Špičky rotorů výš než Kozákov. Větrníky u Bystré změní horizont

Na návrší Skalice u Bystré nad Jizerou mají vyrůst tři větrné elektrárny vysoké až 250 metrů. Jejich modelované špičky dosáhnou až k 797 metrům nad mořem, tedy nad úroveň Kozákova. Odborné podklady investora současně připouštějí středně silný až silný zásah do krajiny – plánovací smlouva obce přitom stanoví základní parametr nejvýše 207 metrů.

• Modelované špičky všech tří rotorů budou v absolutní nadmořské výšce nad Kozákovem.
• Hodnocení investora připouští středně silný až silný zásah do estetických hodnot krajiny.
• Veřejně dostupné dokumenty nevysvětlují, jak se projekt posunul od smluvních 207 metrů k výšce až 250 metrů.

V podhorské krajině se výška obvykle měří vrcholy. U Bystré nad Jizerou se má nově měřit také koncem lopatky.

Na návrší Skalice východně od obce plánuje společnost NOHO Energy Křižík postavit tři větrné elektrárny. Dvě z nich mohou být vysoké přibližně 250 metrů, třetí podle modelované technologie zhruba 220 až 229 metrů. Protože mají stát na terénu ve výšce 539 až 563 metrů nad mořem, dostanou se špičky všech tří rotorů v absolutní nadmořské výšce nad vrchol Kozákova, nejvyšší hory Českého ráje.

To neznamená, že budou z každého místa opticky stát „nad Kozákovem“. Znamená to něco jiného a pro posouzení projektu podstatnějšího: do dosud přírodně utvářeného horizontu mají vstoupit tři pohyblivé technické dominanty s rozměrem, který překonává běžné měřítko zdejší krajiny.

Projekt zatím není povolen. K 29. červenci 2026 je v informačním systému EIA stále veden ve fázi oznámení. Krajský úřad nyní rozhoduje, zda záměr projde úplným posouzením vlivů na životní prostředí a na co se případné další hodnocení zaměří. Veřejnost se může písemně vyjádřit do 10. srpna 2026.

Tři věže, tři různé výšky

Dokumentace pracuje s několika možnými technologiemi od společností Enercon a Vestas. Konkrétní modely použité ve vizualizacích a dílčích studiích dávají následující rozmezí:

Kozákov dosahuje 744 metrů nad mořem. Modelované špičky rotorů tedy vycházejí přibližně o 38 až 53 metrů výše.

Oficiální informace o oznámení současně uvádí ještě širší technickou obálku: náboj rotoru až 166 metrů nad zemí a průměr rotoru až 175 metrů. Čistě aritmetické spojení těchto maxim na nejvýše položeném stanovišti by znamenalo špičku přibližně v 816 až 817 metrech nad mořem. Dokumentace však neříká, že právě tato maximální kombinace může být použita na stanovišti V1. Pro hodnocení skutečně zobrazené podoby projektu je proto bezpečnější vycházet z konkrétních modelovaných hodnot do přibližně 797 metrů nad mořem.

Klíčová čísla

• 3 elektrárny;
• až 22 MW;
• 219,5–250 m;
• až přibližně 797 m n. m.;
• Kozákov 744 m n. m.;
• smluvních 207 m;
• lhůta 10. srpna 2026.

Nejtvrdší hodnocení nepřichází od odpůrců

Významný zásah do krajiny není jen subjektivním názorem lidí, kterým se větrné elektrárny nelíbí. Připouští jej také hodnocení krajinného rázu, které bylo zpracováno jako podklad investora pro proces EIA.

Studie hodnotí vliv samotných větrných elektráren na estetické hodnoty, harmonické měřítko a vztahy v krajině jako středně silný až silný, lokálně až silný. Turbíny označuje za výrazné výškové technické dominanty, které změní dosavadní vizuální vztahy a ovlivní některé výhledy.

To je důležité rozlišení. Studie netvrdí, že záměr zničí přírodní podstatu celého území. Fyzický zábor tří patek, montážních ploch a cest má být relativně omezený a část zásahů vratná. Vizuální účinek však omezený na okolí staveb nebude. V otevřených a vyvýšených polohách se větrníky stanou novým určujícím prvkem krajiny.

Největší dopad se podle hodnocení projeví v otevřených částech okolí Skalice, na svazích a vyhlídkových místech. Údolní zástavbu bude na řadě míst chránit reliéf a vegetace. Výraznější viditelnost studie očekává v Hájích nad Jizerou a jejich okolí, středně silnou v části Benešova u Semil a slabší ve Slané.

