V Pasekách nad Jizerou odstraní 2 720 tun nebezpečných kalů. Znečištění zasáhlo i Jizeru
V areálu paseckých papíren začala sanace průmyslové zátěže, jejíž stopy už dříve odhalily rozbory také v Jizeře. Z bývalého náhonu elektrárny mají zmizet přibližně 2 720 tun nebezpečných kalů. Co přesně se bude čistit, kdo práce zaplatí a podle čeho se pozná, že řeku přestal ohrožovat starý zdroj znečištění?
- V bývalém náhonu se nahromadily tisíce tun nebezpečných kalů;
- historický průzkum potvrdil kontaminaci také v řece;
- úspěšnost sanace má ověřit nezávislá aktualizovaná analýza rizik.
Někdejší vodní náhon měl pasecké papírně dodávat energii. Nakonec se z něj stala skrytá zásobárna průmyslových kalů – a místo, odkud znečištění pronikalo do řeky. To, co se dlouhá léta ukrývalo pod výrobním areálem, dnes představuje jednu z významných starých ekologických zátěží na horním toku Jizery.
Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku z června 2025 výslovně upozornilo na pozorovatelné úniky znečištěných vod přímo do řeky. Průzkumy navíc potvrdily přítomnost rizikových látek nejen v bývalém náhonu, ale také ve vodě a říčních sedimentech.
Právě to dává sanaci v Pasekách nad Jizerou širší význam. Nejde jen o vyčištění části soukromého průmyslového závodu, ale o odstranění zdroje znečištění, který ovlivňuje okolní životní prostředí. Na projekt přispějí evropské fondy, Liberecký kraj i společnost EMBA. Hotovo má být nejpozději do 30. června 2029.
Z vodního náhonu se stala průmyslová jímka
Příběh pasecké ekologické zátěže začíná dávno před současnou sanací. Výroba lepenky se v obci rozběhla už v roce 1882, kdy zde bratři Rösslerové založili lepenkárnu. V roce 1890 závod převzala firma bratří Mahlů. Po druhé světové válce se podnik dostal pod národní správu a později byl začleněn do Krkonošských papíren. Od roku 1992 areál vlastní společnost EMBA, která ve výrobě pokračuje.
Součástí původního průmyslového provozu byl vodní náhon přivádějící vodu k turbínám elektrárny. Po ukončení jejího provozu byl náhon uzavřen a začal sloužit jako jímka pro průmyslové odpadní vody. Na jeho dně se postupně nahromadily kaly obsahující nebezpečné chemické látky.
Problém spočívá i v samotné konstrukci. Náhon byl vybudován jako vodní dílo, nikoli jako bezpečně izolovaná nádrž na chemicky znečištěné odpady. Jeho kamenné zdivo nemá odpovídající nepropustnou izolaci a je hydraulicky propojeno s okolním prostředím.
Při vyšších stavech Jizery do něj navíc může pronikat říční voda. Kontaminace tak nezůstává uzavřená v jednom prostoru. Voda může přenášet škodliviny přes netěsnosti do podzemních vod i do řeky.
To je také důvod, proč pouhé zasypání nebo uzavření starého náhonu problém nevyřeší. Dokud uvnitř zůstává zdroj kontaminace a existují cesty jejího šíření, ekologické riziko přetrvává.
Rozbory potvrdily znečištění. Nejen v továrně, ale i v Jizeře
První orientační rozbory upozornily na kontaminované kaly už v roce 2015. Podrobnější průzkum a následná analýza rizik z let 2018–2019 pak ukázaly skutečný rozsah problému.
Výsledky nebyly příznivé. V kalech bývalého náhonu byly zjištěny vysoké koncentrace ropných uhlovodíků, mědi a některých polycyklických aromatických uhlovodíků. Zvýšené hodnoty se týkaly také dalších kovů.
V jednom ze vzorků kalu například laboratoř naměřila 12 500 miligramů ropných uhlovodíků na kilogram sušiny. To odpovídá 12,5 gramu těchto látek v jediném kilogramu suchého materiálu.
Ještě důležitější však bylo zjištění, že se kontaminace neomezovala na samotný průmyslový areál. V odebraných vzorcích povrchové vody byly zaznamenány zvýšené koncentrace kadmia, niklu a olova. V některých sedimentech přímo z Jizery se objevily zvýšené hodnoty ropných uhlovodíků, rtuti nebo polychlorovaných bifenylů, známých pod zkratkou PCB.
Například vzorek říčního sedimentu označený S-6 obsahoval 2 580 miligramů ropných uhlovodíků na kilogram sušiny. Podle projektové dokumentace šlo o více než osminásobek tehdejší srovnávací hodnoty použité při hodnocení.
