Stejní politici, úplně jiné obce. Co opravdu ukazuje, zda se radnici daří

Když se v zastupitelstvu léta opakují stejná jména, znamená to stagnaci? Analýza všech 215 obcí Libereckého kraje ukazuje překvapivě něco jiného. Personální kontinuita sama téměř vůbec nevysvětluje, zda obec roste, stárne nebo ztrácí obyvatele. Důležitější je, zda radnice pozná skutečný problém a dokáže na něj reagovat.

• Zhruba 79 % zastupitelů zvolených v roce 2022 kandiduje letos znovu, ale jejich návrat s populačním vývojem obcí prakticky nesouvisí.
• Rychle rostoucí obec může mít stabilní politické vedení a současně vážné problémy se školami, službami a infrastrukturou.
• Stárnoucí či ubývající obec nemusí být špatně řízená; úspěch je nutné posuzovat podle problémů, které samospráva skutečně může ovlivnit.

Přepeře a Víchová nad Jizerou měly v roce 2018 skoro stejně obyvatel. Přepeře 930, Víchová 950. V obou obcích je přitom místní politická kontinuita mimořádně vysoká: všichni lidé zvolení do zastupitelstva v roce 2022 letos znovu kandidují a velká část z nich byla zvolena už v roce 2018.

Jenže zatímco Přepeře mají nyní 1 067 obyvatel, tedy téměř o 15 % více, Víchová klesla na 837 obyvatel, skoro o 12 %. Kdyby platilo jednoduché pravidlo „stejní lidé znamenají stejný výsledek“, něco tady očividně nesedí.

Liberecké listy proto propojily oficiální volební registry let 2018, 2022 a 2026 pro všech 215 obcí Libereckého kraje. Zjišťovali jsme, kolik lidí se v komunální politice opakuje a jak se mezitím změnil počet obyvatel jejich obcí.

Výsledek je možná nepohodlný pro oba tábory předvolebních sloganů.

Čtyři z pěti zastupitelů se vracejí. A přesto z toho vývoj obce nepoznáte

Z 2 247 lidí zvolených v Libereckém kraji do obecních zastupitelstev v roce 2022 jich letos znovu kandiduje 1 776, tedy 79 %. Více než polovina dnešních kandidátů kandidovala už před čtyřmi lety a více než třetina se objevila na kandidátkách ve všech třech řádných volbách 2018, 2022 a 2026.

Komunální politika je tedy personálně poměrně stabilní.

Jenže když jsme tuto kontinuitu porovnali s vývojem počtu obyvatel mezi lety 2018 a 2026, prakticky žádná souvislost se neobjevila. Platilo to při několika různých způsobech měření: podle opakovaných kandidatur i podle návratu lidí, kteří skutečně získali mandát.

Jinými slovy:

obce se stejnými politiky mohou výrazně růst i výrazně ubývat. A výměna lidí sama o sobě není zárukou obratu.

To neznamená, že na kvalitě vedení nezáleží. Znamená to něco důležitějšího: počet obyvatel není jednoduché vysvědčení starosty.

Radnice Přepeře blíž k Turnovu nepřestěhovala

Přepeře jsou dobrým příkladem.

Jejich vlastní rozvojový program popisuje výhodnou polohu těsně u Turnova a velmi dobrou silniční dostupnost Liberce, Mladé Boleslavi i Prahy. Obec má poblíž napojení na D10 a silnici I/35. To je strukturální výhoda, kterou žádné zastupitelstvo nevytvořilo.

Radnice ale může rozhodnout, co s růstem udělá.

Program rozvoje už upozorňoval, že základní škola sice má formální kapacitu 70 žáků, ale kvůli prostorovému uspořádání ji nelze plně využít. Za klíčové řešení označil přístavbu s novou učebnou a družinou.

A tady se plán změnil v konkrétní stavbu. Přístavba školy za 30,98 milionu Kč s DPH začala na podzim 2025 a obec uvádí dokončení stavebních prací v listopadu 2026. Současně realizuje chodník, veřejné osvětlení a další infrastrukturu.

Přepeře jsou proto zajímavé nikoli tím, že jim přibylo 137 obyvatel.

Mnohem podstatnější je řetězec:

obec roste → přibývají nároky → radnice problém pojmenuje → připraví řešení → staví.

To už je něco, podle čeho lze výkon samosprávy posuzovat.

Růst může být dokonce problém

Ještě lépe je to vidět v Šimonovicích.

