Nákup energií po částech: Liberecký kraj rozloží cenové riziko do tří let
Liberecký kraj chce v letech 2027 až 2029 nakupovat elektřinu a plyn postupně, nikoli vsadit celý objem na jediný okamžik. Cílem není trefit absolutní cenové dno, ale omezit riziko drahého nákupu a lépe plánovat výdaje škol, nemocnic i dalších organizací. Účty domácností se tím přímo nezmění.
- Nákup se rozdělí do více kroků a zachová se centralizace.
- Strategie omezuje riziko, nezaručuje absolutně nejnižší cenu.
- Obyvatelé ji mohou pocítit nepřímo přes stabilnější rozpočty veřejných služeb.
Na energetické burze neexistuje tlačítko „nakoupit levně“. Existuje jen cena v konkrétním okamžiku – a teprve zpětně se ukáže, zda byl zvolený den výhodný, nebo mimořádně drahý. Liberecký kraj proto nechce nákup elektřiny a plynu pro roky 2027 až 2029 postavit na jediném rozhodnutí.
Nová strategie má fungovat jako pojistka proti špatnému načasování. Kraj energii nakoupí centrálně, ale potřebný objem bude zajišťovat postupně. Nejde tedy o zázračný recept na nejnižší cenu. Smyslem je, aby jediný cenový výkyv nerozhodl o výdajích škol, sociálních zařízení, nemocnic a dalších zapojených organizací na celý rok.
Jak bude nový nákup energií fungovat
Liberecký kraj připravil strategii společně se svou společností Energie LK. Elektřinu v nízkém napětí a zemní plyn pro maloodběr chce pořizovat přes energetické burzy. Pro elektřinu ve vysokém napětí a plyn určený středním a velkým odběratelům využije dynamický nákupní systém. Do společného nákupu se budou moci zapojit také města a obce. Nově chce kraj tuto možnost nabídnout i regionálním spolkům, zejména sportovním organizacím.
Dynamický nákupní systém je plně elektronický způsob zadávání opakovaných veřejných zakázek. Dodavatelé mohou žádat o zařazení po dobu jeho trvání a zadavatel následně vyzývá kvalifikované firmy k podání nabídek. V případě energií tak lze oddělit výběr dodavatele a jeho obchodní přirážky od okamžiků, kdy se postupně zajišťuje samotná komodita.
Jednoduše řečeno: místo jednoho velkého nákupu vznikne několik menších. Pokud bude trh v jednom termínu mimořádně drahý, vysoká cena zasáhne pouze část spotřeby. Pokud ceny později klesnou, další nákup průměrnou cenu sníží.
Má to ovšem i opačnou stranu. Jestliže ceny budou soustavně růst, vyšel by lépe časný nákup celého objemu. Postupný model proto nezaručuje nejnižší možnou cenu. Kupuje především větší předvídatelnost a snižuje riziko zásadní chyby.
Je postupný nákup skutečně novinkou?
Úplně nový není. Při zajišťování energií na rok 2026 už kraj u elektřiny ve vysokém napětí schválil postupný nákup nejméně 60 nebo 80 % objemu podle typu odběru. Zbytek mohl být dorovnán za spotové ceny. U plynu pro střední a velké odběratele činil plánovaný poměr nejméně 60 % postupného nákupu a nejvýše 40 % spotového dorovnání. Kraj tehdy stanovil i cenové hranice a konkrétní podzimní termíny jednotlivých kroků.
Novinka proto spočívá především v tom, že se tento princip mění z každoročního rozhodování na širší rámec pro období 2027 až 2029. Přibýt mají další zájemci a do nákupu se má více promítat vlastní výroba z obnovitelných zdrojů a budoucí sdílení elektřiny mezi krajskými organizacemi.
Ve zveřejněném oznámení však zatím nejsou uvedeny podíly jednotlivých nákupních kroků, přesný kalendář ani pravidla, podle kterých se bude rozhodovat o nákupu. Právě tyto údaje nakonec určí, zda půjde o dobře kontrolovatelnou strategii, nebo pouze o obecně formulovaný záměr.
Co by se stalo bez strategie
Bez víceleté strategie by krajské budovy nezůstaly bez elektřiny a topení. Energie by se musely nakoupit jiným způsobem. Rozdíl by byl hlavně v řízení rizika.
