Frýdlantsko vrací vodu do krajiny. Projekt za 5,4 milionu je ve finále Adapterra Awards

Na sedmi místech u Frýdlantu a Raspenavy vznikly tůně, mokřady a další drobná opatření, která mají zpomalit odtok vody z krajiny dříve intenzivně odvodňované melioracemi. Projekt za 5,44 milionu korun je jediným finalistou Adapterra Awards z Libereckého kraje. Veřejnost může hlasovat do 1. října.

• Sedm lokalit ve Frýdlantu a Raspenavě zahrnuje více než 5 400 m² tůní a mokřadních ploch.
• Projekt stál 5,44 milionu Kč, z toho 70,9 % uhradil Liberecký kraj.
• Veřejnost může o Ceně sympatie hlasovat do 1. října 2026; projekt se musí udržovat nejméně do února 2036.

Na první pohled to není projekt, který by ohromoval velikostí stavby. Žádná přehrada, betonová hráz ani nová vodní nádrž přes půl údolí. Na Frýdlantsku vznikla místo toho soustava menších tůní, mokřadů a terénních úprav rozptýlených po několika místech.

Právě v tom je její smysl. V krajině, kde se po desetiletí voda z polí a pastvin pomocí meliorací odváděla co nejrychleji pryč, se dnes část úsilí obrací opačným směrem: vodu zachytit tam, kde spadne, zpomalit její odtok a dát jí více času k zasakování. Projekt Libereckého kraje se nyní dostal mezi 18 finalistů celostátní soutěže Adapterra Awards.

Sedm lokalit místo jedné velké nádrže

Projekt se týká sedmi lokalit v katastrálních územích Frýdlant a Raspenava. Všechna opatření vznikla na pozemcích Libereckého kraje ve správě Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu; převážně jde o pastviny.

Na třech místech vznikly menší tůně a mokřady o celkové ploše 1 046 metrů čtverečních. Na dalších čtyřech lokalitách se zasahovalo výrazněji: údolnice byly přehrazeny nebo se upravoval terén tak, aby se v něm voda mohla zdržet. Tyto větší plochy mají dohromady 4 406 metrů čtverečních.

Celkem tak jde přibližně o 5 452 metrů čtverečních, tedy více než půl hektaru tůní a mokřadních ploch. Na jednom místě bylo navíc nutné odstranit starou betonovou jímku pocházející z dřívějšího zemědělského využívání.

Důležitý je právě rozptýlený charakter opatření. Voda nemusí být vždy soustředěna do jedné velké nádrže. Pokud to terén dovoluje, mohou fungovat také menší prvky rozmístěné přímo v krajině.

Co taková tůň skutečně umí – a co od ní čekat nelze

Princip není složitý. Voda, která by po dešti rychle odtekla příkopem, drenáží nebo terénní sníženinou, dostane překážku a čas. Část zůstane v tůni, část se může zasáknout do půdy a okolí zůstává déle vlhké.

Agentura ochrany přírody a krajiny řadí vytváření a obnovu tůní a mokřadů mezi opatření, která obnovují schopnost krajiny přirozeně zadržovat srážkovou vodu a pomáhají zmírňovat následky dlouhodobého sucha. Současně vzniká prostředí pro obojživelníky, vodní hmyz a další organismy.

Je ale dobré nepřidávat projektu schopnosti, které doložené nejsou. Několik tůní samo o sobě neochrání Frýdlantsko před velkou povodní a nejde ani o nový zdroj pitné vody. Ve veřejně dostupných materiálech, které jsme k projektu dohledali, navíc není uveden souhrnný objem vody, který mohou všechny lokality při konkrétní srážce zadržet, ani měření změny kulminačních průtoků.

Pořadatelé soutěže a frýdlantská škola uvádějí, že nová stanoviště rychle osídlili obojživelníci a vodní hmyz. To je dobrý signál. Pro dlouhodobé hodnocení ekologického přínosu ale bude důležitější stav lokalit za několik let než jejich fotografie krátce po dokončení.

Projekt stál 5,44 milionu. Evropská dotace zaplatila méně než třetinu

Tady se ukazuje jedna méně nápadná, ale podstatná část celého příběhu. Konečné výdaje projektu činily 5 440 719 Kč. Dotace z Operačního programu Životní prostředí představovala 1 583 333 Kč. Zbývajících 3 857 386 Kč, tedy 70,9 % celkových výdajů, zaplatil Liberecký kraj.

Důvodem není chyba v dotaci. Část potřebných prací jednoduše podle pravidel programu nebyla způsobilá k proplacení. Kraj mezi ně řadí například odstranění dřevin, zařízení staveniště, geodetické a průzkumné práce, část projektové přípravy či odstranění staré betonové jímky. Některé práce také přesahovaly tabulkové „náklady obvyklých opatření“, podle nichž se dotace stanovovala.

Zajímavý je ještě jeden detail: tři jednodušší lokality AOPK nedoporučila financovat z dané části Operačního programu Životní prostředí, a byly proto z dotační žádosti vyňaty. Liberecký kraj je přesto realizoval ze svých prostředků. To neznamená, že Agentura projekt jako celek odmítla – pouze že tato opatření nebyla hrazena z příslušné dotace.

Ani realizace nebyla úplně bez překvapení. Při odstraňování staré zemědělské jímky se pod zemí objevilo větší množství betonu, než předpokládala projektová dokumentace. Kvůli vícepracím se v roce 2025 zvyšoval finanční limit a dokončení se posunulo. Konečný účet ale nakonec zůstal pod zvýšeným maximálním rámcem.

