Obchod, který nezavírá. Liberecký kraj ukáže prodejnu 24/7, ale obce budou počítat

Liberecký kraj chystá otevření vzorové prodejny 24/7, která má starostům ukázat, jak mohou technologie pomoci udržet služby v malých obcích a příhraničí. Myšlenka dává smysl: venkovské obchody mizí a lidé potřebují základní nákup i mimo běžnou otevírací dobu. Rozhodne ale ekonomika, dostupnost pro seniory a to, zda z krajského showroomu vznikne praktický návod pro obce.

• Kraj otevírá ukázkovou prodejnu 24/7 v budově D u krajského úřadu.
• Nejdůležitější otázky jsou cena, provoz, dostupnost pro seniory a ochrana dat.
• Praxe z Pěnčína naznačuje, že nejslibnější je hybridní model: přes den obsluha, mimo otevírací dobu samoobsluha.

Obchod na vsi býval samozřejmost. Rohlíky, mléko, drogerie, krátký rozhovor u pultu a zpráva, kdo potřebuje pomoc. Jenže v mnoha malých obcích už tento model ekonomicky nevychází. Mzdy, energie, nízký obrat, konkurence supermarketů ve městech a nákupy autem dělají z venkovské prodejny službu, kterou si obec často musí hýčkat skoro stejně jako školu, hospodu nebo autobus.

Liberecký kraj teď přichází s odpovědí, která zní moderně: obchod otevřený 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, vstup přes aplikaci nebo kartu, platba u samoobslužné pokladny, regionální výrobky na jednom místě. V budově D u krajského úřadu má 22. července otevřít Vzorová prodejna 24/7. Jenže nejzajímavější otázka není, zda půjde v Liberci nakoupit i večer. Podstatnější je, zda podobné řešení může opravdu pomoci malé obci na Frýdlantsku, Českolipsku, Semilsku nebo Jablonecku.

Kraj neotevírá běžný obchod, ale laboratoř venkova

Podle Libereckého kraje má nová prodejní galerie spojit dvě věci: prezentaci lokálního řemesla a regionálních výrobků s ukázkou plně automatizované vzorové prodejny 24/7. Prostor má sloužit hlavně jako demonstrační místo pro samosprávy. Starostové a partneři z regionu zde mají vidět, jak může fungovat prodejní místo i tam, kde by se klasická obsluha ekonomicky neuživila.

To je důležité rozlišení. Nejde jen o další krajský krámek s dárky. Kraj tím chce ukázat model, který by mohl být přenositelný do malých obcí a odlehlých částí regionu. Právě tam bývá obchod zároveň základní službou, sociálním bodem i symbolem toho, že obec ještě „žije“.

Technicky má nákup fungovat jednoduše. Zákazník si stáhne aplikaci StoreUP, provede registraci a autorizaci, do prodejny vstoupí pomocí QR kódu a zaplatí u samoobslužné pokladny. Kdo nemá chytré zařízení, má podle kraje využít klasickou plastovou kartu, i ta ale vyžaduje ověření identity. Právě tato věta je pro obce klíčová: technologie může otevřít dveře, ale jen tomu, kdo se do systému dokáže dostat.

Proč to není jen módní hračka

Úbytek malých obchodů není dojem ani nostalgie. Asociace českého tradičního obchodu s odkazem na data NIQ uvádí, že v roce 2017 bylo v Česku 13 758 malých prodejen s potravinami a smíšeným zbožím do 400 metrů čtverečních, zatímco v roce 2025 už jen 11 483. To je pokles o více než dva tisíce obchodů.

Dobrá zpráva je, že zavírání podle těchto dat v roce 2025 zpomalilo. Špatná zpráva je, že venkovské prodejny zůstávají křehké. Někde je drží obecní podpora, někde dotace, někde mimořádně schopný provozovatel. A někde prostě zmizí. Pro starší lidi, domácnosti bez auta nebo obyvatele odlehlejších míst to pak není jen nepohodlí. Znamená to další závislost na dopravě, rodině, sousedech nebo rozvozu.

