ChrastavaKulturaPřehledZpráva

KUKOKLI se vrací do kostela na konci světa. Festival oživí místo, které nechce zmizet

Festival KUKOKLI se po roční pauze vrací do Horního Vítkova u Chrastavy, do areálu chátrajícího kostela Navštívení Panny Marie. Od 17. do 19. července nabídne hudbu, divadlo, nový cirkus, workshopy, výstavy i jógu. Jeho hlavní síla ale není jen v programu: KUKOKLI ukazuje, jak kultura dokáže znovu otevřít místo, které by jinak mizelo z očí.

  • Festival se po roční pauze vrací do Horního Vítkova u Chrastavy.
  • Program zahrnuje hudbu, divadlo, nový cirkus, workshopy, výstavy, jógu, performance a přednášky.
  • Hlavní význam akce je v tom, že oživuje chátrající kulturní památku a upozorňuje na její záchranu.

Jsou festivaly, které stojí na velkých jménech, velkém pódiu a velkém hluku. A pak je KUKOKLI: akce, u které místo není kulisa, ale hlavní postava. Horní Vítkov u Chrastavy neleží na obvyklé trase víkendové zábavy. Kostel Navštívení Panny Marie není nablýskaný kulturní sál. A právě v tom je jeho síla.

Od 17. do 19. července se sem po roční pauze vrátí multižánrový festival, který propojuje hudbu, divadlo, nový cirkus, workshopy, výstavy, jógu, performance a site-specific projekty. Na papíře to zní jako program. Ve skutečnosti jde o něco víc: pokus znovu otevřít chátrající památku lidem, zvuku, světlu, setkávání a smyslu.

Festival, který nevznikl kvůli areálu, ale kvůli místu

KUKOKLI založily Johanka a Miriam, dvě kamarádky, které podle oficiálního webu festivalu spojovala láska k hudbě, divadlu a přírodě. Jejich projekt začal v roce 2016 zájmem o zapomenuté prostory, hlavně o nevyužitý potenciál kostelů. Nultý ročník se konal v kostele sv. Klimenta v Praze.

Zásadní zlom přišel v roce 2018, kdy objevily chátrající barokní kostel Navštívení Panny Marie v Horním Vítkově u Liberce. Místo je zasáhlo a myšlenku festivalu podpořili manželé Kačani, kteří se o památku starají. První ročník v Horním Vítkově pak proběhl na konci září 2018.

To je důležitý detail. KUKOKLI nevzniklo jako běžná produkce, která si pronajme louku a postaví aparaturu. Vzniklo z objevu místa. A z otázky: co se stane, když do chátrajícího kostela nepřijde jen restaurátor, ale i hudebník, performer, divák, dítě, soused, výletník a člověk, který by tam jinak nikdy nezabočil?

Kostel jako památka i otevřená rána

Kostel Navštívení Panny Marie v Horním Vítkově je kulturní památka. Památkový katalog uvádí, že barokní kostel stojící v jižní části obce byl postaven roku 1671 zřejmě na místě staršího kostela zbudovaného před rokem 1350. Stavba má za sebou dlouhý vývoj: úpravy, vybavení, varhany, vitráže, věžní hodiny, ale také poválečné chátrání a postupnou ztrátu funkce.

Právě poválečný osud pohraničních kostelů je pro Liberecký kraj citlivé téma. Po vysídlení německy mluvícího obyvatelstva a proměně obcí zůstala řada sakrálních staveb bez přirozeného společenství, které je neslo. Některé se ztratily úplně, jiné přežily jako zchátralé stavby na okraji zájmu.

Horní Vítkovský kostel k nim patří. Festival proto nepůsobí jen jako „akce v hezkém prostředí“. Je to setkání v prostoru, který sám vypráví o ztrátě, zanedbání, paměti a pomalé opravě. Organizátoři uvádějí, že festival pořádají mimo jiné proto, aby zvýšili povědomí o zapomenutém kostele a podpořili jeho obnovu. V roce 2021 se podle nich podařilo získat příspěvek Ministerstva kultury na opravy ve výši necelého milionu korun i díky argumentu, že se zde konají kulturní akce a má smysl místo zachránit.

Čtěte také  Zvířecí hřbitov na Vesecku končí: co musí majitelé odnést a co může zůstat

Co čeká návštěvníky v roce 2026

Ročník 2026 proběhne od pátku 17. do neděle 19. července. Oficiální program rozděluje dění mezi beduín stage, kostel a louku. To je pro návštěvníka důležité: KUKOKLI není jednosměrný koncertní večer, ale víkendový pohyb mezi scénami, přírodou, kostelem a komunitním prostorem.

V pátek jsou v programu například Nouzovej východ, přednáška o kostele s Viktorem Kačani, Ida The Young, improvizační show Tajemství vesmíru, wall dance Alžběty Tiché, Atmotic, Hello Marcel a DJ Ceaser z Peru. Sobota je ještě širší: loutkové představení Když mraky nepláčou, taneční workshop s Angelou Nwagbo, Divadlo Setkání s Medvědicí, workshop Songs of Roma, Experimentální večeře z prostředí UMPRUM, ukulele workshop, Ima Teva, německá Kota No Uta, přednáška o snech Roberta Policara, nový cirkus Filipa Zahradnického a Míši Staré, polský Hardo, závěsná akrobacie Tyč on the beach, Carlos Cipa z Německa, Dukla, divadelní Confluence, slam poetry Anatola Svahilce, UnderGround Hyper Hero a Pokoj25.

