ČeskoPolitikaVysvětlujeme

Vláda schválila návrh celostátního referenda. Co znamená 300 tisíc podpisů a hranice 35 procent

Celostátní referendum by mohlo začít peticí s 300 tisíci podpisy. K závaznému výsledku by však nestačila většina lidí, kteří přijdou hlasovat: stejnou odpověď by muselo podpořit také alespoň 35 procent všech oprávněných voličů. Vláda schválila návrh ústavního zákona, jeho přijetí ještě závisí na Parlamentu. Podstatné je i to, co by politici museli po hlasování udělat.

  • Vláda schválila návrh ústavního zákona; k přijetí je potřeba nejméně 120 poslanců a tři pětiny přítomných senátorů.
  • Jedna odpověď musí získat většinu hlasujících a současně nejméně 35 procent všech oprávněných.
  • Referendum samo nepřijme zákon; vláda a prezident mají výsledek provést, Parlament nesmí rozhodovat proti němu, ale jeho nečinnost důvodová zpráva připouští.

K urnám přijde polovina oprávněných voličů. Šest z deseti hlasujících řekne ano, zbývající čtyři ne. Jasná většina, přesto žádný závazný výsledek. Vítězná odpověď totiž získala jen 30 procent všech lidí, kteří mohli hlasovat. Právě tak by podle vládního návrhu mohlo dopadnout referendum se zřetelným vítězem.

Na návrhu celostátního referenda jsou nápadná dvě čísla: 300 tisíc podpisů a 35 procent voličů. Každé otevírá jiné dveře. Podpisy umožňují předložit požadavek na hlasování, procenta rozhodují o závaznosti výsledku. A za oběma podmínkami čeká ještě třetí otázka: jak se rozhodnutí občanů promění ve skutečnou změnu.

Vláda rozhodla o návrhu. Zákon musí přijmout Parlament

Kabinet Andreje Babiše schválil návrh ústavního zákona o celostátním referendu 9. listopadu 2026. Předložil jej ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Schválení ve vládě však samo o sobě nové právo občanům nezavádí.

Ústava umožňuje, aby ústavní zákon stanovil, kdy lid vykonává státní moc přímo. Pro přijetí takového zákona je potřeba nejméně 120 z 200 poslanců a třípětinová většina přítomných senátorů. Souhlas Senátu nelze nahradit přehlasováním ve Sněmovně. Prezident naopak přijatý ústavní zákon vetovat nemůže.

Návrh tedy potřebuje širší parlamentní dohodu. Z vládního rozhodnutí nelze vyvozovat, že už lze začít vyvolávat celostátní referenda podle nových pravidel, ani že je znám termín prvního hlasování. Další popis vychází ze zveřejněného legislativního návrhu a z vysvětlení, které ministerstvo vydalo po jeho schválení vládou. Parametry se při projednávání mohou změnit.

Co by občanům umožnilo 300 tisíc podpisů

Občanskou cestu by mohl zahájit jednotlivec nebo skupina občanů. Potřebovali by petici s nejméně 300 tisíci podpisy občanů České republiky, kteří dosáhli 18 let. Ve zveřejněném textu se počítá s tím, že od doručení oznámení o zahájení sběru vládě musí být celý návrh podán do dvanácti měsíců. Nejde tedy jen o lhůtu na sběr podpisů, ale i na předložení návrhu.

Podpis pod peticí by podporoval požadavek, aby se o určité otázce hlasovalo. Samotné rozhodnutí by přišlo až v referendu. Z počtu signatářů proto nelze předem určit výsledek, stejně jako se podpisy nemohou připočítávat k hlasům odevzdaným u uren.

Druhou cestu by měl Parlament. K návrhu na konkrétní referendum by potřeboval souhlas nejméně 101 poslanců a nadpoloviční většiny přítomných senátorů. To je jiné pravidlo než při přijímání samotného ústavního zákona. Vláda ani prezident by neměli samostatnou pravomoc vyvolat referendum jen vlastním rozhodnutím.

Čtěte také  Referendum v Česku: dobrý sluha, nebo nebezpečný pán?

Otázku by před hlasováním posoudil Ústavní soud

Ani dostatek podpisů by neznamenal, že se musí hlasovat o jakékoli otázce. Vláda by nejprve prověřila náležitosti návrhu a následoval by povinný přezkum Ústavním soudem. Ten by posuzoval soulad s ústavním pořádkem a zákonnými pravidly ještě před vyhlášením referenda.

Otázka má být srozumitelná, jednoznačná a zodpověditelná slovem ano nebo ne. Zveřejněný návrh zakazuje klamavé a hodnotící části i formulaci napovídající žádoucí odpověď. Praktický význam je zřejmý: kampaň může prosazovat určitý názor, ale samotný hlasovací lístek nemá fungovat jako reklamní slogan.

