Transparency International pod lupou: Co dokázala, kde narazila a kdo ji platí

Devět přepočtených úvazků, 29 sledovaných kauz, 188 klientů právní poradny a dohled nad zakázkami za desítky miliard korun. Česká Transparency International má na malý tým neobvykle velký dosah. Její výroční zpráva za rok 2025 ale zároveň ukazuje, proč je třeba měřit nejen počet výstupů, ale také skutečné výsledky – a kontrolovat i toho, kdo kontroluje ostatní.

• Transparency nemůže nikoho odsoudit ani přinutit stát k nápravě, ale dokáže otevřít kauzu, připravit právní podklady a vyvolat veřejný tlak.
• V roce 2025 pomohla 188 klientům, proškolila 1 927 lidí a monitorovala zakázky za desítky miliard korun.
• Její výroční zpráva je finančně podrobná, ale některé výsledky prezentuje příliš definitivně a u tří významných kauz vyžaduje opravu nebo zpřesnění.

Když se v Česku objeví podezřelá miliardová zakázka, střet zájmů politika nebo oznamovatel, který se po upozornění na problém dostal do potíží, jméno Transparency International se často objeví dříve než rozsudek. To je její síla, ale současně zdroj častého nedorozumění.

Transparency International není protikorupční policie. Neprovádí domovní prohlídky, nikoho neobžalovává, neukládá pokuty a nemůže přinutit vládu ani úřad, aby přijal její doporučení. Přesto dokáže ovlivnit, o kterých případech se mluví, jaké právní problémy začnou řešit státní instituce a která pravidla se dostanou na jednací stůl politiků.

Česká kancelář přitom v roce 2025 fungovala s pouhými devíti zaměstnanci v přepočtu na plné úvazky. Její skutečný význam proto nelze měřit jen počtem lidí nebo velikostí rozpočtu. Je potřeba rozlišovat, co organizace udělala sama, k čemu přispěla společně s dalšími a co pouze úspěšně dostala do médií.

Právě toto rozlišení ve vlastní výroční zprávě místy chybí.

Co Transparency skutečně může – a co už není v její moci

Nejdůležitější činností Transparency International není „chytání korupčníků“. Její úloha spočívá především v tom, že převádí podezření, dokumenty a zkušenosti občanů do podoby, se kterou mohou dále pracovat právníci, novináři, kontrolní orgány, policie nebo soudy.

Typický postup může vypadat takto: občan, zaměstnanec nebo zastupitel upozorní na podezřelou smlouvu či rozhodnutí. Právníci organizace podnět prověří, vyžádají si další dokumenty, posoudí právní možnosti a případně připraví podání k úřadu, trestní oznámení, správní žalobu nebo veřejnou analýzu.

Výsledek však už zpravidla závisí na někom jiném. O zahájení trestního řízení rozhoduje policie a státní zástupce, o vině soud, o změně zákona Parlament a o nápravě na úřadě jeho vedení.

Při hodnocení práce podobné organizace je proto užitečné rozlišovat tři úrovně dopadu:

Přímý dopad nastává tam, kde Transparency poskytne konkrétní službu – například právní radu oznamovateli, školení úředníkům nebo nezávislý dohled nad veřejnou zakázkou.

Zprostředkovaný dopad znamená, že organizace pomohla otevřít případ, připravila argumentaci nebo udržovala veřejný tlak, ale konečné rozhodnutí učinil soud, policie či politik.

Agendotvorný dopad spočívá v tom, že se určité téma díky její činnosti dostane do médií a veřejné debaty. To může být velmi významné, ale samo o sobě ještě nejde o nápravu problému.

Výroční zpráva za rok 2025 tyto tři roviny často skládá dohromady. Čtenář pak může nabýt dojmu, že organizace dosáhla výsledku, který ve skutečnosti nastal souhrou práce novinářů, občanů, soudů, vyšetřovatelů a dalších institucí.

Devět úvazků, 15 projektů a dva tisíce mediálních citací

Česká kancelář Transparency International vykázala za rok 2025 devět zaměstnanců v přepočtu na plné úvazky. Realizovala 15 projektů, upozornila na 29 korupčních kauz, poskytla bezplatnou právní pomoc 188 klientům a proškolila 1 927 laiků i odborníků. V médiích zaznamenala přibližně 2 000 relevantních citací.

