Čapí hnízdo už není jen o 50 milionech. Je o rovnosti před zákonem
Jana Nagyová je v kauze Čapí hnízdo pravomocně odsouzena. Andrej Babiš, druhý klíčový obžalovaný, před soudem nyní nestojí: Sněmovna ho nevydala a jeho řízení je přerušené. Po více než deseti letech tak kauza testuje něco většího než jednu dotaci – důvěru, že politická moc nemění rovnost lidí před zákonem.
- Jana Nagyová je od 31. srpna 2026 pravomocně odsouzena, Babišův případ je kvůli nevydání Sněmovnou přerušen.
- Vrchní soud už v roce 2025 učinil velmi jednoznačné skutkové závěry o jednání obou tehdejších obžalovaných, nejde však o pravomocné odsouzení Babiše.
- Spor už přesahuje samotnou dotaci: týká se imunity, důvěry v justici, střetu politických rolí a rovnosti před zákonem.
V kauze Čapí hnízdo máme od 31. srpna nový pevný bod. Jana Nagyová je pravomocně odsouzena za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Dostala tříletý podmíněný trest se zkušební dobou pěti let a peněžitý trest 500 000 korun. Může se ještě obrátit dovoláním na Nejvyšší soud, rozsudek je ale pravomocný.
Andrej Babiš pravomocně odsouzen není.
Ale není ani pravomocně zproštěn.
Jeho část případu nyní soud neposuzuje, protože Poslanecká sněmovna 5. března odmítla dát souhlas s pokračováním jeho trestního stíhání. Pro nevydání hlasovalo 104 ze 186 přítomných poslanců, proti bylo 81. Řízení s Babišem bylo následně odděleno a zůstává přerušené.
A právě tady začíná skutečný problém Čapího hnízda roku 2026.
Ne v otázce, zda máme Andreje Babiše rádi. Ne v tom, zda věříme hnutí ANO, opozici, státnímu zástupci nebo jednomu konkrétnímu soudci.
Ale v otázce, zda si ještě dokážeme udržet jednoduché pravidlo: o trestní vině má rozhodovat soud.
Imunita není rozsudek o nevině
Poslanecká imunita je legitimní součást ústavního systému. Má chránit zákonodárce před tím, aby výkonná moc mohla nepohodlného poslance odstranit z politického boje účelovým trestním stíháním.
Jenže imunita zároveň není certifikát neviny.
Sněmovna 5. března nerozhodovala, zda Andrej Babiš spáchal trestný čin. Ani k tomu nemá pravomoc. Rozhodovala, zda soud smí v řízení pokračovat.
A rozhodla, že nyní nesmí.
To je podstatný rozdíl.
Jestliže je Čapí hnízdo skutečně „účelové, politicky motivované trestní stíhání“, jak Babiš ve Sněmovně tvrdil, pak by právě nezávislý soud měl být institucí, která tuto tezi definitivně potvrdí a obžalovaného pravomocně zprostí.
Babiš ovšem zvolil opačnou cestu: žádal poslance, aby jeho vydání odmítli. Ve sněmovním projevu vykreslil případ jako prostředek k jeho odstranění z politiky, politický boj a součást útoku na vládu; hovořil také o „deep state“.
Občan tak dostává zvláštní zprávu.
Premiér tvrdí, že soudní proces je politický. A politická většina následně znemožní, aby soudní proces pokračoval.
Právně to možné je.
Z hlediska důvěry v instituce je to mnohem složitější.
Premiér tvrdí, že soudní proces je politický. A politická většina následně znemožní, aby soudní proces pokračoval.
„Nejlepší projekt, který jsem kdy vymyslel“
Čapí hnízdo má jednu vlastnost, která se ani po letech nedá úplně překřičet slovy „kampaň“ a „účelovka“.
Existuje Babišovo vlastní vyjádření.
V dokumentu Matrix AB při návštěvě farmy řekl, že jde o „nejlepší projekt, který jsem kdy vymyslel“. Vyprávěl také, jak ho myšlenka napadla při návštěvě zoo s dětmi. Záběr se později stal součástí trestního spisu.
Samo o sobě to samozřejmě není přiznání dotačního podvodu.
Je to však důležitá protiváha k dlouholeté veřejné mlze kolem otázky, nakolik byl Čapí hnízdo vlastně Babišův projekt.
V různých obdobích se totiž veřejnost dozvídala různé verze. Jednou se Babiš k projektu osobně hlásil, jindy zdůrazňoval vlastnictví rodinných příslušníků, později připisoval prvotní nápad své dceři.
