Trojzemí chce společný plán s Němci a Poláky. Co z toho získá Liberecký kraj?
Liberecký kraj s německým okresem Görlitz a polským okresem Zgorzelec připravuje užší spolupráci, která má pomoci řešit dopravu, rozvoj průmyslu i budoucnost území kolem dolu Turów. Zatím nejde o schválené stavby ani slíbené dotace. Skutečný význam bude mít dohoda teprve tehdy, až se projeví na každodenním životě lidí v pohraničí.
- Kraj schválil návrh dohody, nikoli nové stavby.
- Společné seskupení má doplnit existující instituce.
- Evropské peníze pro období 2028–2034 zatím nejsou garantovány.
Z Liberce vyjedete vlakem do německé Žitavy. Cestou překročíte také kousek Polska – a právě tam letos opakovaně někdo poškozoval železniční zabezpečovací zařízení. Následovala zpoždění, někdy i vynechané spoje. Problém na území jednoho státu tak komplikoval cestování lidem ve třech zemích. Podle Libereckého kraje využívá toto přeshraniční železniční spojení přibližně 2 500 cestujících denně.
Právě na podobných situacích je vidět, proč má smysl uvažovat o Trojzemí jako o jednom propojeném regionu. A také proč nestačí, když každý stát plánuje pouze po vlastní hranici. Liberecký kraj nyní přichází s návrhem, který má spolupráci s německými a polskými sousedy posunout od jednotlivých dohod ke společným strategickým projektům.
Jedno území, tři státy. A nový společný plán
Krajští radní 6. října 2026 schválili návrh memoranda s německým zemským okresem Görlitz a polským okresem Zgorzelec. Cílem je vytvořit stabilní společnou organizaci, která by dokázala připravovat a koordinovat větší přeshraniční investice.
Nejde přitom pouze o spolupráci stejnojmenných měst, ale o dohodu tří regionálních samospráv.
Partneři chtějí založit takzvané Evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS). Za složitým názvem se skrývá poměrně jednoduchý princip: místo tří úřadů, které řeší společný problém odděleně, může vzniknout právně ukotvená organizace schopná připravovat projekty pro celé příhraniční území.
Podstatné je, že zatím nevznikla nová instituce, nebyl schválen seznam staveb ani přislíbeny konkrétní evropské peníze. Kraj odsouhlasil návrh dohody a další postup přípravy. Založení organizace bude vyžadovat ještě další rozhodnutí na všech třech stranách hranice.
Doprava je nejviditelnějším testem spolupráce
Nejrychleji by lidé poznali výsledky v dopravě. Pro obyvatele Hrádecka či Frýdlantska nejsou německá Žitava a polská Bogatynia žádnou vzdálenou cizinou. Jsou součástí prostoru, kam se jezdí za prací, nákupy, do škol nebo na výlety.
Přeshraniční autobusy již fungují. Linky 691 a 692 propojují různými trasami Hrádek nad Nisou, Žitavu, Bogatyni a Frýdlantsko. Jenže samotné spojení ještě neznamená jednoduché cestování.
Zajímavý detail uvádí přímo systém IDOL. Například z polské Bogatyně do německé Žitavy nelze zakoupit běžnou jízdenku IDOL. Cestující musí využít jiné jízdné, případně mezinárodní EURO-NISA-Ticket. Pravidla se liší podle toho, přes které státy cesta vede.
Pro cestujícího drobnost, pro organizátory dopravy ukázka problému: hranice na silnici téměř nepoznáte, v pravidlech jízdného stále existuje.
O to důležitější je společné plánování návazností vlaků a autobusů, jízdních řádů a tarifů. Stejně tak koordinace při výlukách a poruchách. Nové seskupení tyto problémy samo nevyřeší, mohlo by však usnadnit přípravu větších společných opatření.
Proč zakládat další organizaci, když už existuje Euroregion Nisa?
To je jedna z nejdůležitějších otázek celé iniciativy.
Přeshraniční spolupráce zde nezačíná od nuly. Euroregion Nisa vznikl na základě konference v Žitavě už v květnu 1991. Více než tři desetiletí pomáhá propojovat české, německé a polské samosprávy, instituce, školy a spolky.
Liberecký kraj je navíc členem česko-polského Evropského seskupení pro územní spolupráci NOVUM. Zkušenosti s tímto evropským nástrojem tedy má.
Nově plánované seskupení má mít jinou roli. Zatímco Euroregion Nisa podporuje širokou škálu přeshraničních aktivit včetně menších projektů, připravovaná organizace se má soustředit především na strategické investice společné všem třem stranám.
Rozdíl může být zásadní. Je něco jiného uspořádat společnou kulturní akci nebo školní výměnu a něco jiného připravit dopravní či průmyslový projekt zasahující do tří zemí.
Současně ovšem platí, že každá nová organizace potřebuje pravidla, lidi a peníze. Bude proto důležité, aby se její práce nepřekrývala se stávajícími institucemi a aby její přínos odpovídal nákladům.
Evropské peníze: příležitost, nikoli hotový balík
Druhým pilířem dohody je příprava na evropské financování v období 2028 až 2034.
Partneři chtějí využít nástroj označovaný ITI, tedy integrované územní investice. Nejde o samostatný fond, ze kterého automaticky přijdou peníze, ale o způsob, jak spojit více souvisejících projektů do společné rozvojové strategie.
Právě zde může být největší přínos. České, německé a polské příhraničí by nemuselo evropským institucím předkládat pouze oddělené potřeby, ale společně připravený plán dopravy, ekonomického rozvoje, vzdělávání či inovací.