Meziročně se přitom organizace zmenšila. V roce 2024 pracovala s 12,3 přepočteného úvazku, řešila 35 kauz, pomohla 210 klientům poradny a vydala 74 tiskových zpráv a novinek. Rozpočet přitom zůstal téměř stejný: 12,788 milionu korun v roce 2024 a 12,692 milionu v roce 2025.

Z čísel tedy nevychází jednoduchý příběh o růstu ani úpadku. S menším týmem organizace uskutečnila více projektů a výrazně zvýšila počet proškolených lidí. Současně ale poklesl počet klientů poradny, medializovaných kauz i vydaných zpráv.

Samotný počet případů navíc neříká nic o jejich obtížnosti. Jedna složitá kauza střetu zájmů nebo miliardové veřejné zakázky může vyžadovat více práce než několik menších lokálních podnětů.

Čísla proto ukazují rozsah činnosti, nikoliv automaticky její kvalitu.

Nejviditelnější nejsou vždy nejdůležitější

Veřejnost zná Transparency především z politických kauz. Pro běžného občana ale může být důležitější činnost, která se do večerních zpráv téměř nedostane.

Právní poradna funguje déle než 15 let a podle organizace za tuto dobu pomohla více než 10 000 klientům. V roce 2025 dostalo základní bezplatnou právní pomoc 188 lidí a ve 29 nových případech poskytla organizace rozšířenou podporu.

Nešlo pouze o velké celostátní kauzy. Na poradnu se obracejí obecní zastupitelé, zaměstnanci veřejných institucí, lidé upozorňující na střet zájmů, neprůhledné hospodaření obce, problémy při jednání zastupitelstva nebo možné odvetné kroky zaměstnavatele.

Právě zde je přínos organizace nejlépe uchopitelný. Člověk, který má proti sobě úřad, zaměstnavatele nebo zkušený právní tým, získá odbornou pomoc bez nutnosti platit advokáta.

Podobně konkrétní je práce s oznamovateli. Ti často neřeší jen otázku, zda mají pravdu, ale také zda zveřejněním informací nepřijdou o zaměstnání, neporuší mlčenlivost nebo se sami nevystaví právnímu útoku.

V takové situaci může včasná právní rada rozhodnout o tom, zda se podezření podaří prověřit, nebo zda případ skončí pouze veřejným obviněním, které nelze doložit.

Dohled nad miliardami neznamená automaticky miliardové úspory

Další významnou oblastí jsou takzvané pakty integrity. Zadavatel veřejné zakázky dobrovolně umožní nezávislému monitorovi přístup k dokumentům a průběhu zadávacího řízení. Cílem je včas odhalovat netransparentní podmínky, konflikty zájmů nebo nestandardní změny.

V roce 2025 Transparency monitorovala například tendr pražského dopravního podniku na automatizaci linky C a novou linku metra D. Předpokládaná hodnota zakázky činila téměř 86 miliard korun bez DPH. Podílela se také na dohledu nad modernizací chirurgických oborů Fakultní nemocnice Hradec Králové za téměř 3,6 miliardy korun a nad výstavbou nového nemocničního pavilonu ve Zlíně za přibližně 1,57 miliardy korun.

Jde o významnou preventivní činnost. Zároveň však platí, že prevence se obtížně vyčísluje. Pokud monitor upozorní na rizikovou podmínku a zadavatel ji opraví, lze doložit změnu postupu. Mnohem obtížnější je prokázat, kolik korun se tím skutečně ušetřilo.

Transparency o sobě uvádí, že veřejným rozpočtům šetří miliardy korun. Výroční zpráva za rok 2025 ale neobsahuje souhrnný výpočet ani metodiku, podle které by bylo možné toto tvrzení ověřit.

Přesnější formulace by proto zněla, že organizace pomáhá chránit veřejné peníze a snižovat rizika u zakázek za miliardy. To není málo. Není to však totéž jako doložená miliardová úspora.

Co lze považovat za úspěch roku 2025

Jedním z nejviditelnějších výsledků bylo přijetí zákona o regulaci lobbování. Česko po více než dvou desetiletích diskusí zavedlo veřejný registr lobbistů, povinnost vykazovat lobbistické aktivity a takzvanou lobbistickou stopu u připravovaných předpisů. Zákon nabyl účinnosti 1. července 2025.

