Pět let od pádu lanovky na Ještěd. Soud teprve začne, nová lanovka stále chybí
Na 31. října 2026 připadá páté výročí tragédie, která ukončila provoz jedné z nejznámějších českých lanovek. Technické vyšetřování odhalilo vážné nedostatky, ale o trestní odpovědnosti dosud soud nerozhodl. Hlavní líčení má začít až v lednu 2027. Liberec mezitím připravuje zcela novou lanovku na Ještěd. Jak bude vypadat, kolik může stát a proč se na ni stále čeká?
- Technické šetření popsalo oslabené lano, chybějící automatickou aktivaci brzdy a systémové nedostatky kontrol.
- Z obecného ohrožení z nedbalosti jsou obžalováni tři lidé a České dráhy.
- Nová lanovka má být delší, mít jednu kabinu pro přibližně sto cestujících a navazovat na tramvaj.
Ještěd zůstává symbolem Liberce, přesto k němu už pět let nejezdí jeho nejznámější dopravní spojení. Pro řadu návštěvníků byla cesta kabinovou lanovkou součástí zážitku stejně jako samotný výhled z vrcholu. Dnes po ní zůstala především vzpomínka, nefunkční dráha a otázky, na které dosud neexistují všechny odpovědi.
Od nehody se přitom odehrálo mnohé. Drážní inspekce dokončila rozsáhlé technické šetření, policie uzavřela vyšetřování a státní zástupce podal obžalobu. Město odkoupilo původní lanovku a vybralo projekt její náhrady. Přesto je soudní rozsudek stále v nedohlednu a termín otevření nové dráhy zůstává nejistý.
Poslední jízda: několik desítek sekund, které ukončily jednu éru
V neděli 31. října 2021 krátce po půl druhé odpoledne probíhal provoz lanovky na Ještěd zdánlivě obvyklým způsobem. V horní stanici vystoupilo z kabiny číslo 2 celkem 34 cestujících. Přibližně o tři minuty později se kabina vydala zpět dolů. Byl v ní pouze průvodčí.
Proti ní stoupala druhá kabina s třinácti cestujícími a průvodčím.
Ve 13:38 se přetrhlo tažné lano. Kabina jedoucí z vrcholu prudce zrychlila, stala se neovladatelnou a po průjezdu přes traťovou podpěru se zřítila ze zhruba třicetimetrové výšky do svahu. Průvodčí nehodu nepřežil.
Také druhá kabina se po přetržení lana nekontrolovaně rozjela. Její průvodčí však dokázal ručně aktivovat vozovou brzdu. Kabina se zastavila na nosném laně přibližně patnáct metrů nad zemí a všech třináct cestujících následně vyprostili hasiči.
Tato rozdílná zkušenost obou kabin je zásadní pro pochopení celé tragédie. Nešlo pouze o to, že prasklo lano. Rozhodující bylo také to, co se mělo stát bezprostředně poté.
Proč lanovka spadla? Vyšetřování odhalilo řetězec selhání
Drážní inspekce zveřejnila závěrečnou zprávu v listopadu 2024, tedy tři roky po nehodě. Její závěry ukazují, že tragédie měla několik navzájem souvisejících příčin.
První bylo přetržení tažného lana v blízkosti jeho uchycení ke kabině. Lano bylo vystaveno nadměrnému tahovému zatížení a jeho pevnost výrazně oslabila koroze jednotlivých drátů.
Samotné přetržení však nemuselo automaticky znamenat pád kabiny.
Původní technické řešení počítalo s vozovou brzdou, která měla při přetržení tažného lana automaticky zasáhnout a zastavit kabinu na nosném laně. Prvky umožňující toto samočinné spuštění ale byly podle Drážní inspekce v minulosti neoprávněně odstraněny.
Ruční ovládání brzdy zůstalo zachováno. Rukojeť se však nacházela ve výšce 225 centimetrů nad podlahou kabiny. Inspekce dospěla k závěru, že průvodčí padajícího vozu kvůli mimořádným silám a prudkému pohybu kabiny nemohl brzdu ručně aktivovat.