Čísla pocházejí z konkrétních odběrů před několika lety. Neznamenají, že stejné koncentrace platí dnes nebo že je takto znečištěný celý tok Jizery. Dokládají však, že škodliviny byly zjištěny i mimo samotné ohnisko kontaminace.
Desítky tun škodlivých látek ukrytých v podzemí
O rozsahu zátěže vypovídá také bilanční výpočet převzatý do stanoviska Ministerstva životního prostředí. Podle něj mohlo být v zeminách a sedimentech jímky vázáno až 34 tun ropných látek, přibližně 1,34 tuny těžkých kovů a téměř osm kilogramů vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků.
To nejsou množství samostatně uložených chemikálií v nádobách, ale odhadované hmotnosti znečišťujících látek obsažených v sedimentech a zeminách. Jejich odstranění proto vyžaduje odtěžení mnohem většího objemu kontaminovaného materiálu.
Ministerstvo lokalitu zařadilo do prioritní kategorie A3.1 a stanovilo nutnost bezodkladného nápravného opatření. Takové hodnocení vyjadřuje závažnost zjištěného stavu a riziko šíření kontaminace, nikoliv důkaz, že v jeho důsledku již došlo ke konkrétním zdravotním následkům u obyvatel.
Proč je důležité, že areál leží přímo u Jizery
Průmyslový závod stojí v úzkém údolí na pravém břehu horní Jizery, na pomezí Krkonošského národního parku a Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Právě poloha u vodního toku zvyšuje význam celé sanace.
Kontaminované sedimenty nejsou stejným problémem jako odpady bezpečně uložené v nepropustném zařízení. Jestliže jsou dlouhodobě v kontaktu s proudící vodou, může docházet k uvolňování a přenosu škodlivin. Některé látky se přitom mohou vázat na jemné částice, které se následně ukládají v říčních sedimentech.
V Pasekách nejde pouze o teoretickou možnost. Projektová dokumentace výslovně potvrzuje šíření kontaminace povrchovými vodami. Únik z bývalého náhonu tak představuje riziko pro kvalitu vody a prostředí v dotčeném úseku řeky.
Současně je důležité nepřehánět závěry. Z dostupných rozborů nelze určit, jak daleko po proudu se jednotlivé škodliviny dostaly, v jakých koncentracích se tam nacházejí dnes ani jaké konkrétní dopady měly na vodní organismy.
Pasecká sanace proto nespočívá v plošném „vyčištění Jizery“. Jejím hlavním cílem je odstranit jeden prokázaný zdroj znečištění a zastavit nebo výrazně omezit jeho další přísun do řeky. To je zásadní rozdíl.
Jak se odstraní 2 720 tun nebezpečných kalů
Odtěžit kontaminované kaly z uzavřeného bývalého náhonu nebude jednoduché. Prostor je omezený, místy hluboký několik metrů a konstrukce vyžaduje zajištění. Projekt proto počítá se specializovanou technologií, nikoliv s běžným vybagrováním otevřené jámy.
Nejdříve má proběhnout doplňující průzkum, který ověří aktuální stav kalů, sedimentů a vody. Následně se připraví jímací objekty a technologie pro čerpání a čištění kontaminované vody.
Samotné kaly mají být z náhonu odsávány pomocí sacího bagru. Projekt předpokládá odstranění přibližně 1 700 metrů krychlových materiálu, což odpovídá asi 2 720 tunám nebezpečného odpadu.
Ten musí být přepraven do oprávněných zařízení, kde bude podle svých vlastností vhodným způsobem zpracován nebo odstraněn. Nepůjde tedy jen o přemístění odpadu z jednoho místa na jiné bez kontroly jeho dalšího osudu.
Po odsátí kalů mají pracovníci vyčistit stěny a dno náhonu, opravit netěsnosti a zajistit poškozené části konstrukce. Součástí projektu je také sanační čerpání podzemních vod, jejich dekontaminace a sledování kvality okolního vodního prostředí.
Významným úkolem bude zabránit tomu, aby se právě během zásahu dostalo do Jizery další znečištění. Při manipulaci s kaly totiž mohou vznikat situace, kdy je riziko úniku zvýšené. Projekt proto počítá se zachycováním kontaminované vody i průběžnými odběry a laboratorními rozbory.
Úspěch sanace se tak nebude měřit pouze počtem odvezených tun. Stejně důležité bude prokázat, že po odstranění kalů už starý náhon nepředstavuje významný zdroj další kontaminace.
Kolik to bude stát a kdo sanaci zaplatí
Odstranění historické ekologické zátěže je nákladné. Podle údajů, které Liberecký kraj zveřejnil v říjnu 2026, představují celkové plánované výdaje projektu přibližně 47,6 milionu korun bez DPH.
Po výběru dodavatele činí způsobilé výdaje projektu zhruba 39,6 milionu korun. Právě z této částky se počítají jednotlivé dotační podíly.