Při jednorázovém nákupu se celý rozpočet vystavuje ceně v jednom dni. Při každoročním rozhodování bez předem daných pravidel navíc roste tlak na úředníky a vedení kraje, aby odhadli správný okamžik. A pokud by se organizace přestaly sdružovat, každá by musela řešit vlastní smlouvu, administrativu i dodavatele.
Centralizace a postupný nákup tyto problémy omezují. Neodstraňují však tržní riziko ani nezaručují, že kraj nakoupí lépe než někdo, kdo shodou okolností trefí cenové minimum.
Pocítí změnu obyvatelé kraje?
Na svém vyúčtování za elektřinu nebo plyn nikoli. Liberecký kraj nenakupuje energii pro domácnosti a nebude měnit jejich dodavatele, tarify ani zálohy.
Dopad je nepřímý, ale může být reálný. Kraj v prosinci 2025 uvedl, že pro rok 2026 nakoupil 12 500 MWh elektřiny v nízkém napětí za 2 336 Kč bez DPH za MWh. Oproti předchozímu roku měla úspora přesáhnout čtyři miliony korun. U 27 000 MWh plynu pro maloodběr kraj vyčíslil meziroční úsporu na více než 20 milionů korun.
Takové peníze se obyvatelům nevrátí jako sleva na faktuře. Nižší nebo alespoň předvídatelnější náklady ale snižují tlak na rozpočty škol, sociálních služeb, zdravotnických zařízení či kulturních institucí. U zapojených obcí a sportovních spolků mohou pomoci udržet provoz budov a služeb. Neznamená to však automaticky nižší vstupné, poplatky nebo členské příspěvky.
„Příznivý vývoj“ neznamená, že rok 2027 bude levnější
Kraj uvádí, že za energie a vodu vydal se svými příspěvkovými organizacemi téměř 246 milionů korun v roce 2024 a přibližně 187 milionů v roce 2025. Pokles o zhruba čtvrtinu ale nelze automaticky připsat nákupní strategii: údaj zahrnuje také vodu a výslednou částku ovlivňuje spotřeba, počasí i změny v počtu odběrných míst.
Zajímavý je také samotný cenový výhled. Pro rok 2027 kraj odhaduje elektřinu na 2 605 Kč bez DPH za MWh a plyn na 982 Kč. To je více než vysoutěžené ceny pro rok 2026. Teprve směrem k roku 2029 model počítá s poklesem na 2 106 Kč u elektřiny a 714 Kč u plynu.
Označení „příznivý vývoj“ tedy popisuje hlavně klesající křivku mezi lety 2027 a 2029, nikoli jistotu okamžité úspory. Navíc jde o model založený na tržních cenách k 30. červnu 2026, tehdejším kurzu koruny a výpočtovém koeficientu. Není to garantovaný ceník.
Uvedené částky rovněž nepředstavují celou fakturu. Vedle ceny komodity se platí regulovaná část zahrnující zejména distribuci a služby energetických soustav a následně DPH.
Strategie je bezpečnostní pás, nikoli slevový kupon
Úspěch nové strategie proto nebude možné hodnotit jen podle toho, zda jeden rok klesne výsledná částka. Kraj by měl pravidelně zveřejnit průměrnou cenu všech nákupních kroků, nakoupené množství, spotové dorovnání, počet zapojených organizací a porovnání s předem zvoleným tržním měřítkem.
Pro běžného obyvatele se nyní nic nemění a není třeba o nic žádat. Smysl strategie se ukáže v tom, zda školy, nemocnice, sociální služby, obce a spolky získají stabilnější podmínky – a zda kraj dokáže průkazně oddělit skutečnou úsporu od pouhého poklesu trhu.
Nejde o pokus uhodnout nejlevnější den. Jde o rozhodnutí, že rozpočet veřejných služeb nemá stát na jediné sázce.
Otázky a odpovědi
- Sníží strategie účet za energie domácnostem? Ne, kraj nenakupuje energie pro domácnosti.
- Zaručuje postupný nákup nejnižší cenu? Ne, omezuje především riziko špatného načasování.
- Kdo se může zapojit? Krajské organizace a podle nabídky kraje také obce, města a vybrané spolky.
- Jak poznáme, zda strategie funguje? Podle zveřejněné průměrné nákupní ceny, spotřeby a porovnání s předem určeným tržním měřítkem.