Transparency se tématu věnovala dlouhodobě, připomínkovala návrhy a prosazovala širší okruh povinných osob. Přijetí zákona proto lze považovat za dílčí úspěch její advokační práce.

Nešlo však o úplné vítězství. Během projednávání bylo přijato 21 pozměňovacích návrhů a z regulace vypadly například samosprávy nebo asistenti poslanců a senátorů. Výsledkem je základní rámec, nikoliv úplné zprůhlednění lobbingu.

Významný posun nastal také v dlouholetém sporu o skládkové poplatky. Ústavní soud v březnu 2025 zrušil část odpadového zákona, která zpětně odnímala obcím právo na část poplatků za ukládání odpadu. Soud označil tuto zpětnou změnu za protiústavní.

Rozhodnutí potvrdilo argumentaci, kterou Transparency dlouhodobě prosazovala. Přesné však je říci, že soud její názor podpořil – nikoliv že organizace sama rozhodnutí „vybojovala“.

Podobně významný byl rozsudek v případu bývalého předsedy Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře Pavla Kodyma. Nejvyšší správní soud potvrdil, že stažení návrhu na jeho opětovné jmenování naplňovalo znaky odvety za oznámení možného porušení evropského práva.

Rozsudek posílil ochranu oznamovatelů, včetně vysokých státních úředníků. Transparency případ právně a veřejně podporovala. Rozhodující slovo však měl opět soud.

Soudy potvrdily střet zájmů. Politický problém tím nezmizel

Dlouhodobou oblastí práce české Transparency je střet zájmů Andreje Babiše a koncernu Agrofert.

Nejvyšší správní soud v roce 2025 v několika rozhodnutích potvrdil, že Andrej Babiš v době svého působení ve vládě prostřednictvím tehdejších svěřenských fondů Agrofert nepřímo ovládal. Společnosti z koncernu proto nebyly způsobilé získat některé nenárokové dotace.

Jde o silné potvrzení právní argumentace, kterou Transparency předložila už v roce 2018. Nelze je ale zaměňovat s úplným vyřešením případu.

Soud rozhodoval o konkrétních dotacích a konkrétním majetkovém uspořádání z minulosti. Otázka skutečného oddělení politické moci a ekonomických zájmů zůstala aktuální i po Babišově návratu do čela vlády a vytvoření nového svěřenského fondu.

Organizace tedy uspěla v právním pojmenování problému. Nedokázala však – a ani nemá pravomoc – vynutit jeho politické a systémové uzavření.

Kde Transparency narazila

Největším institucionálním neúspěchem roku 2025 byla reforma Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Transparency dlouhodobě kritizuje silné postavení předsedy úřadu, neprůhledné rozhodování a nedostatečné institucionální pojistky. Požadovala kolektivnější vedení a hlubší reformu dohledu nad zakázkami za stovky miliard korun. Zásadní změna však schválena nebyla.

Organizace problém pojmenovala, zpracovala podklady a udržovala jej v médiích. Politickou většinu pro reformu ale nevytvořila.

Podobně neúplně skončil boj o zákon o lobbování. Zákon vznikl, ale s řadou výjimek. Oblast střetu zájmů zůstala bez komplexní změny a u ochrany oznamovatelů přetrvávají nedostatky, zejména slabá finanční a právní pomoc lidem, kteří se musí proti odvetě bránit dlouhým soudním sporem.

To není argument proti existenci Transparency. Je to připomínka, že nevládní organizace může dodat informace, argumenty a tlak, ale bez vůle vlády a Parlamentu systémovou reformu neprosadí.

Dva tisíce citací dokazují vliv. Nedokazují výsledek

Transparency uvádí za rok 2025 přibližně 2 000 relevantních mediálních citací. Její weby podle výroční zprávy navštívilo téměř 1,4 milionu unikátních uživatelů a příspěvky na sociálních sítích zaznamenaly kumulativně 6,8 milionu zobrazení.

To je na devítičlenný tým mimořádný komunikační výkon.

Mediální citace ale neříká, zda se podařilo napravit smlouvu, vrátit veřejné peníze nebo ochránit oznamovatele. Ukazuje, že média považují organizaci za relevantní zdroj a že její představitelé dokážou vstupovat do veřejné debaty.