Mezi roky 2018 a 2026 vzrostly z 1 192 na 1 536 obyvatel, tedy téměř o 29 %. Patří zároveň k nejmladším obcím kraje; průměrný věk obyvatel je kolem 38 let.

Na první pohled fantastický vývoj.

Jenže vlastní strategický dokument obce je mnohem méně triumfální. Šimonovice označuje za příměstské sídlo silně ovlivněné suburbanizací Liberce. Upozorňuje, že rychlý růst přináší problém se zajištěním odpovídající občanské vybavenosti a také nižší identifikaci nových obyvatel s obcí.

Jinými slovy: můžete rychle postavit stovky domů – ale ještě tím nevznikne fungující komunita.

Šimonovice nemají vlastní základní školu. Jejich rozvojový program její absenci vzhledem k dynamickému demografickému vývoji označuje za významnou bariéru a plánuje mimo jiné vznik centra služeb se školou, sociálními a zdravotními službami. Strategická vize dostala výmluvný název „Sebevědomý satelit Liberce“.

Část problémů už obec řeší. V roce 2025 dokončila další etapu kanalizace a následně rekonstruovala ulici Buková včetně chodníku, osvětlení, přechodu a parkovacích míst. Zakázka stála 11,5 milionu Kč včetně DPH. Obec koupila i pozemek pro budoucí park a volnočasovou zónu.

Nejtěžší zkouška ale zůstává.

Přivést do obce nové obyvatele je jedna věc. Vytvořit z nich obec je něco úplně jiného.

Zajímavé je, že právě zde už demografická změna začíná být vidět také v politice. Z devíti zastupitelů zvolených v roce 2022 jich sedm kandiduje znovu, ale z celkem 30 kandidátů roku 2026 kandidovalo před čtyřmi lety pouze sedm. Stabilní jádro tedy zůstává, kolem něj ale přibylo mnoho nových zájemců o komunální politiku.

Možná právě tak vypadá okamžik, kdy se z novousedlíků začínají stávat lidé, kteří už nechtějí v obci pouze bydlet, ale také o ní spolurozhodovat.

Klíčová čísla

• 215 obcí;
• 79 % zvolených zastupitelů z roku 2022 znovu kandiduje;
• Přepeře +14,7 % obyvatel; Víchová −11,9 %;
• Šimonovice +28,9 %;
• 30,98 mil. Kč přístavba školy v Přepeřích.

Mladá obec vůbec nemusí mít novou politiku

Ještě názornější protipříklad poskytují Bohatice na Českolipsku.

S průměrným věkem 37,8 roku patří mezi nejmladší obce kraje. Na sto dětí tam připadá jen 47 seniorů, vůbec nejméně v Libereckém kraji. Od roku 2018 navíc počet obyvatel vzrostl z 212 na 253.

Politicky ale nejde o žádnou revoluci.

Všech pět zastupitelů zvolených v roce 2022 letos kandiduje znovu – a všech pět bylo zvoleno už v roce 2018. Podle našeho srovnání jde tedy o stoprocentní dlouhodobé jádro zastupitelstva.

Mladá populace tedy nemusí znamenat mladou politickou elitu.

A právě to je důležité pro představu o „nové energii“. Do obce může přijít prostřednictvím mladých rodin, nové výstavby a dětí – aniž by se současně kompletně vyměnili lidé v zastupitelstvu.

Stárnoucí obec nemusí být špatně řízená

Úplně opačnou situaci představuje Jiřetín pod Bukovou.

Průměrný věk zde dosahuje 51,4 roku a na sto dětí připadá více než 417 seniorů. Jen něco přes osm procent obyvatel jsou děti do 14 let.

Od roku 2018 obec ztratila přibližně deset procent obyvatel. Současně jde o další případ maximální politické kontinuity: všech sedm zastupitelů zvolených roku 2022 kandiduje znovu a stejných sedm bylo zvoleno už v roce 2018.

Velmi snadno by se nabízela věta:

stejní politici, stará obec, úbytek obyvatel.

Jenže byla by příliš jednoduchá.

Jiřetín nyní připravuje Program rozvoje 2026–2030 a ptá se obyvatel právě na dopravu, bydlení, služby, vzdělávání, zdravotní a sociální péči nebo volnočasové možnosti.

Navíc je členem Mikroregionu Tanvaldsko, který ve Smržovce staví společný Dům sociálních služeb. Má sloužit celému mikroregionu a nabídnout například denní stacionář a zázemí pečovatelské služby; počítá se i s odlehčovací službou.