Že takový postup může fungovat, ukazuje italsko-slovinské příhraničí. Evropské seskupení GO, které spojuje Gorizii, Novou Gorici a Šempeter-Vrtojbu, získalo pro společnou investiční strategii v předchozím programovém období financování ve výši 10 milionů EUR. Mezi uskutečněné projekty patřilo například propojení pěších a cyklistických tras podél řeky Soči.
Pro Liberecký kraj to není příslib stejné částky. Je to však praktický příklad, že společná organizace nemusí zůstat jen u memorand a konferencí.
Konkrétní možnosti Trojzemí budou záviset na pravidlech evropských fondů pro období po roce 2027, kvalitě připravených projektů i rozhodnutí všech partnerů.
Turów: společná budoucnost nekončí u hnědého uhlí
Významnou součástí připravované spolupráce je také budoucnost území kolem polského hnědouhelného dolu Turów.
Důl dlouhodobě ovlivňuje okolní region a těžba má dopady přesahující polské hranice. Po jejím ukončení bude potřeba řešit nejen další využití území, ale také hospodářskou proměnu příhraničí, pracovní příležitosti, dopravu a budoucí podobu průmyslu.
Taková změna se nedá dobře naplánovat pouze z jedné strany hranice. Firmy hledají zaměstnance v širším regionu, lidé dojíždějí mezi státy a významné infrastrukturní investice mohou sloužit všem třem zemím.
Právě proto kraj mezi priority řadí také spolupráci vysokých škol, vědy, výzkumu a inovací. Přínos by tak nemusel zůstat jen na Hrádecku nebo Frýdlantsku. Pokud vzniknou skutečné společné projekty, mohou otevřít možnosti i studentům, výzkumným týmům a podnikům z Liberce a dalších částí kraje.
Dosud ale nejsou představeny konkrétní investice ani závazný harmonogram této proměny.
Překvapivé zjištění: společný plán už se připravuje
Nová iniciativa není jen politickým prohlášením bez předchozí práce.
V evropském projektu BorderLabs CE se od června 2024 porovnávají strategické a územně plánovací dokumenty české, německé a polské části příhraničí. Cílem je vytvořit společnou vizi dalšího rozvoje a hledat způsoby, jak odstranit překážky spolupráce.
Je to méně nápadná, ale důležitá práce. Každá ze tří zemí totiž plánuje podle vlastních předpisů a priorit. Teprve když se jejich představy porovnají, lze hledat projekty, které na sebe opravdu navazují.
Celý mezinárodní BorderLabs CE má rozpočet přibližně 1,71 milionu EUR a zahrnuje partnery ze šesti zemí. Nejde tedy o peníze určené na stavby v Trojzemí, nýbrž o financování širšího projektu zaměřeného na přípravu a zlepšování přeshraniční spolupráce.
Projekt má skončit v listopadu 2026. Jeho výstupy mohou poskytnout podklady pro další společné rozhodování.
Kdo to zaplatí a kdy se něco skutečně změní?
Samotné memorandum zatím žádné finanční závazky nevytváří. Kolik bude stát vznik nové organizace, jaké budou příspěvky jednotlivých členů a kdo ponese odpovědnost za její fungování, se má teprve vyjednat.
Společná pracovní skupina má připravit pravidla, úkoly, územní působnost a financování budoucího seskupení. Až následně budou příslušné orgány v Česku, Německu a Polsku rozhodovat o jeho založení.
Z pohledu veřejnosti bude zásadní, aby tato příprava vyústila v konkrétní seznam projektů, jejich očekávaných přínosů, nákladů a termínů. Bez toho se úspěch nové spolupráce nebude dát rozumně posoudit.
Trojzemí nepotřebuje další hranice. Potřebuje společné výsledky
Pro obyvatele Libereckého kraje se nyní nic bezprostředně nemění. Nevzniká nová dopravní služba, nemění se jízdné a nikdo zatím nemá zajištěné peníze na novou investici. Při cestách do Německa či Polska se proto stále vyplatí ověřit aktuální spojení a podmínky jízdenek na stránkách IDOL.
V dalších měsících bude důležité sledovat především to, zda se tři partneři dohodnou na podobě společné organizace a představí projekty, které mají reálnou šanci získat financování v evropském období 2028 až 2034.
Rozhodujícím měřítkem úspěchu nebude počet podepsaných dokumentů. Bude jím spolehlivější doprava, lepší dostupnost služeb, smysluplné investice a nové příležitosti pro obyvatele regionu.
Trojzemí už dnes funguje jako propojený prostor pro život. Teď jde o to, zda se tak naučí fungovat také jeho správa a plánování.
Zdroje a kontext
1. Liberecký kraj – návrh spolupráce v Trojzemí (7. října 2026)
Základní dokument: memorandum, plánované ESÚS, ITI, priority, rozhodovací postup a financování.
Liberecký kraj – spolupráce v Trojzemí
2. Liberecký kraj – komplikace na železnici Liberec–Žitava (26. srpna 2026)
Dokládá konkrétní přeshraniční problém i údaj o přibližně 2 500 cestujících denně.
Liberecký kraj – problémy na trati Liberec–Žitava
3. IDOL – jak funguje jízdné v Trojzemí (10. února 2026)
Oficiální vysvětlení mezinárodních tarifů a možností cestování mezi Českem, Německem a Polskem.
4. Euroregion Nisa – historie, poslání a současná spolupráce
Vysvětluje, proč již existující euroregion není totožný s připravovaným právním seskupením.
Euroregion Nisa – oficiální stránky
5. Interreg Central Europe – projekt BorderLabs CE (2024–2026)
Dokládá přípravu společné strategie, zapojené instituce, financování a termín ukončení projektu.
Interreg Central Europe – BorderLabs CE
6. EGTC GO – praktický příklad integrovaných územních investic
Oficiální dokumentace italsko-slovinského seskupení. Dokládá využití nástroje ITI a financování ve výši 10 milionů EUR.