Není třeba z toho vyrábět další trestní obžalobu.
Stačí položit vedle sebe jednotlivá tvrzení.
A ponechat čtenáři právo na úsudek.
Soudce Šott opravdu viděl věc jinak
Bylo by nepoctivé zamlčet asi nejsilnější argument Babišových zastánců.
Soudce Městského soudu v Praze Jan Šott Babiše a Nagyovou dvakrát nepravomocně zprostil obžaloby.
Jeho názor nebyl teatrální rekvizitou ani politickým sloganem. Šlo o skutečný právní názor soudního senátu.
A ani letos, když už v případě Nagyové následoval závazné závěry Vrchního soudu a vynesl odsuzující rozsudek, Šott neskrýval, že s výsledkem není vnitřně ztotožněn a že podle něj přetrvávají pochybnosti významné z hlediska presumpce neviny.
Právě tady se Čapí hnízdo často mění v hospodskou zkratku: jeden soud říká nevinen, druhý vinný, takže justice prý neví, co dělá.
Jenže tak jednoduché to není.
Odvolací soud není komentátor televizní debaty. Vrchní soud část dokazování sám zopakoval a v červnu 2025 dospěl k mimořádně jednoznačnému závěru.
Podle jeho oficiálního sdělení provedené dokazování „neumožňuje jiný závěr“, než že obžalovaní prezentovali Farmu Čapí hnízdo účelově jako malý podnik, přestože věděli, že příslušná kritéria nesplňuje. Soud konstatoval její personální i finanční závislost na Agrofertu a uvedl, že projekt fakticky realizoval holding, který by na dotaci nárok neměl.
V samotném rozsáhlém usnesení šel odvolací soud ještě dál. Popsal jednání jako od počátku promyšlené a sofistikované a své skutkové a právní závěry označil za závazné pro další řízení.
To stále není pravomocný odsuzující rozsudek nad Andrejem Babišem.
A právě to je pointa.
Máme hluboký spor soudních instancí. Jenže spor soudů se má vyřešit soudem, nikoli hlasováním politické většiny.
Desetiletí, během kterého se dá zpochybnit úplně všechno
Kauza Čapí hnízdo je zároveň nepříjemnou zprávou o výkonu české spravedlnosti.
V roce 2019 bylo trestní stíhání zastaveno. Tehdejší státní zastupitelství argumentovalo mimo jiné tím, že se nepodařilo prokázat nepravdivost tvrzení o statusu malého či středního podniku.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však rozhodnutí u dvou osob následně zrušil jako nezákonné a předčasné a konstatoval, že skutkový stav nebyl dostatečně objasněn a část právního hodnocení byla nesprávná.
Další dokazování pokračovalo.
V roce 2021 dokonce Vrchní státní zastupitelství oficiálně zjistilo pochybení dozorového státního zástupce, který nereagoval dostatečně rychle na informace o možných svědcích. Výsledkem byly podle dohledového orgánu průtahy.
V roce 2022 byla podána obžaloba. Státní zastupitelství tehdy uvedlo, že nové výpovědi a další důkazy vedly k významné změně skutkového stavu.
Pak přišly dva zprošťující rozsudky, jejich rušení, další dokazování, zásah Vrchního soudu, nové volby, nová imunita, nevydání Babiše, oddělení řízení a nyní pravomocné odsouzení Nagyové.
Po více než deseti letech je tak jeden z nejviditelnějších politických případů země současně učebnicí toho, jak snadno může vleklá spravedlnost sama podkopávat svou autoritu.
Babišovým příznivcům nabízí deset let materiálu k tvrzení, že jde o nekonečné pronásledování.
Jeho kritikům nabízí deset let materiálu k přesvědčení, že mocný politik dokáže proces přežít, oddálit a politicky přerámovat.
A občan mezi nimi stále čeká.
To není zdravý stav.
Evropská „účelovka“ také úplně nevychází
Je přitom dobré připomenout ještě jednu věc.
Pochybnosti kolem dotace nevznikly pouze v českém stranickém boji.
Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF po svém šetření doporučil vyjmout evropskou část financování projektu kvůli zjištěným nesrovnalostem. Ministerstvo financí následně Čapí hnízdo z evropského financování vyňalo.
Společnost Imoba poté přistoupila k vrácení téměř padesátimilionové dotace. Současně trvala na tom, že vrácení peněz neznamená přiznání porušení dotačních podmínek.
Ani to samo o sobě nikoho trestně neusvědčuje.
Ale opět to komplikuje jednoduchý politický příběh, podle něhož je celý případ pouze uměle vytvořenou českou kampaní.
