Sdílená kola v Libereckém kraji nejsou plošnou krajskou službou, ale hlavně příběhem dvou měst: Liberce a Jablonce nad Nisou. Ve veřejně doložitelných městských systémech je dnes v provozu nejméně 380 kol, a to právě v těchto dvou centrech; dohromady v nich žije 154 299 lidí, tedy asi 34,3 % obyvatel kraje.

A právě tato dvě města ukazují dva různé modely. Jablonec dokazuje, že i v kopcovitém podhůří může bikesharing fungovat jako krátká a praktická městská spojka. Liberec naopak ukazuje rostoucí využití, ale zároveň i rostoucí veřejný účet, který bude muset v sezoně 2026 obhájit mnohem vyšší poptávkou než dosud.

V kraji plném kopců je otázka smyslu úplně na místě

Liberecký kraj není cyklistická rovina. Je to převážně hornatý region s výraznou výškovou členitostí, od Ještědu přes Jizerské hory po Krkonošské podhůří. Právě proto je rozumné ptát se, zda jsou sdílená kola v takovém terénu skutečně dopravní službou, nebo spíš efektním symbolem „moderní zelené mobility“.

Odpověď vychází prakticky: záleží na městě, ceně a typu použití. Sdílená kola v Libereckém kraji nedávají smysl jako náhrada auta pro každý kopec a každou cestu. Dávají ale smysl tam, kde fungují jako rychlý přesun na krátkou vzdálenost, mezi centrem, přehradou, nádražím, úřady, školami nebo zastávkami. V obou aktivních městských systémech dnes vystupuje jako provozovatel nextbike.

Kde v Libereckém kraji sdílená kola skutečně fungují

Liberecký kraj má pro bikesharing vlastní dotační titul 6.5 „Podpora městské mobility formou sdílených kol“. Pro rok 2026 v něm počítá s alokací 3 000 000 Kč. Jenže veřejně doložitelná praxe je zatím mnohem užší: v krajských materiálech pro rok 2025 figurují jako příjemci podpory pouze Statutární město Liberec a Jablonec nad Nisou.

Když se tedy dnes mluví o sdílených kolech v Libereckém kraji, ve skutečnosti se mluví hlavně o Liberci a Jablonci, ne o kraji jako celku. Některá další města systém také zvažovala, například v Turnově po anketě mezi obyvateli rada města v květnu 2023 záměr neschválila s odůvodněním, že očekávaný přínos ke snížení dopravní zátěže je nízký.

Jinými slovy: krajský dotační rámec existuje, ale zatím se „nerozlil“ do širší sítě měst. Z populačního hlediska je dnes bikesharingem zasažena zhruba třetina kraje, geograficky však jen dvě největší městská centra.

Liberec: větší systém, větší ambice, ale i mnohem tvrdší otázka po ceně

V Liberci běží sezona 2026 od 1. dubna do 31. října. K dispozici je 250 výhradně mechanických kol na 70 stanovištích, prvních 30 minut každé jízdy je zdarma a pak následuje sazba 30 Kč za každých dalších 30 minut. Měsíční předplatné vychází na 189 Kč. Město pro rok 2026 vypsalo zakázku s předpokládanou hodnotou 3 000 000 Kč bez DPH a v zadání samo požaduje nejméně 250 kol a nejméně 70 stanovišť.

Zájem o službu v Liberci podle městského zpravodaje roste. V roce 2023 lidé uskutečnili 7 591 jízd, v roce 2024 už 14 089 a v roce 2025 celkem 18 945 výpůjček. Zároveň ale rostou i veřejné náklady. Kraj a město v roce 2025 pracovaly s celkovými náklady projektu 1 661 088 Kč, z toho 1 000 000 Kč měla pokrýt krajská dotace a 661 088 Kč městské spolufinancování.