Referendum by poté vyhlašoval prezident. Ministerstvo uvádí základní rozmezí 90 až 180 dnů od vyhlášení; pravidla však počítají i s pozdějším společným termínem s volbami. Od petice k urnám by tak vedl proces na řadu měsíců. Ústavní kontrola má současně zabránit tomu, aby se občané nejprve vyslovili a až potom zjistili, že požadované rozhodnutí odporuje právu.

Hranice 35 procent se týká jedné odpovědi

Pro závazný výsledek by musely být splněny dvě podmínky současně. Jedna odpověď musí získat nadpoloviční většinu hlasujících a zároveň hlasy alespoň 35 procent všech osob oprávněných v referendu hlasovat. Odborně jde o schvalovací kvorum. Česky řečeno: hlídá se nejen vítězství mezi účastníky, ale i velikost podpory v celém voličstvu.

Vraťme se k úvodnímu příkladu. Při poloviční účasti by závaznost vyžadovala nejméně sedm hlasů z deseti pro tutéž odpověď. Sedmdesát procent z poloviny voličstva totiž tvoří právě požadovaných 35 procent všech oprávněných. Při čtyřicetiprocentní účasti by už vítězná odpověď potřebovala 87,5 procenta hlasujících. V těchto příkladech každý účastník odevzdává platný hlas.

Podmínka by platila stejně pro ano i pro ne. Referendum by tedy mohlo závazně odmítnout i záměr, kvůli kterému se podpisy původně sbíraly. Neúčast se přitom nepřičítá k odpovědi ne. Občan, který chce určitý návrh odmítnout, svým hlasem proti může pomoci vytvořit závazný záporný výsledek.

Pokud žádná odpověď potřebnou podporu nezíská, výsledek by podle důvodové zprávy zůstal pouze konzultativní. Politici by znali názor účastníků, nevznikl by však popsaný závazek státních institucí. Pro voliče je proto podstatné rozlišovat dvě zprávy: která odpověď vyhrála a zda skutečně dosáhla hranice závaznosti.

O daních, členství v EU ani odvolání politika by se nehlasovalo

Základní vymezení návrhu je široké: hlasovat by se mohlo o věcech vnitřní i zahraniční politiky státu. Následuje však dlouhý seznam výluk. Mimo referendum mají zůstat základní práva a svobody, změny ústavního pořádku, státní rozpočet, daně, poplatky a obdobná peněžitá plnění. Ministerstvo mezi ně řadí také sociální a zdravotní pojistné.

Výslovně se vylučuje rozhodování o členství České republiky v Evropské unii a NATO, o obraně a bezpečnosti státu nebo o věcech odporujících mezinárodním závazkům a právu Evropské unie. Poslední bod neznamená zákaz všech zahraničněpolitických otázek. Znamená, že referendem nemá být možné prosadit porušení závazků, které stát vážou.

Hlasováním by také nešlo dosazovat či odvolávat konkrétní osoby z funkcí, rozhodovat o individuálních právech a povinnostech ani zasahovat do výkonu soudní moci. Výluky chrání rovněž postavení a působnost České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu.

Co by tedy zbývalo? Ministerstvo jako jednu z ilustrací uvádí vznik nového národního parku. Ani podobný příklad ale není předem vydaným povolením: přípustnost by záležela na přesné otázce a posouzení Ústavního soudu. Samotné označení tématu za celospolečensky důležité právní kontrolu nenahrazuje.

Závazný výsledek ještě nemusí přinést nový zákon

Referendem by nešlo přímo schválit, změnit nebo zrušit právní předpis. Občané by stanovili směr rozhodnutí a jeho uskutečnění by zůstalo na příslušných institucích. Právě zde se skrývá nejdůležitější rozdíl mezi politickým příslibem, že lidé rozhodnou, a právním účinkem navrženého systému.

Vládu a prezidenta by závazný výsledek vázal po dobu pěti let. V rámci svých pravomocí by jej měli provést. Pokud by uskutečnění vyžadovalo nový zákon, vláda by připravila a předložila jeho návrh.

Parlament by však měl odlišné postavení. Po dobu pěti let by nesměl přijmout usnesení odporující závaznému rozhodnutí občanů. Důvodová zpráva přitom výslovně vysvětluje, že jeho nečinnost porušením výsledku není. Poslanci a senátoři by tedy nemuseli dokončit přijetí zákona potřebného k uskutečnění schváleného záměru.

Představme si proto hlasování o přípustném veřejném záměru, který následně potřebuje zákonnou úpravu. Občané splní obě podmínky závaznosti, vláda zákon předloží, ale Parlament jeho projednávání nedokončí. Podle vysvětlení předkladatele takový stav sám o sobě neporušuje závazný výsledek. Referendum by mělo právní účinky, nedávalo by však jistotu, že každé vítězné rozhodnutí skutečně získá podobu účinného zákona.