Skutečná zkouška začíná až po přestřižení pásky

Tůň se dá vyhloubit. Mnohem těžší je zajistit, aby za deset let stále fungovala.

Projekt už proto není jen dokončenou stavební akcí. Od 25. února 2026 běží jeho desetileté období povinné udržitelnosti až do 24. února 2036. Kraj musí výsledky projektu zachovat, zajišťovat potřebné kosení, čištění a další údržbu a každý rok podávat zprávu o udržitelnosti.

Pro případné zásahy má odbor školství prostřednictvím frýdlantské školy každoročně počítat s částkou až 100 000 Kč. Neznamená to, že kraj automaticky každý rok sto tisíc utratí. Je to finanční rámec, který má umožnit zasáhnout, pokud to stav lokalit vyžádá.

Právě toto je možná důležitější údaj než samotné soutěžní finále. U podobných projektů nestačí vyfotografovat čerstvě dokončenou tůň. Výsledek se pozná podle toho, zda se nezanese, nezaroste nevhodným způsobem, zůstane funkční při suchu i prudkých deštích a náklady na péči budou rozumné.

Klíčová čísla

• 7 lokalit;
• 5 452 m² tůní a mokřadů;
• 5 440 719 Kč celkové náklady;
• 1 583 333 Kč dotace;
• 3 857 386 Kč výdaje kraje;
• 70,9 % podíl kraje;
• udržitelnost do 24. února 2036;
• až 100 000 Kč ročně na případnou údržbu;
• 18 finalistů z 71 projektů.

Krajina zároveň slouží jako učebna

Frýdlantský projekt má ještě jeden místní bonus. Pozemky spravuje Střední škola hospodářská a lesnická, takže opatření nejsou pouze položkou v krajském dotačním projektu.

Škola je může využívat jako reálný příklad hospodaření s vodou. Žáci mohou přímo v terénu sledovat, jak se tůně vyvíjejí, jak se mění vegetace nebo které organismy nová stanoviště využívají. Ve výuce zemědělských a lesnických oborů je to podstatně názornější než schéma v učebnici.

Frýdlantsko je jediným finalistou z kraje. Hlasovat lze do 1. října

Do letošního osmého ročníku Adapterra Awards bylo přihlášeno 71 projektů a odborná porota vybrala 18 finalistů. Frýdlantské opatření je jediným finalistou ležícím v Libereckém kraji. O vítězích odborných kategorií rozhoduje porota, o Ceně sympatie však veřejnost.

Hlasující mohou podle pořadatelů podpořit až dva české projekty a jeden projekt z Rakouska. Hlasování končí 1. října 2026. Projekt s nejvyšším počtem hlasů získá Cenu sympatie a finanční odměnu 50 000 Kč. Výsledky letošního ročníku mají být vyhlášeny 5. listopadu na konferenci Adapterra v Praze.

Hlasování pro frýdlantský projekt v Adapterra Awards

Samotný počet hlasů samozřejmě neurčuje, zda je projekt hydrologicky nejlepší. Cena sympatie je veřejná anketa, nikoli odborný audit. Smysl hlasování je jiný: ukazuje, které konkrétní příklady změn v krajině dokážou zaujmout veřejnost a dostat podobná řešení do širšího povědomí.

Důležitější než cena bude Frýdlantsko v roce 2036

Na projektu je možná nejzajímavější právě jeho obyčejnost. Neřeší všechno a neslibuje zázrak. Na sedmi místech jednoduše mění jednu část logiky hospodaření s krajinou: tam, kde se voda dříve především odváděla, má nyní dostat šanci zůstat déle.

Pro obce, vlastníky pozemků nebo zemědělce v Libereckém kraji je užitečné i poučení z financování. Dotace nemusí zaplatit většinu skutečných nákladů, projekt může narazit na nečekané práce a rozpočet nekončí dnem dokončení. Pokud má opatření fungovat desítky let, musí se od začátku počítat také s péčí.

Jestli Frýdlantsko získá v listopadu cenu, bude to příjemný bonus. Mnohem přesvědčivější vysvědčení ale přijde později: až bude možné po suchém létě i prudkém dešti vidět, že tůně stále fungují, voda v krajině zůstává déle a desetiletá péče nebyla jen formální podmínkou dotačního projektu.

 

Otázky a odpovědi

• Co vzniklo na Frýdlantsku? Soustava tůní, mokřadů a terénních opatření na sedmi lokalitách ve Frýdlantu a Raspenavě.
• Kolik projekt stál? Konečné výdaje činily 5,44 milionu Kč.
• Kolik zaplatila dotace? Přibližně 1,58 milionu Kč; většinu celkových nákladů uhradil Liberecký kraj.
• Do kdy lze hlasovat? Do 1. října 2026.
• Kdy budou výsledky? Slavnostní vyhlášení je plánováno na 5. listopadu 2026.

 

Odkazy a zdroje

1. Liberecký kraj – Opatření pro zadržení vody ve vybraných lokalitách na Frýdlantsku
   Otevřít zdroj
2. Výbor životního prostředí a zemědělství LK, 22. dubna 2026 – závěrečná zpráva o projektu, finance a udržitelnost
   Otevřít dokument
3. Adapterra Awards – Pravidla soutěže 2026
   Otevřít pravidla
4. Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant – informace o projektu a finále Adapterra Awards
   Otevřít zdroj
5. AOPK ČR – metodika vytváření a obnovy tůní a mokřadů
   Otevřít odborný podklad
6. Geoportál Libereckého kraje – retence vody v krajině a opatření na Frýdlantsku
   Otevřít zdroj