Právě tady začíná nejcitlivější část celé debaty. Pokud vezmeme veřejně uváděné náklady roku 2025 a vydělíme je počtem jízd za rok 2025, vychází orientačně asi 87,7 Kč veřejných peněz na jednu jízdu; samotná městská část nákladu vychází asi na 34,9 Kč na jízdu. Pokud by se poptávka v roce 2026 nezvýšila a zůstala na úrovni 18 945 jízd, pak by při zakázce za 3 000 000 Kč bez DPH šlo orientačně už o zhruba 158 Kč na jednu jízdu. Tenhle přepočet není účetně dokonale srovnatelný, protože pracuje s různými veřejně zveřejněnými typy nákladů, ale trend je zřejmý: Liberec službu výrazně rozšiřuje a bude muset ukázat, že ji lidé opravdu používají ve větším měřítku, ne jen symbolicky.

Verdikt pro Liberec tedy zatím zní takto: služba není mrtvá ani zbytečná, protože zájem roste. Ale racionální bude jen tehdy, pokud rozšířený systém přinese výrazně více jízd, lepší rozložení po městě a skutečný dopravní efekt. Jinak zesílí kritika, že jde jen o drahé ekologické gesto.

Jablonec: méně ideologie, více skutečné městské služby

Jablonec nad Nisou je pro tuto debatu možná ještě zajímavější než Liberec. Od 17. dubna 2026 tam startuje další sezona, nově se 100 mechanickými koly a 30 elektrokoly na 39 stanovištích. Na mechanických kolech je prvních 15 minut zdarma, poté 25 Kč za každých dalších 30 minut. U elektrokol je sazba 1,80 Kč za minutu. Předpokládané náklady města činí necelých 1,2 mil. Kč a město počítá s možností získat krajskou dotaci 826 000 Kč.

Jablonec přitom nevstoupil do projektu naslepo. V roce 2024 vypsal dvouletou koncesi na období 2024 a 2025, jejíž předpokládaná hodnota byla 1,45 mil. Kč bez DPH. Město tehdy navazovalo na pilot z roku 2023, při němž dodavatel za dobu od června do listopadu zaznamenal přes 23 tisíc výpůjček. Už to samo o sobě ukazovalo, že nejde o službu „pro pár nadšenců“.

A pak přišla ještě přesvědčivější čísla. V sezoně 2024 bylo v Jablonci k dispozici 130 mechanických kol na 38 stanicích. Lidé je využili ve 40 390 případech, tedy v průměru 5 049krát měsíčně a 176krát denně. Celkem na nich ujeli 49 841 km a průměrná cesta měřila 1,2 km. Úplně klíčový je ale jiný údaj: 94,5 % všech výpůjček se vešlo do 15 minut, tedy do bezplatného okna. Jen malá část jízd byla delší.

To je velmi silný argument proti jednoduchému výsměchu, že „v kopcích to přece nemůže fungovat“. V Jablonci evidentně funguje. Ne jako celodenní cyklistický výlet, a ne jako náhrada MHD pro celý den, ale jako krátký městský přesun. Právě na to systém slouží. Když k tomu připočteme, že projekt 2024 měl celkové náklady 826 000 Kč a krajskou dotaci 578 000 Kč, vychází orientačně asi 20,5 Kč veřejných nákladů na jednu jízdu a asi 6,1 Kč na jízdu z čistě městských peněz. To už je úplně jiná ekonomika než v Liberci.

Verdikt pro Jablonec je proto mnohem příznivější: služba je využívaná, je racionální a v místních poměrech dává smysl. A to navzdory kopcům. Zavedení 30 elektrokol v sezoně 2026 navíc ukazuje, že město se nesnaží terén popírat, ale technicky na něj reaguje.

Fungují sdílená kola v kopcovitém podhůří? Ano, ale jen při správném použití

Největší omyl v debatě o sdílených kolech je, že se na ně lidé dívají jako na náhradu auta pro každou cestu. V Libereckém kraji to tak není a ani být nemá. V hornatém regionu s kopcovitými městy má bikesharing smysl hlavně jako „last mile“ doprava, tedy na poslední kus cesty mezi dvěma body. Přesně tomu odpovídá jablonecký průměr 1,2 km na jízdu i obrovský podíl krátkých výpůjček.

Z toho plyne jednoduchý závěr. Sdílené kolo v podhůří nefunguje jako levnější horské kolo na každodenní výjezdy do prudkých ulic. Funguje jako rychlá spojka v hustší městské tkáni. Když město dobře rozmístí stanice a drží cenu rozumně při zemi, může to být praktická služba. Když systém přeroste poptávku, stává se drahou dekorací.