Funkční samočinná brzda by podle závěrů inspekce mohla zabránit pádu kabiny z nosného lana. To však není totéž jako tvrzení, že by s naprostou jistotou zachránila život průvodčího. Inspekce připustila možnost jeho zranění již při nekontrolovaném pohybu, zároveň ale uvedla, že automatické zabrzdění by výrazně snížilo pravděpodobnost nejzávažnějších následků.
Proč problém neodhalily pravidelné kontroly?
Právě zde se z technické závady stává otázka dlouhodobého fungování celého systému bezpečnosti.
Drážní inspekce zjistila, že lanovka byla opakovaně uznávána jako způsobilá k provozu, přestože její skutečný stav podle závěrů šetření neodpovídal technické dokumentaci a příslušným požadavkům.
Ve zprávě popsala také nedostatečné postupy údržby, mezery v evidenci kontrol a riziko střetu zájmů při technických prohlídkách. Za systémovou příčinu označila nedostatečný dohled Drážního úřadu nad osobami oprávněnými provádět revize a zkoušky.
Pozoruhodný je časový rozměr problému. Inspekce na základě dostupných revizních záznamů dospěla k závěru, že funkce automatického spouštění brzdy byla odstraněna pravděpodobně mezi lety 1987 a 1991.
To znamená, že zásadní nedostatek mohl přetrvávat několik desetiletí, aniž by vedl k zastavení provozu.
Nejde proto jen o otázku jedné neúspěšné kontroly před tragédií. Podstatnější je, jak mohl systém pravidelných revizí tak dlouho připouštět provoz zařízení, jehož bezpečnostní výbava podle inspekce neodpovídala schválenému technickému řešení.
Stovky fotografií od veřejnosti nepomohly odhalit viditelné poškození
Vyšetřování přineslo také méně známý detail.
Drážní inspekce požádala veřejnost o fotografie kabin a jejich technických částí pořízené krátce před nehodou. Na výzvu odpovědělo 174 lidí, kteří poskytli několik stovek fotografií a videozáznamů.
Inspektoři na nich hledali zejména známky poškození tažného lana v místě jeho pozdějšího přetržení. Na žádném ze záběrů však nezjistili viditelné poškození ani jinou neobvyklou skutečnost.
Tento poznatek je důležitý. Ukazuje, že nebezpečný stav technického zařízení nemusí být patrný ani na poměrně podrobných fotografiích. Nenahrazuje to povinné odborné kontroly, měření a vyhodnocování technického stavu.
Právě schopnost včas rozpoznat skrytá rizika je jedním ze základních požadavků na bezpečný provoz lanových drah.
Soud začne až v lednu 2027. O čem bude rozhodovat?
Technické příčiny nehody a trestní odpovědnost konkrétních lidí jsou dvě odlišné otázky.
Zatímco Drážní inspekce zkoumala průběh nehody a bezpečnostní systém, trestní řízení musí určit, zda konkrétní osoby porušily své povinnosti způsobem, který naplňuje znaky trestného činu.
V roce 2026 policie dokončila vyšetřování a státní zástupce následně podal k Okresnímu soudu v Liberci obžalobu na tři fyzické osoby a společnost České dráhy. Případ je veden jako obecné ohrožení z nedbalosti. Obžalovaným jednotlivcům hrozí podle uvedené právní kvalifikace trest odnětí svobody až na deset let.
Podle informace ČTK z 25. října 2026 je první soudní jednání nařízeno na 20. ledna 2027.
Soud se bude muset zabývat zejména tím, jaké konkrétní povinnosti měli jednotliví obžalovaní, co mohli a měli o technickém stavu lanovky vědět, zda mohli nebezpečí rozpoznat a jak případné porušení povinností souviselo s tragickým následkem.
Důležité bude také vymezení odpovědnosti společnosti České dráhy, která lanovku v době nehody vlastnila a provozovala. Dopravce opakovaně uvedl, že svou trestní odpovědnost odmítá. Poukazoval mimo jiné na to, že předchozí kontroly příslušných orgánů technický stav lanovky nezpochybnily.
