Martin Půta končí jako hejtman. Jeho vliv se přesouvá do Senátu, Hrádku a SLK

Po čtrnácti letech se mění tvář Libereckého kraje. Martin Půta má na konci roku opustit hejtmanskou funkci, ale současně získal šestiletý mandát senátora, vrátil se do čela Hrádku nad Nisou a zůstává předsedou SLK i krajským zastupitelem. Pro obyvatele to znamená spíš přesun vlivu než politický konec.

• Půta má skončit jako hejtman 31. prosince 2026, jeho pravděpodobným nástupcem je Jan Sviták, kterého však teprve musí zvolit zastupitelstvo.
• Půta zůstává senátorem, neuvolněným starostou Hrádku nad Nisou, předsedou SLK a krajským zastupitelem.
• Jeho trestní věci nejsou pravomocně uzavřené; senátorský mandát přidává proces rozhodování o vydání, nikoli automatické zastavení nebo zrušení řízení.

Liberecký kraj nezažije na Nový rok výměnu politického tábora. Zažije něco méně nápadného, ale možná důležitějšího: rozdělení politického vlivu, který byl čtrnáct let soustředěný v jedné osobě.

Martin Půta má k 31. prosinci skončit jako hejtman. Současně však získal šestiletý mandát senátora, po čtrnácti letech se vrátil do čela Hrádku nad Nisou, zůstává předsedou Starostů pro Liberecký kraj a také krajským zastupitelem. Přesnější než mluvit o jeho odchodu je proto říci, že mění působiště, nástroje a časový horizont své politiky.

Sviták je favorit, nikoli ještě zvolený hejtman

Starostové pro Liberecký kraj vybrali 10. listopadu v interní tajné volbě ze tří kandidátů Jana Svitáka. Bývalý krajský náměstek pro dopravu a současný poslanec má být kandidátem na nového hejtmana. Krajské zastupitelstvo o něm má hlasovat 15. prosince; Půta chce rezignovat ke konci roku.

Na první pohled jde o připravené předání funkce uvnitř stejného hnutí. Sviták krajské prostředí zná, v letech 2019 až 2025 řídil dopravu a po případném zvolení chce opustit Poslaneckou sněmovnu. SLK zároveň oznámilo, že ostatní členové krajské rady mají ve funkcích zůstat. Pro obyvatele kraje je proto nejpravděpodobnějším scénářem kontinuita, nikoli politický převrat.

Volba ale ještě není formalitou. SLK má v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu 20 mandátů, koaliční SPOLU dalších pět. K většině je potřeba nejméně 23 hlasů. Bez podpory SPOLU, případně části opozice, nemůže SLK svého kandidáta prosadit samo.

SPOLU označilo Svitáka za přijatelného partnera k jednání, současně si chce vyjasnit jeho priority, podobu koaliční spolupráce a přípravu rozpočtu na rok 2027. První důležitá schůzka je naplánovaná na 13. listopadu. Nominace je tedy silná, ale skutečné podmínky předání se teprve dojednávají.

Půta přijde o nejsilnější funkci, nikoli o politický vliv

Hejtman není jediným vládcem kraje. O rozpočtu, investicích a zásadních rozhodnutích hlasují rada a zastupitelstvo. Přesto jde o nejviditelnější krajskou exekutivní funkci: hejtman reprezentuje region, koordinuje jeho vedení, vystupuje při krizích a nese hlavní politickou odpovědnost.

Tuto pravomoc Půta po 31. prosinci ztratí. Jako krajský zastupitel bude mít jeden hlas ze 45 a nebude moci jednat za kraj jako jeho hejtman. Zůstane však předsedou SLK, které je nejsilnější stranou vládní koalice, a Jan Sviták je prvním místopředsedou téhož hnutí. Půta tak může mít dál významný vliv na politickou strategii, personální rozhodování a podobu kandidátek.

Jeho postavení navíc nestojí jen na funkcích. Komunální volby 2026 nepotvrdily rozpad starostenské sítě kolem SLK: hnutí nebo jím podporovaná místní uskupení získala silné pozice mimo jiné v Liberci, Jablonci nad Nisou, České Lípě, Turnově a řadě menších měst. Půta tedy zůstává v čele organizace opřené o rozsáhlou síť komunálních politiků. To není totéž jako přímé řízení jednotlivých radnic, ale je to významný zdroj politického vlivu.

Bylo by nepřesné tvrdit, že Půta z krajské politiky mizí. Stejně nepodložené by ale bylo předem psát, že bude nového hejtmana „řídit ze zákulisí“. Rozhodující bude, zda Sviták vystoupí s vlastními prioritami, zda budou kompetence jasně rozdělené a zda bude veřejně patrné, kdo za jednotlivá rozhodnutí odpovídá.

Senátní vítězství je silný mandát, ne bianco šek

Půta vyhrál druhé kolo senátních voleb v obvodu Česká Lípa se ziskem 55,75 % a 14 287 hlasů. Volební účast dosáhla 22,13 %. Získal tím mandát až do října 2032, tedy na dobu, která přesahuje současné krajské volební období.

