Nový člun na přehradě ve Mšeně: co se děje po volání 112 a jak pomoci tonoucímu

Jablonečtí hasiči mají na přehradě Mšeno nový motorový člun za 1,08 milionu korun. Důležitější než rychlost 56 km/h je skutečnost, že kotví přímo u mola kanoistů a nemusí se k vodě teprve převážet. Vysvětlujeme, co následuje po zavolání na linku 112, jak se dělí práce záchranářů a co může udělat svědek tonutí.

• Člun Pioner Multi III stál 1,08 milionu Kč, pojme sedm osob a dosahuje rychlosti až 56 km/h.
• Sklopná příď usnadňuje vytažení člověka, zraněného i osoby na paddleboardu.
• Svědek má nejprve zavolat 112, udržet tonoucího v dohledu a použít plovací pomůcku, nikoli bez rozmyslu skočit do vody.

Když se někdo začne topit uprostřed přehrady, rychlý motor pomáhá. Ještě více času se ale dá získat předtím, než se motor vůbec nastartuje. Jablonečtí hasiči už nemusejí člun naložit, přivézt k vodě a spustit ze břehu. Nový Pioner Multi III kotví během sezony přímo na Mšeně u mola kanoistů.

Právě trvalé umístění na hladině je největší praktickou změnou. Člun s motorem o výkonu 80 koní může dosáhnout rychlosti až 56 km/h, pojme sedm lidí a unese 970 kilogramů. Jeho široká sklopná příď se dá snížit téměř k hladině, takže hasiči nemusejí vyčerpaného člověka nebo zraněného pracně zvedat přes vysoký bok. Do člunu lze snáze dostat také člověka ležícího na paddleboardu. Pořizovací cena činila 1 084 801,30 Kč včetně DPH.

Klíčová čísla

• 1 084 801,30 Kč;
• 80 koní;
• 56 km/h;
• sedm osob;
• nosnost 970 kg;
• 204 záchran osob z vody v ČR v roce 2023; 
• 527 v roce 2024;
• 155 úmrtí utonutím v roce 2024

Co se stane po zavolání na linku 112

Při události na vodě volejte 112, zvláště pokud je potřeba současně technická záchrana, zdravotnická pomoc i policie. Operátor potřebuje především vědět, co se stalo, kde přesně se to stalo, kolik lidí je ohroženo a zda je člověk stále vidět.

Na Mšeně nestačí oznámit pouze „jsem u přehrady“. Pomůže název pláže, blízký kiosek, hráz, molo kanoistů, protější břeh nebo jiný výrazný bod. Uveďte, jak daleko je člověk od břehu, co má na sobě, zda se drží paddleboardu a kterým směrem jej může unášet vítr.

Operátor linky 112 údaje vyhodnotí a předá je operačním střediskům potřebných složek. Hasiči mohou být vysláni k technické záchraně z vody, zdravotnická záchranná služba k ošetření zachráněného a policie podle okolností k zajištění prostoru, pátrání nebo vyšetření události. Přesné složení výjezdu závisí na tom, co oznamovatel popíše.

Kdo při zásahu dělá co

Hasiči jsou vybaveni a vycvičeni k dosažení člověka na hladině, jeho vytažení, přepravě na břeh a případnému pátrání. Nový člun jim umožňuje vzít na palubu kromě posádky také zachráněné osoby, nosítka nebo další vybavení.

Zdravotníci přebírají člověka po vytažení z vody, hodnotí jeho dýchání, vědomí, podchlazení a případná zranění. Tonutí může způsobit vážné zdravotní komplikace i tehdy, když postižený po vytažení komunikuje a zdánlivě se rychle zotaví.

Policie se zapojuje například při pátrání po pohřešovaném člověku, zajištění přístupu pro záchranáře, identifikaci nalezené osoby nebo objasňování okolností vážné či smrtelné události. Při nálezu mrtvého muže u hráze Mšena v září 2025 se na místě sešly všechny složky IZS a byli povoláni také policejní potápěči.

Jak rychle člun skutečně dorazí

Maximální rychlost 56 km/h neznamená, že hasiči budou u každé události během jedné minuty. Celkový čas začíná už přijetím telefonátu: operátor musí zjistit místo, vyhlásit poplach, hasiči musejí dorazit k molu, nastoupit, spustit motor a bezpečně doplout k postiženému.

HZS nezveřejnil naměřené dojezdové časy pro jednotlivé části nádrže. Nelze proto poctivě tvrdit, o kolik minut je nový systém rychlejší. Jisté je, že odpadá převoz člunu po silnici a jeho spouštění na vodu. Právě tato úspora může být v prvních minutách rozhodující.

Nový člun byl poprvé skutečně nasazen 5. července 2026. Hasiči tehdy zachraňovali loveckého psa, který při pronásledování kachny doplaval daleko od majitelky a začal ztrácet síly. Případ ukázal nejen využitelnost techniky, ale také jedno z méně nápadných letních rizik: člověk se může dostat do nebezpečí ve chvíli, kdy se za vyčerpaným zvířetem vydá bez jištění sám.