Podání obžaloby neznamená prokázání viny. Teprve soud rozhodne, zda a v jakém rozsahu je trestní odpovědnost jednotlivých obžalovaných dána. Lednový termín navíc označuje začátek hlavního líčení, nikoli předpokládané datum rozsudku.
Spor o bezpečnostní závěry pokračuje i pět let po nehodě
Ani technické závěry vyšetřování nepřijímají všechny zainteresované strany bez výhrad.
Odborový svaz SOSaD zveřejnil 20. října 2026 další stanovisko, v němž polemizuje s některými závěry Drážní inspekce i s obžalobou. Zpochybňuje zejména výklad historických technických předpisů, otázku funkčnosti automatické brzdy v minulosti a vymezení odpovědnosti konkrétních osob.
Drážní inspekce podle odborovým svazem zveřejněné korespondence naopak trvá na tom, že samočinná aktivace vozové brzdy byla součástí schváleného technického řešení a že provoz bez tohoto prvku neodpovídal požadavkům na bezpečnost.
Tento spor není důkazem, že by bylo celé vyšetřování chybné. Ukazuje ale, že vedle samotného mechanismu nehody zůstávají otevřené odborné a právní otázky týkající se dlouhodobého provozu, kontrol a odpovědnosti.
Rozhodující bude, jak soud vyhodnotí předložené důkazy, znalecké posudky a argumenty jednotlivých stran.
Nová lanovka: jiná technologie a delší trasa
Vedle vyšetřování běží druhý, na trestním řízení nezávislý příběh. Liberec se rozhodl původní lanovku neopravovat do její někdejší podoby, ale nahradit ji zcela novým dopravním zařízením.
Město odkoupilo původní lanovou dráhu od Českých drah a postupně vybralo nové technické řešení. Namísto dvou menších kabin, které se pohybovaly proti sobě, počítá projekt s jedinou velkokapacitní kabinou pro přibližně 100 cestujících, zavěšenou na dvou lanech.
Vzhled kabiny navrhlo studio Anna Marešová designers. Oblé tvary a světelný efekt mají připomínat přistávající UFO. Projekt obou hlavních stanic a související infrastruktury připravuje liberecké studio SIAL ve spolupráci se společností Valbek.
Pro cestující je ale možná ještě důležitější změna trasy. Nová dolní stanice má vzniknout přímo u konečné tramvajové zastávky v Horním Hanychově. Lanovka by tak byla přibližně o 800 metrů delší než původní dráha.
Tím by odpadla část pěšího přesunu mezi tramvají a původní dolní stanicí. Návštěvníci přijíždějící městskou dopravou by mohli přestoupit téměř přímo do lanovky.
Takové řešení může zvýšit dostupnost Ještědu pro rodiny s dětmi, seniory nebo návštěvníky, kteří nechtějí absolvovat celý výstup pěšky. Podstatné však bude také bezbariérové řešení stanic, skutečná provozní spolehlivost a budoucí cena jízdného.
Co už město skutečně udělalo
O nové lanovce se několik let nejen diskutuje. Existují konkrétní kroky, které její výstavbu posunuly.
V roce 2025 město uzavřelo smlouvu na projektovou přípravu, inženýrskou činnost a autorský dozor. Ve veřejné zakázce uspělo sdružení SIAL a Valbek s cenou 25,7 milionu Kč bez DPH. Do soutěže se přihlásil jediný uchazeč.
V únoru 2026 architekti veřejnosti představili řešení nových stanic a navazujících úprav. Dne 30. dubna pak liberecké zastupitelstvo schválilo změnu územního plánu, která umožňuje prodloužení lanové dráhy ke konečné tramvaje.
Jde o důležitý administrativní posun. Schválená změna územního plánu však není stavebním povolením. Sama o sobě neznamená, že město může začít stavět.