Výsledek má zajímavou vnitřní dynamiku. V prvním kole dostal Půta 14 052 hlasů, ve druhém 14 287 – přidal tedy pouze 235 hlasů. Jeho soupeřka Jitka Volfová naopak klesla z 15 078 na 11 339 hlasů. Půtovo vítězství tak nevzniklo masivním přílivem nových voličů, ale především schopností udržet vlastní podporu v kole, v němž účast prudce spadla.

To jeho mandát nezpochybňuje. Připomíná to však, že senátní volba nebyla hlasováním všech obyvatel Libereckého kraje ani všeobecným potvrzením všech částí jeho dosavadní politiky. Je to přímý a legitimní mandát jednoho volebního obvodu, získaný při nízké účasti.

V Senátu je Půta členem klubu Starostové a nezávislí. Podle svých dosavadních vyjádření chce prosazovat především témata dopravy, energetiky, místního rozvoje a spravedlivějšího rozpočtového určení daní.

Pro kraj může být užitečné, že zkušený regionální politik získá přístup k celostátní legislativě a silnější platformu pro vyjednávání s ministerstvy. Senátor však nemůže sám přidělit peníze na silnici, nemocnici nebo školu. Jeho síla spočívá v zákonech, veřejném tlaku, kontaktech a schopnosti vytvářet většinu pro regionální témata.

Návrat do Hrádku není čestná funkce

V komunálních volbách v Hrádku nad Nisou získalo uskupení Hrádek potřebuje změny! 76,01 % hlasů a 19 z 25 mandátů. Zastupitelé následně zvolili Půtu neuvolněným starostou; podpořila ho i část opozice.

Označení „neuvolněný“ může znít, jako by šlo o vedlejší nebo symbolickou roli. Oficiálně zveřejněné rozdělení kompetencí ukazuje opak. Půta má odpovídat za strategické směřování města, rozpočet a rozpočtové výhledy, dotační politiku, finanční instituce, zahraniční vztahy, krizové řízení, chod úřadu i řízení městských společností. Za výkon funkce má pobírat 23 573 Kč měsíčně.

Každodenní investiční a technickou agendu má ve velké míře řešit místostarosta Pavel Farský, ale starostenská funkce Půty rozhodně není jen titul na vizitce. Sám uvedl, že chce být v Hrádku pravidelně přítomen a že pokud se po několika měsících ukáže kombinace Senátu a starostování jako nefunkční, navrhne jiné uspořádání.

Pro obyvatele Hrádku je proto důležitější než samotný počet funkcí to, zda bude vedení města dostupné, zda budou rozhodovací pravomoci srozumitelné a zda se nezpomalí příprava investic a běžná správa města.

Co se může změnit pro obyvatele kraje

V prvních týdnech po výměně hejtmana se nejspíš nic dramatického nestane. Krajský úřad bude fungovat dál, většina rady se nemá měnit a rozpracované projekty nezmizí s jedním podpisem. Silnice, školy, nemocnice, sociální služby ani veřejná doprava nejsou řízené jediným člověkem.

Podstatnější změny se mohou projevit postupně ve třech oblastech.

První je politický styl. Půta byl po čtrnácti letech nejen hejtmanem, ale také hlavním vyjednavačem, mluvčím a tváří kraje. Sviták bude muset ukázat, zda chce tento model převzít, nebo vedení více rozdělit mezi radní.

Druhou oblastí jsou priority a rozpočet. Půta měl vedle hejtmanské funkce také gesci ekonomiky. Z dosavadních oznámení není jasné, zda ji Sviták převezme beze změny, nebo se odpovědnost přerozdělí. Právě příprava rozpočtu na rok 2027 bude prvním praktickým testem nové rovnováhy v koalici.

Třetí oblastí je zastupování kraje navenek. Půta může jako senátor pomáhat otevírat dveře v Praze, ale za každodenní chod kraje a plnění krajského programu ponese odpovědnost nový hejtman. Pro veřejnost bude důležité, aby se tyto role neslévaly a nebylo možné úspěchy připisovat jednomu a odpovědnost za problémy přesouvat na druhého.

Kauzy v nové pozici: přibude procedura, nikoli nový verdikt

Půta svůj odchod z čela kraje spojil se zvolením do Senátu a s tvrzením, že obě funkce nelze vykonávat naplno. Jeho trestní věci tedy nejsou deklarovaným důvodem nynější změny, nelze je však úplně vynechat.

V hlavní kauze spojené s projekty společnosti GEPO ho Krajský soud v Liberci v únoru 2025 nepravomocně částečně uznal vinným, uložil mu roční podmíněný trest a peněžitý trest 50 000 Kč. Půta vinu odmítá a odvolal se. Písemné odůvodnění bylo dokončeno v roce 2026 a spis byl předán Vrchnímu soudu v Praze. K 11. listopadu 2026 nebyl veřejně oznámen pravomocný výsledek odvolacího řízení.