Kolik platí uživatelé a co o jejich chování zatím nevíme

Tarify jsou veřejně čitelné. V Liberci máte 30 minut zdarma a pak 30 Kč za každých dalších 30 minut. V Jablonci je na mechanickém kole zdarma prvních 15 minut, pak 25 Kč za každých dalších 30 minut; měsíční předplatné stojí 189 Kč a roční 1 149 Kč. U jabloneckých elektrokol je sazba 1,80 Kč za minutu.

Co ale veřejné podklady zatím neukazují dost dobře, je skutečná průměrná útrata uživatele. Města i provozovatel zveřejňují tarify, počty jízd, kilometry a někdy i trendy chování, ale už ne kompletní veřejný rozpad tržeb od uživatelů po jednotlivých tarifech. Proto lze přesně spočítat veřejné náklady na systém, ale už ne zcela přesně to, kolik v průměru měsíčně zaplatí typický uživatel. U Jablonce je nicméně zřejmé, že drtivá většina jízd zůstává zdarma v rámci krátkého okna; tam se služba zjevně nechová jako výnosový byznys, ale jako dopravní servis.

Podobně opatrně je třeba číst i údaj, kolik lidí službu používá. Veřejné materiály častěji publikují počet výpůjček než počet jedinečných uživatelů. Jablonec uvádí meziročně růst uživatelské základny o 55 % proti roku 2023, ale bez absolutního čísla; Liberec ve veřejně dohledatelných materiálech komunikuje hlavně růst počtu jízd. To je užitečné, ale pro úplnou ekonomickou debatu by města měla pravidelně zveřejňovat i počty aktivních uživatelů, tržby od uživatelů a průměrný počet jízd na jedno kolo za den.

Zajímavost: kraj má speciální dotační program, ale zatím z něj nevznikla krajská síť

Tohle je možná nejméně nápadný, ale nejvýmluvnější detail celé kauzy. Liberecký kraj má pro sdílená kola samostatný dotační program a pro rok 2026 na něj vyčlenil 3 000 000 Kč. Přesto veřejně doložená realita zatím ukazuje jen dvě města, která systém opravdu provozují s podporou kraje. A jedno z měst, Turnov, už po anketě couvlo s tím, že očekávaný dopravní přínos je nízký. To znamená, že bikesharing se v regionu zatím nerozšířil spontánně jako samozřejmá potřeba. Musí si své místo obhajovat město po městě.

Jak je to se servisem a bezpečností?

Pravidelný servis existuje, ale stoprocentní jistota ne

Se servisem sdílených kol to není tak, že by kola někdo jednou rozvezl do ulic a tím to skončilo. Provozovatel nextbike výslovně uvádí, že kola pravidelně kontroluje a servisuje, a v jeho smluvních a provozních materiálech je vidět i praktická stránka věci: servis zajišťuje vyškolený personál, v terénu se dělají běžné opravy typu dofouknutí pneumatik nebo seřízení brzd a uživatel může závadu hlásit přes aplikaci, telefon nebo e-mail. Současně ale sám provozovatel upozorňuje, že kolo mohlo být těsně před výpůjčkou poškozeno, třeba vandalem nebo nešetrným uživatelem. I proto kola někdy vidíte spadlá nebo povalená; v Liberci město řešilo i problém s odkládáním kol mimo určená místa a v jiných městech jsou doložené i případy vandalismu. Z toho plyne jednoduchý závěr: sdílené kolo není automaticky nebezpečné, ale nelze slepě předpokládat, že každé kolo na stanovišti je bez jediné vady.

Krátká kontrola před jízdou je rozumná samozřejmost

Právě proto má uživatel před jízdou udělat krátkou vlastní kontrolu. Podle podmínek nextbike má zkontrolovat hlavně přední a zadní brzdu, kola a pneumatiky a to, zda se řídítka plynule otáčejí; pokud zjistí závadu, má ji nahlásit provozovateli. Prakticky řečeno: když je kolo viditelně křivé, má prázdné pneu, drhne brzda, viklá se řídítko nebo je po pádu, je rozumné na něm vůbec nevyjíždět a vzít si jiné. Z hlediska bezpečnosti pak v Česku platí, že přilba je povinná do 18 let, u dospělých není zákonně povinná, ale BESIP ji důrazně doporučuje; za snížené viditelnosti je důležité i správné osvětlení a reflexní prvky. Základ je tedy prostý: před rozjezdem zkontrolovat kolo, jezdit po komunikacích, kde je to dovoleno, nejezdit po chodníku a nespoléhat na to, že „když je to sdílené, někdo to určitě zkontroloval za mě“.

