel v roce 2025

Jedna třetina výsledku pochází ze stejného okresu

Největší metodická zvláštnost se týká zdravého stáří. Podrobná data o nemocnosti byla k dispozici pouze za 77 okresů. Hodnota okresu proto byla přiřazena všem správním obvodům, které do něj spadají.

Jilemnice, Turnov i Semily tak v této části indexu vycházejí ze stejného okresního základu. Z konstrukce žebříčku plyne, že všechny tři dostaly stejnou hodnotu: sedmdesátník má v okrese Semily prožít v úplném zdraví 28,5 % svého zbývajícího života.

To výsledek neruší. V dalších dvou ukazatelích se správní obvody hodnotily samostatně a všechny tři musely dopadnout dobře, jinak by čelo tabulky neobsadily. První tři příčky však nejsou třemi nezávislými potvrzeními téhož jevu. U celé vítězné trojice stojí třetina výsledku na společném údaji.

Nevyhráli jen proto, že tam žije hodně seniorů

Vyšší průměrný věk sám o sobě vítězství nezajišťuje. Index nesleduje podíl seniorů v celé populaci, ale podíl lidí nad 90 let uvnitř skupiny obyvatel starších 65 let. Region tedy musí mít mezi seniory mimořádně mnoho velmi starých lidí. Druhou pojistkou je naděje dožití, která vychází z úmrtnostních poměrů, nikoli pouze z věkového složení obyvatel.

Demografie však může výsledek ovlivnit nepřímo. Odchod mladších lidí zvyšuje průměrný věk, stěhování seniorů může měnit složení starší populace a u menších území může pořadím citelněji pohnout relativně malý počet devadesátníků.

Odborná zpráva SYRI navíc upozorňuje, že zdravá délka života je průřezový ukazatel. Popisuje současnou kombinaci úmrtnosti a nemocnosti napříč věkovými skupinami, nikoli skutečný životní příběh jedné generace. Výsledek může být citlivý na věkové složení, zvolenou definici zdraví i na to, jak dobře zdravotní systém jednotlivé nemoci zachytí.

Otevřené otázky

• Jaké konkrétní výsledky dosáhly tři správní obvody v každé jednotlivé složce indexu?
• Kolik devadesátníků žije v jednotlivých obvodech v absolutních počtech?
• Liší se účast na preventivních prohlídkách a screeningu od zbytku republiky?
• Jak dostupná je domácí zdravotní a sociální péče v menších obcích?
• Jak velkou roli hrají migrace, vzdělání, příjmy a životní styl?
• Dokáže region zajistit dostatek pracovníků pro rychle stárnoucí populaci?

Hory, pohyb a sousedé jsou dobrá hypotéza, ne důkaz

Následná reportáž e15 hledala vysvětlení v přirozeném každodenním pohybu, krátkých vzdálenostech, blízkosti nemocnice, spolkovém životě, sociálních vazbách a snadném kontaktu s přírodou. To všechno dává smysl a odpovídá tomu, co se obecně spojuje se zdravým stárnutím.

Samotný index však čistotu vzduchu, počet nachozených kilometrů, osamělost, stravu ani sílu sousedských vztahů neměřil. Z žebříčku proto nelze dokázat, že právě lesy, kopce nebo místní nemocnice způsobily delší život. Lze pouze říci, že širší podkrkonošský region vykazuje neobvykle příznivou kombinaci tří výsledků, která stojí za další zkoumání.

Stejně opatrně je nutné nakládat s údajem o nemocnosti. Méně zaznamenaných diagnóz může znamenat zdravější obyvatele, ale také rozdíly ve využívání péče, diagnostice nebo vykazování. Žebříček ukazuje silný signál, nikoli definitivní lékařský posudek celého regionu.

Dobré místo ke stáří nemusí udržet mladé

Nejzajímavější kontrast nabízí Jilemnicko. V Indexu prosperity regionů 2026 skončilo celkově páté z 206 mikroregionů. Současně bylo až 203. v migračním saldu, 190. v počtu živě narozených a 181. podle průměrného věku.