V další věci, která se týkala údajného neoznámení nabídky úplatku, státní zástupkyně v květnu 2026 trestní stíhání zrušila a vrátila věc policii k došetření. Podle veřejně dostupných informací nebyl Půta po tomto rozhodnutí znovu obviněn; věc však nebyla pravomocně a definitivně uzavřena.

Senátorský mandát nemění důkazy ani právní podstatu žádné z kauz. Přidává však procesní krok. Podle Ústavy nelze senátora trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Půta deklaroval, že své vydání podpoří, imunity se ale nemůže jednostranně „vzdát“. Nejprve musí přijít žádost příslušného orgánu, věc projedná mandátový a imunitní výbor a poté rozhodne plénum Senátu.

Pokud Senát souhlas udělí, řízení může pokračovat. Pokud by jej odepřel, bylo by stíhání po dobu Půtova mandátu vyloučeno. K datu vydání článku nebylo veřejně oznámeno rozhodnutí Senátu ani pravomocný verdikt odvolacího soudu. Nová funkce tedy kauzu nemaže; může pouze ovlivnit její procesní tempo.

První skutečný test samostatnosti SLK

Půta byl hejtmanem čtyřikrát po sobě a jeho jméno se s krajskou politikou propojilo natolik, že změna v čele nebude jen personální výměnou. Bude také testem, zda SLK dokáže fungovat jako stabilní regionální hnutí s více samostatnými osobnostmi, nebo zda zůstane politicky závislé na svém předsedovi.

Jan Sviták není nováček ani kandidát přivedený zvenčí. Kraj zná, byl náměstkem a v hierarchii SLK stojí hned za Půtou. To snižuje riziko chaosu, ale zároveň zvyšuje očekávání, že vysvětlí, v čem bude jeho vedení vlastní.

Kontinuita sama o sobě není problém. Po čtrnácti letech je však legitimní požadovat jasnou odpověď na tři otázky: kdo bude určovat hlavní priority, kdo bude mluvit za kraj a kdo ponese odpovědnost, když se něco nepodaří.

Co teď sledovat

13. listopadu: jednání SLK a SPOLU o prioritách, rozpočtu a pokračování koalice.
14. prosince: hlasování krajského zastupitelstva o novém hejtmanovi.
15. prosince: avizovaný konec Martina Půty ve funkci hejtmana; nové uspořádání má začít fungovat od ledna.

Bez pevného termínu: rozhodování Senátu o případném vydání a další postup Vrchního soudu v hlavní trestní věci.

Půta nezmizí. Změní se ale odpovědnost

Nejdůležitější zprávou není, že Martin Půta po čtrnácti letech „odchází“. Neodchází ze Senátu, Hrádku, vedení SLK ani z krajského zastupitelstva. Opouští však funkci, která mu dávala největší přímou výkonnou moc a současně nejčitelnější odpovědnost za celý region.

Pro obyvatele Libereckého kraje může být nové uspořádání výhodné, pokud kraj získá aktivního zastánce v Senátu a současně samostatného hejtmana s jasným mandátem. Může být ale i nepřehledné, jestliže se politický vliv rozdělí mezi více funkcí, zatímco odpovědnost zůstane rozostřená.

První měsíce proto nebude nejdůležitější sledovat, kolik titulů stojí u jednotlivých jmen. Důležitější bude, kdo předkládá rozhodnutí, kdo je obhajuje, kdo je skutečně prosazuje – a kdo za ně nese odpovědnost.

 

Zdroje a kontext

1. Nominace Jana Svitáka a harmonogram předání funkce
Liberecký kraj – v prosinci se bude volit nový hejtman

2. Postoj koaličního SPOLU k nominaci
Liberecký kraj – stanovisko SPOLU k nominaci Jana Svitáka

3. Výsledky senátních a krajských voleb
Volby.cz – senátní volby 2026, obvod Česká Lípa

Volby.cz – výsledky krajských voleb 2024 v Libereckém kraji

4. Návrat Martina Půty do čela Hrádku nad Nisou
Hrádek nad Nisou – nové vedení města, kompetence a odměna starosty

Hrádek nad Nisou – výsledky komunálních voleb 2026

5. Současné postavení Půty v Senátu a vedení SLK
Senát Parlamentu ČR – profil senátora Martina Půty

Starostové pro Liberecký kraj – vedení hnutí

SLK – souhrn výsledků komunálních a senátních voleb 2026

6. Stav trestních věcí a pravidla senátorské imunity
ČT24 – nepravomocný rozsudek v hlavní kauze

České noviny – zrušení stíhání v druhé věci a vrácení k došetření

Senát Parlamentu ČR – Ústava České republiky, článek 27

Senát Parlamentu ČR – postup při žádosti o souhlas s trestním stíháním senátora