Příručka pro uživatele: Jak začít používat sdílená kola

1. Nejdřív si ověřte, že služba ve vašem městě opravdu běží.
   V Libereckém kraji dnes veřejně doložitelně funguje nextbike hlavně v Liberci a Jablonci nad Nisou. V Liberci je sezona 2026 od 1. dubna do 31. října, v Jablonci od 17. dubna do 30. listopadu 2026. Než vyrazíte, podívejte se v aplikaci nebo na webu, jestli jsou kola právě dostupná a kde jsou stanoviště.
2. Stáhněte si aplikaci a udělejte jednoduchou registraci.
   Nejjednodušší je použít mobilní aplikaci nextbike (Google Play; App Store). Při registraci vyplníte základní údaje, tedy jméno, příjmení a e-mail, a přidáte platební kartu. Účet se aktivuje ověřovací platbou 50 Kč, která se pak převede na váš jízdní kredit. Podle podmínek nextbike systém nesmí používat osoba mladší 18 let.
3. Najděte si v mapě stanoviště a vyberte kolo.
   V aplikaci uvidíte mapu s oficiálními stanovišti. U kola pak obvykle stačí naskenovat QR kód na kole a zámek se otevře. Pokud by se zámek hned neotevřel, nextbike radí lehce pootočit zadním kolem. Kdo nemá chytrý telefon, může se zaregistrovat přes web a pak si kolo odemknout přes zákaznickou linku.
4. Než se rozjedete, udělejte půlminutovou kontrolu kola.
   Tohle je důležité. Před jízdou je rozumné zkontrolovat hlavně brzdy, pneumatiky, kola a řídítka. Když je kolo poškozené, spadlé, má prázdnou pneumatiku nebo se na něm něco viklá, neberte si ho a závadu nahlaste. Sdílená kola se sice pravidelně servisují, ale mohou být poškozena krátce před vaší jízdou. (Nextbikové desatero)
5. Sledujte tarif, ať víte, co je zdarma a kdy už platíte.
   V Liberci je na každou jízdu zdarma prvních 30 minut, potom se platí 30 Kč za každých dalších 30 minut. V Jablonci je na mechanickém kole zdarma prvních 15 minut; letos tam navíc jezdí i elektrokola. Na jeden účet si lze půjčit až 4 kola, ale zvýhodněné minuty zdarma se nevztahují automaticky na všechna zároveň.
6. Kolo vracejte správně, jinak může běžet čas dál.
   Konec výpůjčky nestačí „odhadnout“. Kolo musíte vrátit do oficiální stanice a ručně zamknout páčku zámku nad zadním kolem. Potom si v aplikaci zkontrolujte, že je výpůjčka skutečně ukončená. Nextbike také upozorňuje, že kola stojící mimo oficiální stanice lze někdy vypůjčit, ale nelze je tam vracet. Vrácení mimo určené místo může být spojeno s poplatkem.
7. Myslete i na vlastní bezpečnost.
   Přilba není u dospělých zákonně povinná, ale je rozumná, zvlášť v hustším provozu nebo z kopce. Důležité je jezdit střízlivý, sledovat provoz a nejezdit na kole, které je očividně v horším stavu. Praktické pravidlo zní jednoduše: když kolo nevypadá v pořádku, vezměte si jiné.

Postup stručně a rychle:

Stáhnout aplikaci → zaregistrovat se → ověřit kartu → najít kolo v mapě → zkontrolovat brzdy a kola → naskenovat QR kód → odjet → vrátit do oficiální stanice a zamknout → ověřit v aplikaci, že jízda skončila.