Právě proto má automatizace smysl. Ne jako náhrada celého venkovského života, ale jako způsob, jak prodloužit dostupnost služby. Obchod může přes den fungovat s obsluhou a mimo běžnou dobu samoobslužně. Takový hybridní model je pravděpodobně praktičtější než představa úplně bezlidného obchodu uprostřed vesnice.

Pěnčín ukazuje, že nejlepší je hybrid

Nejspolehlivěji doloženým příkladem z Libereckého kraje je Pěnčín na Jablonecku. Tamní prodejna potravin a smíšeného zboží funguje v režimu 24/7. Podle regionální zprávy ČTK zveřejněné serverem Genus je ve všední dny od 7 do 16 hodin a v sobotu dopoledne přítomna prodavačka, mimo tuto dobu mohou zákazníci nakupovat bez obsluhy se zákaznickou kartou nebo mobilní aplikací. Po roce a půl provozu mělo mimo běžnou otevírací dobu nakupovat téměř 30 procent zákazníků.

To je pro obce mnohem užitečnější zkušenost než slavnostní otevření v krajském městě. Pěnčín ukazuje, že lidé nejsou proti technologii, pokud jim řeší konkrétní problém: přijet pozdě z práce, koupit pečivo brzy ráno, zastavit se o víkendu nebo nebýt odkázán jen na pevně dané hodiny.

Zároveň je to pořád obchod s lidskou tváří. Přes den je obsluha, existuje kontakt, sortiment se přizpůsobuje místu a zákazníkům. Právě to je možná hlavní ponaučení: venkov nepotřebuje obchod bez lidí. Potřebuje obchod, který se nezhroutí, když lidé nemohou nakupovat jen od sedmi do čtyř.

Cena bude rozhodovat víc než aplikace

Krajská vzorová prodejna má jednu zásadní slabinu: zatím neříká obcím, kolik by je podobné řešení realisticky stálo v jejich podmínkách. Starší zpráva Libereckého kraje z července 2025 uvádí, že projekt včetně výstavby měla dokončit firma KNOWINSTORE s.r.o. za nabídkovou cenu 2 718 992,09 Kč včetně DPH. Součástí zakázky mělo být vybavení showroomu, kombinovaný výdejní box s neutrální a chlazenou částí, technologie pro bezobslužný prodej a úprava místnosti pro workshopy.

To není málo. Samozřejmě nejde o prosté „vstupní zařízení na dveře“. Kraj buduje ukázkový showroom v budově u krajského úřadu. Přesto je cena pro obce zásadní signál: pokud má být model přenositelný, musí kraj vedle hezké ukázky nabídnout i tvrdou kalkulaci.

Malou obec budou zajímat jiné otázky než slavnostní páska. Kolik stojí základní varianta? Kolik stojí servis? Jaké jsou měsíční poplatky? Kdo platí kamery, pokladnu, internet, pojištění, výpadky, aktualizace aplikace a podporu zákazníkům? Vyplatí se investovat do automatizace obchodu, který má slabý obrat? A co když se po dvou letech ukáže, že lidé sice technologii obdivují, ale nakupují pořád jinde?

Bez těchto odpovědí bude vzorová prodejna spíš inspirací než návodem.

Venkov mezi dotací a technologií

Liberecký kraj přitom malé obchody už podporuje. V roce 2026 se znovu zapojil do programu Obchůdek 2021+ a oznámil, že mezi provozovatele malých prodejen rozdělí celkem 4,4 milionu korun. Maximální podpora na jednu prodejnu činí 130 tisíc korun. Peníze mají jít především na provozní náklady: mzdy, nájem, energie, ale také služby spojené s bezhotovostními platbami nebo moderním bezobslužným provozem.