Střet zájmů není nadávka
Stejně opatrně je třeba zacházet s druhým pojmem, který kolem Babiše létá téměř automaticky: střet zájmů.
Pokud se používá jen jako politická urážka, ztrácí význam.
Jenže v Babišově případě máme také soudní závěry.
Nejvyšší správní soud v roce 2025 při posuzování jeho někdejšího uspořádání Agrofertu prostřednictvím svěřenských fondů konstatoval, že mu systém nadále umožňoval získávat hospodářský prospěch a fakticky nepřímo ovládat skupinu Agrofert. Podle soudu si Babiš zachoval rozhodující vliv v zásadních otázkách a dané uspořádání dostatečně neodstranilo možné situace střetu zájmů při výkonu veřejné funkce.
To není rozsudek v trestní věci Čapího hnízda a nesmí se za něj vydávat.
Je to ale relevantní kontext.
Ukazuje totiž, že problém prorůstání Babišova podnikatelského a politického postavení není výmyslem několika komentátorů.
České instituce jej řešily a soudy se k němu konkrétně vyjádřily.
Když obžalovaný vysvětluje, že problémem je justice
Andrej Babiš má samozřejmě stejné právo jako každý jiný obžalovaný tvrdit, že je nevinný, napadat důkazy, práci policie i právní závěry žalobců a soudů.
Problém přichází ve chvíli, kdy obhajoba jednoho trestního případu přeroste ve všeobecné politické vysvětlení světa.
Babiš před poslanci nevykresloval Čapí hnízdo pouze jako špatně vyhodnocenou trestní věc. Popsal je jako prostředek politického boje, útoku na výsledky voleb a snahy ochromit vládu.
Po květnovém odsouzení Nagyové označil verdikt za odsouzení „na objednávku v politickém procesu“.
Tady už nejde jen o obranu obžalovaného.
Premiér má mimořádnou veřejnou moc. Jeho slova mají jinou institucionální váhu než slova člověka, který se brání před okresním soudem.
Pokud každý nepříznivý krok policie, státního zastupitelství nebo soudu dostane vysvětlení „politický proces“, vzniká jednoduchý mechanismus:
Rozhodnutí příznivé Babišovi dokládá, že měl pravdu.
Rozhodnutí nepříznivé Babišovi dokládá, že systém je zpolitizovaný.
To je argumentační konstrukce, kterou nelze vyvrátit žádným výsledkem.
A právě proto je pro důvěru v právní stát nebezpečná.
A právě teď se mají měnit pravidla
K případu přibyla v roce 2026 ještě jedna okolnost, kterou nelze ignorovat.
Vláda vedená Andrejem Babišem předložila 28. května Sněmovně novelu trestních předpisů. Její součástí jsou i změny vztahu mezi prvostupňovým a odvolacím soudem. Návrh je veden jako sněmovní tisk 207 a k 31. srpnu je jeho projednávání zařazeno na schůzi začínající 8. září.
Navrhovaná úprava se dotýká právě mechanismu, který se stal klíčovým v Čapím hnízdě – možnosti odvolacího soudu zasáhnout do skutkových závěrů první instance a závazně ji usměrnit po zopakování dokazování.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc odmítá, že by novela byla připravována kvůli Babišovi nebo Nagyové. Argumentuje obecnějšími problémy odvolacího řízení a justičního „ping-pongu“. Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil naopak upozorňuje, že změna by omezila možnosti odvolacích soudů a s Čapím hnízdem ji spojuje.
Nemáme důkaz, že zákon vznikl proto, aby Andreji Babišovi pomohl.
Bylo by nepoctivé to tvrdit.
Ale stejně nepoctivé by bylo předstírat, že zde neexistuje institucionálně mimořádně citlivý střet rolí.
Vláda vedená člověkem, jehož vlastní trestní proces je přerušen díky poslanecké imunitě, právě mění část procesních pravidel, která byla zásadní v jeho vlastní kauze.
V právním státě není důležitá pouze skutečná nezávislost institucí.
Důležitá je i důvěra, že pravidla nejsou upravována podle toho, kdo právě stojí na hřišti.
Otevřené otázky
- Jak dopadne případné dovolání Nagyové?
- Kdy bude možné pokračovat v Babišově řízení?
- Jak dopadne novela trestních předpisů?
- Jak budou případnou budoucí Babišovu část řízení ovlivňovat závěry Vrchního soudu z roku 2025?
Čapí hnízdo už dávno není jen farma
Čapí hnízdo začalo jako spor o evropskou dotaci kolem 50 milionů korun.
Po deseti letech je z něj něco mnohem většího.