Největší část pokryje evropská dotace z Operačního programu Životní prostředí: přibližně 33,6 milionu korun, tedy 85 % způsobilých výdajů. Liberecký kraj přispěje částkou 2 966 511,69 Kč, což odpovídá 7,5 %. Stejným podílem na způsobilých výdajích se účastní společnost EMBA.
Uvedené procentní podíly se nevztahují na celý rozpočet včetně výdajů, které nesplňují podmínky dotačního financování. Proto nelze jednotlivé dotace jednoduše sečíst a považovat je za úplný rozpis všech nákladů.
Samotnou veřejnou zakázku na sanační práce získalo sdružení společností Vodní zdroje Ekomonitor a FCC Česká republika. Smlouva uzavřená 13. listopadu 2025 stanoví cenu 37 767 704 Kč bez DPH. Jde o cenu hlavních sanačních prací, nikoliv o celý projekt včetně souvisejících výdajů.
Pro představu, jak je taková sanace nákladná: více než 26 milionů korun bez DPH připadá ve smluvním rozpočtu na odsátí, přepravu a odstranění projektovaného množství kontaminovaných kalů. Právě nakládání s nebezpečným odpadem tvoří největší část ceny.
Kdy bude hotovo? A jak poznáme, že sanace skutečně pomohla?
Společnost EMBA oznámila zahájení projektu 29. dubna 2026. Podle Libereckého kraje má být sanace dokončena nejpozději 30. června 2029.
Do té doby musí proběhnout nejen odstranění hlavního zdroje kontaminace, ale také potřebné čištění, opravy konstrukcí a kontrolní měření. Harmonogram může být ovlivněn technickými podmínkami, postupem prací i výsledky průběžného monitoringu.
Zveřejněné dokumenty zatím neumožňují spolehlivě určit, kolik kalů bylo ke dni publikace skutečně odstraněno. Stejně tak nemáme aktuální výsledky měření, které by prokazovaly, o kolik se již kvalita vody v dotčeném úseku zlepšila.
Podstatnou zárukou má být závěrečné nezávislé vyhodnocení. Ministerstvo životního prostředí požaduje, aby po sanaci vznikla aktualizovaná analýza rizik, kterou vypracuje samostatně vybraný subjekt nezávislý na zhotoviteli sanačních prací.
Ten má provést vlastní odběry vzorků, vyhodnotit případnou zbytkovou kontaminaci a posoudit, zda byla nápravná opatření skutečně účinná. Výsledky mají projít také odborným oponentním jednáním.
Jde o důležitý princip. Sanace není dokončená v okamžiku, kdy odjede poslední nákladní automobil s odpadem. Její skutečný výsledek musí potvrdit měření.
Staré ekologické zátěže nejsou v Libereckém kraji výjimkou
Pasecký případ není ojedinělý. Podle územně analytických podkladů Libereckého kraje z roku 2025 je na jeho území evidováno 473 lokalit starých ekologických zátěží.
Neznamená to, že všechna tato místa představují stejné nebezpečí. Některé lokality jsou již prozkoumané, jinde existuje pouze podezření na kontaminaci nebo potřeba dalšího průzkumu. Závažnost závisí na druhu a množství znečišťujících látek, jejich pohybu v prostředí a na tom, kdo nebo co může být jejich působení vystaveno.
Mezi nejvýznamnější historické ekologické zátěže v kraji patří pozůstatky těžby a zpracování uranu ve Stráži pod Ralskem a bývalý vojenský prostor Ralsko. Vedle těchto rozsáhlých oblastí se však řeší i menší, místně významné zdroje průmyslové kontaminace.
Odstraňování starých ekologických zátěží je proto dlouhodobý úkol, který vyžaduje nejen značné investice, ale také odborné rozhodování o tom, kterým místům dát přednost.
Na tento problém upozornil také výzkumný projekt EkoAS, jehož výsledky představila Česká informační agentura životního prostředí CENIA v říjnu 2026. Odborníci zdůraznili potřebu kvalitnějších dat o kontaminovaných lokalitách, skutečných nákladech sanací a účinnosti jednotlivých opatření. Právě tyto informace mají pomáhat při plánování dalších zásahů.
Paseky nad Jizerou jsou názorným příkladem, proč je takový přístup důležitý. Samotné zjištění, že je někde uložen nebezpečný odpad, ještě neříká, jaké řešení bude nejlepší. Rozhodující je znalost jeho složení, možností šíření do okolí a technických postupů, které mohou riziko skutečně odstranit.
Co sanace znamená pro obyvatele Pasek a okolí
Pro místní obyvatele, návštěvníky i další lidi žijící podél Jizery je nejdůležitějším očekávaným přínosem omezení dlouhodobého rizika dalšího znečišťování vodního toku.