To je dobrá zpráva, ale zároveň ukazuje měřítko problému. Na jedné straně krajská vzorová prodejna za miliony. Na druhé straně venkovský obchod, který může získat podporu v řádu desítek až nižších stovek tisíc korun. Nejsou to stejné peníze ani stejný účel. Ale kontrast je užitečný: pokud má být automatizace dostupná i pro malé obce, musí být škálovatelná. Jinak se z ní stane technologie pro prezentace, ne pro každodenní život.

Krátce řečeno: dotace pomáhá udržet obchod nad vodou. Technologie může prodloužit otevírací dobu. Ale ani jedno samo o sobě nezachrání prodejnu, která nemá zákazníky, rozumný sortiment a provozovatele, který ví, co dělá.

Co by měla obec vědět dřív, než začne

Digitální řešení nesmí odříznout ty, kterým má pomoci

Největší sociální riziko je digitální vyloučení. Pro mladšího člověka může být vstup přes aplikaci a QR kód pohodlný. Pro část seniorů, lidí bez chytrého telefonu nebo těch, kteří nepoužívají bankovní identitu, to ale může být nepřekonatelná překážka.

Kraj uvádí, že lidé bez chytrého zařízení budou moci využít plastovou kartu. To je důležité. Ale pro skutečný provoz v obci nestačí napsat „karta existuje“. Musí být jasné, kde ji člověk získá, kdo mu pomůže s ověřením identity, zda za ni něco zaplatí, co se stane při ztrátě a zda ji bude možné používat bez složitého nastavování.

Jestli má obchod zachovat dostupnost služeb, nesmí být dostupný jen pro digitálně zdatné. Obec by měla předem myslet na jednoduchý návod, osobní pomoc na úřadě nebo v obchodě, zkušební den pro seniory a možnost řešit problémy s konkrétním člověkem, ne jen s aplikací.

Data, kamery a nákupní historie: praktická otázka důvěry

Bezobslužný obchod stojí na důvěře a kontrole zároveň. Zákazník se identifikuje, vstoupí do prostoru, pohybuje se pod kamerami, nakupuje a platí. Podle popisu aplikace StoreUP v Google Play slouží aplikace k nákupu v bezobslužných prodejnách 24/7 a umožňuje osobní autorizaci například přes bankovní identitu nebo průkaz totožnosti v kombinaci s vizuálním ověřením.

To je z hlediska bezpečnosti pochopitelné. Provozovatel potřebuje vědět, kdo do prodejny vstoupil, zvlášť pokud uvnitř není personál. Jenže u veřejně podporovaného projektu je fér ptát se i opačně: kdo spravuje data, kdo má přístup ke kamerovým záznamům, jak dlouho se uchovávají, zda se spojují s nákupní historií a zda se používají jen pro bezpečnost, nebo také pro obchodní a marketingové účely.

Nejde o strašení technologií. Jde o důvěru. Pokud má podobný model fungovat v malé obci, lidé musí rozumět nejen tomu, jak otevřít dveře, ale i tomu, co se děje s jejich údaji.

Regionální výrobci: výkladní skříň, nebo skutečný odbyt?

Druhá polovina projektu je regionální. Prodejna má nabídnout produkty z projektu Liberecký kraj sobě: potraviny, kosmetiku, sklo, bižuterii, textil, design, umělecké řemeslo a další výrobky s jasným původem.

To je dobrý směr. Liberecký kraj má silnou tradici sklářství, bižuterie, textilu, řemesla i menších potravinářů. Prodejna v krajském městě může být zajímavým místem, kde se místní výrobci dostanou před zákazníky bez vlastního kamenného obchodu. Může to být i dobrý doplněk pro návštěvníky úřadu, podnikatelského inkubátoru nebo akcí v budově D.