Samostatný soubor 65 vizualizací ukazuje, že všechny tři elektrárny mají být viditelné například z pole u Hájů nad Jizerou, z výhledu nad Košťálovem i z vrcholu Kozákova vzdáleného téměř 11 kilometrů. Jinde zůstanou za terénem skryté nebo bude viditelná pouze část rotoru.

Správný závěr proto nezní, že větrníky „zkazí každý výhled“. Změna nebude všude stejná. V některých místech budou turbíny okrajovou součástí vzdáleného horizontu, v jiných vytvoří hlavní motiv celého pohledu.

Horizont se může změnit také po setmění

Méně nápadným detailem je letecké překážkové osvětlení. Větrné elektrárny mají být vybaveny červenými výstražnými světly, která mohou být za tmy z otevřených a vyvýšených míst patrná. V přírodě blízké podhorské krajině by trvale svítící body představovaly rušivý zásah do noční scenérie.

Dokumentace však počítá se systémem ALDS, který má osvětlení automaticky zapínat pouze tehdy, když se v určeném prostoru objeví letadlo nebo vrtulník. Po převážnou část noci tak mají světla zůstat zhasnutá. Hodnocení krajinného rázu proto výsledný vliv na noční krajinu označuje jako slabý až středně silný. I tento předpoklad by se měl stát závaznou součástí případného povolení.

Plánovací smlouva stanoví 207 metrů. EIA pracuje až s 250

Nejvýznamnější procesní nesrovnalost se skrývá mezi obecní smlouvou a nynější dokumentací.

Zastupitelstvo Bystré nad Jizerou schválilo 23. září 2025 plánovací smlouvu s investorem pěti hlasy pro, bez hlasu proti a bez zdržení. Smlouva vymezila záměr jako jednu až tři věže, přičemž každá měla mít výšku včetně rotoru nejvýše 207 metrů nad povrchem.

Dokumentace předložená do EIA o několik měsíců později již opakovaně pracuje se třemi elektrárnami vysokými až 250 metrů. U V2 a V3 jde proti původně uvedenému smluvnímu maximu o nárůst přibližně 43 metrů, tedy zhruba o pětinu.

Plánovací smlouva změnu parametrů připouští. Investor má obec průběžně informovat a obec může do jednoho měsíce vznést odůvodněný „kvalifikovaný nesouhlas“. Pokud změnu schválí nebo ve lhůtě takový nesouhlas nepodá, stává se nový parametr pro účely smlouvy odsouhlaseným.

Z veřejně dostupných dokumentů, které jsme prostudovali, však není patrné, kdy byla obec o zvýšení informována, zda o něm zastupitelstvo samostatně hlasovalo, nebo zda se vyšší parametr stal odsouhlaseným jiným postupem podle smlouvy.

To ukazuje slabé místo veřejné kontroly: u stavby, jejíž hlavní dopad vyplývá právě z výšky, by měla být změna o více než čtyřicet metrů dohledatelná a jednoduše vysvětlitelná.

Osmdesát procent hlasů není neomezený souhlas s každou variantou

Investor v souhrnu participace uvádí, že v obecní anketě uskutečněné v květnu 2024 získal záměr podporu 80 procent platných hlasů. Lidé se měli vyjadřovat k výstavbě větrných elektráren a k uzavření smlouvy o spolupráci s NOHO.

Zveřejněný souhrn však neuvádí celkovou volební účast, počet oprávněných hlasujících ani přesnou výšku elektráren, která byla při hlasování občanům představena. Dokumentuje tedy poměrně výraznou podporu principu projektu, ale sám o sobě neprokazuje, že obyvatelé hlasovali právě o dnešní variantě vysoké až 250 metrů.

Zápis ze zasedání zastupitelstva z 24. června 2026 navíc stručně zaznamenává „diskuzi k větrným elektrárnám – návrh na referendum“. Zastupitelstvo o referendu podle zápisu nerozhodlo, samotné otevření této otázky však ukazuje, že společenská debata v obci není definitivně uzavřena.

U projektu, který se v průběhu přípravy mění, nelze podporu veřejnosti chápat jako bianco šek. Souhlas s větrnou energetikou, souhlas se třemi stroji vysokými 207 metrů a souhlas se stroji vysokými 250 metrů nejsou automaticky totožná rozhodnutí.