Pro další postup je nutné dokončit příslušnou projektovou a povolovací přípravu, vypořádat požadavky dotčených orgánů a vybrat zhotovitele samotné stavby.
Mezistanice ve svahu: užitečné řešení, nebo zásah do krajiny?
Jedním z nejdiskutovanějších prvků návrhu je případná mezistanice v horní části svahu pod silnicí vedoucí k Ještědce.
Její zastánci upozorňují na možnost vystupovat blíže turistickým trasám a využívat lanovku také v situacích, kdy by silný vítr znemožňoval dojezd až na vrchol, ale provoz do nižšího místa by byl ještě přípustný.
Proti návrhu však zazněly výhrady kvůli jeho výraznému zásahu do krajinného rázu. Kritiku vyvolala zejména zamýšlená konstrukce ve svahu s navazující lávkou.
Vedení města následně připustilo, že na mezistanici netrvá a že o jejím zachování rozhodne mimo jiné posouzení vlivu stavby na okolí.
Právě zde je vidět rozdíl mezi architektonickou vizualizací a definitivně povoleným projektem. To, co lze dnes vidět na návrzích, ještě nemusí být přesnou podobou budoucí stavby.
Kdy se začne stavět? Rok 2030 je zatím scénář
Během přípravy projektu zaznívaly různé termíny. Některé starší odhady počítaly se zprovozněním v roce 2029, jiné s přelomem let 2029 a 2030.
V současnosti je rozumnější pracovat s rokem 2030 jako optimistickým výhledem, nikoli jako s garantovaným datem.
Jednou z hlavních nejistot je posouzení dopadů na životní prostředí. Město v roce 2026 připravovalo podklady, podle kterých má být rozhodnuto, zda bude projekt vyžadovat úplný proces EIA. Ten by mohl přípravu výrazně prodloužit.
Výsledek tohoto rozhodování je podstatný nejen pro termín stavby, ale také pro konečnou podobu trasy, umístění podpěr a případné mezistanice.
Bez dokončeného povolování, zajištěného financování a výběru stavebního dodavatele nelze termín otevření považovat za pevný.
To není důvod předpokládat, že projekt skončí neúspěchem. Je to ale důvod rozlišovat mezi plánovaným harmonogramem a skutečně dosaženými milníky.
Kolik bude nová lanovka stát a kdo ji zaplatí?
Podle předběžné ekonomické analýzy z roku 2024 měla nová lanovka stát přibližně 360 až 440 milionů korun.
Tato částka je důležitým východiskem, nikoli konečnou cenou budoucí stavby. Od vzniku odhadu pokračovaly projektové práce, vyvíjely se ceny stavebních dodávek a zpřesňovalo se technické řešení.
Navíc je třeba rozlišovat náklady samotné lanovky od souvisejících investic do parkování, veřejných prostranství, přístupových cest a technické infrastruktury.
Otevřená zůstává také konečná podoba financování a budoucího provozního modelu. Ve veřejné diskusi se objevovala možnost přímé městské investice i spolupráce se soukromým sektorem.
Pro obyvatele Liberce přitom nejde jen o otázku, kdo zaplatí stavbu. Důležité bude také to, kdo ponese provozní náklady, jak se stanoví jízdné a zda bude případné finanční riziko ležet na městském rozpočtu.
Předběžné studie předpokládaly, že by novou lanovku mohlo ročně využít až půl milionu cestujících, přibližně dvojnásobek někdejší přepravní poptávky. Takový odhad ale není zárukou budoucího zájmu ani ekonomické návratnosti.
Skutečný výsledek bude záviset na ceně jízdného, turistické návštěvnosti, sezonnosti i četnosti přerušení provozu kvůli počasí.
Ještěd se mění, ale lidé potřebují především spolehlivé spojení
Nová lanovka nebude jen náhradou starého dopravního zařízení. Její prodloužení ke konečné tramvaje může proměnit způsob, jakým se návštěvníci dostávají do nejvyšších partií Ještědského hřbetu.
Projekt počítá také s úpravami okolí dolní stanice a rozšířením parkovacího domu. Podle schválené změny územního plánu by mohlo přibýt přibližně 230 parkovacích míst.