Zajímavý je i meziroční skok online statistik. Za rok 2024 organizace uváděla téměř 300 000 unikátních návštěvníků webů a více než 1,5 milionu oslovených uživatelů na sociálních sítích. O rok později jde o 1,4 milionu návštěvníků a 6,8 milionu zobrazení.

Část růstu mohla souviset s volebním rokem a monitoringem kampaní. Výroční zpráva však nevysvětluje, zda byla meziročně použita stejná metodika, stejné analytické nástroje a stejný soubor webů a sociálních sítí.

Bez této informace nelze údaje považovat za čisté meziroční srovnání.

Právě zde se ukazuje obecnější slabina výroční zprávy. Velmi dobře měří činnost: počet projektů, klientů, školení, článků a citací. Mnohem méně měří výsledky: kolik podnětů vedlo k nápravě, kolik klientů uspělo, kolik doporučení stát převzal a jaká škoda byla skutečně odvrácena.

Ani Index vnímání korupce není vysvědčením české Transparency

Výroční zpráva výrazně pracuje také s Indexem vnímání korupce. Česko za rok 2025 získalo 59 bodů ze 100 a obsadilo 39. místo ze 182 hodnocených zemí.

Tento údaj bývá často nesprávně vykládán.

Index neměří počet trestných činů ani skutečně prokázaných korupčních případů. Vychází z hodnocení expertů a lidí z podnikatelského prostředí a sleduje jejich vnímání korupce ve veřejném sektoru. Výsledné skóre vzniká spojením externích mezinárodních zdrojů.

Není to tedy známka, kterou si česká kancelář Transparency udělila sama. Zároveň nejde o měřítko jejího pracovního výkonu.

Pokud se skóre Česka zlepší, neznamená to automaticky, že česká Transparency uspěla. Pokud se zhorší, neznamená to, že selhala. Index hodnotí stav země, nikoliv práci jedné organizace.

Kdo práci Transparency platí

Transparency International ČR měla v roce 2025 výnosy ve výši 12,692 milionu korun. Náklady dosáhly 13,133 milionu korun a organizace skončila ve ztrátě 441 000 Kč, což odpovídá přibližně 3,5 % jejích ročních výnosů.

Přímo z českých veřejných rozpočtů, rozpočtu hlavního města Prahy a prostředků Evropské unie tak pocházelo přibližně 47,4 % výnosů.

Největší část státních peněz poskytlo Ministerstvo zahraničních věcí – 3,8 milionu korun na projekty v Kosovu, Moldavsku a Bosně a Hercegovině. Ministerstvo spravedlnosti přispělo 1,416 milionu korun mimo jiné na právní poradnu a prevenci korupce.

Veřejné financování samo o sobě neznamená politickou závislost. Většina dotací je účelově vázána na konkrétní projekt a organizace zveřejňuje jejich poskytovatele.

Současně však grant určuje, na jaké činnosti lze peníze použít. Donor nemusí nařizovat, kterou kauzu má organizace otevřít, aby změna dotační politiky významně zasáhla její personální kapacity.

Výroční zpráva uvádí, že po skončení účetního období musela organizace přistoupit ke mzdové reorganizaci, protože ministerstva zahraničních věcí a spravedlnosti nevypsala některé dotační programy. Projekt v Moldavsku byl omezen a jiný investigativní program skončil po zastavení financování USAID.

To je praktický doklad finanční zranitelnosti. Ne nutně politického řízení, ale závislosti na tom, zda budou grantové programy pokračovat.

Firmy jsou dárci, klienti i partneři

Transparency získává peníze také od firem a zároveň nabízí placená školení, analýzy rizik, etické linky nebo nastavení compliance programů.

V roce 2025 mezi větší dárce patřily například SCS Software, Flow East Foundation, T-Mobile, MEATEST nebo X-Future Group. Placené služby organizace poskytovala také firmám, veřejným institucím a státním úřadům.

Takové vícezdrojové financování může zvyšovat nezávislost na jediném donorovi. Současně vytváří otázku, jak organizace postupuje, pokud se její klient, partner nebo dárce objeví v oblasti, kterou by měla kriticky prověřovat.