Pět let čekání i po nezávazném výsledku

Další málo nápadné pravidlo by mělo velmi konkrétní dopad na občanské iniciativy. Podle zveřejněného návrhu by nový návrh na referendum ve stejné věci mohl být podán až po uplynutí pěti let od vyhlášení předchozího výsledku. Důvodová zpráva potvrzuje, že se tato překážka má vztahovat také na hlasování, které potřebnou hranici závaznosti nesplní.

Nestačilo by tedy neúspěšnou mobilizaci za několik měsíců napravit novou peticí. Ani těsné nedosažení 35 procent by samo o sobě neotevíralo cestu k rychlému opakování. Před zahájením iniciativy by proto záleželo na tom, zda existuje dostatečná společenská podpora nejen pro podpisovou akci, ale i pro samotné hlasování.

Jediné české celostátní referendum by početně obstálo

Česká republika má zatím jedinou zkušenost s celostátním referendem. V červnu 2003 se hlasovalo o vstupu do Evropské unie podle zvláštního ústavního zákona. Účast dosáhla 55,21 procenta a pro vstup hlasovalo 3 446 758 lidí.

To představovalo 77,33 procenta platných hlasů a po přepočtu 41,73 procenta všech oprávněných voličů. Čistě početně by tak tehdejší výsledek splnil i nyní navrhovanou podmínku. Je to názorná odpověď na otázku, jak silná musí být mobilizace pro jednu variantu. Neznamená to ovšem možnost zopakovat stejné hlasování podle nového návrhu: členství v EU je v něm z běžného celostátního referenda vyloučeno.

O podobě kampaní se teprve rozhodne

Ústavní návrh stanovuje základní pravidla. Samostatný prováděcí zákon má upravit mimo jiné ověřování podpisů, organizaci hlasování, pravidla kampaně a soudní ochranu. Z dosavadního ústavního textu proto nelze vyčíst hotový systém kontroly peněz a reklamy v kampani.

To není okrajová technická záležitost. Počet podpisů sám nezaručuje, že budou obě strany slyšet. A procentní hranice nezaručuje, že veřejnost dostane srozumitelné vysvětlení důsledků obou odpovědí. Při posuzování prováděcího zákona bude důležité, zda půjde zjistit, kdo kampaň platí, jaká pravidla platí pro reklamu a jak rychle bude možné řešit jejich porušení.

Ani začátek fungování systému nemá pevné datum. Zveřejněný návrh počítá s odloženou účinností, aby vznikl prostor pro prováděcí úpravu. Konkrétní termín bude záviset na konečném znění a průběhu schvalování. Z dnešního vládního souhlasu proto nelze slibovat občanům referendum v určitém roce.

Co sledovat, než začne první sběr podpisů

Pro občany je nyní rozhodující konečná podoba obou zákonů: ústavního i prováděcího. Při jejich projednávání půjde vedle počtu podpisů o přípustná témata, pravidla kampaně a zejména o to, jak se vítězná odpověď promění v rozhodnutí státu. Právě provedení výsledku si zaslouží stejnou pozornost jako samotné hlasování.

Až někdo nabídne referendum jako řešení konkrétního problému, vyplatí se položit tři prosté otázky: Smí se o tom vůbec hlasovat? Kolik lidí musí stejnou odpověď skutečně podpořit? A kdo přesně má potom výsledek uskutečnit? Odpovědi ukážou, jakou moc by občané získali a kde by i nadále záleželo na jejich volených zástupcích.

 

Zdroje a kontext

1. Vláda ČR – představení návrhu a vysvětlení základních parametrů, 9. listopadu 2026. 

Vláda ČR – tisková konference k návrhu celostátního referenda

2. Ministerstvo spravedlnosti – otázky a odpovědi k vládou schválenému návrhu: podpisy, závaznost, přezkum a výluky. 

Ministerstvo spravedlnosti – jak má fungovat celostátní referendum

3. VeKLEP – návrh ústavního zákona, zveřejněná verze z 9. září 2026; textová kopie na Hlídači státu.

Návrh ústavního zákona o celostátním referendu

4. VeKLEP – důvodová zpráva ze září 2026, zejména závaznost výsledku, nečinnost Parlamentu a pětiletá lhůta; textová kopie na Hlídači státu.

Důvodová zpráva k návrhu celostátního referenda

5. Poslanecká sněmovna – Ústava České republiky, zejména články 2, 39 a 50: přímé rozhodování, ústavní většiny a prezidentské veto.

Ústava ČR – přímé rozhodování a přijímání ústavních zákonů

6. Český statistický úřad – oficiální účast a výsledky celostátního referenda z roku 2003.

ČSÚ – účast a výsledky referenda o vstupu do Evropské unie

Pošlete to dál:
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookies se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější. Jde o běžně rozšířený internetový standard.