Je to test schopnosti českého státu zacházet stejně s obyčejným člověkem a s člověkem, který zároveň disponuje obrovskou ekonomickou historií, předsedá nejsilnější politické straně, vede vládu a má za sebou parlamentní většinu.
Nikdo nemusí předem vědět, zda má být Andrej Babiš odsouzen.
Naopak.
Neměli bychom to vědět.
Od toho máme soud.
Stejně špatné by bylo přát si politicky motivovaný odsuzující rozsudek jako přát si politicky zajištěnou beztrestnost.
Právní stát nezačíná větou „Babiš je vinen“.
Ani větou „Babiš je nevinen“.
Začíná větou:
Ať rozhodne nezávislý soud.
A právě proto je dnešní stav Čapího hnízda tak znepokojivý. Jedna obžalovaná už pravomocný rozsudek má. U druhého obžalovaného soud závěr vyslovit nesmí, protože jeho pokračování zastavila politická imunita.
Můžeme se další roky hádat, zda to byla účelovka, justiční omyl, dotační trik nebo politický proces.
Čím déle ale stát není schopen dát jasnou a definitivní odpověď, tím více se ztrácí něco podstatnějšího než 50 milionů korun.
Důvěra, že před zákonem stojíme skutečně všichni ve stejné řadě.
Nejde tedy o to chtít Babišovo odsouzení.
Jde o to chtít rozsudek.
Otázky a odpovědi
- Je Andrej Babiš v kauze Čapí hnízdo pravomocně odsouzen? Ne.
- Je pravomocně zproštěn? Ne.
- Proč se jeho případ nyní neprojednává? Protože ho Poslanecká sněmovna nevydala k trestnímu stíhání a řízení je po dobu překážky přerušené.
- Je Jana Nagyová pravomocně odsouzena? Ano, od 31. srpna 2026; stále může podat dovolání.
- Prokázalo se, že Babiš ovlivňuje soudy? Ne. Pro takové tvrzení nejsou doložené důkazy a článek je nečiní.
- Co tedy článek kritizuje? Především konflikt politické moci, imunity a možnosti nezávislého soudu dovést trestní věc k pravomocnému výsledku.
Zdroje a kontext
- Vrchní soud v Praze – informace o rozhodnutí z 23. června 2025, sp. zn. 3 To 34/2024. Klíčový primární dokument ke skutkovým a právním závěrům odvolacího soudu. Vrchní soud v Praze – informace o rozhodnutí
- Vrchní soud v Praze – úplné anonymizované usnesení 3 To 34/2024. Detailní odůvodnění včetně hodnocení důkazů. Usnesení Vrchního soudu 3 To 34/2024
- Poslanecká sněmovna – stenografický zápis z 5. března 2026. Projednání žádosti o vydání Andreje Babiše a jeho vlastní vystoupení. Stenografický zápis Poslanecké sněmovny
- Městské státní zastupitelství v Praze – 19. září 2019. Zdůvodnění tehdejšího zastavení trestního stíhání. Tisková zpráva MSZ Praha z roku 2019
- Nejvyšší státní zastupitelství – 4. prosince 2019. Zrušení zastavení stíhání u dvou osob jako nezákonného a předčasného. Výsledek přezkumu Nejvyššího státního zastupitelství
- Vrchní státní zastupitelství v Praze – 23. září 2021. Oficiální konstatování průtahů na straně dozorového státního zástupce. Tiskové sdělení VSZ Praha
- Městské státní zastupitelství – 21. března 2022. Podání obžaloby a informace o změně důkazní situace. Tisková zpráva k podání obžaloby
- Nejvyšší správní soud – rozsudek 1 Afs 59/2025. Závěry k faktickému nepřímému ovládání Agrofertu a střetu zájmů v tehdejším systému svěřenských fondů. Rozsudek NSS 1 Afs 59/2025
- Poslanecká sněmovna – sněmovní tisk 207. Aktuální stav novely trestních předpisů k 31. srpnu 2026. Sněmovní tisk 207
- Český rozhlas – 31. srpna 2026. Pravomocné odsouzení Jany Nagyové. iROZHLAS – pravomocný rozsudek nad Janou Nagyovou
- Český rozhlas – přehled důkazů z procesu. Dokument Matrix AB a Babišův výrok o „nejlepším projektu“. iROZHLAS – důkazy v kauze Čapí hnízdo
- Český rozhlas – Tejc versus Pospíšil, 19. května 2026. Vyvážený zdroj ke sporu o změnu pravidel odvolacího řízení. Debata o novele trestních předpisů