 

Co Praktická informace
Kdy 17.–19. července 2026
Kde kostel Navštívení Panny Marie, Horní Vítkov u Chrastavy
Charakter multižánrový festival v kostele, na louce a v beduínském stanu
Program hudba, divadlo, nový cirkus, workshopy, jóga, výstavy, performance, přednášky
Pro koho pro návštěvníky, kteří hledají atmosféru, menší festival a silné místo
Prakticky počítejte s venkovským prostředím, omezeným parkováním, možností stanování a nutností ověřit aktuální informace u pořadatelů

Nejsilnější není program, ale souvislost

Kdyby se stejný program přenesl do anonymní haly, pořád by mohl být kvalitní. Ale nebyl by to KUKOKLI. Podstata festivalu je ve spojení místa a obsahu.

Hudba v kostele zní jinak než v klubu. Závěsná akrobacie nebo performance v chátrajícím sakrálním prostoru má jinou váhu než na běžném pódiu. Workshopy, ranní jóga nebo divadelní procházka uprostřed luk nejsou jen doprovodný program. Jsou to způsoby, jak místo na tři dny znovu obydlet.

Právě tady je dobrý důvod, proč o KUKOKLI psát nejen jako o festivalu, ale jako o občanském příběhu. Kultura tu nedělá dekoraci k památce. Kultura je argument, proč památka nemá zmizet.

Kultura na periferii může být silnější než centrum

Liberecký kraj má spoustu míst, která nejsou v centru pozornosti. Bývalé průmyslové areály, opuštěné kostely, malé obce u hranic, krajinu s německo-českou pamětí, hřbitovy, zaniklé domy, stavby bez jednoduchého využití. Velká města často umějí kulturní program vyrobit rychleji a pohodlněji. Periferie ale může nabídnout něco, co centrum často ztrácí: skutečnou atmosféru.

KUKOKLI stojí právě na tom. Neprodává pohodlí velkého festivalu. Prodává cestu, louku, kostel, klid, nejistotu počasí, omezenou kapacitu, blízkost účinkujících a pocit, že jste u něčeho, co se nedá jednoduše přesunout jinam. Festivalové heslo pracuje se slovy louka, kultura, kostel, klid a genius loci. V tomto případě to není jen grafická hříčka. Je to přesný popis zážitku.

Čtěte také  FF UK chce sloučit pedagogiku s andragogikou. Kolik ušetří a co se změní?

Prakticky: jak se tam dostat a co si pohlídat

Pořadatelé na webu uvádějí, že z Liberce je možné do Horního Vítkova dojet autem přibližně za 15 minut. Zároveň upozorňují na omezený počet parkovacích míst a doporučují sdílenou jízdu. Pro lidi bez auta je v informacích uvedena možnost autobusu se zastávkou Chrastava, Horní Vítkov, škola; z Chrastavy se dá podle pořadatelů dojít pěšky asi pět kilometrů.

Součástí festivalu má být možnost stanování na louce za kostelem. Občerstvení zajišťují externí provozovatelé a pořadatelé prosí návštěvníky, aby si nevozili vlastní jídlo a pití, protože příjmy z prodeje patří mezi zdroje, které festivalu pomáhají vzniknout.

Tady je fér říct jednu věc: KUKOKLI není nejpohodlnější kulturní produkt. Pokud čekáte perfektní městskou logistiku, sedačku, parkovací dům a odchod domů po jedné hodině programu, vyberete si raději něco jiného. Pokud ale hledáte festival, který má místo komerční hladkosti opravdový charakter, Horní Vítkov dává smysl.

Proč má smysl jet „na konec světa“

KUKOKLI je dobrý tip na červencový víkend, ale ještě lepší je jako příklad. Ukazuje, že kulturní život regionu nemusí vznikat jen v centru Liberce, v městských sálech a na náměstích. Někdy je nejsilnější tam, kde to na první pohled vypadá neprakticky: v kostele u hranic, mezi loukami a lesy, v místě, které dlouho čekalo, jestli si ho někdo znovu všimne.

Pro návštěvníka je to víkend hudby, divadla, cirkusu, workshopů a klidu. Pro Horní Vítkov je to chvíle, kdy se zapomenutá památka stane centrem dění. A pro Liberecký kraj je to připomínka, že paměť míst se neudržuje jen grantovou tabulkou a opravou střechy. Udržuje se i tím, že tam lidé přijdou, zůstanou, poslouchají, dívají se a zažijí něco, co by jinde nevzniklo.

Kostel, který se otevře kultuře, přestává být jen chátrajícím objektem. Na pár dní se z něj stává důvod, proč vyrazit za město. A možná i důvod, proč si příště podobného místa všimnout dřív, než zmizí.

 

Zdroje a kontext

Pošlete to dál:
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookies se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější. Jde o běžně rozšířený internetový standard.