TI zveřejňuje politiku dárcovství, transparentní dárcovský účet, seznam významných donorů a registr zájmů členů svých orgánů. Pro setkání s politiky a veřejnou správou provozuje otevřený diář a sama je zapsána v registru lobbistů.

Ve veřejných dokumentech jsme nenašli důkaz, že by některý donor ovlivnil výběr konkrétní kauzy. Úplnou odpověď však nelze založit pouze na prohlášení organizace, že donoři do její agendy nezasahují.

Důvěryhodnost se vytváří tím, že případné konflikty zájmů budou zveřejněny a konkrétní závěry zůstanou ověřitelné bez ohledu na to, kdo organizaci platí.

Kdo tedy hlídá hlídače

Transparency má správní radu, která dohlíží na dlouhodobé směřování organizace, a dozorčí radu kontrolující její finanční chod. Účetní závěrku ověřuje nezávislý auditor. Výroční zpráva obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přehled donorů i účetní přílohu.

Auditor vydal k účetní závěrce výrok bez výhrad. To znamená, že účetní výkazy podle jeho názoru věrně zachycují finanční situaci organizace v souladu s příslušnými předpisy.

Neznamená to však, že auditor ověřil pravdivost každé věty o kauzách, správnost mediálních statistik nebo tvrzení o společenském dopadu. Audit účetní závěrky není fact-checking celé výroční zprávy. Samotná auditorská zpráva ostatní text výroční zprávy od účetně ověřovaných informací odděluje.

Nejdůležitější vnější kontrolou organizace proto zůstává veřejná ověřitelnost jejích tvrzení.

A právě zde výroční zpráva za rok 2025 vykazuje několik problémů.

Klíčová čísla

• 9 přepočtených pracovních úvazků
• 15 projektů
• 29 sledovaných kauz
• 188 klientů právní poradny
• 1 927 proškolených lidí
• přibližně 2 000 mediálních citací
• výnosy 12,692 milionu Kč
• náklady 13,133 milionu Kč
• účetní ztráta 441 000 Kč
• přibližně 47,4 % výnosů přímo z veřejných zdrojů
• téměř 86 miliard Kč – hodnota největší monitorované zakázky
• 3,7 miliardy Kč – policejní vyčíslení v návrhu v kauze odpadů
• 939 759 179 Kč – částka uvedená v následné obžalobě

Tři příklady, kde výroční zpráva potřebuje opravu nebo zpřesnění

Kauza AVE: návrh policie není totéž co obžaloba

Výroční zpráva uvádí, že Vrchní státní zastupitelství obžalovalo společnost AVE CZ z krácení poplatků za ukládání odpadu v celkové výši 3,7 miliardy korun.

Částku 3,7 miliardy korun však uvedla policie v červnu 2025 při návrhu na podání obžaloby. Z toho přibližně 1,4 miliardy připadalo podle policejního vyčíslení na čtyři obce a 2,3 miliardy na Státní fond životního prostředí.

Státní zástupce následně v říjnu podal obžalobu pro zkrácení poplatku nejméně o 939 759 179 Kč.

Výroční zpráva tedy smíchala částku z policejního návrhu s částkou v konečné obžalobě. Rozdíl činí téměř 2,8 miliardy korun.

Společnost ani další dotčené osoby nelze považovat za vinné, dokud o vině pravomocně nerozhodne soud.

Bitcoinový audit kauzu neuzavřel

Výroční zpráva uvádí, že audit společnosti Grant Thornton potvrdil závažná pochybení při přijetí bitcoinového daru Ministerstvem spravedlnosti a „uzavřel tak kauzu“.

Audit skutečně popsal vážné nedostatky. Chyběla odpovídající kontrola původu a rizikovosti transakce, ekonomické logiky daru i reputačních dopadů. Dokument však sám sebe označoval za předběžný report probíhajícího auditu a uváděl, že konečné právní posouzení ještě pokračuje.

Kauza navíc pokračovala i v roce 2026. Interní audit ministerstva v dubnu 2026 popsal další selhání v řízení, kontrole a dodržování zákonných povinností. Ministerstvo oznámilo podání trestního oznámení a výslovně uvedlo, že audit nenahrazuje policejní vyšetřování.

Přesná formulace tedy zní: audit potvrdil závažná pochybení. Kauzu ale neuzavřel.