A tady se mění otázka.

Možná není realistickým cílem Jiřetína stát se během čtyř let mladou rostoucí obcí.

Úspěchem může být také to, že stárnoucí obec udrží služby, dopravní dostupnost a podmínky pro důstojný život těch, kteří v ní zůstávají.

Stejným metrem proto nelze měřit suburbium vedle Liberce a malou horskou obec.

Zkušenost může být výhoda. Uzavřenost zase problém

Požadavek „vyměňme konečně všechny staré tváře“ má ještě jednu slabinu.

Česko má mimořádně mnoho malých obcí. OECD upozorňuje, že právě nejmenší samosprávy mívají problém s odbornou kapacitou pro přípravu investic, veřejné zakázky nebo finanční řízení. Investice na obyvatele jsou v obcích do 500 obyvatel méně než poloviční oproti středně velkým obcím a OECD tento rozdíl částečně spojuje s nedostatkem administrativních schopností a kapacity.

V malé obci proto může dlouholetý starosta nebo zkušený zastupitel představovat něco, co velké město uchovává v celém profesionálním aparátu: institucionální paměť.

Ví, proč kdysi neprošel určitý projekt. Zná majetkové vztahy. Umí se orientovat v dotacích. Ví, s kým jednat na kraji. Pamatuje problémy, které se v zápisech hledají mnohem hůř.

Jenže kontinuita má i druhou stránku.

Pokud se z ní stane uzavřený okruh lidí, do něhož se obtížně vstupuje, obec může přijít o nové nápady, konkurenci i kontrolu.

Proto otázka nemá znít:

„Jsou tam stejní lidé?“

Ale:

„Jsou zkušení – a zároveň otevření tomu, aby se něco změnilo?“

Otevřené otázky

• Jak se politická kontinuita promítne do skutečných výsledků voleb 2026?
• Kde po volbách dojde k reálné obměně zastupitelstva?
• Dokážou rychle rostoucí obce dohnat infrastrukturu a stárnoucí obce udržet služby?

Čerstvý asfalt není celé vysvědčení

Před volbami existuje ještě jedno pokušení: hodnotit radnici podle toho, co je právě nejvíc vidět.

Nový chodník. Opravená ulice. Hřiště. Fasáda.

České ekonomické výzkumy přitom opakovaně nalezly u obcí tzv. politicko-rozpočtový cyklus. Studie publikovaná v Prague Economic Papers zjistila před volbami růst investičních výdajů; pozdější analýza všech českých obcí za období 2003–2013 rovněž dospěla k tomu, že před komunálními volbami významně rostou investice, zejména do dobře viditelných projektů.

To samozřejmě neznamená, že každá opravená silnice před volbami je volební trik.

Znamená to něco praktičtějšího:

radnici je lepší hodnotit podle celých čtyř let než podle posledních čtyř měsíců.

Pět otázek místo otázky „Jak dlouho už tam sedí?“

Kdyby měla z celé analýzy všech 215 obcí zůstat jedna praktická pomůcka pro voliče, nebyl by to žádný index.

Bylo by to těchto pět otázek:

1. Co je dnes největší skutečný problém naší obce?
   Nedostatek bydlení? Stárnutí? Doprava? Chybějící škola? Rychlý příliv obyvatel? Nedostupné služby?
2. Pojmenovala tento problém radnice už před několika lety?
   Pokud ne, proč?
3. Dělá něco, co ovlivňuje příčinu problému?
   Nejen nový mobiliář a drobné opravy, ale třeba územní plán, sítě, školu, dostupnou dopravu nebo služby.
4. Co už skutečně funguje a co stále existuje jen v programu rozvoje?
   Mezi větou „připravujeme“ a hotovou službou mohou být roky.
5. Je obec schopná změny?
   Přicházejí noví lidé, existuje kontrola a konkurence, umí vedení změnit plán a dokáže spolupracovat s okolními obcemi, když samo na problém nestačí?

Tohle podle nás vypovídá o kvalitě místní správy mnohem víc než počet volebních období jednoho starosty.

Starosta není kouzelník. Měl by ale vědět, kam obec pluje

Analýza Libereckých listů neukázala, že by personální obměna sama o sobě vedla k lepšímu populačnímu vývoji. Stejní zastupitelé mohou působit v rychle rostoucích Přepeřích i v ubývající Víchové. Politicky velmi stabilní Bohatice patří mezi nejmladší obce kraje, stejně stabilní Jiřetín mezi nejstarší.