Tady se však střetávají dva veřejné zájmy. Na jedné straně snaha zpřístupnit Ještěd širšímu okruhu návštěvníků, na druhé ochrana horské krajiny před nadměrnou dopravou a stavebními zásahy.
Právě návaznost na tramvaj může být jednou z největších předností nové lanovky. Pokud bude fungovat pohodlně, spolehlivě a za rozumných podmínek, může část návštěvníků motivovat, aby místo automobilu využili veřejnou dopravu.
Do té doby je třeba počítat s tím, že historická kabinová lanovka na samotný vrchol zůstává mimo provoz. Není přitom totožná se sedačkovými lanovkami v lyžařském areálu Ještěd, které obsluhují jiné trasy.
Pět let poté: dvě věci, které si nesmíme plést
Páté výročí tragédie připomíná nejen ztrátu lidského života a konec jedné dlouhé dopravní historie. Připomíná také význam pravidelné kontroly technických zařízení, odpovědnosti provozovatelů a schopnosti institucí předcházet rizikům.
Závěrečná zpráva Drážní inspekce přinesla konkrétní technické poznatky. Trestní soud nyní musí určit, zda a kdo za zjištěná selhání nese trestní odpovědnost. Jedno nemůže automaticky nahradit druhé.
Stejně tak příprava nové lanovky není odpovědí na otázku odpovědnosti za tragédii. Nový projekt má obnovit spojení s vrcholem a nabídnout bezpečné dopravní řešení podle současných požadavků. Nemůže však uzavřít právní ani lidskou stránku nehody z roku 2021.
Pro Liberec budou v následujícím období rozhodující dva oddělené milníky. Prvním je začátek soudního projednávání v lednu 2027. Druhým dokončení potřebných povolení a rozhodnutí, jak bude nová lanovka financována a postavena.
Ještěd zůstává na svém místě. Chybějící lanovka ale každý den připomíná, že symbol města není jen obrazem na pohlednici. Je také veřejnou službou, technickou stavbou a závazkem vůči lidem, kteří se na její bezpečnost musí moci spolehnout.
Nejdůležitějším výsledkem příštích let proto nebude jen návrat kabiny nad ještědský svah. Bude jím také důvěra, že se z tragédie vyvodily skutečné důsledky.
Zdroje a kontext
Drážní inspekce, 8. listopadu 2024. Závěrečná zpráva o nehodě z 31. října 2021. Primární technický dokument zahrnující příčiny přetržení lana, funkci brzd, průběh nehody, údržbu a systémová selhání.
Drážní inspekce – závěrečná zpráva o pádu lanovky na Ještěd (PDF)
ČTK / Metro.cz, 25. října 2026. Aktuální informace o termínu soudního jednání 20. ledna 2027, obžalovaných a stanovisku Českých drah.
ČTK – Soud v kauze pádu lanovky na Ještěd začne v lednu 2027
Svaz odborářů služeb a dopravy, 20. října 2026. Stanovisko k závěrům Drážní inspekce a obžalobě. Dokumentuje pokračující odborný a právní spor.
SOSaD – stanovisko k vyšetřování a obžalobě
Statutární město Liberec, E-ZAK, 2025–2026. Oficiální zakázka na projektovou dokumentaci, inženýrskou činnost a autorský dozor. Obsahuje zadávací dokumenty, smlouvu a výsledek soutěže.
Město Liberec – veřejná zakázka na projekt nové lanovky
Visit Liberec / Statutární město Liberec, 7. dubna 2025. Oficiální informace o vybrané technologii, kapacitě, designu a předběžné ekonomické analýze nové lanovky.
Visit Liberec – vybraná podoba a ekonomické parametry nové lanovky
Český rozhlas, 30. dubna 2026. Schválení změny územního plánu, prodloužení trasy ke konečné tramvaje, řešení stanic a další povolovací kroky.
Český rozhlas – Liberec schválil změnu územního plánu pro novou lanovku