Ale znovu platí: showroom není totéž co systém odbytu. Pokud má projekt pomoci výrobcům, musí být jasné, jak se do prodejny dostanou, kdo vybírá sortiment, jaké budou marže, kdo řeší doplňování zboží, expirace, reklamace a neprodané kusy. Regionální produkt není jen hezká věc v regálu. Je za ním konkrétní člověk nebo malá firma, pro kterou mohou být logistika a skladové riziko stejně důležité jako propagace.

Klíčová čísla

• 22. července 2026 – plánované otevření Vzorové prodejny 24/7.
• 2 718 992,09 Kč včetně DPH – nabídková cena projektu podle krajské zprávy z roku 2025.
• 4,4 milionu Kč – krajská alokace programu Obchůdek 2021+ pro rok 2026.
• 130 tisíc Kč – maximální podpora na jednu venkovskou prodejnu.
• 13 758 vs. 11 483 – počet malých prodejen v ČR v letech 2017 a 2025 podle AČTO/NIQ.
• Téměř 30 % – podíl zákazníků nakupujících mimo běžnou dobu v Pěnčíně podle vyjádření pro ČTK/Genus.

Zajímavý kontrast: krajská ukázka za miliony, venkovská dotace za 130 tisíc

Nejzajímavější číslo celého příběhu není jen datum otevření. Je to rozdíl mezi cenou krajského ukázkového projektu a běžnou podporou venkovských prodejen.

Krajská prodejna v budově D měla podle loňské krajské zprávy vzniknout za 2 718 992,09 Kč včetně DPH. Program Obchůdek 2021+ v Libereckém kraji naopak nabízí pro jednu malou prodejnu maximálně 130 tisíc korun. Není fér tato čísla stavět proti sobě jako jednoduché obvinění: showroom, technologie, výdejní box a workshopový prostor jsou jiný typ projektu než provozní dotace na vesnický obchod.

Právě proto je ale kontrast užitečný. Ukazuje, že skutečná hodnota krajské prodejny nebude v tom, že se otevře. Bude v tom, zda kraj z dražší ukázky dokáže vydestilovat levný, přehledný a použitelný model pro běžnou obec. Jinak řečeno: starostové nepotřebují jen vidět, že to jde. Potřebují vědět, za kolik, v jaké variantě a s jakými riziky.

Jak poznat, že projekt uspěl

Úspěch se nedá měřit počtem hostů na otevření. Ani tím, kolikrát se v tiskové zprávě objeví slovo inovace. U takového projektu by měly být po půl roce a po roce vidět konkrétní výsledky.

Zaprvé: kolik obcí si prodejnu přišlo prohlédnout a kolik z nich začalo reálně připravovat vlastní řešení. Zadruhé: zda kraj zveřejnil metodiku pro obce — vzorovou kalkulaci, provozní model, právní rámec, doporučení k ochraně dat, možnosti dotací a seznam chyb, kterým se vyhnout. Zatřetí: zda se v praxi ukáže, že systém je použitelný i pro lidi bez chytrého telefonu. A začtvrté: zda prodejna skutečně pomůže regionálním výrobcům, ne jen vyzdobí krajský prostor pěkným sortimentem.

Pokud se to podaří, může jít o velmi užitečný projekt. Pokud ne, vznikne atraktivní vitrína s moderním zámkem, která bude dobře vypadat na fotografii, ale venkovským obchodům mnoho nevyřeší.

Otevřené otázky

• Kolik bude stát minimální varianta takové technologie pro malou obec?
• Kdo bude v krajské prodejně nést skladové riziko a nastavovat marže?
• Jak přesně bude fungovat plastová karta pro lidi bez chytrého telefonu?
• Kdo bude správcem zákaznických dat a kamerových záznamů?
• Zveřejní kraj metodiku pro obce?
• Jak se bude měřit úspěšnost projektu po půl roce a po roce?

Nejdůležitější bude obyčejná použitelnost

Vzorová prodejna 24/7 je dobrý nápad, pokud zůstane nohama na zemi. Venkov nepotřebuje technologii pro technologii. Potřebuje dostupný nákup, funkční provoz, rozumné náklady a řešení, které zvládne i člověk, který nechce řešit aplikace, QR kódy a digitální identitu při každé cestě pro chleba.