To není důkaz, že na lidech ve vedení nezáleží.

Je to důkaz, že radnice nepracuje ve vakuu.

Nemůže změnit polohu obce. Nemůže zastavit stárnutí celé populační generace. Nemůže udělat z horské vesnice předměstí Liberce ani z příměstského satelitu horskou obec.

Může ale poznat, co se s obcí děje. Připravit ji na změnu. Nenechat rychlý růst předběhnout školu a kanalizaci. Reagovat na stárnutí. Vytvořit podmínky pro bydlení. Spolupracovat tam, kde sama nestačí. A dokončit alespoň část toho, co před čtyřmi lety slíbila.

Nové tváře tedy nejsou program. A stejné tváře nejsou rozsudek.

Starosta nemusí být kouzelník. Ale měl by být dobrý kormidelník.

 

Otázky a odpovědi

Znamená dlouholetý starosta, že obec stagnuje?
Ne. Celokrajská data takovou souvislost neukazují. Velmi stabilní vedení mají rostoucí i ubývající obce.

Je populační růst důkazem dobrého vedení?
Ne automaticky. Silně jej ovlivňuje poloha, dostupnost, suburbanizace, bytová nabídka a demografická struktura.

Jak tedy hodnotit radnici?
Sledujte, zda dokáže pojmenovat hlavní problém obce, připravit realistické řešení a převést je z dokumentů do skutečně fungujících projektů a služeb.

Je výměna zastupitelů užitečná?
Může přinést nové názory a kontrolu, sama však nezaručuje lepší správu. V malých obcích má význam také zkušenost a institucionální paměť.

Proč může být rychlý růst problém?
Protože počet obyvatel může růst rychleji než kapacita školy, kanalizace, dopravy, zdravotních a sociálních služeb nebo komunitního života.

Co sledovat před volbami?
Spíš celé čtyřleté období než několik nápadných investic dokončených těsně před hlasováním.

 

Zdroje a kontext

[1] Český statistický úřad – otevřená data komunálních voleb 2018. Registry a konečné výsledky řádných voleb 5.–6. října 2018.
Otevřená data ČSÚ – komunální volby 2018

[2] Český statistický úřad – otevřená data komunálních voleb 2022. Pro vlastní výpočet použity řádné volby 23.–24. září 2022.
Otevřená data ČSÚ – komunální volby 2022

[3] Český statistický úřad – otevřená data komunálních voleb 2026. Registry kandidátů a zastupitelstev, stav k 1. září 2026.
Otevřená data ČSÚ – komunální volby 2026

Údaje o politické kontinuitě a změně počtu obyvatel jsou vlastními výpočty Libereckých listů z uvedených registrů. Kandidáti byli mezi roky párováni podle obce, jména, příjmení a odpovídajícího věkového posunu; nejednoznačné shody byly kontrolovány dalšími údaji. Změna příjmení může část skutečných návratů v datech skrýt.

[4] Český statistický úřad – Věkové složení obyvatel Libereckého kraje k 31. prosinci 2025 / Demografická NEJ v obcích.
Věkové složení obcí
Demografická NEJ 2025

[5] Obec Přepeře – Program rozvoje obce Přepeře 2024–2031.
Program rozvoje Přepeří

[6] Obec Přepeře – Stavby a investice v roce 2025/26, aktualizace.
Investice Přepeře 2025/26

[7] Obec Šimonovice – Program rozvoje obce. Aktualizace 2023, strategická vize do roku 2035.
Program rozvoje Šimonovic

[8] Obec Šimonovice – Významné projekty obce.
Významné projekty Šimonovic

[9] Obec Jiřetín pod Bukovou – Program rozvoje obce 2026–2030.
Program rozvoje Jiřetína pod Bukovou

[10] Mikroregion Tanvaldsko – Dům sociálních služeb.
Dům sociálních služeb Mikroregionu Tanvaldsko

[11] OECD – Economic Surveys: Czechia 2025; Optimising Public Infrastructure Investments in Czechia. Kapacitní omezení malých českých obcí a investice.
OECD Economic Survey Czechia 2025

[12] Sedmihradská, Lucie – Kubík, Rudolf – Haas, Jakub: Political Business Cycle in Czech Municipalities; Plaček et al.: Political Business Cycle in the Czech Republic: Case of Municipalities. Prague Economic Papers, 2011 a 2016.
Studie 2011
Studie 2016