Není však možné předem slíbit, že po dokončení prací bude celý dotčený úsek řeky bez jakýchkoliv škodlivin. Kvalitu vody ovlivňují i další přírodní a lidské činnosti a samotná sanace je zaměřena především na jeden konkrétní zdroj historické kontaminace.
Stejně tak není správné vyvozovat ze starších laboratorních výsledků automatické závěry o současné zdravotní bezpečnosti koupání, rybolovu nebo využívání jednotlivých studní. Taková hodnocení vyžadují aktuální údaje a posouzení konkrétního místa i způsobu využití vody.
Co tedy v dalších letech sledovat? Především to, zda se podaří odstranit plánované množství kalů, jaké výsledky přinese monitoring vody a sedimentů a zda závěrečná nezávislá analýza potvrdí splnění sanačních cílů.
Informace o kontaminovaných lokalitách se evidují ve státním Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM). Smluvní dokumentace počítá s průběžným doplňováním výsledků sanace právě do této databáze. Veřejně dostupná je základní mapa lokalit, podrobnější práce se systémem vyžaduje registraci.
Pro veřejnost tak bude důležité zejména zveřejnění srozumitelných výsledků měření před sanací a po ní. Bez takového porovnání by zůstalo obtížné posoudit, jak velký ekologický přínos investice skutečně přinesla.
Skutečný výsledek se pozná na vodě, ne na počtu odvezených nákladů
Pasecká papírna představuje více než 140 let průmyslové historie regionu. Její někdejší vodní náhon dnes připomíná i druhou stránku této tradice: ekologické problémy, které po starších technologiích a způsobech nakládání s odpady zůstávají po mnoho desetiletí.
Připravovaná sanace má jeden z těchto problémů zásadně omezit. Z podzemního prostoru mají zmizet tisíce tun nebezpečných kalů, poškozené konstrukce se opraví a kontaminovaná voda projde čištěním. Pokud projekt dosáhne stanovených cílů, přestane bývalý náhon představovat významný zdroj dalšího znečištění Jizery.
Nejdůležitější změna přitom nemusí být na první pohled vidět. Voda v řece může vypadat stejně před sanací i po ní. O skutečném zlepšení však rozhodnou laboratorní výsledky, které ukážou, zda se škodliviny přestaly z bývalého průmyslového provozu šířit do okolí.
A právě to bude skutečné měřítko úspěchu: nejen odvezené kaly a dokončené stavební práce, ale především čistší a bezpečnější vodní prostředí, které už nebude zatěžovat jeden z dlouhodobě známých zdrojů průmyslové kontaminace.
Zdroje a kontext
1. Liberecký kraj – původní informace o sanaci a financování (7. října 2026)
Liberecký kraj – sanace ekologické zátěže v Pasekách nad Jizerou
Základní informace o projektu, financování, historii závodu a termínu dokončení.
2. Ministerstvo životního prostředí – závazné stanovisko z 18. června 2025
MŽP – závazné stanovisko k sanaci (příloha smlouvy o dílo)
Č. j. MZP/2025/750/2319. Nejdůležitější úřední podklad pro rozsah kontaminace, její šíření do Jizery, prioritní kategorii A3.1 a závazné podmínky sanace.
3. Projektová dokumentace sanace – ČISTÁ PŘÍRODA VÝCHODNÍCH ČECH, leden 2025
Projektová dokumentace sanace – příloha č. 4 zadávací dokumentace
Obsahuje výsledky průzkumů z let 2018–2019, laboratorní tabulky, popis šíření znečištění, technologii sanace, monitoring a předpokládané množství odpadů. Projekt je na profilu zveřejněn jako ZIP příloha.
4. EMBA – zahájení sanačního projektu (29. dubna 2026)
EMBA – zahájení sanace staré ekologické zátěže
Vyjádření investora k zahájení projektu a jeho ekologickému cíli.
5. EMBA – smlouva o dílo a písemná zpráva zadavatele (listopad 2025)
Veřejná zakázka EMBA – smlouva, rozpočet a výsledek soutěže
Podklad pro identitu zhotovitele, obě nabídkové ceny, smluvní cenu a položkový rozpočet. 10. Písemná zpráva zadavatele.pdf
6. Liberecký kraj – Územně analytické podklady 2025
Územně analytické podklady Libereckého kraje 2025
Regionální kontext a údaj o 473 evidovaných lokalitách starých ekologických zátěží.
7. CENIA – výsledky projektu EkoAS (7. října 2026)
CENIA – nové přístupy k hodnocení a plánování sanací
Odborný kontext využívání dat, hodnocení rizik a sledování skutečných nákladů sanací.
8. Ministerstvo životního prostředí – Systém evidence kontaminovaných míst
SEKM – evidence kontaminovaných lokalit v České republice
Oficiální evidence, do níž mají být zaznamenávány také výsledky sanace v Pasekách. Základní mapu lze zobrazit bez přihlášení.