Sedm miliard po Agrofertu se nezačalo formálně vymáhat

Výroční zpráva tvrdí, že Ministerstvo zemědělství v září 2025 zahájilo proces vymáhání neoprávněně vyplacených prostředků v celkové výši sedmi miliard korun.

Státní zemědělský intervenční fond však v odpovědi podle zákona o svobodném přístupu k informacím ze 6. ledna 2026 uvedl, že nebylo zahájeno žádné správní řízení o vrácení neoprávněně poskytnuté dotace. Sedm miliard označil za mediálně uváděný odhad ministerstva.

V dubnu 2026 fond navíc oznámil, že po právním posouzení obnovuje administraci nových žádostí společností z Agrofertu. U části starších evropských dotací neshledal důvod pro vracení, zatímco otázku některých národních dotací dále analyzoval.

Je tedy možné psát o politicky oznámeném záměru nebo přípravě prověřování. Tvrzení, že bylo formálně zahájeno vymáhání sedmi miliard korun, bylo přinejmenším předčasné.

Tyto rozdíly nejsou slovíčkaření. Organizace, která po politicích a úřadech oprávněně požaduje přesnost, by měla stejně přísný standard uplatňovat i na vlastní dokumenty.

Jak číst výroční zprávy kriticky

Příklad Transparency ukazuje jednoduché pravidlo, které lze použít u jakékoliv neziskové organizace, politické strany, firmy nebo státního úřadu.

Když dokument uvádí úspěch, ptejte se:

1. Co organizace skutečně udělala sama?
   Podala podnět, poskytla právní pomoc, provedla analýzu nebo pouze vydala tiskovou zprávu?
2. Kdo učinil konečné rozhodnutí?
   Organizace, úřad, soud, policie, vláda nebo Parlament?
3. Jde o aktivitu, výstup, výsledek, nebo dlouhodobý dopad?
   Počet školení je aktivita. Změna chování úřadu je výsledek. Nižší korupční riziko je dlouhodobý dopad.
4. Je částka konečná, nebo pouze odhadovaná?
   Policejní vyčíslení škody, částka v obžalobě a pravomocně přiznaná škoda mohou být tři velmi odlišná čísla.
5. Je případ uzavřený?
   Podnět, prověřování, obvinění, obžaloba a pravomocný rozsudek jsou různé fáze.

Tato pravidla nejsou projevem nedůvěry. Jsou základem informovaného rozhodování.

Otevřené otázky

• Jak TI měří počet podnětů, které skutečně vedly k nápravě?
• Jak vzniká tvrzení o miliardách korun ušetřených veřejným rozpočtům?
• Používá organizace meziročně stejnou metodiku pro návštěvnost a sociální sítě?
• Jak postupuje při možném konfliktu mezi dárcem, placeným klientem a prověřovanou kauzou?
• Jak výrazně omezí činnost organizace výpadky dotačních programů v roce 2026?

Co můžete udělat, když narazíte na podezřelé jednání

Pokud se setkáte s podezřením na korupci, střet zájmů nebo neprůhledné nakládání s veřejnými penězi, nevyplatí se začínat veřejným obviněním na sociální síti.

Nejdříve si bezpečně uložte smlouvy, e-maily, zápisy, rozhodnutí nebo jiné dokumenty, ke kterým máte legální přístup. Zapište si časovou osu a oddělte to, co víte z vlastní zkušenosti, od domněnek a informací z doslechu.

Poté můžete využít právní poradnu Transparency International na adrese poradna@transparency.cz, prostřednictvím formuláře pro oznámení korupce nebo telefonicky na čísle 273 039 062.

Poradna nenahrazuje policii ani advokáta ve všech typech sporů. Může ale pomoci posoudit, zda podnět spadá do oblasti korupce, jaké dokumenty mají význam a na který orgán se obrátit.

V případě bezprostředního podezření na trestný čin nebo nebezpečí je namístě kontaktovat policii.

Užitečný hlídač, nikoliv neomylný rozhodčí

Bezplatná právní poradna, podpora oznamovatelů, kontrola miliardových zakázek a odborná práce na zákonech představují skutečnou veřejnou hodnotu. Kdyby podobná organizace neexistovala, část problémů by se k médiím, soudům a kontrolním orgánům vůbec nemusela dostat.