Praktické vychytávky pro uživatele

Uživatel si nemusí zakládat zvláštní účet zvlášť pro Liberec a zvlášť pro Jablonec. U nextbike obecně platí, že stačí jedna registrace a jeden aktivovaný účet; s ním pak lze využívat systém i v dalších městech, jen je někdy potřeba v aplikaci odsouhlasit místní podmínky. Prakticky tedy platí: zaregistrujete se jednou, otevřete aplikaci a můžete si půjčit kolo v Liberci i v Jablonci bez nového účtu.

Hranice, kam se se sdíleným kolem může jet, není nastavena tak, že by kolo fyzicky „nesmělo“ za určitou čáru nebo že by se automaticky zastavilo za hranicí města. Pravidla jsou ale jasná v tom, kde lze jízdu ukončit: kolo se má vracet do oficiální stanice nebo případně do flex zóny, pokud ji město má vyznačenou v aplikaci. Nextbike zároveň v FAQ výslovně uvádí, že kolo nelze vrátit v jiném městě, než kde bylo vypůjčeno. Když tedy vyjedete z Liberce směrem k Jablonci nebo opačně, jezdit můžete, ale výpůjčku tím neskončíte; mimo správné území lze kolo jen dočasně „zaparkovat“ a čas běží dál, dokud se s kolem nevrátíte do města, kde jste si ho půjčili.

Pro uživatele je důležitá ještě jedna praktická věc: když kolo nevrátí na oficiální místo, může přijít sankce. Kompletní ceník uvádí poplatek až 500 Kč, a pokud je místo odložení dál než 3 km od nejbližší oficiální stanice, tak až 1000 Kč. Jednoduše řečeno: na kole můžete během jízdy zajet i mimo stanici nebo mimo centrum, ale bezpečná hranice pro uživatele není „kam až dojedu“, nýbrž „kde smím výpůjčku správně ukončit“. A ta je definovaná mapou v aplikaci, ne odhadem uživatele.

Sdílená kola fungují

Jestli má na celé věci něco „pražskou ekologii“, pak spíš ten okamžik, kdy se z dopravní služby stane politický symbol. V Jablonci tomu zatím čísla neodpovídají: systém je používaný, levnější, jasně zacílený na krátké jízdy a v kopcovitém městě zjevně funguje. V Liberci je obrázek složitější: služba má rostoucí poptávku a smysl mít může, ale s rostoucími náklady už nestačí jen to, že „je to zelené“. Musí se prokázat, že je to i dopravně a ekonomicky rozumné.

Nejpoctivější shrnutí tedy zní: sdílená kola v Libereckém kraji nejsou nesmysl, ale ani automatická výhra. V Jablonci už dnes vypadají jako služba pro lidi. V Liberci budou muset v roce 2026 teprve dokázat, že nejsou jen dražší verzí dobrého nápadu. A přesně to bude téma, které bude stát za to sledovat dál: kolik kol bude skutečně jezdit, kolik peněz odvedou uživatelé, kolik doplatí město a zda se služba stane součástí běžné dopravy, nebo zůstane jen hezky vypadajícím městským doplňkem.

Odkazy a kontext

1. Český statistický úřad – Charakteristika Libereckého kraje.
2. Liberecký kraj – Dotační kalendář 2026, program 6.5 Podpora městské mobility formou sdílených kol.
3. Liberecký kraj – usnesení k dotacím 2025 pro Liberec a Jablonec.
4. Město Turnov – anketa o sdílených kolech a následné odmítnutí záměru.
5. Statutární město Liberec / E-ZAK – zakázka na provoz systému sdílených kol pro rok 2026.
6. Visit Liberec + nextbike – aktuální parametry služby v Liberci.
7. Zpravodaj Liberec 02/2026 – vývoj počtu jízd v letech 2023–2025.
8. Statutární město Liberec – dokument k dotaci 2025 na sdílená kola.
9. Město Jablonec nad Nisou – zakázka a koncesní model 2024–2025.
10. Město Jablonec nad Nisou – projektové karty 2024 a 2025, včetně nákladů a dotací.
11. Město Jablonec nad Nisou – vyhodnocení sezony 2024 a článek k sezoně 2026.
12. nextbike – aktuální tarify pro Jablonec a ceník 2026.