Jinými slovy: oblast může nabízet dobré podmínky pro dlouhý život a přitom mít vážný problém s odchodem obyvatel, nízkou porodností a stárnutím. Místo příjemné pro život seniora nemusí být automaticky místem, kde mladá rodina najde dostupné bydlení, zaměstnání a důvod zůstat.

Ani celý okres Semily se nevyvíjí jednoduše. V roce 2025 získal stěhováním 162 obyvatel, přesto jeho populace klesla o 153 lidí, protože zemřelých bylo výrazně více než narozených. Dlouhověkost tak může být úspěchem i varováním zároveň. Přibývá lidí ve vysokém věku, ale nemusí přibývat těch, kteří budou zajišťovat zdravotní péči, sociální služby, dopravu a běžný chod obcí.

Skutečný test teprve přijde

Semilsko má důvod k hrdosti, nikoli však k sebeuspokojení. Přesnější závěr nezní, že tři města objevila tajný recept na dlouhověkost. Data říkají, že širší region spojuje vysokou naději dožití, mimořádnou koncentraci devadesátníků a příznivý okresní výsledek zdravého stáří.

Dalším krokem by měla být místní analýza, která oddělí dojmy od příčin: dostupnost praktiků a domácí péče, čekací doby, účast na prevenci, pády seniorů, dopravní dostupnost, osamělost i skutečné množství pohybu. Právě taková data by ukázala, zda Semilsko skutečně vytváří zdravější stáří, nebo se v jeho prospěch částečně skládá několik statistických efektů.

Pro obce nebude největším úspěchem další medaile z žebříčku. Bude jím stav, kdy se zde lidé dožijí vysokého věku v dobré kondici — a mladší generace budou mít důvod zůstat, pracovat a starat se o ně.

Otázky a odpovědi

Hodnotil žebříček pouze města Jilemnice, Turnov a Semily? Ne. Hodnoceny byly celé správní obvody obcí s rozšířenou působností, tedy města společně s okolními obcemi.

Vyhrálo Semilsko jen proto, že zde žije hodně starších lidí? Ne. Jeden ukazatel sleduje podíl devadesátníků mezi lidmi staršími 65 let, nikoli celkový podíl seniorů v populaci.

Mají všechny tři oblasti stejné údaje o zdravém stáří? Ano. Data o nemocnosti byla dostupná pouze za okresy, takže Jilemnice, Turnov a Semily dostaly v této části hodnotu společnou pro okres Semily.

Dokazuje pořadí, že život v horách prodlužuje věk? Nedokazuje. Příroda, pohyb a sociální vazby jsou věrohodné možné příčiny, ale samotný index je přímo neměřil.

Znamená první místo, že je region demograficky zdravý? Ne nutně. Jilemnicko současně vykazuje velmi nízké migrační saldo, málo narozených dětí a vysoký průměrný věk.

Obrázek v úvodu článku je pouze ilustrační.

 

Zdroje a kontext

• Kde se Češi dožívají nejvyššího věku? Prahu převálcovala podkrkonošská města i Brno – e15, 13. dubna 2026; výsledky, indikátory a metodika e15 longevity indexu.
• Zdravá délka života – Michala Lustigová a kolektiv, SYRI, 2025; význam, výpočet a metodická omezení ukazatele zdravé délky života.
• Podkrkonošské město našlo recept na dlouhý život ve zdraví – e15, 18. dubna 2026; místní rozhovory a možné příčiny výsledku Jilemnicka.
• Prosperita regionu 2026 – město Jilemnice; podrobné výsledky Jilemnicka v migraci, porodnosti, věkové struktuře a dostupnosti služeb.
• Metodologie Indexu prosperity regionů 2026 – Evropa v datech; princip hodnocení 206 mikroregionů a použitých indikátorů.
• Pohyb obyvatelstva v Libereckém kraji v roce 2025 – Český statistický úřad, 31. března 2026; vývoj populace, migrace a přirozené měny okresu Semily.