Hlukové limity mají být splněny. U jedné turbíny ale s nočním útlumem

Nejbližší obytné domy leží podle hlukové studie přibližně 796 až 811 metrů od V1 a V3. Další posuzované domy v Košťálově a Kundraticích jsou vzdáleny více než 1,2 kilometru.

Výpočet předpokládá, že ve dne budou hygienické limity splněny bez omezení výkonu. V noci má být u elektrárny V1 použit tišší provozní režim. U nejvíce exponovaného domu čp. 90 v Bystré pak model vychází přesně na noční limit 40 decibelů. Studie uvádí, že skutečnou hladinu lze po instalaci ověřit zkušebním měřením.

Zda bude takové měření skutečně povinné, rozhodnou až podmínky případného povolení.

Posouzení veřejného zdraví dospělo k závěru, že při uvedeném režimu projekt nezvýší zdravotní riziko rušení spánku nebo obtěžování. Současně však podle jedné z použitých metod odhaduje v nejvíce exponovaném místě v Bystré až 13,6 procenta potenciálně obtěžovaných osob a v Hájích nad Jizerou kolem deseti procent. Autoři zdůrazňují, že jde o konzervativní model nejhoršího stavu a reálné hodnoty očekávají nižší.

Důležitá není jen věta „limit nebude překročen“. Podstatné je také to, za jakých provozních podmínek má být dodržen a zda se tyto podmínky stanou závaznou a kontrolovatelnou součástí případného povolení.

Rotující stín má hlídat automatika

Podobný princip platí pro takzvaný shadow flicker – periodické střídání světla a stínu při průchodu lopatek před sluncem.

U domu čp. 90 v Bystré může teoretický výpočet pro variantu Enercon překročit doporučenou hodnotu 30 hodin za rok o 6 hodin a 29 minut. Dokumentace navrhuje, aby řídicí systém v kritických chvílích turbínu automaticky zastavil. Denní doporučená hranice 30 minut má zůstat zachována.

Nejde o důkaz závažného zdravotního ohrožení. Ukazuje to však znovu stejnou vlastnost projektu: jeho přijatelnost není založena pouze na umístění věží, ale také na aktivním řízení provozu, dočasných odstávkách a následné kontrole.

Ochrana ptáků a netopýrů rovněž počítá s vypínáním

Krajský úřad vyloučil významný negativní vliv projektu na evropsky chráněné lokality Natura 2000. Samostatné biologické hodnocení ale identifikovalo rizika kolizí některých druhů ptáků a netopýrů.

Navržená opatření zahrnují monitoring, detekci velkých ptáků a provozní režimy omezující chod turbín v době zvýšeného rizika pro netopýry. Po spuštění má následovat víceletá kontrola výskytu a případných kolizí.

Ani zde tedy závěr nezní „bez vlivu“. Zní spíše: významný negativní vliv se nepředpokládá, pokud budou dodržena předepsaná opatření.

To je pro veřejnou kontrolu podstatné. Po případném povolení nebude stačit sledovat, zda větrníky stojí na správném místě. Stejně důležité bude, zda skutečně fungují ochranné algoritmy, noční útlum, stínové odstávky a biologický monitoring.

Ceny domů: žádný důvod k panice, ale ani záruka nulového vlivu

Součástí balíčku EIA je česká studie o cenách nemovitostí. Porovnala šest dvojic obcí a 754 transakcí z let 2014 až 2024. Statisticky významný negativní vliv přítomnosti větrných elektráren na ceny sledovaných nemovitostí neprokázala.

Výsledek je relevantní protiváhou k jednoduchému tvrzení, že větrníky automaticky znehodnotí všechny okolní nemovitosti. Studie má ale omezení: pracuje s průměry za celé obce, nikoli s jednotlivými domy podle vzdálenosti a výhledu, a část sledovaných turbín je výrazně menší než stroje navrhované u Bystré.

Rozumný závěr proto leží mezi dvěma extrémy. Není doloženo, že by celý místní realitní trh musel klesnout. Stejně tak nelze z této studie slíbit, že dům s přímým pohledem na tři 250metrové turbíny nebude ovlivněn vůbec.

Staví se v jednom katastru, rozhodnutí ale přesahuje jednu obec

Věže mají stát na území Bystré nad Jizerou. Krajský úřad však mezi dotčené samosprávy zařadil také Košťálov, Mříčnou, Semily, Slanou, Benešov u Semil, Háje nad Jizerou, Peřimov, Horku u Staré Paky a Jilemnici.

Důvod je zřejmý. Hluk a stín se týkají především nejbližšího okolí, ale krajinný horizont nezná hranice katastru. Turbína může stát v jedné obci a stát se každodenní součástí výhledu obyvatel obce jiné.