Liberecký kraj tím otevírá zajímavé téma: jak udržet základní služby tam, kde klasický model slábne. Největší síla projektu může být v tom, že dá starostům a provozovatelům konkrétní zkušenost. Největší slabina bude, pokud zůstane jen u hezké prezentace bez čísel.

Pro obyvatele malých obcí je proto dobré sledovat jednoduchou věc: zda se z krajské laboratoře stane praktický manuál. Pokud ano, může být obchod 24/7 jednou z cest, jak zachovat život v menších sídlech. Ne jako zázrak. Ale jako rozumný nástroj, který doplní to, co je na venkově pořád nejdůležitější: místní provozovatel, zákazníci, sousedská důvěra a ochota obce nenechat základní služby zmizet.

Otázky a odpovědi

Jak se do prodejny 24/7 vstupuje?
Podle kraje přes aplikaci StoreUP a QR kód, případně přes plastovou kartu po ověření identity.

Je to náhrada běžného venkovského obchodu?
Spíš ne. Nejrealističtější je hybridní model: přes den obsluha, mimo otevírací dobu samoobsluha.

Kolik to stojí?
Krajská vzorová prodejna měla podle zprávy z roku 2025 stát 2 718 992,09 Kč včetně DPH. Pro malé obce bude důležitá levnější a škálovatelná varianta.

Pomůže to seniorům?
Může, pokud bude existovat jednoduchá karta, osobní pomoc s registrací a jasná podpora při problémech. Samotná aplikace nestačí.

Proč je důležitý Pěnčín?
Je to nejlépe doložený příklad v Libereckém kraji, kde hybridní prodejna 24/7 už funguje a část zákazníků ji využívá mimo běžnou otevírací dobu.

 

Zdroje a kontext

[1] Liberecký kraj: Liberecký kraj chystá otevření Vzorové prodejny 24/7, 7. 7. 2026.
https://www.kraj-lbc.cz/aktuality/liberecky-kraj-chysta-otevreni-vzorove-prodejny-24-7-ukaze-jak-moderni-technologie-mohou-zachranit-sluzby-v-malych-obcich-a-prihranici-n591287.htm
Současně použita tisková zpráva Libereckého kraje ze 7. 7. 2026.

[2] Liberecký kraj: V budově D krajského úřadu vznikne samoobslužná prodejna regionálních produktů, 23. 7. 2025.
https://www.kraj-lbc.cz/aktuality/v-budove-d-krajskeho-uradu-vznikne-samoobsluzna-prodejna-regionalnich-produktu-n582446.htm

[3] Liberecký kraj: Program Obchůdek 2021+ pokračuje. Liberecký kraj opět podpoří venkovské prodejny, 8. 4. 2026.
https://www.kraj-lbc.cz/aktuality/program-obchudek-2021-pokracuje-liberecky-kraj-opet-podpori-venkovske-prodejny-n588917.htm

[4] Asociace českého tradičního obchodu: Zavírání malých prodejen s potravinami výrazně zpomalilo, 16. 4. 2026.
https://www.acto.cz/aktuality/zavirani-malych-prodejen-s-potravinami-vyrazne-zpomalilo-pomaha-modernizace-i-ve

[5] Genus / ČTK: Kozí farma Pěnčín provozuje rok a půl prodejnu s bezobslužným provozem, 31. 5. 2025.
https://genus.cz/regiony/jablonecko/kozi-farma-pencin-provozuje-rok-a-pul-prodejnu-s-bezobsluznym-provozem-zajem-zakazniku-roste-n630489.htm

[6] Google Play: StoreUP – aplikace pro bezobslužné prodejny 24/7.
https://play.google.com/store/apps/details?hl=cs&id=cz.datafriends.mymax