Transparency International je proto významnou součástí demokratické kontrolní infrastruktury. Nenahrazuje však fungující stát, nezávislou policii, soudy, kvalitní média ani aktivní občany.

Její největší síla spočívá v tom, že dokáže spojit informace od veřejnosti s právem, odbornou analýzou a mediální pozorností. Její největší slabinou je obtížné měření skutečného dopadu a tendence prezentovat některé společné nebo neuzavřené výsledky příliš definitivně.

Důvěryhodnost hlídače nevzniká tím, že se nikdy nesplete. Vzniká tím, že zveřejňuje podklady, rozlišuje vlastní zásluhu od práce ostatních a své chyby opravuje stejně otevřeně, jako požaduje odpovědnost od mocných.

Otázky a odpovědi

Je Transparency International státní organizace?

Ne. Jde o nevládní obecně prospěšnou společnost a českou pobočku mezinárodní protikorupční sítě.

Může Transparency někoho vyšetřovat nebo potrestat?

Nemůže. Může shromažďovat veřejné informace, analyzovat je, poskytovat právní pomoc a podávat podněty. Vyšetřování a sankce náleží státním orgánům a soudům.

Je právní poradna Transparency bezplatná?

Ano, základní právní poradenství v oblasti korupce, střetu zájmů a ochrany oznamovatelů poskytuje zdarma. Neřeší však automaticky každý občanskoprávní nebo pracovní spor.

Je Transparency financována státem?

Částečně. V roce 2025 pocházelo 41,1 % výnosů přímo ze státního rozpočtu. Další peníze získala z EU, pražského rozpočtu, nadací, darů a placených služeb.

Znamená audit bez výhrad, že je celá výroční zpráva správná?

Ne. Výrok auditora se týká účetní závěrky. Neověřuje automaticky správnost každého popisu kauzy, statistiky návštěvnosti ani tvrzení o společenském dopadu.

 

Zdroje a kontext

[1] Výroční zpráva Transparency International ČR za rok 2025, Transparency International ČR, 2026.
Otevřít výroční zprávu

[2] Výroční zpráva Transparency International ČR za rok 2024, Transparency International ČR, 2025.
Otevřít stránku výroční zprávy

[3] Kdo jsme – poslání, financování a kontrolní orgány TI ČR, Transparency International ČR.
Otevřít stránku organizace

[4] Zákon č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, účinný od 1. července 2025.
Otevřít znění zákona

[5] Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 21/21, rozhodnutí o retroaktivním odnětí skládkových poplatků obcím, 12. března 2025.
Otevřít rozhodnutí

[6] NSS posuzoval případ whistleblowera a rozhodl v jeho prospěch, Nejvyšší správní soud, 5. prosince 2024, sp. zn. 3 As 309/2023.
Otevřít stanovisko soudu

[7] Rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 Afs 59/2025, střet zájmů a dotace společnostem z koncernu Agrofert, 12. září 2025.
Otevřít rozsudek

[8] Nakládání s odpady – návrh na podání obžaloby, Národní centrála proti organizovanému zločinu, 13. června 2025.
Otevřít zprávu policie

[9] Tisková zpráva k obžalobě v odpadové kauze, Vrchní státní zastupitelství v Praze, 30. října 2025.
Otevřít tiskovou zprávu

[10] Audit procesů přijetí a nakládání s digitálním majetkem, Grant Thornton pro Ministerstvo spravedlnosti, předběžná zpráva z 31. července 2025.
Otevřít auditní zprávu

[11] Interní audit odhalil závažná selhání při přijetí a prodeji bitcoinů, Ministerstvo spravedlnosti, 20. dubna 2026.
Otevřít zprávu ministerstva

[12] Odpověď SZIF podle zákona o svobodném přístupu k informacím, stav řízení o vracení dotací společností Agrofertu, 6. ledna 2026.
Otevřít odpověď SZIF

[13] Stanovisko SZIF k otázce střetu zájmů, Státní zemědělský intervenční fond, 22. dubna 2026.
Otevřít stanovisko SZIF

[14] Corruption Perceptions Index 2025 a metodika výpočtu, Transparency International.
Otevřít výsledky indexu a
vysvětlení metodiky.