Právě proto není EIA jen administrativní překážkou před stavbou. Je to prostor, v němž se mají střetnout energetický přínos, zájem hostitelské obce, ochrana přírody, kvalita života i hodnota krajiny sdílené širším regionem.

Nejde o hlasování pro nebo proti větru

Projekt u Bystré může vyrobit značné množství elektřiny z obnovitelného zdroje a přinést obci ekonomické výhody. Současně má vytvořit tři nové dominanty, jejichž modelované špičky překonají nadmořskou výšku Kozákova a jejichž estetický účinek vlastní odborná studie označuje jako středně silný až silný.

Obě skutečnosti mohou platit zároveň.

Rozhodující otázkou proto není, zda jsou větrné elektrárny obecně dobré, nebo špatné. Jde o to, zda je tento konkrétní projekt popsán dostatečně přesně, zda byly jeho změny veřejně a srozumitelně projednány a zda budou všechna opatření, na nichž stojí příznivé závěry studií, skutečně závazná a kontrolovatelná.

Do 10. srpna může veřejnost krajskému úřadu zaslat písemné vyjádření. Největší smysl mají konkrétní připomínky: jaká bude závazná výška každé věže, jak byl vypořádán rozdíl mezi 207 a 250 metry, jak se zajistí noční hlukové režimy, odstávky při rotujícím stínu, ochrana ptáků a netopýrů či konečná podoba příjezdových tras.

Krajina není kulisa, kterou lze po rozhodnutí jednoduše vyměnit. Právě proto musí být debata o jejím novém horizontu stejně vysoká jako stavby, o nichž se rozhoduje.

Obrázek v úvodu článku je pouze ilustrační.

 

Zdroje a kontext

[1] Informační systém EIA: VTE Bystrá nad Jizerou, kód LBK899, CENIA, stav k 29. červenci 2026.
Otevřít záznam EIA

[2] VTE Bystrá nad Jizerou – zahájení zjišťovacího řízení, Krajský úřad Libereckého kraje, 9. července 2026.
Otevřít informaci krajského úřadu

[3] Zápis zastupitelstva a plánovací smlouva s NOHO Energy Křižík, obec Bystrá nad Jizerou, 23. září 2025.
Otevřít zápis a smlouvu

[4] VTE Bystrá nad Jizerou – Souhrn projednání s veřejností a participace, NOHO Energy Křižík, březen 2026; soubor v balíčku oznámení EIA.
Stáhnout balíček oznámení EIA

[5] Hodnocení vlivu stavby na krajinný ráz – VTE Bystrá nad Jizerou, Ing. Věra Vitoňová a Ing. Kateřina Lagner Zímová, 30. dubna 2026; soubor v balíčku EIA.
Stáhnout balíček oznámení EIA

[6] Vizualizace záměru výstavby větrných elektráren Bystrá nad Jizerou, NOHO Energy Křižík, květen 2026; 65 pohledových stanovišť.
Stáhnout balíček oznámení EIA

[7] Hluková studie záměru VTE Bystrá nad Jizerou, Ing. Aleš Jiráska, březen 2026; finální soubor zveřejněný v balíčku EIA.
Stáhnout balíček oznámení EIA

[8] Posouzení vlivu expozice hluku a shadow flicker efektu na veřejné zdraví, Ing. Dana Potužníková, Ph.D., květen 2026; včetně studií stínového efektu.
Stáhnout balíček oznámení EIA

[9] Hodnocení vlivu zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 67, Ing. Kateřina Lagner Zímová, Ing. Věra Vitoňová a Bc. Vít Tejrovský, 12. června 2026; spolu se stanoviskem Natura 2000.
Stáhnout balíček oznámení EIA

[10] Vliv větrných elektráren na ceny nemovitostí v Česku, VŠB–Technická univerzita Ostrava a Ústav geoniky AV ČR, červen 2025; zadavatelé Komora OZE a Česká společnost pro větrnou energii.
Stáhnout balíček oznámení EIA

[11] Rozhledna Kozákov – Kozákov 744 m n. m., Sdružení Český ráj.
Otevřít informace o Kozákovu

[12] Zápis veřejného zasedání zastupitelstva obce Bystrá nad Jizerou, 24. června 2026.
Otevřít zápis

[13] Národní zpráva o implementaci Aarhuské úmluvy v ČR – účast veřejnosti v procesu EIA, Ministerstvo životního prostředí, 2025.
Otevřít dokument MŽP