Co dělat, když vidíte tonoucího

Nejdříve volejte o pomoc a pokuste se neztratit člověka z očí. Jeden svědek může telefonovat, zatímco druhý sleduje polohu a ukazuje přijíždějícím hasičům správný směr. Je-li to možné, hoďte postiženému záchranný kruh, plovací vestu, míč, prázdnou uzavřenou nádobu nebo jiný předmět, který jej udrží nad hladinou. Použít lze také lano, větev či pádlo podané ze břehu.

Do vody neskákejte bez rozmyslu. Panikařící člověk se může zachránce pevně zachytit a stáhnout jej pod hladinu. Český červený kříž doporučuje, pokud je to možné, využít pomůcku nebo plavidlo a osobní zásah volit až tehdy, když dokážete chránit také sami sebe.

Po vytažení z vody zkontrolujte, zda člověk reaguje a normálně dýchá. Pokud nedýchá normálně, zahajte resuscitaci podle pokynů operátora linky 155 nebo 112. Pokud dýchá, chraňte jej před prochladnutím, sledujte jeho stav a nechte jej vyšetřit zdravotníky.

Paddleboard není záchranný člun

Paddleboard působí bezpečně, protože je široký a drží na hladině. Pád daleko od břehu, náhlý vítr, únava nebo zdravotní problém ale mohou člověka rychle dostat do potíží. Neplavci a děti by měli používat vhodnou plovací vestu a všichni by měli přizpůsobit vzdálenost od břehu svým schopnostem.

Alkohol zhoršuje úsudek, koordinaci a schopnost správně odhadnout vzdálenost i vlastní síly. Hasiči jej řadí mezi významná rizika vodních aktivit. Nebezpečné je rovněž dlouhé plavání napříč nádrží bez doprovodu, skok do neznámé vody nebo snaha dohonit psa, který se vzdálil od břehu.

Kolik podobných zásahů se skutečně stává

Přesná víceletá statistika zásahů pouze na přehradě Mšeno není ve veřejně dostupných přehledech hasičů ani Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje samostatně zveřejněna. Není proto možné pravdivě napsat, že zde záchranáři vyjíždějí například desetkrát nebo dvacetkrát ročně.

Celostátně hasiči evidovali v roce 2023 celkem 204 případů záchrany osob z vody. V roce 2024 jejich počet vzrostl na 527, číslo však výrazně ovlivnily zářijové povodně, a není proto přímo srovnatelné s běžnou koupací sezonou.

Český statistický úřad zaznamenal v roce 2024 celkem 155 úmrtí, u nichž bylo příčinou utonutí. Tato skupina je širší než nehody při koupání: zahrnuje různé okolnosti a nelze ji převést na počet tragédií na přehradách a koupalištích. Přesto ukazuje, že voda každoročně zůstává skutečným, nikoli okrajovým rizikem.

Člun není určen jen pro letní koupání

Pioner Multi III může vedle záchrany plavců sloužit při povodních, evakuaci většího počtu lidí a přepravě zásob nebo vybavení. Nosnost téměř jedné tuny a nízká sklopná příď jsou užitečné zejména tam, kde se do plavidla dostávají zranění, senioři nebo lidé s omezenou pohyblivostí.

Nákup je součástí projektu „Chráníme Vás společně – Chronimy Was razem“ z programu Interreg Česko–Polsko 2021–2027. HZS Libereckého kraje je jeho vedoucím partnerem, dalšími partnery jsou město Jelení Hora a okres Krkonoše. Cílem není pouze koupit techniku, ale zlepšit společnou připravenost na povodně a další mimořádné události v příhraničí. Součástí projektu jsou také společná školení a výcvik českých a polských záchranářů.

Nejrychlejší pomoc začíná na břehu

Nový člun může výrazně zkrátit cestu hasičů k člověku na hladině. Nedokáže však nahradit svědka, který včas zavolá, správně popíše místo a nepřestane postiženého sledovat. První minuty se často odehrávají ještě před příjezdem profesionálů.

Pokud uvidíte člověka v nesnázích, nečekejte, zda se situace „nějak vyřeší“. Zavolejte 112, použijte dostupnou plovací pomůcku a neriskujte druhé tonutí nepromyšleným skokem do vody. Nový člun dává záchranářům rychlejší nástroj. Rozhodující impuls ale stále přichází od člověka na břehu.

 

Zdroje a kontext

• HZS Libereckého kraje – Nový motorový člun jabloneckých hasičů, červenec 2026.
• HZS ČR – Ohlášení mimořádné události na tísňovou linku; Jak správně volat 112.
• HZS ČR – Bezpečnost na vodě a statistika záchran osob, 11. června 2025.
• Český červený kříž – Základy první pomoci.
• Český statistický úřad – Zemřelí podle příčiny smrti v Česku, 2015–2024.
• HZS Libereckého kraje – Projekt Chráníme Vás společně; Policie ČR – zásah na Mšeně v září 2025.